Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Mám zato, že pokud nejsme zralí diskutovat o podstatě, smyslu a hodnotě života, případně o právu na existenci, pak nad naší vlastní existencí a smysluplností visí veliký otazník. Jsem proto moc rád, že se k nám dostala kniha Proč chránit nenarozený život od amerického výzkumného pracovníka a autora řady knih Randyho Alcorna.

„Není to tak dávno, co se zdálo, že postoj pro ochranu nenarozeného života zemře na stáří,“ píše Alcorn v úvodu. „Vypadalo to, že mladí jsou natolik ponořeni do mravního relativismu postmoderní společnosti, že budou všichni jednotně prosazovat svobodu volby. V poslední době však překvapivě stále víc mladých lidí zpochybňuje „samozřejmost“ potratu jako řešení…“ Proč tomu tak je a jaké argumenty je radno v této souvislosti zvážit, tomu Alcorn věnuje svou nevelkou brožuru. Autor nikterak nezastírá, že je jednoznačným zastáncem práva na život. Nicméně ve své práci neagresivně a uvážlivě boří mýty a „technickou“ terminologii, které vytvořila abortivní společnost. Dozvídáme se tak například, že člověka činí člověkem to, kým je, nikoli místo pobytu, velikost, míra závislosti, či stupeň vývoje. Alcorn srozumitelným způsobem přibližuje fenomén tzv. „práva svobodné volby žen“, což je způsob označující právo ženy rozhodnout se pro potrat. Málokdo ale ví, že například v USA jsou největšími zastánci „práva svobodné volby žen“ hlavně svobodní muži mezi dvaceti až pětačtyřiceti lety. Právo ženy tu ve skutečnosti vytváří ideální podmínky pro nezodpovědnost muže. A také to, že „právo svobodné volby ženy“ ve skutečnosti umožňuje selekci pohlaví, což v praxi znamená, že např. v Číně jsou dvě třetiny narozených dětí chlapci.

Kniha nabízí pohled na podstatu a hodnotu lidského života; na základě genetiky přináší nečekanou odpověď na otázku, zda je nový lidský jedinec nedílnou součástí těla matky; hovoří o zdravotních a psychických dosled-cích potratu na ženu; nevyhýbá se ani problému rizikového těhotenství, případně těhotenství vzniklého incestem či znásilněním. Jde však ještě dál a hovoří o dětech handicapovaných, nechtěných, týraných. Jako dobrou alternativu k „právu svobodné volby ženy“ nabízí adopci.

Alcornova argumentace vede k jasnému porozumění – život každého lidského jedince je příliš vzácný dar na to, abychom ho rozmařile odmítali.

Na závěr připojuje autor svůj pohled na duchovní rozměr celé věci. Mnozí upřímní křesťané jsou přesvědčeni, že by se o potratech tolik mluvit nemělo. Říkají, to může v lidech vyvolávat pocity viny. Důvodem, proč naopak o potratech mluvit, píše Alcorn, však je to, abychom potratům a s nimi spojené vině zabránili a nabídli pomoc a naději těm, kdo jsou v zajetí své viny. Mnozí mají také zato, že je nutné si vybrat, zda budeme pomáhat matkám, nebo dětem, jako by to bylo buď a nebo. Kniha ukazuje, že důležité je pomáhat jim oběma.

Alcorn také řeší otázku, zda-li přílišná pozornost, kterou někteří této problematice věnují, není na úkor „tomu hlavnímu“, co má církev na této zemi dělat. Co je vlastně „tím hlavním“, ptá se Alcorn a odpovídá si: Je-li posláním církve záchrana životů pro Boží království a ruku v ruce s tím pomoc druhým, zejména těm nejpotřebnějším a nejzranitelnějším, pak starost o ty, kdož jsou ohroženi tragédií potratu – nenarozené děti a jejich často zoufalé maminky a mnohdy bezradné rodiny, je přirozenou součástí úkolu, pro který tady jsme.

Alcornova kniha je jednoznačná, ve svých názorech nekompromisní, přitom však není agresivní. Obrací se také k jednotlivým skupinám širokého hnutí pro život a povzbuzuje je k hledání jednoty a především k laskavému přístupu. Svou práci uzavírá výzvou k praktické pomoci matkám ve složité životní situaci. Hodnota knihy spočívá v tom, že nabízí východiska ve formě pomoci a nezůstává pouze na teoretické rovině. Je vhodná nejenom jako solidní zdroj informací pro všechny, kteří pomáhají ženám, ale i jako dobrá příručka prevence, o kterou se lze opřít v diskusích s dospívajícími.

Randy Alcorn, Proč chránit nenarozený život. Péče o nenarozené děti a jejich matky, překlad Alena Švecová, formát 12x18 cm, 144 strany, měkká vazba, Návrat domů, Praha 2011

Zdroj: konzervativnilisty.cz