Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V tomto ročním či životním období se mnozí lidé poohlížejí po nějakém zaměstnání, hledají práci, která by měla perspektivu. Při tomto hledání jsou patrně nejlepší buzolou americké webové stránky careercast.com ukazující, jaká „řemesla“ jsou letos nejvíce žádaná, placená a nejvíce frčí. Možná je uhádnete, možná ne.

Na prvním místě je stěží přeložitelná profese zvaná data scientist, tedy datový analytik, což není o moc průhlednější. Toto řemeslo má průměrný roční příjem 128 240 dolarů s předpokládaným procentním růstem mzdy 16%. Druhým v pořadí je statistik s ročním příjmem 79 990 dolarů, tedy mnohem méně, což ale kompenzuje vyšší 34% procentní mzdový růst.

Tušil jsem, že na čelních místech tohoto žebříčku nenajdu tesaře či básníka. Nepředpokládal jsem však, že statistik bude hledanější než inženýr, advokát, lékař, ba i burzovní makléř. A zjistíte-li, že na třetím místě je „bezpečnostní analytik“, je zřejmé, že nejvyhledávanější tři nové profese se týkají analýzy dat. Tento trend se pojí k rozvoji informatiky a v důsledku toho k oné exponenciále dat, která denně produkujeme. Zaznamenejme v této souvislosti, že šalebné slovo data nemá co do činění s darem, nýbrž s emisí či sekrecí stop, které zanechává elektronický přístroj a které jsou zároveň numericky měřitelné digitální jednotkou zvanou byt. Tato data tedy nijak štědře neobdarovávají, nýbrž dají se kvantifikovat utilitaristickou mocí.

Nejzajímavější je, že tento výtvor přinesla věda, avšak zdaleka ne v tom smyslu, že by představoval její triumf; je naopak jejím koncem. Věda si totiž doposud kladla dvě otázky: proč a jak. Starověcí myslitelé se soustředili především na tu první otázku, moderní na tu druhou, když od hledání příčin sklouzli ke hledání zákonů, totiž od příčinnosti do funkčnosti. Tato funkčnost stojí na počátku komputeru. Avšak s ním a s tím, že jsme bádání svěřili internetovým vyhledávačům, dostali jsme se dál. Opustili jsme modernost. Počítač nemyslí, ani nehodnotí. Počítá. Drtí data mocí, která tu naši naprosto převyšuje. A tak, abychom ji využili, je výhodné redukovat jakoukoli vědu na statistiku. Nehledá se již příčinnost, ani funkčnost, jako to činí lidská mysl, nýbrž stanovují se vzájemné relace na základě algoritmu.

V některých nemocnicích nedávno zavedli protokol monitorování předčasně narozených dětí. Šest senzorů neustále a simultánně registruje šest dat: srdeční tep, dýchání, krevní tlak apod. Statistická analýza těchto dat umožnila zjistit, že svítí-li tři kontrolky příliš dlouho, dochází téměř vždycky k nějaké infekci. Ví se to bez toho, že by se vědělo jak a proč. Neurčuje se žádná příčinná souvislost, nýbrž pouhá časová souslednost vyhodnocená počtem pravděpodobnosti. Určité příznaky mají téměř vždycky určité následky. To je vše. Smysl či logika nejsou důležité. Software umožňuje přistoupit k co nejlepší prevenci a zachránit život.

Colin Tyson ve své knize o internetu píše, co nevíme: „Proč se děti nakazí? Jak se ověří infekce? Zítra tyto otázky budou zbytečné. Badatelé budou mít k dispozici obrovské množství dat a budou moci zjistit jejich vzájemné relace. Ty budou brzo důležitější než poznání a porozumění. Big data neboli veledata postupně přetvoří náš vztah k poznání, vědě a tím i náš vztah ke světu.“ Sebepoznání bude pro Sokrata 2.0 „sebekvantifikace“. Někteří jedinci už žijí s elektrodami zavedenými v různých místech svého těla a mohou zjišťovat, aniž by znali důvod, že např. úterý a čtvrtek jsou vždycky dobré dny, zatímco neděle bývá deprimující. Vědí proto, na kdy si naplánovat pracovní schůzku nebo rande, na jaké parametry se dlouhodobě zaměřit a pomocí diagramů je kontrolovat.

Je jasné, že je-li „proč“ a „jak“ neustále pozadu za „kolik“, pak je nasnadě vztah mezi počítáním a účtováním, mezi informatikou a penězi. Sebepoznání není zboží. Kvantifikace přichází draho. Je třeba si opatřit nejnovější smartphone, ale zase je možné lépe figurovat v obchodní prosperitě. V tom spočívá rozmach nadvlády počítače. To jsou letnice statistiky, kde na místě jazyků jako z ohně ční zpracovaná data (data processing) a vyskakovací reklamní okénka (pop-up).

Originál: Nell´era del computer „quanto“ batte „perché“ vyšel v deníku Avvenire 15. května 2016, přeložil Milan Glaser.

Zdroj: radiovaticana.cz