Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - Cvičení opičáci, za třetí říše by na hřišti zahajlovali. Vyoral účtuje s kopačkami v zeleném
Eurosojuz už nemá s demokracií společného vůbec nic, na každém kroku v něm lze spatřovat totalitu, zdá se Tomáši Vyoralovi. A rozebral též podvolení českých fotbalistů, když v dresech barvy „lípy“ na písknutí zaklekli k připomenutí hnutí, které nazývá „Black Likes Mordor“.
V pondělí celý národ s napětím očekával tiskovou konferenci vlády a avizovaný televizní projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly k národu. Tisková konference nakonec proběhla s velkým zpožděním a Prymulův projev byl zrušen úplně. Co se, podle vás, mohlo dít za oponou? Svědčí tato komunikace vlády o tom, že vrcholní představitelé sami pořádně nevědí, kam dál?
Nejen, že nevědí, ale zřejmě se ve své nevědoucnosti ani neshodnou. Z mého pohledu se asi za oponou střetly zájmy – po většinou nečestné a nesportovní – byznysové i politické, řady aktérů. O myšlenkách či konstruktivních nápadech nemá cenu vůbec hovořit. Nicméně, důležité je si uvědomit, že oni ani vědět nemusí, a je to tak pro ně lepší. Stačí se totiž podívat okolo, ostatně i sám ministr smrti Prymula někde uvedl, že opatření konzultují se zahraničními experty či experty z EU.
Já osobně bych vsadil na to, že Prymula především plní dodané notičky. Jak jinak si vyložit, nemáme-li žádné logické vysvětlení ani argumenty z Prymulovy strany, proč se například omezuje setkávání lidí na šest osob napříč zeměmi? Proč ne sedm, nebo pět? Proč se prakticky všude vyhání ad absurdum – z hlediska logiky věci nesmyslné – testování bezpříznakových? Tedy nesmyslné pro nás obyčejné, ale smyslné pro farma byznys, jehož je Prymula nedílnou součástí.
Pondělní výkon vlády přitáhl i pozornost opozice. Premiér Babiš podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát, ODS tlačí na kabinet ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal Sněmovnu o vyslovení důvěry. Dokáže opozice z nastalé situace vytěžit politický kapitál?
Nerad bych opozici podceňoval, ale s jejich intelektuální a inteligenční kapacitou bych na to moc nevsadil. Řadu karet měla opozice v rukávu už od začátku této uměle vytvořené a živené krize. Jenomže když se zmůžete jen na prvoplánovou kritiku – navíc často jen jedné osoby, že všechno, co udělá, je špatně – přičemž často si sami tou nynější kritikou protiřečíte té někdejší, tak z toho moc politického kapitálu nevytřískáte. Echt když máte charisma gumového medvídka a argumenty a návrhy ve stylu Jiřího Nevím Drahoše
Roman Prymula v úterý během projevu k národu dal najevo, že situace podle něj není volbou mezi tím ohrozit buďto ekonomiku, či zdraví veřejnosti. „Ekonomika funguje, jen když je epidemie pod kontrolou, nejsou plné nemocnice a lidé se ze strachu před virem nezavírají doma,“ podotkl ministr zdravotnictví. Má v něčem pravdu? A není to tak, že nás všechny zavírá doma právě on?
Odpověděl jste si na otázku sám. Neznám moc lidí, kteří by se strachem před virem zavírali doma. Určitě má řada lidí obavy, rizikové skupiny pak oprávněně, ale vzhledem ke každodenní a bezprecedentní mediálně-politické masáži se není co divit. Doma nás zavírá samolibý mediální vakcinační lobbista označovaný za epidemiologa Prymula, který je názorným příkladem toho, jak je moc opojná. Reinhard Prymula sám svými destrukčními opatřeními – která nejsou ani podložená, ani vysvětlená, a bezprecedentními apokalyptickými tezemi, jež nejsou ničím jiným než šířením poplašných zpráv – devastuje zdraví lidí, ať už fyzické či psychické, řádově víc než onen PR covid. O ekonomice ani nemluvě. Desetitisíce, možná statisíce lidských životů půjde v příštích letech na vrub ministra strachu a smrti. Jenže provize za testy, ochranné a zdravotní pomůcky a za vakcíny jsou zkrátka pro prokazatelného tuneláře velkým lákadlem.
