Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Zemi dělají její instituce. Pokud jsou tyto instituce zamořeny a již neexistují, přestává existovat i země a národ. K těmto institucím patří úřady vlády, vzdělávání, zemědělství a ekonomický rozvoj, správa přírodních zdrojů, národní infrastruktura, včetně energetiky a dopravy, a bezpečnost. To jsou věci, na které myslíme, když přemýšlíme o konceptu moderního národního státu.

Na rozdíl od převládající víry není napadení a okupace nějaké země pouhým výkonem vojenské moci. Zahrnuje to, z nutnosti, zničení nebo napadení a konečné nahrazení všech výše uvedených institucí.

Nejextrémnějším moderním příkladem toho byla americká invaze do Iráku, kde irácké instituce odshora dolů byly buď zcela zničeny a nahrazeny, nebo převzaty Koaliční prozatímní správou (CPA). CPA šéfoval, doslova, Američan, Paul Bremer, který, aniž by byl voják, tam byl dosazen americkým ministerstvem zahraničí a v pozadí správními radami korporací.

CPA si uzurpovala zodpovědnost za všechny aspekty života v Iráku, od privatizace irácké ekonomiky, po „rekonstrukci“ a reorganizaci země sociálně, politicky a ekonomicky.

Průměrný přihlížející si vzpomene na „šok a hrůzu“ amerického prezidenta George Bushe a možná na několik dalších notoricky známých bitev invaze a následné okupace. Zřídka si však vybavíme všeobjímající nadvládu, které se USA chopily nad zemí prostřednictvím CPA, která byla americkými vojenskými silami jen podepřena. Avšak navzdory relativně těžkopádné povaze práce CPA, v porovnání s bezpečnostními operacemi prováděnými americkými jednotkami, to byla právě CPA, kdo v podstatě Irák „okupoval“ a nakonec dobyl.

USAID a spol. – Invaze a okupace nízké intenzity

Irák a Afghánistán jsou extrémními příklady realizace nadvlády USA, jejíž součástí jsou okázalé totální invaze, dlouhé okupace a celostátní „tvorba národa“ prováděná různými organizacemi používanými USA k projekci moci v zahraničí.

Jednou z těchto organizací je USAID. Pro země ve světě by mělo být, třeba že jen zřídka je, znepokojivé, že USAID sehrála klíčovou roli v invazi, okupaci a dobytí Iráku a Afghánistánu, zatímco si zároveň udržuje rozsáhlou přítomnost všude, kam americké zájmy upřely svoji pozornost.

USAID a virtuální armáda nevládních organizací a nastrčených krycích společností, které podporuje po celém světě, jsou zapojeny do aktivit v cizích zemích, počínaje vzděláváním (přepisování historie, viz Ukrajina – p.p.), po energetiku, přírodní zdroje, ekonomický rozvoj, dopravu a bezpečnost – jinými slovy všeho, co by si cizí země měly hlídat pro sebe.

USAID neusiluje o skutečné partnerství se zahraničními vládami, ale o vytvoření sítí, které působí nezávisle a souběžně s existujícími domácími institucemi a sítěmi. USAID a její expandující síť prostředníků promořuje jakoukoliv danou zemi, pomalu si usurpuje zodpovědnost za všechny oblasti, které by měla řídit suverénní vláda a existující vládu zanechává jako irelevantní prázdnou skořápku. Když paralelní sítě získají kritickou masu, lze je pak použít jako prostředek pro odstavení existujících vlád od moci a dosazení loutkových vlád – které se zodpovídají zvláštním zájmům, které aktivity USAID sponzorovaly a řídily.

USAID se aktivně snaží kooptovat místní talenty – jak individuálně, tak malé skupiny nadaných jedinců. Obecně se zaměřuje na začínající společnosti a nezávislé nevládní organizace, což je důvod, proč jsou USAID a další americkou vládou financované NGO stále více zapojeny do spolupráce – dokonce sponzorují vytváření a řízení nových prostorů v rozvojovém světě, kde se vytváří příhodné lákající pasti na místní talenty.

Globální hra GO

USAID neexistuje proto, aby někomu „pomáhala“. Její jedinou funkcí je převzít cílovou zemi pomocí budování sítí namísto místních, poštvávat lidi v dané zemi proti sobě a učinit stávající domácí sítě irelevantními.

Ty v podstatě vyplňují sociálně-politický, geostrategický, technologický a informační prostor vlastním vlivem a nahrazují veškerý ostatní (havloidní „občanská společnost“ – p.p.)

