Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR – Muslimové pukají smíchy. Alláh jim fandí. Ben Kuras: Konkrétní hrozba pro nás
OBZOR BENJAMINA KURASE - Muslimský svět si štěstím mne ruce nebo puká smíchy, konstatuje spisovatel Benjamin Kuras nad tím, jak vstřícně se západní svět chová k Tálibánu. Dokonce si prý myslíme, že Tálibán bude bojovat proti jiným teroristům.
„Vítězství Tálibánu je velkým povzbuzením pro všechny muslimy toužící Evropu islamizovat. Ujistí je to, že Alláh jim teď opět po několika staletích skutečně fandí a Evropu jim klade do náruče. A zradikalizuje to mnohé dosud poklidné evropské muslimy,“ varuje též Kuras v pravidelném shrnutí globálních událostí v ParlamentníchListech.cz. Uvádí i příklad skotského muslimského aktivisty, příznivce Tálibánu, který „pečuje“ o příchozí uprchlíky.
Afghánistán je bezpečnější než Evropa. Byl afghánský debakl naplánován v rámci demontáže americké demokracie a světového prvenství? Republikáni jsou největším ohrožením Ameriky. Demografická transformace Evropy se sílící imigrací. Velká výměna populace ve Francii. Polsko vyhlašuje nouzový stav na hranicích s Běloruskem. Londýn se dusí pod odpadky z demonstrací. Irsko pokutuje Facebook za zneužívání soukromých údajů.
Afghánistán že je bezpečnější než Evropa? Říká kdo?
Řekl to v televizi Sky pan Waheed Totakhyl, předseda Scottish Afghan Society, což je skotská charita pomáhající Afgháncům usadit se ve Skotsku. Je to fanda Tálibánu, jeho bratr, na něhož je pyšný, je jedním z tálibánských velitelů. Taky už mu pogratuloval k vítězství a dosažení „svobody pro všechny“. Pár lidí ve Skotsku zapochybovalo, zda zrovna jemu by měli být svěřováni do péče uprchlíci před Tálibánem, o nichž sám říká, že se jen drali do amerických letadel, protože podlehli propagandě snadnějšího života. A zda by místo toho neměl být deportován. To mu ale nehrozí, kamarádí se se skotskou premiérkou Sturgeoneovou, která zase bojuje za obvobození Skotska od anglického jha.
Že by o tom ohrožení Evropy skotský tálibánec věděl víc, než my tušíme? Jak ale ta bezpečnost v Afghánistánu vypadá podle tamních zpráv?
Popravy „okupantských kolaborantů“ už probíhají, ženám se radí nevycházet z domu, do práce smějí jen zdravotnice. Na letišti v Kábulu stojí letadla s několika stovkami amerických občanů, ale tálibánci jim znemožňují vzlétnout, chystá se asi nějaké vydírání rukojmími. Desetitisíce Afghánců prchají z domovů a míří k hranicím. Jenže ty jsou u všech sousedních států uzavřené – tedy aspoň tam, kde jsou uhlídatelné. Protitálibánské povstání v Pandžšíru dlouho nevydrželo, alespoň Tálibán se už chlubí, jak je poráží. Mnozí Afghánci, kteří spolupracovali s Američany, se ocitli na seznamu, který Biden Tálibánu odevzdal s žádostí, aby jim byl umožněn odlet. Tím je pravděpodobně odsoudil k smrti.
Naivita, hloupost, nebo záměr?
Těžko si představit, že by někdo byl tak hloupý, nebo jestli je, že by mu to někdo blízký dovolil. Přidejme k tomu asi 100 tisíc Afghánců, které si Američané přivezli bez kádrování, některé bez dokumentů, u některých už zasvítily poplašné lampičky v záznamech známých teroristů. Takže mnohé americké internetové komentáře kroutí hlavou, že to musí být záměr, a tážou se, jaký vlastně by mohl být. Podobné blbosti s prchajícími Afghánci se dopustili Britové, jejichž jeden statečný bývalý voják, který si v Afghánistánu založil byznys a zaměstnával 400 Afghánců, většinou žen, se prý plahočí Afghánistánem se svými zaměstnanci a snaží se je vyvést ven. Této blbosti se dopustil deník Daily Telegraph, který tuto „senzační story“ zveřejnil, i s jeho fotografií. Málem že ne i s jeho současnou pozicí. Že už po něm a jeho lidech tálibánci pátrají, se můžeme vsadit.
