Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Summit BRICS v Kazani znamenal konec nadvlády skupiny G7 nad světem. Anglosaská pravidla, která organizují mezinárodní vztahy, budou postupně nahrazena závazky přijatými všemi, které nyní bude třeba respektovat. Tato revoluce nás vrací k pokusům Ruska a Francie z roku 1899 o založení mezinárodního práva, které podkopala Atlantická konference a duopol Spojených států a Velké Británie.

Ve dnech 22. až 24. října 2024 se v ruské Kazani konal XVI. rozšířený summit BRICS [1]. Kromě devíti hlav států a vlád, které již jsou členy této organizace, se ho zúčastnilo dalších jedenáct a přibližně dvacet dalších států požádalo o členství.

Tato akce je vyvrcholením strategie, kterou v roce 2009 iniciovali brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, předseda ruské vlády Vladimir Putin, indický premiér Manmohan Singh a čínský prezident Hu Jintao. Tito čtyři muži si představovali mezinárodní vztahy založené na Chartě Organizace spojených národů, které by umožnily rozvoj každé země. Nešlo jim o to postavit se proti západnímu imperialismu G8 (jehož členem bylo Rusko až do západního majdanského puče), ale o to prozkoumat jinou cestu, bez anglosasů.

Vladimír Putin hrál při vytváření tohoto orgánu hospodářské spolupráce hlavní roli, podobně jako car Mikuláš II. při vynálezu mezinárodního práva v roce 1899 [2]. Byl to on, kdo zorganizoval první summit v Iekaterinburgu, i když Rusko na něm zastupoval prezident Dmitrij Medveděv.

V rozhovoru u příležitosti kazaňského summitu Vladimir Putin s odvoláním na slova indického premiéra Narandra Módího znovu potvrdil, že „ BRICS není protizápadní, ale je nezápadní organizací“.

V závěrečném prohlášení se hlavy států a vlád zabývaly čtyřmi samostatnými tématy [3]:

- Multilateralismus;

- Spolupráce pro stabilitu a bezpečnost;

- Hospodářská a finanční spolupráce;

- Mezilidské výměny.

Multilateralismus

Poté, co konstatovali, že bez ohledu na západní mocenská centra vznikají nová centra, znovu potvrdili svou oddanost Chartě OSN, na jejímž vypracování se podíleli všichni kromě Spojených arabských emirátů, které ještě nebyly nezávislé. Poté se přimlouvají za reformu OSN a jejích agentur, aby se její instituce přizpůsobily dnešnímu světu a integrovaly nové mocnosti. Pokud neuvádějí žádné datum pro reformu Rady bezpečnosti a MMF, stanovují horizont roku 2025 pro získání reformy Světové obchodní organizace (WTO) a Rady ředitelů Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (BIRD).

Za „nezákonná“ označují „jednostranná donucovací opatření“, tedy „sankce“ přijaté mimo Radu bezpečnosti, ať už politická, nebo ekonomická. Podporují práci mezivládní skupiny odborníků na vývoj klimatu (IPCC), ale nevyjadřují se k závěrům, které z ní západní země vyvozují. Říkají, že jsou hluboce znepokojeni pokusy, jejichž cílem je spojit bezpečnost s programem týkajícím se klimatických změn. Dále v textu (§ 83) odsuzují využívání klimatické záminky k zavádění jednostranných, represivních a diskriminačních ochranných opatření. Kromě toho podporují spolupráci v boji proti skleníkovým plynům v souladu s článkem 6 Pařížských dohod (§ 85). Připomeňme, že Ruská akademie věd odmítá západní antropocentrický výklad změny klimatu.

Zavazují se podporovat a chránit lidská práva, včetně práva na rozvoj, a základní svobody v rámci zásad rovnosti a vzájemného respektu. Stejně tak se zavazují zintenzivnit boj proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a s nimi spojené netoleranci, jakož i diskriminaci na základě náboženství, víry či přesvědčení a všem jejich současným podobám ve světě, včetně znepokojivých trendů nárůstu nenávistných projevů.