Prezident Václav Klaus a IVK v reakci na pondělní vystoupení vlády vydal prohlášení. V něm mj. volá po tom, aby čísla o nakažených a mrtvých interpretovali raději statistici, než lékaři. Rozhodnutí pak náleží politikům. Souhlasíte s tímto pohledem?
Já myslím, že nejdůležitější je hlavně ona čísla zveřejnit v kompletní formě, což se neděje. Zda je interpretují – nebo spíše, jak jsme v současnosti přímými svědky – dezinterpretují lékaři, nebo statistici, je podle mého marginální. Koneckonců vzhledem k pravověrnosti řady takzvaných odborníků je namístě, aby lidé mohli jejich interpretace zkonfrontovat s reálnými čísly. Nicméně v době, kdy je počet nakažených tendenčně zaměňován za počet pozitivně testovaných, z nichž většina je bezpříznakových, kdy jsou mezi hospitalizované a zemřelé s covidem počítáni dle informací ministerstva strachu, pardon zdravotnictví, všichni pozitivní bez ohledu na skutečnou příčinu a důvod, to všechno připomíná jen orwellovskou pakárnu s povětšinou nic neříkajícími čísly. Ta slouží jen k ospravedlnění totalitních a opět podle všeho z dlouhodobého hlediska nic neřešících totalitních praktik některých mediálních exhibicionistů. Jinak ale s drtivou většinou textu z prohlášení IVK souhlasím a podepsal bych se pod něj.
„Přestože drtivá většina občanů nařízení dodržuje, existuje část osob, která je stále odmítá akceptovat. Situace je mimořádně vážná a takové jednání policisté již nemohou tolerovat. V každém takovém případě budou postupovat důsledně, prostor pro domlouvání už nemáme,“ napsal k situaci na twitter policejní prezident Jan Švejdar. Je to adekvátní způsob komunikace směrem k veřejnosti? Co máme nyní očekávat?
Jen další důkaz nastolovaného policejního státu pod fašistickým diktátem vakcinologů a farma-lobbistů označovaných za epidemiology. Manipulace a ovládání strachem je známá a tisíciletím prověřená metoda. Kdyby šlo o evidentní hrozbu, o logická a strategická nařízení – a ne o politické a z hlediska zdraví, ať už fyzického či psychického, často kontraproduktivní opatření – tak by nebylo třeba onoho neustálého vyhrožování z vyšších pater ze strany rovnějších a snah o šíření strachu a paniky. Lidi nejsou blbí. Můžeme čekat jen další represivní a totalitní opatření k dalšímu lámání psychiky, zdraví a života jako takového celé společnosti. A to nejenom u nás, ale v celosvětové koordinaci.
Jsme nyní svým způsobem ve válce? A je to válka proti viru, nebo za občanské svobody?
Ve válce proti viru opravdu nejsme. Navzdory tomu, že část establishmentu, často ta, která na tom všem má svůj vlastní boční zájem, na tom, aby to tak bylo, sklouzává k válečné rétorice – včetně prezidenta. A navzdory všudypřítomné mediální propagandě a masáži. Co se týká viru, tak jsme v uměle vyvolané a živené PR válce, to ano. Naopak ve válce za občanské svobody jsme zcela nepochybně a bohužel to v krátkodobém horizontu s naší svobodou nevidím úplně růžově.
Zpěvák Daniel Hůlka se veřejně zřekl svého přátelství s prezidentem Milošem Zemanem. Chce mu vrátit vyznamenání, které mu hlava státu udělila. Zeman ho zklamal doporučením, aby si dal hadr na hlavu a zalezl do soukromí. To prý přátelé nedělají. Hůlku zklamaly i výroky o krachujících neschopných. „Právě v této době, kdy národ, který Tě demokraticky zvolil prezidentem své země, od Tebe očekává pomoc či slova útěchy, si Ty naopak ještě přisadíš. Řekneš lidem, že jsou neschopní, nevzdělaní a zaslouží si zkrachovat, potažmo skončit na ulici,“ spílal Hůlka prezidentovi. Medaili chce vrátit 28. října. Překročil prezident skutečně jakousi čáru, za niž chodit neměl?
