Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V posledních letech se v mnoha zemích aktivizoval proces vytlačování hotovosti (papírových bankovek a mincí) a jejich nahrazování bezhotovostní formou peněz. Dnes tvoří na západě podíl hotovosti na celkové peněžní zásobě asi 10%, v rozvojových zemích 15%.

Důvody stoupenců 100% bezhotovostní formy peněz jsou dobře známy. Na prvním místě je argument, že přechod k bezhotovostní formě peněz umožní zacelit mnohé jizvy současné společnosti (šíření drog, terorismus, obchod s otroky, organizovaný zločin, korupce). Skutečně, používání „špinavých“ hotovostních peněz zajišťuje zločincům anonymitu. Na hotovosti stojí „šedá“ ekonomika, jejíž podstatou je vyhýbání se daním. Podle odhadů jsou náklady na výrobu, oběh a likvidaci hotovosti pro společnost dosti tíživé. Činí nejméně 1% GDP. Obzvláště se vyčleňuje ekologický aspekt: při likvidaci bankovek jejich spalováním se do atmosféry dostává jedovatý dioxin. A poslední skupina argumentů na podporu bezhotovostních peněz souvisí s výhodami, které z toho plynou občanům: platby v obchodech a jinde si vyžadují méně času, atp.

Vlády mnoha zemí Západu přijímají různé zákony, vedoucí k „vytlačení“ hotovosti z oběhu. Především se stanovují limity pro bezhotovostní platby. Například ve Španělsku a Francii byl tento limit stanoven ve výši 3000 euro. Přičemž ve Francii plánují snížit laťku na 1000 euro. V Itálii je limit 1000 euro již nyní. Stát upravuje i další aspekty operací občanů za využití hotovosti. V téže Francii může za týden utratit jeden člověk jen 3 tisíce euro hotově. Vybrat si z účtu, bez vyvolání soustředěné pozornosti kontrolních orgánů, lze pouze 10,000 euro, a vyměnit si měnu bez prokazování totožnosti jde jen do tisíce euro. Vyšší platby jsou přísně kontrolovány vládou.

Se svým do mlýna přišly i banky. Některé prostě oznamují, že končí s veškerými operacemi v hotovosti. Jiné stanovují vysoké poplatky za své služby (řekněme za převod peněz), pokud klient používá hotovost. Zde je čerstvý příklad: letos v dubnu velká americká banka Chase (součást JP Morgan Chase & Co.) omezila používání hotovosti. Svým klientům banka rozeslala informační dopisy, ve kterých stojí, že nemohou používat hotovost pro splácení dluhů z úvěrů, hypoték, půjček na auta, či vkládat peníze do podílových investičních fondů. A ještě pozoruhodnější je, že banka odmítá uchovávat hotovost v bezpečnostních schránkách, pokud nejde o sbírku. Podle instrukcí může banka uchovávat zbraně, avšak hotovost je zakázána!

V některých zemích se do boje s hotovostí pustily společnosti, zajišťující dopravu cestujících. Například ve Švédsku za jízdu autobusem cestující hotovostí zaplatit nemůže. Musí si nejprve koupit jízdenku za hotové nebo zaplatit mobilním telefonem.

V Německu vede kampaň za likvidaci hotovosti ekonom Peter Bofinger. Vede ji pod heslem boje s drogami, s „černým“ trhem s pracovní silou, a zvýšení výběru daní. Velmi aktivní jsou skupiny agitující za zrušení hotovosti ve Švédsku. Zde je možné uvést jméno Bjorna Ulvauese, jednoho z členů legendární skupiny ABBA. Ten začal boj s hotovostí z pokladny muzea ABBY ve Stockholmu. Lístky se prodávaly jen majitelům plastových karet. „Dnes jsou to karty, chytré telefony a zítra vynaleznou něco dokonalejšího“, je přesvědčen Bjorn.

A skutečně, objevuje se hromada vynálezů. Ve Švédsku se jako první na světě objevil obchod, kde lze nákupy platit mávnutím ruky. Vše je založeno na využívání zařízení, které skenuje strukturu cév. Říká se, že toto zařízení vynalezl švédský student, který nechtěl stát frontu v krámě. Nějaký novinář o tomto obchodě řekl: kupující platí vlastní krví.

Každým rokem objem hotovosti při platbách prováděných občany prakticky ve všech zemích klesá. V USA činí podíl bezhotovostních operací na finančních transakcích 80%, ale americký trh se hotovosti nadále zbavuje. Britský poradce pro platební systémy nedávno řekl, že rok 2015 se stane prvním rokem, kdy objem bezhotovostních transakcí v zemi poprvé převýší objem hotovostních plateb.

Na špici vytlačování hotovosti stojí skandinávské země – Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko. Tam již plastové bankovní karty nepatří k nejpokročilejší technologii bezhotovostních plateb. V Dánsku například používá třetina lidí MobilePay – kterým jsou vybaveny chytré telefony a slouží k převodům peněz a platbám v obchodech, a jde o produkt Danske Bank. Největší aktivitu v boji proti hotovosti vykazují Švédové. Operace v hotovosti činí ve Švédsku pouhá 3%. Pro srovnání: v Evropě celkově je tento ukazatel přibližně třikrát vyšší, a v USA je to 7%. Menší podíl hotovosti než Švédové mají jen v Jižní Koreji: tam činí podle údajů World Payments Report 2%.