 

Spolupráce pro stabilitu a bezpečnost

Shodli se na společném postoji tváří v tvář současným konfliktům, aniž by se odvolávali na rezoluci Rady bezpečnosti č. 2686 (2023) (která odsuzuje projevy nesnášenlivosti a nenávisti) a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 46/182 (1991) (o mimořádné humanitární pomoci). Stejně tak připomínají potřebu respektovat legitimní a rozumné obavy z hlediska bezpečnosti všech zemí.

Následuje dlouhý seznam stanovisek.

- Gaza (§ 30) Zdůrazňují, že je naléhavě nutné zavést okamžité, globální a trvalé příměří v pásmu Gazy, okamžitě a bezpodmínečně propustit všechna rukojmí a zadržované osoby obou stran, které jsou nezákonně drženy v zajetí, a poskytnout trvalou a rozsáhlou humanitární pomoc a ukončit všechny agresivní akce. Podporují však dvoustátní řešení (původně koloniální plán lorda Peela), které se jim jeví jako jediné možné mírové řešení.

- Libanon (§ 31-32) Odsuzují „promyšlený teroristický čin“ spočívající ve výbuchu pípáků a vysílaček 17. září 2024. Stejně tak odsuzují útoky na pracovníky OSN, ohrožení jejich bezpečnosti a žádají hebrejský stát, aby tyto aktivity v Libanonu okamžitě zastavil. Vyslovují se pro přísné dodržování rezoluce č. 1701 (2006), přičemž se rozumí, že se totožně vztahuje i na Izrael, který se proto musí stáhnout za „modrou linii“ (demarkační linii).

- Jemen (§ 33) Rozhodují se pro svobodu plavby, ale namísto odsuzování Ansar Alláha, jak to činí západní země, hodlají řešit příčiny konfliktu a podporovat dialog a mírový proces pod záštitou OSN.

- Sýrie (§ 34) Trvají na tom, že je třeba přísně respektovat svrchovanost a územní celistvost Sýrie. Odsuzují nezákonnou přítomnost zahraničních vojenských sil, která vede ke zvýšení rizika rozsáhlého konfliktu v regionu. Zdůrazňují, že nezákonné „jednostranné sankce“ vážně zhoršují utrpení syrského lidu. Rozhodují také (§ 43) proti izraelské okupaci syrských Golan.

- Írán (§ 35 a 37) Odsuzují útok na diplomatické prostory Íránské islámské republiky v Damašku. Připomínají, že dohoda JCPOA byla potvrzena Radou bezpečnosti a Spojené státy od ní nemohou odstoupit, jak učinily.

- Ukrajina (§ 36) Zdůrazňují, že všechny státy by měly jednat v souladu s cíli a zásadami Charty OSN v celém jejich rozsahu (což dává důvod k ruskému výkladu konfliktu). S uspokojením berou na vědomí příslušné návrhy na zprostředkování a dobré služby (ze strany Číny, Jihoafrické republiky a Indie), jejichž cílem je mírové urovnání konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie.

- Súdán (§ 40) Odsuzují útok vojsk prezidenta Abdel Fattaha Al-Burhana na rezidenci šéfa mise Spojených arabských emirátů, 29. září 2024; útok srovnatelný s útokem Izraele na íránské diplomatické prostory v Sýrii. Vyzývají k okamžitému, trvalému a bezpodmínečnému příměří.

- Afghánistán (§ 42) Hájí zásadu nezávislého, jednotného a mírového státu bez terorismu, válek a drog. Zdůrazňují potřebu poskytnout afghánskému lidu naléhavou a nepřetržitou humanitární pomoc a chránit základní práva všech Afghánců, včetně žen, dívek a různých etnických skupin, což znamená zrušení účinných zákazů středoškolského a vyššího studia.

- Odzbrojení (§ 43-46) Vyslovují se pro urychlené uplatňování rezolucí o vytvoření oblasti osvobozené od jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě (tj. pro denuklearizaci Izraele) v souladu s íránským návrhem. Rozhodli se rovněž pro zabránění závodům ve zbrojení ve vesmíru, a to i přes nesouhlas Spojených států.