Na rozdíl od západních šachů, kde se hráči snaží odstranit ze šachovnice figurky soupeře v rámci strategické opotřebovávací hry, lze USAID a další podobné organizace a strategii, kterou zaujímají, přirovnat spíše k východní hře go. V go se hráči snaží umístit na hrací plochu co nejvíce kamenů a převzít kontrolu nad co největším územím.

V tomto kontextu by jakákoliv země mohla představovat herní plochu, s vlastními kameny rozmístěnými v oblastech jako energetika, vzdělávání, zdravotní péče a bezpečnost. USAID se snaží umístit na tuto herní plochu vlastní kameny, obecně pod krycí rouškou charity a zahraniční pomoci. Pokračuje v umísťování svých kamenů na plochu, za podpory nevyčerpatelných zdrojů, a skutečné záměry jsou vládami a lidmi, ve kterých působí, chabě chápány.

USA prostřednictvím USAID v podstatě hrají hru go proti nezkušenému hráči, který neví, že hra začala. USAID je pak schopna rychle a snadno ovládnout hrací plochu svými „kameny“ – NGO, které financuje, organizace a talenty, které kooptovala, a zcela souběžné instituce řídící různé aspekty cílové země, přímo pod nosem vlády oné země.

V koordinaci s dalšími americkým ministerstvem zahraničí financovanými politickými frontami a nevládními organizacemi odstraňují domácí instituce a svrhávají vlády ve prospěch nastrčených institucí řízených západními zájmy a loutkovými režimy nakloněnými vůli USA.

Cílové země často až příliš pozdě pochopí, že „prostor“ na herní desce byl ovládnut těmito zahraničními zájmy, kdy jakýkoliv zbytek domácích institucí a sítí je tak hrubě zanedbán a atrofován, že nemají šanci postavit se na jakýkoliv odpor.

Příručky boje s odbojem jsou „manuálem“ USAID

„Go“ verze USAID má vlastní pravidla, která lze snadno nalézt na internetu jako volně stažitelné soubory na řadě amerických vládních stránkách, ve formě manuálů pro boj s odbojem. V těchto manuálech je popisováno, jak si získání kontroly nad jakoukoliv danou populací vyžaduje ovládnutí základů, na kterých populace závisí – všeho, od výroby energie, vzdělávání, po sběr odpadu a tvorbu pracovních míst.

Ovládnutím těchto aspektů v jakékoliv populaci pak člověk ovládá samotnou tuto populaci. Je to klíč nejen k poražení „odboje“, je to také klíč k řízení úspěšného odboje. USAID projektující svoji moc do nějaké země je fakt a svým způsobem také odboj – doslovný pokus ovládnout vládu – jakkoliv postupný a trpělivý tento odboj může být.

Oblasti zahrnuté do amerických manuálů boje s odbojem jako klíčové jsou (avšak nikoliv výlučně):

• policie a hasiči
• vodní hospodářství
• elektřina
• vzdělávání a školení
• doprava
• lékařství
• kanalizace
• bankovnictví
• zemědělství
• pracovní vztahy
• výrob
• stavebnictví

Když začneme zkoumat, jaké z těchto oblastí jsou zahrnuty do programů USAID, tak odpovědí je prakticky všechny.

Poražení hry USAID

V jakékoliv dané zemi by USAID měla být na seznamu zahraniční agentů a její aktivity by měly být silně omezeny. Každý niklák, který rozdají, pokud je jim vůbec dovoleno působit, by měl jít přímo do vládních programů. Programy USAID by měly být podřízeny vládním institucím, prováděny vládními institucemi. USAID by mělo být přísně zakázáno provozovat nezávislé sítě, programy, semináře, protesty a setkání kdekoliv mimo americké hranice.

Ale co je důležitější, země musí chápat, že hrací plocha „go“ představuje její území a obyvatele. Musí vytvořit a umístit vlastní nadřazené kameny na tuto herní desku v takovém počtu a v takové kvalitě, aby nezbyl prostor pro kameny USAID, to v prvé řadě. Tím daná země nejen čelí USAID a konspiraci, kterou zastupuje, ale také ji poráží na nejzákladnější úrovni této „hry“.

Země vytvářející silné instituce a sítě v rámci svých hranic k řízení těchto oblastí klíčových pro pokrok moderní civilizace zamezuje potřebě „zahraniční pomoci“, to v první řadě. Není to jen záležitost hrdosti, že země se nemusí spoléhat na „zahraniční pomoc“, ale záležitost vlastního „přežití“, protože „pomoc“ není dávána zdarma, a jako v případě USAID slouží jako vektor projekce nadvlády v samém srdci dané země.

Originál: A Primer: USAID & US Hegemony vyšel 8. července 2016 na journal-neo.org.

Zdroj: zvedavec.org