Demokraté likvidují americkou demokracii, ale republikáni jsou největší hrozbou demokracii, hlásá televize CNN. Jak na to přišla?
Označil je tak její moderátor Jim Acosta. Přirovnal republikánské kongresmany k Tálibánu a za nejhoršího „lidského kydače hnoje“ označil moderátora FOX News Tuckera Carlsona. Za to, že mají tu drzost zpochybňovat moudrost přivážení desetitisíců Afghánců bezpečnostně neprověřených.
S novou tálibánskou vládou už jednají o diplomatickém uznání a nějakých formách spolupráce Čína a Rusko. Jak to vypadá se Západem? Nebo přesněji takto: Bude mít Západ na vybranou ji neuznat?
Už se vyslovují dohady, že Tálibán využije uvízlých Američanů jako rukojmí mimo jiné k podmínce diplomatického uznání, a samozřejmě asi bude i chtít nějaké další peníze. S těmi už Američané počítají. Vypadá to opravdu, jako by přímé předání Afgánistánu teroristům byl záměr, s Tálibánem dohodnutý, bez vědomí spojenců. Vrchní americký velitel generál Kenneth MacKenzie teď Tálibánce chválí, jak „dobře s evakuací pomohli“. Šéf štábních velitelů Mark Milley řekl, že by zvážil sdílet s Tálibánem zpravodajské informace týkající se teroristů ISIS. Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan navrhl poskytnout Tálibánu rozvojovou pomoc. Za Británii Boris Johnson už o navázání diplomatických styků vážně uvažuje, a navrhuje zdvojnásobit Afghánstánu finanční pomoc. Přitom už se jeví jisté, že Tálibán nebude proti žádným jiným teroristům bojovat, nýbrž spíš s nimi bude spolupracovat. S bohatou, zadarmo získanou americkou výzbrojí, jakou má málokterý stát NATO, a se zvýšenými financemi. Nám se to asi jeví, jako že anglosaský svět se opravdu zbláznil. Muslimský svět si štěstím mne ruce nebo puká smíchy.
Jak spolehlivé mohou tedy být odhady znalců – u nás jedním je třeba i arabista Petr Pelikán – že Tálibán nebude šířit terorismus a džihád do ciziny?
Už se ukazuje, že se asi mýlí. V interview pro vysílání BBC v jazyce urdu řekl mluvčí Tálibánu Suhail Shaheen mimo jiné toto: „Máme právo, coby muslimové, zvedat hlas za muslimy v Kašmíru.“ Times of India to už interpretuje jako přiznání, že o nějaké pomoci kašmírským muslimům už Tálibán jedná. A vyslovuje obavy, že Afghánistán by se mohl opět stát základnou islámských teroristických organizací jako ISIS a Al-Káida, a centrem islámského terorismu, namířeného i proti Indii. Další potvrzení těchto obav přišlo od člena pákistánské vládnoucí strany Irshada Sheika v televizní debatě: „Tálibán sdělil, že je s námi a pomůže nám osvobodit Kašmír od Indie.“ V Afghánistánu se už šikují všechny možné džihádistické organizace. Sousední asijské země budu jistě jejich první „štací“, ale určitě ne jedinou.
Evropa bude nepochybně jednou z nich, a možná ten pan skotský tálibánec už ví, co se na ni chystá?
Vítězství Tálibánu je velkým povzbuzením pro všechny muslimy toužící Evropu islamizovat. Ujistí je to, že Alláh jim teď opět po několika staletích skutečně fandí a Evropu jim klade do náruče. A zradikalizuje to mnohé dosud poklidné evropské muslimy. Zesílení islámské agresivity v Evropě můžeme předpovídat jako zaručené a raději se na ně připravovat. Desetitisíce Afghánců si domů přivezla Británie, taktéž ne všechny dostatečně prokádrované. Kdoví kolik už jich je na cestě do Evropy, spolu se Syřany, Iráčany a muslimskými Afričany, po těch dobře prozkoušených stezkách, na nichž spolupracují evropské „neziskovky“ a různé mafie, a nepřímo i evropští politici.