- Terorismus (§ 47-49) Odmítají jakékoli pokusy o politizaci otázek boje proti terorismu a využívání teroristických skupin k dosažení politických cílů a zdůrazňují, že jedině BRICS je v této věci účinnou organizací, což je přímá narážka na tajné operace Spojených států a Velké Británie. Vyzývají k urychlenému přijetí Všeobecné úmluvy o mezinárodním terorismu v rámci OSN.

- Nadnárodní zločin (§ 50-53) Pod vedením Ruska řeší BRICS otázky drog, nadnárodního zločinu a korupce posílením represivní koordinované reakce.

 

Hospodářská a finanční spolupráce

BRICS nejprve studuje potřebu mít kompenzační komoru pro vzájemnou výměnu likvidity (aniž by musely procházet systémem Swift vytvořeným sítí NATO Stay-Behind) a systém zajištění bezpečné přepravy zboží (aniž by musely procházet anglosaskými společnostmi nebo společnostmi jimi nepřímo kontrolovanými).

Nepřistupují k obchodu z hlediska volného obchodu nebo cel, ale z hlediska bezpečnosti, odolnosti, stability a účinnosti dodavatelských řetězců. Již rok vytvářejí program, jehož cílem je harmonizovat a koordinovat využívání informatiky (Partnir) v ekonomice a obchodu. Pokud jde o boj proti nemocem, BRICS sice vítá práci Světové zdravotnické organizace (WHO), ale rozvíjí vlastní systém varování a pomoci. Pokud jde o duševní vlastnictví, BRICS, vědom si toho, že autorská práva a další patenty jsou dnes hlavním zdrojem příjmů Anglosasů (a nikoliv jejich reálné či finanční produkce), hodlá tento systém uvést na pravou míru tím, že se zaměří na boj proti padělkům a nebude již oceňovat jejich příjmy. Hodlají znásobit spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovačních programů v biomedicínských odvětvích, obnovitelných zdrojích energie, vesmírných a astronomických vědách, oceánských a polárních vědách.

 

Mezilidské výměny

BRICS hodlá bojovat především proti anglosaské ideologii války civilizací [4], přičemž se opírá o dvě agentury OSN, UNICEF a Alianci civilizací. Země BRICS chtějí znásobit mezilidské výměny mezi sebou v oblasti médií, kultury, vzdělávání, sportu, umění, mládeže, občanské společnosti, veřejné diplomacie a univerzitních výměn.

BRICS se staví proti návratu do minulosti: koncept války civilizací, který byl klíčovou součástí projevu prezidenta George Bushe mladšího, jako by byl definitivně zapomenut. Do módy se vrací s kandidaturou Kamaly Harrisové, kterou podporují neokonzervativci. Nejde o nic víc ani méně než o údajně poučenou formu starého násilnického diskurzu z 30.-45. let 20. století: aby Západ přežil, nemá jinou možnost než likvidovat ostatní.

Poznámky k tomuto summitu

Tento summit se konal v době, kdy je svět svědkem přímého izraelského etnického čištění, nejprve v Gaze a poté na jihu Libanonu. Současně probíhá ruská speciální vojenská operace zaměřená na uplatnění rezoluce Rady bezpečnosti č. 2202 na Ukrajině (minské dohody) ve prospěch Moskvy. Ukrajinská armáda zimu nepřežije a všechna západní „jednostranná donucovací opatření“ selhala. Promiňte, ale z hlediska „války civilizací“ Arabové v Gaze a Rusové na Ukrajině ohrožují Západ a musí být zlikvidováni.

Účast v BRICS se proto jeví jako vzpoura proti anglosaskému světovému řádu. Zklamáním pro nás může být pouze ústup brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který se do Kazaně neodvážil přijet a zastupoval ho jeho ministr zahraničních věcí Mauro Vieira. Brazílie je nicméně zakládajícím členem BRICS. Je však pravda, že Brazílie se na něm podílí, neboť předsedá Nové rozvojové bance. Té předsedá bývalá prezidentka Dilma Youssefová, která byla svržena při operaci na dálku řízené Spojenými státy a Izraelem.

