Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Existují indicie, že světový finanční systém čelí drastickým změnám, zatímco řada událostí souvisejících se zlatem se stává součástí moderního života. Je patrná základní tendence, formující se proti rozmanitému obrázku událostí – zlatu se postupně vrací statut měnového kovu.

Zlato jako soukromé peníze

Proces opouštění světa komodit u zlata, a jeho připojování ke světu peněz, právě začíná; na pozadí světových událostí a faktu, že americký dolar je připravován o jakoukoliv podporu, je to sotva rozpoznatelné. Když je řeč o událostech na mikro úrovni, je hlavním dějem vytváření monetárních systémů zvaných „elektronické zlato“ (e-gold). Má to následující klíčové prvky: a) počet uživatelů e-zlata je omezen, ačkoliv peníze lze použít pro operace mimo zemi. Někteří podnikatelé přechází na vypořádání ve zlatě za použití mincí, ingotů a dalších akceptovatelných diverzifikací. Bylo oznámeno, že miliardář Donald Trump rozhodl, že bude dostávat platby od držitelů akcií ve zlatě, ne v dolarech. Zlaté platby jsou temným segmentem tržních vztahů, obzvláště v zemích, které si zachovaly zdanění zlata a dalších operací se vzácnými kovy. To je důvod, proč je boj za naprosté zrušení takových daní veden již dlouhou dobu. Z velké části se daň z přidané hodnoty, co se týká vypořádání ve zlatě, stala v západní Evropě věcí minulosti. Některé soukromé společnosti nabízí vlastní „zlaté produkty“. Nicméně zlato je často označováno za „peníze poslední záchrany“; mnoho potenciálních investorů si stěžuje, že je příliš drahé. V tuto chvíli, kdy činí náklady 1,700 dolarů za unci, to není v případě potravin nebo běžného maloobchodu podstatným nástrojem směny. Absence zlatých mincí o váze jedné unce (31,1 gramů), či dokonce desetiny unce, činí levnější stříbro přijatelnější, když si někdo chce koupit ve stavu nouze pár bochníků chleba, léky nebo oblečení. Všechny tyto faktory dotlačily Valcambi, švýcarskou společnost, aby zavedla 50 gramové „zlaté karty“ z 999 zlata, zvané Combinar Gold Card, které lze snadno rozlomit na gramové kousky a použít je k menším každodenním platbám. Hodnota jednoho gramu se rovná přibližně jedné unci stříbra, či 34 dolarům, což z toho činí pohodlný prostředek maloobchodních plateb. Podle Valcambi bude Combinar Gold Card uvedena na trh v r. 2013.

Plány na legalizaci zlatých peněz na státní úrovni

Mnoho státníků chápe, že dny existence finančního systému založenému na dolaru jsou sečteny. Jakmile jsou národní peněžní systémy napojeny na americkou měnu, nazrál čas připravit se na budoucí změny. Například jsou studovány různé plány vnitřního oběhu peněz, založených na zlatém standardu. V posledních letech neustále slýcháme o plánech na zavedení zlatého dináru (muslimské státy), zlatého juanu (Čína) a zlatého franku (Švýcarsko). Vůdci některých států začínají mluvit o návratu zlata do vnitřního oběhu. Tato myšlenka našla podporu například ve Švédsku, Norsku, Jižní Africe, Jižní Koreji, Iránu, Taiwanu, Zimbabwe a v některých zemích latinské Ameriky.

Švýcarsko je zemí, která se k fázi praktického zavedení zlatých peněz přiblížila nejvíce. Bylo poslední zemí na světě, která zrušila provázanost mezi papírovými penězi a zlatem. K tomu došlo až v r. 2000, kdy bylo vyhlášeno, že švýcarský frank již není vázán na zlato, a přestal se tak lišit od ostatních měn, jako amerického dolaru, britské libry, německé marky, japonského jenu a dalších. Nyní se diskuse zaměřuje jen na zavedení franku jako „souběžné“ měny, která by obíhala vedle běžných papírových franků na území Švýcarska a Lichtenštejnska. Mezi zlatem a papírovými franky bude existovat směnný kurz. Podle autorů projektu by měl zlatý frank stát pět současných švýcarských franků, či 5,3 amerického dolaru.

Zlatá měna bude vydávána soukromými bankami pod přísnou kontrolou vlády a národní centrální banky. Licencované finanční subjekty budou oprávněně razit mince s formálním emblémem franku na jedné straně a s uznávaným emblémem švýcarského zlatého franku v druhém případě. Nebude existovat žádná daň z přidané hodnoty, nebo jakékoliv jiné daně související s obíháním nového franku. Zlatý frank nejsou běžné peníze a není to běžná investiční komodita. S touto myšlenkou přišel Ulrich Schlüer, člen Švýcarské národní rady (dolní komory parlamentu), zastupující Švýcarskou lidovou stranu. Je to součástí kampaně za „zdravou měnu“ a „hodnotné peníze“. Cena zlata činí asi 45,000 franků za kilogram. Podle Schlüera zavedení zlatého franku zvýší možnost Švýcarska chránit se před znehodnocením měny. Cena zlatého franku o 0,1 gramu může být pouhých 4,5 franku, takže hodnota mince o jednom gramu bude asi 45 franků. „Chci, aby si Švýcaři mohli svobodně zvolit zcela jinou měnu,“ řekl Thomas Jacob, muž stojící za konceptem zlatého franku. „Dnešní peněžní systém je krytý dluhem – vše je kryto ničím – a já chci, aby to lidé pochopili,“ dodává. Podle něj: „Čas nazrál; je to prosté. Řeč je o svobodě volby v peněžních záležitostech, o něčem, čemu nelze v dobré víře oponovat. Není to primárně o útoku na dnešní peněžní systém, ale o tom dát lidem svobodu volby. Pokud dnešní peněžní systém zůstane stejně dobrý, jak tvrdí dnešní úřady, tak se nemají čeho bát – pokud ne, my lidé bychom neměli být nuceni ho používat.“