Existuje spousta nepřímých známek toho, že kampaň aktivního vytěsňování hotovosti stimulují „páni peněz“ – bankéři. K čemu je jim to dobré? Důvodů je několik.

Zaprvé, ve světě financí již dávno panuje tendence ke snižování úrokových sazeb u aktivních (kreditních) a pasivních (depozitních) operací bank. Po finanční krizi 2007-2009 se úrokové sazby u vkladů obecně dostaly pod nulu. Při takové bilanci stimul, aby lidé drželi peníze v bankách, mizí. Hotovost jako způsob akumulace a šetření se stává nejvhodnější. A přechod na 100% bezhotovostní styk zajistí bankéřům to, že klienti nebudou moct utéct, a tím pro ně zajistí „bankovní svěrací kazajku“.

Zadruhé, bezhotovostní peníze jsou peníze, které bankéři vytváří ze vzduchu. Ve všech zemích jsou zákonným platidlem hotovostní peníze, emitované centrálními bankami. Klienti hotovost ukládají jako vklad a banky na každý dolar (či jinou měnovou jednotku) těchto peněz vytváří v bezhotovostní formě několik dolarů (či jiné měny). Toto falšování peněz v obzvláště velkém měřítku se stalo normou života již v 19. století. Podstata tohoto podvodného systému se odhaluje pouze v době bankovních krizí, kdy klienti provádí run na banky a požadují vrácení svých zákonných peněz, které banky buď vůbec nemají, nebo jim nepostačují pro všechny klienty. V učebnicích ekonomie tento podvod nazývají „neúplné krytí bankovních závazků“. Je evidentní, že čím menší je podíl hotovosti na celkovém objemu peněžní zásoby v zemi, tím více možností mají soukromé banky vytvářet peníze ze vzduchu.

Zatřetí, konečným cílem „pánů peněz“ (bankéřů světového kalibru, a především hlavních akcionářů amerického Fedu) je absolutní moc. Přechod k peněžnímu systému založenému na výlučně bezhotovostních penězích bude znamenat vytvoření světového bankovního koncentráku. Všechny operace s bezhotovostními penězi budou pod elektronickým poklopem. Situace občanů, majitelů účtů s bezhotovostními penězi, bude určována jejich chováním, dokonce i stavem mysli. V případě vzniku „úchylky“ v chování a uvažování mimo normy stanovené „pány peněz“ bude účet takového občana prostě zablokován, což fakticky bude znamenat rozsudek smrti. Systém 100% bezhotovostního styku je bankovní koncentrační tábor, ve kterém budou lidi odesílat na onen svět bez poprav a plynových komor.

Připomeňme události 11. září 2001. V podstatě to byla dobře připravená provokace, nutná k tomu, aby bylo možné vyhlásit globální „válku proti terorismu“. Dnes dokonce i slepý vidí, že „válka proti terorismu“ je zástěrka ospravedlňující politiku Washingtonu, jejímž cílem je destabilizace situace v různých oblastech světa. Současná kampaň za 100% bezhotovostní styk je ze stejné kategorie. Tato kampaň je součástí globálního projektu „pánů peněz“ vytvořit globální bankovní koncentrák.

O systému bankovního koncentráku již před sto lety psal rakouský socialista Rudolf Hilferding. Ten říkal budoucímu zřízení „finanční kapitalismus“, „bankovní kapitalismus“, „organizovaný kapitalismus“. Sám Hilferding hodnotil toto zřízení kladně, kdy se domníval, že umožní skoncovat s vadami tradičního kapitalismu – válkami, krizemi, revolucemi. Prý se banky z komerčních institucí přemění na instituce „zúčtování a kontroly“. A přechod ke 100% bezhotovostnímu styku opravdu umožní zorganizovat účinnou „kontrolu a zúčtování“. Bez toho to v koncentráku nejde.

V tématu započatém Rudolfem Hilferdignem pokračoval v naší době John Coleman ve své knize „Výbor 300“. Je méně optimistický, než rakouský socialista minulého století. Podle názoru Colemana je jedním z hlavních úkolů „pánů peněz“ likvidace několika miliard „darmožroutů“ na planetě. Bankovní koncentrák se může stát ideálním prostředkem řešení tohoto úkolu.

P. S. Tento článek byl již dokončen, když jsem se dočetl o plánovaném tajném setkání představitelů ECB, FED, centrální banky Švýcarska a Dánska. Přišel s tím ekonom Martin Armstrong, který předpověděl mnohé krize, včetně nesplacení závazků Ruska v srpnu 1998, a vyznačuje se dobrou informovaností. Světové zpravodajské agentury drží ohledně této budoucí akce omertu, informace o ní uvádí pouze bloggeři. Tato porada bude věnována jedné otázce – zrušení hotovostního peněžního styku a plný přechod na bezhotovostní elektronické peníze, vylučující jakoukoliv anonymitu operací a transakcí. Armstrong uvádí dokonce i některé podrobnosti této budoucí porady. „Kenneth Rogoff z Harvardské univerzity a hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter obhajují před centrálními bankami myšlenku likvidace všech hotovostních peněz, aby neexistovala možnost koupit nebo prodat něco bez svolení vlády.“ Martin Armstrong označil tento úmysl za další krok k likvidaci posledních ekonomických svobod a k vytvoření ekonomického totalitarismu.

Zdroj: zvedavec.org