Stejně tak je třeba poukázat na to, že saúdskoarabský princ Mohammed bin Salmán se na poslední chvíli odmítl postavit na stranu jednoho z táborů a do Kazaně odcestovat, přestože jeho preferovaný spojenec, Spojené arabské emiráty, jsou nyní členem BRICS a jejich prezident, šejk Mohammed bin Zayed Al Nahyan, byl přítomen.

Rusko se rozhodlo uspořádat tento kazaňský summit v hlavním městě Tatarstánu, protože toto dynamické město ilustruje jak integraci muslimů do Ruské federace, tak schopnost Moskvy delegovat své pravomoci.

Z ekonomického hlediska summit pokročil v dedolarizaci mezinárodního obchodu. Zkoumá se digitální měnový žeton BRICS, cesty ke společnému daňovému úřadu, arbitrážnímu soudu pro hospodářské spory mezi členskými zeměmi nebo myšlenka obilné burzy. Diskutuje se také o možnosti zřízení nezávislé regulace a přeshraniční depozitní infrastruktury „BRICS Clear“. V neposlední řadě BRICS pokročí ve vývoji systému platebních karet s názvem „BRICS PAY“, který byl představen na summitu v Kazani. Jeho fungování se zdá být poměrně klasické: karta „BRICS PAY“ by měla umožnit nastavit platby v národní měně pomocí QR-kódu inkasem z elektronické peněženky napájené prostřednictvím stejnojmenné aplikace, a to přiložením bankovní karty Visa, Mastercard nebo MIR. Problémem je zachování úplné suverenity při účasti na kolektivní měně.

Summit především na politické úrovni za přítomnosti Antonia Guterrese, generálního tajemníka OSN, ukázal, že BRICS odmítá měnící se západní pravidla, vnucovaná skupinou G7 v čele se zákazníkem, a upřednostňuje respektování daného slova, tedy mezinárodního práva. Země „globálního Jihu“ (na rozdíl od „kolektivního Západu“) mají ostré svědomí o závazcích a smlouvách podepsaných Anglosasy a jimi bezostyšně porušovaných. Západ se domnívá, že ve jménu demokracie se zvolená hlava státu či vlády nemusí cítit zavázána podpisem těch, kteří ji předcházeli, zatímco jiné státy, ať už jsou v jejich očích neliberální nebo diktátorské, tuto povinnost mají. Například Donald Trump odstoupil od JCPOA (íránské jaderné dohody), kterou jeho předchůdce Barack Obama dlouho vyjednával. Nebo Joe Biden se nepovažoval za zavázaného dvěma dokumenty, které podepsal jeho přítel Barack Obama, ani Istanbulskou dohodou (1999 [5]), ani rezolucí 2202 (2015) o minských dohodách. Proto tvrdí, že Rusko napadlo Ukrajinu a porušilo Chartu OSN, zatímco z mnoha následných textů vyplývá, že Rusko jako jediné do puntíku dodržuje všechny její zásady.

MMF právě revidoval své metody výpočtu a zařadil ruský HDP v paritě kupní síly na čtvrté místo za Čínu, Spojené státy a Indii. ten tedy náhle vzrostl o 23 % a opustil 48° místo, na kterém živořil. Kromě ekonomické reality (BRICS představuje 37 % světového HDP a 45 % lidstva, zatímco G7 pouze 29 % HDP a 10 % světové populace) však tento summit otevřel oči mnoha nevidomým. Svět se změnil. Už mu nedominují Washington a Londýn.

 

Odkazy

[1] Kazan Summit Official Website

[2] “What international order?”, by Thierry Meyssan, Translation Roger Lagassé, Voltaire Network, 7 November 2023.

[3] “XVI BRICS Summit : Kazan Declaration”, Voltaire Network, 24 October 2024.

[4] “The „Clash of Civilizations”, by Thierry Meyssan, Voltaire Network, 4 June 2004.

[5] «Istanbul Document», OSCE, 1999.

 

Originál: In Kazan, the order of the world changed vyšel 29.10.2024 na voltairenet.org.

Zdroj: zvedavec.org