Ta nejnovější vede přes Bělorusko, kam Lukašenko nechává migranty přilétat a dává je převážet na hranice EU. Začal Lotyšskem a Litvou, které stavějí hraniční ploty. Teď už zaútočil i na Polsko. Jak to berou Poláci?
Jako nepřátelskou invazi, k níž vyhlásili výjimečný stav. Nepouštějí je do Polska, Bělorusko je odmítá vzít zpět, zůstávají uvízlí v hraničním pásmu. Jsou to většinou Afghánci a Iráčané. Na protesty organizací jako Amnesty International odpověděl premiér Morawiecki, že běloruská vláda pomáhá migrantům k ilegálnímu přechodu hranic. „Pomáhá“ je v tomto případě eufemismus, jsou zaznamenány případy, kdy je přes hranice hnali ozbrojení běloruští pohraničníci a stříleli nad nimi do vzduchu.
S ilegálními migranty má teď taky velký problém Británie, kam přijíždějí letos v mnohem větších počtech než dosud. V tomto brexit asi Britům moc nepomohl?
Je to jako by znovu měly vypuknout tradiční anglicko-francouzské války od středověku po Napoleona. Migrantům pomáhá francouzské hraniční námořnictvo, které je doprovází až k britským vodám. Koncem června získalo finanční podporu 62 tisíc azylantů, ve frontě na azyl čeká dalších 115 tisíc. Roční výdaje na azylový systém z peněz daňových poplatníků vzrostly za rok o 42 % na 1,4 miliardy liber. Malou anekdotu okolo právě Afghánců vytvořila hubatá předsedkyně malé populistické strany British Freedom Party Jayda Fransenová, když se (prý velmi zdvořile) ptala manažera hotelu Abbots Barton v Canterbury, proč ubytovávají jen nemakečenky z Afghánistánu, zatímco chudí bezdomovci z řad britských veteránů pospávají na ulici, pohrozil jí, že na ni zavolá policii.
Francie se migrantů nepochybně ráda zbavuje, nejnovější demografické studie se zdají potvrzovat dosud napadanou, ale stále větším počtem Francouzů přijímanou teorii „Velké výměny“, kterou pravidelně v médiích cituje populární novinář Eric Zemmour. Ta nejnovější studie zjišťuje co přesně?
„Francouzům se vyvlastňuje jejich vlast,“ řekl Zemmour (sám syn alžírských imigrantů, ale tvrdý francouzský patriot) v televizní debatě, když uváděl demografickou studii zveřejněnou v časopise Causeur. Vypracoval ji think-tank France Stratégie, i s mapami konkrétních francouzských lokalit, kde většinu obyvatelstva už tvoří imigranti a první generace dětí imigrantů – míněno neevropských.
Procentuální statistiky byly získány z 55 municipalit s více než 100 tisíci obyvateli. Pro představu o budoucím vývoji uvádí i věkové kategorie. Vyberme si ty nejvyšší, v oblasti Seine-Saint-Denis v blízkosti Paříže. Tam ve věkové kategorii 0–18 vycházejí imigrantské většiny ve více než polovině municipalit. A v některých dosahují takovýchto procent: La Courneuve – 75 %, Villetaneuse – 72 %, Clichy-sous-Bois – 70 %, Pierreffitte-sur-Seine – 69 %. V samotné Paříži to v některých čtvrtích („arrondissements“) vychází takto: Arr. 19–50 %, arr. 18–43 %, arr. 20–42 %, arr. 13–41 %.
Studie také uvádí vývoj porodnosti za 20 let 1998–2018.
Děti s nejméně jedním imigrantským rodičem – nárůst o 63 %.
Děti s oběma imigrantskými rodiči – nárůst o 43 %.
Děti s oběma rodiči francouzskými – pokles o 13,5 %.
V roce 2018 se 31,4 % dětí narodilo s nejméně jedním rodičem narozeným v cizině.