Mám pocit, že prezident, který je navíc ekonomem a prognostikem, se trochu vymknul zdravému rozumu. Slova o válce, volání po drakonických opatřeních, medaile pro tuneláře a mediálního samožera s fašistickými tendencemi a nejapné poznámky vůči lidem, jejichž životy jsou pomalu ale jistě likvidovány zvůlí MUDrců. Jakkoliv nejsem příliš háklivý na jeho často nevybíravá a provokativní vyjádření, ale v případě krachujících neschopných nebo umělců, kteří jsou nejvýkonnější hladoví, nebo jak to řekl, podle mého opravdu přestřelil. Vidíme-li to v kontextu toho, že je jim jejich práce zakazována, tak jde vyloženě o trapné poznámky. Tím spíš, když si uvědomíme, kolik financí spolkne Pražský hrad s celým hradním aparátem a s prezidentem v čele.
Bývalý europoslanec Pavel Telička má z Hůlkova kroku radost. Na twitteru vyzval veřejnost, aby zatlačila například na sportovkyně Ester Ledeckou a Martinu Sáblíkovou, aby svá vyznamenání Zemanovi také vrátily. Je to od Teličky namístě?
Naprosté chucpe. Proč by měla veřejnost na někoho tlačit, aby se rozhodl tak, jak se líbí Teličkovi? Tomu nerozumím. Ať na ně zatlačí sám, chce-li, a neschovává se alibisticky za „veřejnost“, tak jak se třeba trojský valach ČR Petr Kolář schovával za Drahoše či nyní za generalissima Pavla.
Marián Kotleba byl soudem první instance odsouzen na 4 roky a 4 měsíce za vydávání šeků na 1488 eur. Soudkyně Ružena Sabová v září předsedala senátu, který osvobodil podnikatele Mariána Kočnera ve věci vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky. Máme Slovensku co závidět?
Nejsem úplně informovaný ohledně soudu s Kotlebou, ale už z délky tresty za vydávání šeků mi něco v celé věci nevoní. To vydával šeky nějakým teroristům? Dostal stejně jako u nás Afričan, co znásilnil dítě, takže asi jo. Chápu, že jsem porovnal dvě různé věci navíc napříč zeměmi. Nevím. Nečetl jsem. Ale na první dobrou mi to zavání náznakem politického procesu.
„Jasná cesta k rozpadu EU,“ hodnotí advokátka Jana Zwyrtek Hamplová návrh slovenského europoslance Michala Šimečky, který již koncem září schválil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu. Text totiž některé unijní státy kárá za to, že nedodržují „práva zranitelných skupin, včetně žen, osob se zdravotním postižením, Romů, osob LGBTI a starších osob“ a dochází vůči nim k nenávisti a diskriminaci, přičemž pro všechny státy zavádí kontrolní mechanismy. Jak se toto slučuje s demokracií? A platí v EU pro všechny státy stejná pravidla?
Eurosojuz a jeho politbyro už dlouho dalece překračuje ony myšlenky, pro které byl údajně založen. S demokracií nemá už nic moc společného, zato socialismus a totalitní tendence v něm lze spatřovat na každém kroku. EU má řadu metrů, které různorodě aplikuje na pravověrné a nepravověrné.
Čeští fotbalisté před výkopem mezistátního utkání se Skotskem poklekli v solidaritě s hnutím Black Lives Matter. Váš komentář?
Ať už šlo o nařízení shora, nebo šlo o dobrovolnou invenci, tak politická agitka podle mě do sportu nepatří. Jakkoliv se v posledních letech tento nešvar znovu rozmáhá – samozřejmě jen v tom správném pravověrném duchu. Chápu, že řada fotbalistů není zrovna myšlenkovými giganty, a že vidina následného mediálně-politického tlaku a případný negativní kádrový posudek pro postup do světového klubu byly asi velkými strašáky. I když, ruku na srdce, většina z těchto našich současných hráčů se do velkého týmu nepodívá ani díky lokajskému pokleku.
Co mě fascinuje a mrzí, že se nenašel jeden, dva, kteří by do toho hodili vidle a řekli by, politiku my tady řešit nechceme. Raději tedy „pokorně“, nebo provedli pokrytecký poklek na písknutí, jakkoliv to v kontextu České republiky nedává pražádnou logiku, ve prospěch jednoho kriminálníka a rasistického hnutí Black Likes Mordor známého rabováním, vandalismem, strháváním soch a nárokujícího si všechno myslitelné i nemyslitelné. Fotbalisté jak cvičení opičáci. Za třetí říše by zřejmě hajlovali. Třeba to alespoň někomu z nich zpětně dojde. I když tak trochu pochybuji.
Zdroj: protiproud.cz