Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Přinášíme portrét švédské dívky, která se zrcadlí na veřejné scéně jako převrácený obraz falešně glorifikované Grety Thunbergové ztělesňující zelený teror globalistických elit.

Na internetu roste nová hvězda. Média a blogeři se předstihují v informacích a komentářích o Isabelle Nilsson Järvandiové, krásné a nebojácné šestnáctileté dívce ze Švédska, která hodila rukavici feministkám, globalistům a liberálním politikům z pozice zastánkyně tradičních hodnot. Už si vysloužila přezdívku „anti-Greta“ na znamení protiváhy Gretě Thunbergové.

Nicméně Järvandiová je pozoruhodná i něčím jiným.

Cesta k lidem

Podle fyzikálních zákonů akce a reakce se dříve či později musela v informačním prostoru objevit „anti-Greta“ – někdo, kdo bude srovnáván s Gretou jako její antipod. A vskutku, je zde – Isabella, dnes nová hrdinka sociálních sítí, o níž v některých zemích píše každý, kdo dříve psal o Thunbergové, a zítra možná světová ikona zdravého a dosud nepokřiveného mládí.

K tomu, abychom mohli obě dívky postavit proti sobě, existuje hned několik dobrých důvodů. Obě pocházejí ze Švédska, oběma je šestnáct let, a zatímco Greta je „na levici“, Isabella se nachází na straně opačné.

Oproti „gretománii“ se zprávy o Isabelle dostávají pochopitelně k lidem kusé a oklikou. A naše média jsou poslední, kdo by o ní chtěl objektivně informovat. Přesto se již asi před šesti měsíci stala „hvězdou“ v Itálii, kde je v současnosti spousta podporovatelů racionální politiky Ligy (dříve Liga severu). Velmi populární je v Rusku, psala o ní také některá německá, polská, francouzská a maďarská média (také proto, že Isabella v jednom z rozhovorů vyjádřila podporu politice maďarského premiéra Viktora Orbána – enfant terrible EU). Nyní máme možnost nechat se touto druhou Švédkou také inspirovat – především jako „anti-Gretou“.

Příběh z migrantské čtvrti

Isabellina hvězda se vynořila asi před rokem, když vystoupila na mítinku „žlutých vest“ ve svém rodném Göteborgu (ano, nejde o čistě francouzský fenomén) a pronesla tam plamennou řeč proti imigraci.

V přepočtu na obyvatele přijalo Švédsko během let migrační krize více uprchlíků (skutečných i předstíraných) než kterákoli jiná země EU. A to mělo mimořádně negativní dopad na její vnitřní bezpečnost.

Sečtělá, charismatická a krásná dívka, která se doslova vzpouzí oficiální ideologii evropských elit a světové globalizaci, musela nutně zaujmout alternativní media. Její fenomén proto obrostl velkým množstvím zkreslených interpretací, které mají jen velmi vzdálený vztah ke skutečné dívce z Göteborgu.

Kromě formálních charakteristik vyčtených z pasu „anti-Gretu“ – Isabellu nic nespojuje s „plastovou“ Gretou. Slečna Thunbergová se nezajímá o nelegální migraci, slečna Nilsson Järvandiová se nezajímá o ekologii a klimatické problémy. Jejich „rivalita“ se redukuje na to, že Isabella si někdy utahuje z Grety na svém blogu – ale z Grety si utahuje kdekdo, pokud mu z ní zrovna není špatně.

Isabellu lze nazvat politickou aktivistkou pouze s velkou nadsázkou. Nehlásí se k žádnému hnutí a neorganizuje žádné akce. Všehovšudy promluvila na třech shromážděních a všechny její proklamace pocházejí z četných rozhovorů s ní jako s „anti-Gretou“ a „pravicovým“ fenoménem.