Francouzky mají průměrnou porodnost 1,9. Imigrantky 2,73, z toho Severoafričanky 3,5.
V roce 2019 (nejposledněji získaná statistika) se do Francie přistěhovalo 469 tisíc cizinců.
A s těmito čísly (vyzývá Zemmour), ať někdo dokáže, že Velká výměna neprobíhá. Ale nezapomněl přiznat, že mnohým levicovým Francouzům to činí potěšení a jsou na to pyšní.
Německo na tom demograficky dlouho nebude o moc líp, nejvíc má Turků, ale i těch Afghánců je tam 250 tisíc a ti páchají největší procento z násilných trestných činů. Tuhle zrovna jeden pobodal ženu, protože pracovala v parku. Rakousko je na tom podobně, a specificky Afghánce odmítá. A podobně bychom se mohli podívat na Švédsko, Belgii, Holandsko a Británii.
Ale nepodíváme, aby nám zase někdo nevynadal xenofobů a rasistů.
Tak něco pokrokovějšího. Stejní levičáci jako ti Zemmourovi dělají poprask v londýnských ulicích pod hlavičkou Extinction Rebellion čili vzpoura proti vyhubení lidstva globálními změnami. Či o co vlastně jim jde?
Způsobit co nejvíc škody nenáviděnému kapitalismu, který tak bezohledně týrá tu naši planetu. Po každé demonstraci po sobě zanechají v ulicích spoušť. Letos na Trafalgarském náměstí oslavovali Kubu jako příklad vzorné země, která nezasviňuje planetu, protože dosáhla udržitelného růstu. A jejíhož příkladu by měli všichni následovat. Nenapadlo je, že by to mohlo být proto, že tam nefunguje nic, co by planetu zasviňovat mohlo. „Socialismus je odpověď na klimatické změny,“ hlásalo se, k velkému potlesku. „Jediná logická odpověď na naléhavost klimatické krize je pomocí antikapitalistického antiimperialistického socialistického hnutí zde v našich ulicích,“ radilo, opět za velkého potlesku. V těchto „jejich ulicích“ předloni po sobě zanechali 120 tun odpadků, jejichž odklízení přišlo městskou správu na 54 tisíce liber. Letos to ještě nikdo ani nezačal počítat.
Z Irska přichází něco, co škodolibě potěší ty z nás, kdo se občas ocitli na „banu“ Facebooku. Irsko jej pokutuje za porušení práva na soukromí. Co vlastně Irům provedl?
Smartphonová filálka Facebooku zvaná WhatsApp „hrubě porušila regulace EU o soukromí ve čtyřech bodech“, rozhodla irská komise pro ochranu údajů. Nejsem si jist, že tomu právně zcela rozumím, ale má to prý něco do činění s tím, že „WhatsApp poskytuje jen 41 procent informací svým uživatelům a žádné informace neuživatelům“. Nerozumím sice, proč by někdo měl poskytovat jakékoli informace neuživatelům, ale poskytovat jen 41 procent uživatelům je určitě lumpárna.
Pak taky ještě něco o úniku soukromých údajů, a to je větší lumpárna. Populární komisařka Dixonová rozhodla, že „tato porušení zasahují do principu transparence a základního práva jednotlivců na ochranu svých osobních údajů“. A Facebook musí vyklopit pokutu 225 milionů eur. Pro Zuckerberga je to bobkes, ale přesto se odvolává.
A největší dnešní světová komedie?
Norsko vyhlásilo pokutu za čůrání směrem k Rusku. Na jedné severní hranici je od Ruska dělí říčka Jakobselva, do níž zřejmě stateční Norové chodili čůrat, aby ruským pohraničníkům dávali najevo svoje pohrdání a bojový postoj za celé NATO. Asi tam na to chodili i jiní příslušníci NATO, neboť zákaz čůrání je tam nejen v norštině, ale taky v angličtině: „NO PEEING TOWARDS RUSSIA“. Pokuta je 3 tisíce norských korun, což je za vyčůrání pěkná paleta. A hlídají to tam kamery, takže se trestu nevyhnete.
Zdroj: parlamentnilisty.cz