V této době se Švýcarská lidová strana snaží přimět parlament k zákazu prodeje zlatých rezerv centrální bankou země. Tento návrh, nazvaný „Zachraňte naše švýcarské zlato“, zakazuje Švýcarské národní bance (SNB) zbavovat se svých zlatých rezerv, jakož ji i nařizuje držet nejméně 20% svých aktiv ve zlatě. Mnozí švýcarští politici se pokoušejí přesně zjistit, jak země přišla v posledních letech o výraznou část svých zlatých rezerv. Když bylo zrušeno napojení franku na zlato, centrální banka začala odprodávat zásoby tohoto kovu pod záminkou, že se zlato stalo bezcenným aktivem. V letech 2002-2005 bylo prodáno 1,300 tun zlata, za dumpingové ceny. Odpůrci tohoto opatření říkají, že celková ztráta činila 60 miliard dolarů. (Pravda, studie říkají, že zlato nikdy zemi neopustilo, a bylo v ní uloženo národními soukromými bankami). Podstatou návrhu je vytvoření dosti silné celní a ekonomické zdi kolem švýcarské konfederace, něčeho, co odporuje principům evropské integrace. Zavedení zlatého franku si vyžádá změny ve švýcarské ústavě. Pokud nebudou dodatky přijaty, pak věc rozhodne referendum.

I zlatý juan je oblíbencem dnešních médií. Zatím neexistuje. Ale existuje řada známek svědčících o faktu, že Čína je na cestě k jeho zavedení.

USA: 13 států hlasuje pro zlatou měnu

Na federální úrovni žádné plány na vydávání zlaté měny nejsou. Existují jednotlivé výzvy k návratu ke zlatému standardu, které existují od doby, kdy se Franklin Delano Roosevelt ujal úřadu. Například poslanec Ron Paul, známý kritik Federálních rezerv, vystoupil na podporu této myšlenky mnohokrát. Chce nasadit tiskařskému lisu „zlatou uzdu“. Jinými slovy, Ron Paul navrhuje napojení emise dolarů na jistý podíl amerických zlatých rezerv (k březnu 2013 8,135.5 tuny tohoto kovu). Nikdy neupřesnil, jestli je součástí tohoto plánu i bezplatná výměna papírových bankovek za kov, jako to bývalo před rokem 1933. V USA hnutí „nástupu monetární suverenity“ je na státní úrovni v plném proudu. Stát Utah je v čele. V r. 2011 přijal a začal vynucovat zákon legalizující zlaté a stříbrné mince jako peníze… Zákon o zdravých penězích Utahu z r. 2011 uznal zlato a stříbro za měnu. Vyňal také prodej mincí ze zdanění kapitálových výnosů a z prodejních daní. Jak tento nový zákon uvádí, mince zvané „Americký zlatý orel (od váhy 0.1 unce a nominále 5-50 dolarů) a Americký stříbrný orel (1 unce, nominále 1 dolar) jsou akceptovány u plateb za jakékoliv zboží a služby, podle skutečné ceny kovu. V okamžik vstupu tohoto zákona v platnost byla korelace 1,5 dolaru za unci stříbra, či 38 dolarů za unci zlata. Utah také zavedl další velkou inovaci. Pro vynucování práva vybudoval stát zlaté a stříbrné depozitáře, aby lidem umožnil vyhnout se používání mincí přímo (což by jinak bylo velmi nepohodlné), zlaté a stříbrné mince tam lze uložit; vlastníci mohou používat depozitní kartu, stejně, jako by měli obyčejné dolarové účty. Hodnota mince se vypočítává na základě ceny kovu v dolarech, podle denního londýnského fixingu.

I Missouri a Jižní Karolína byly v r. 2012 velmi blízko k zavedení podobné legislativy a k vytvoření depozitáře zlata a stříbra, stejně jako Utah. V obou státech panuje stejná nálada, jako v Utahu, a je to patrné na názvech zvolených pro tyto zákony. Například v Missouri je prosazovaná legislativa označována jako Zákon o zdravých penězích Missouri 2012.

Dalšími státy zvažujícími legislativu činící ze zlata a stříbra zákonné platidlo jsou Montana, Colorado, Idaho, Indiana, New Hampshire, Georgie, Washington, Minnesota, Tennessee a Virginie. Většina výše zmíněných států předpokládá používání mincí vyražených Americkou mincovnou, stejně jako mincí pocházejících ze zahraničí. Státy mají rovněž v úmyslu následovat utažský příklad a vybudovat depozitáře, aby bylo možné měřit přesný obsah drahého kovu v mincích a upravovat hodnotu kovu podle světových tržních kurzů.

Ron Paul, zakladatel Čajové párty, prosazuje Zákon o svobodné konkurenci měn z r. 2011, umožňující státům zavést vlastní měny a snažit se skoncovat se všemi daněmi uvalenými federální vládou, státními vládami a místními samosprávami na mince a slitky. Volá také po vytvoření komise, která by hledala způsob, jak se vrátit ke zlatému standardu.

Originál: „Gold: Back to Money World (I)“ vyšel 25. dubna na Strategic Culture Foundation, překlad Zvědavec (jazykově upraveno).

Zdroj: zvedavec.org