Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Ve významném přiznání prozrazeném v pátek 5. dubna řekl kosovský premiér Ramuš Haradinaj, že politika jeho vlády slouží americkým zájmům proti Srbsku a Rusku a vykonává pouze rozkazy Washingtonu.

„Albánci ve všech našich zemích jsou součástí toho, co vede Amerika. V celém globálním plánu jsme při sobě,“ řekl minulý pátek Haradinaj albánskojazyčné Gazetě Blic.

„Na základě toho jsem vojákem Ameriky. Pouze vykonávám rozkazy,“ řekl premiér.

Haradinaj byl během konfliktu v letech 1998–1999 velitelem teroristické organizace Kosovská osvobozenecká armáda (KLA-UČK), která se snažila oddělit srbskou provincii, aby se stala nezávislým albánským státem.

V červnu 1999, po 78-denním bombardování NATO umožnilo Srbsko vstup mírových sil OSN – což v praxi znamenalo, že NATO obsadilo Kosovo a předalo jej KLA-UČK.

„Říká pravdu“, poznamenal politický analytik z Paříže Nikola Mirkovič a dodal, že Haradinaj otevřeně řekl, čím byl za posledních 20 let od doby, kdy NATO a USA vycvičily, vyzbrojily a financovaly KLA-UČK.

„Kosovo je dnes jednoznačně americkým protektorátem a Haradinaj říká pravdu, že je pouze vojákem Ameriky,“ řekl analytik RT.

Mirkovič potvrdil, že nezávislost Kosova – vyhlášená v únoru 2008, ale uznaná jen Spojenými státy a jejich spojenci – byla iluzí. Při sporech mezi etnickými Albánci,

„Je to vždycky nakonec americký velvyslanec, kdo má poslední slovo a kdo rozhoduje, co se stane,“ dodal.

Kosovo není uznáno většinou zemí včetně Ruska, Číny, Indie, stejně jako samotného Srbska, poznamenal Mirkovič. Politika Washingtonu, bez ohledu na to, kdo je tam u moci, od roku 2008 tlačí na Bělehrad, aby uznal Kosovo jako nezávislý stát.

„Proč NATO před dvaceti lety bombardovalo Jugoslávii? Protože chtělo pozici na Balkáně, chtělo vojenskou základnu jakou je Bondsteel,“ vysvětlil Mirkovič s odkazem na obrovskou americkou základnu v jihovýchodním Kosovu.

Haradinaj se v únoru nemohl účastnit slavnostní snídaně ve Washingtonu, údajně kvůli clům. Dokonce se objevily zprávy, že on a další velitel KLA-UČK – prezident Kosova Hašim Thaci – nebyli kvůli zamítnutým vízům vpuštěni na území Spojených států a řešili tento problém. Haradinaj nicméně mohl do USA vycestovat minulý víkend, což doložil fotografií Detroitu na svém twitterovém účtu.

Plán této návštěvy zřejmě zahrnoval pouze schůzku se členy albánské diaspory, spíše než setkání s představiteli vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: messin.cz