Nadsazené je i tvrzení, že Järvandiová je nositelkou tradičních hodnot a téměř nepřítelkyní LGBT. Ve skutečnosti pouze vystupuje za to, aby téma genderové rozmanitosti a rovnocennosti sexuálních orientací bylo vyvedeno mimo školu, protože to dezorientuje a mate školáky a odvádí jejich pozornost od základních vědomostí.

Nakonec ani co do počtu příznivců není Isabella Gretina konkurentka: Thunbergová počítá podpisy na síti v milionech, kdežto pod účet Järvandiové se podepsalo sotva pár tisíc sledujících . Není to tak dávno, co si kromě svého Twitterového účtu založila také stránku na sociální síti VKontakte která ji „zakořenila“ už i mezi ruské fanoušky.

V celosvětovém měřítku jde však jen o místní „celebritu“, u níž nelze hovořit o široké popularitě. Má to své logické subjektivní příčiny, pro něž člověk musí být s Isabellou solidární, i když je nekonečně vzdálen švédským problémům s imigranty. Podle svých nejlepších schopností, sil a přání bojuje nikoli se smyšleným světem „špatných dospělých“ jako Greta, ale cíleně se západním establishmentem. A to je skutečný boj a nikoli dětský rozmar.

Ukradené dětství, nad nímž Greta naříkala v OSN, zahrnuje focení se Schwarzeneggerem a Di Capriem, výlet přes oceán na jachtě monackého prince, setkání s papežem a večírky na vysoké úrovni. Isabellino dětství je obyčejná škola v problematické čtvrti Göteborgu. Příběhy o školských ganzích organizovaných na etnickém principu, o rasismu barevných vetřelců vůči bílé většině, o fyzickém i sexuálním násilí migrantů v prostorách školy: o tom všem Isabella vypráví z pozice přímého svědka.

Umlčovaná bojovnice

Její postoj by měl být chápán především z hlediska práva žen na bezpečnost. Jenomže právě tak ji nejsou ochotni vnímat v západních médiích z důvodu mnoha neshod Isabelly s feministkami, které často protežují ultralevicovou a proimigrantskou agendu.

Pokud je Greta jakýmsi nástrojem ultimativně prosazujícím program někoho jiného, pak Isabella hovoří o problémech, které sama zažívá – a to přirozeně rezonuje v srdcích jejích spoluobčanů.

Proto, ale nejen proto, je Isabella extrémně nepohodlný oponent mainstreamových médií – jednak jako mladá žena, ale jednak také jako dcera imigranta. Vyrostla v imigrantské čtvrti: její otec je Íránec. Tudíž liberální novináři a politici mohou jen těžko obvinit Järvandiovou z rasismu, islamofobie, bílého suprematismu, mužského šovinismu a dalších neliberálních prohřešků.

Proto mainstream zvolil známou taktiku: média Isabellu jednoduše ignorují a správa Twitteru jí bez vysvětlení zablokovala účet (ten, který byl zmíněn výše, je již druhý v pořadí). Nicméně vysvětlení nakonec přišlo. V zásadě vyjadřovalo následující: není vhodné, aby nezletilá psala o věcech, kterým nerozumí, protože to zneužijí všelijací fašisté.

Příznačné pokrytectví „liberálů“ je obzvláště křiklavé na pozadí Gretina kultu. Zejména proto, že se Isabella chová přiměřeně skromně – netlačí se na tribuny a mluví hlavně o věcech, které zná z první ruky. 

Tím spíše je třeba si uvědomit, že šestnáctileté děti jsou stále jen děti s jejich vlastní emocionalitou, maximalismem a patosem, jaký lze vycítit z citátu, který si neodpustila uvést ta média, jež se rozhodla psát o „Anti-Grete“ – Isabelle Nilsson Järvandiové:

„Miluji své Švédsko a budu se pro něho bít za pravdu a spravedlnost. Synové a dcery Vikingů jednoho dne povstanou. Věřím, že nás bohové sledují a přísně potrestají zrádce.“

Zdroj: protiproud.cz