Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

REDAKCE PROTIPROUD přináší reakci na vědeckou studii, podle níž nelze žádnou sexuální úchylku považovat za geneticky podmíněnou.

Američtí vědci z Centra pro psychiatrický výzkum v Harvardu udělali velký kříž nad příběhem o „homosexuálním genu“. Uzavřeli jednu z nejambicióznějších studií posledních let, která prokázala, co už dávno věděli ruští odborníci a všichni upřímní psychiatři na světě: žádný gen zodpovědný za sexuální úchylky není a ani být nemůže. Všechny sexuální zvrácenosti, od pederastie a lesbicismu, až po pedofilii a jiné koprofagie, jsou buď důsledkem duševní poruchy, nebo plodem propagandy a svádění. Homosexuální chování je z devadesáti devíti procent případů způsobeno sociálními a environmentálními faktory.

Zavedená mantra homosexuálů o tom, že se „takovými narodili“, byla po mnoho let pilířem politické rétoriky „hnutí LGBT“ jednoduše proto, že tento mýtus umožnil deviantům vyžadovat vůči nim „toleranci“ ze strany lidí s normální sexuální orientací a také jim dal možnost ukazovat na své protivníky jako na zlé homofoby.

Hledání homosexuálního genu

Během posledních třiceti let sodomité vyčlenili spoustu peněz na provádění vědeckého výzkumu, který by dokázal biologický základ homosexuality, ale nebyly nalezeny žádné přesvědčivé důkazy. V roce 1993 jistý Dean Hamer uvedl, že objevil spojení mezi oblastí Xq28 na chromozomu X a homosexualitou mužů. 

Média spěchala, aby oznámila, že byl nalezen „homosexuální gen“, i když sám vědec nic takového neřekl. Následující studie dospěly k závěru, že genetika by mohla vysvětlit 18% homosexuální přitažlivosti u žen a 37% u mužů, zbytek jde však na vrub sociálního prostředí (například rodina nebo škola) a mimospolečenských vlivů (zákony nebo předpisy týkající se jednopohlavních vztahů). 

Až doposud se tvrdilo, že genetický základ homosexuální přitažlivosti a chování nebyl zatím prokázán zejména kvůli problémům spojeným s malými a nereprezentativními vzorky. Této bizarní hypotéze ovšem nyní učinila přítrž dosud nejrozsáhlejší studie o údajném podílu genů na homosexuálním chování.

Samá voda

Vědci z Centra pro psychiatrický výzkum v Harvardu prostudovali údaje asi 480 tisíc lidí z USA a Velké Británie. Přibližně 4% mužů a 3% žen účastnících se studie připustilo, že mají alespoň jeden sexuální kontakt s osobou stejného pohlaví. S ohledem na sexuální chování a příbuznost lidí vědci odhalili pět specifických genetických variant – nepatrné rozdíly v DNA, které by mohly vysvětlit tak osm až pětadvacet procent případů homosexuálního chování. Pokud se však složí dohromady, mohou tyto varianty vysvětlit méně než jedno procento výskytu homosexuality. To znamená, že homosexualita ve více než 99% případů závisí na faktorech okolního prostředí – sociálních, rodinných, normativně právních atd.

„Je prakticky nemožné předvídat něčí sexuální aktivitu nebo orientaci výhradně na genetickém základě,“ uzavírá autor studie Andrea Ganna – vedoucí výzkumný pracovník univerzitní kliniky Harvardské lékařské fakulty.

Profesor Genetického institutu Kalifornské university David Curtis říká: „Tato studie jasně ukazuje, že neexistuje nic jako „gay-gen“. V lidské populaci neexistuje taková kombinace genů, která by měla významný vliv na sexuální orientaci. Ve skutečnosti je nemožné předpovědět sexuální chování člověka podle jeho genomu.“ 

Zvrácená propaganda

Téma o „přirozeném“ zastoupení pederastů a dalších sexuálních zvrhlíků ve společenské rozmanitosti, které se přetřásá již celá desetiletí, tím bylo oficiálně uzavřeno. Navíc je uzavřeli samotní Američané, kteří sami svého času vypustili tohoto „džina“ z láhve a vyloučili tak pod tlakem homo-lobby pederastii ze seznamu mentálních poruch.

Mimochodem něco k oné jednoprocentní „predispozici“: s predispozicí k rakovině se rodí většina lidí, jejichž rodiče měli tuto hroznou nemoc, ale ne všichni rakovinou onemocní. Hodně záleží na výživě, životním stylu a banální náhodě. Odkud pocházejí údaje o 7 % podílu pederastů na populaci, jaké uvádějí mnohé západní země (v Anglii dokonce 49 % adolescentů mladších 18 let údajně neví, jakého jsou pohlaví!). Vědci dospěli k závěru, že na vině je agresivní propaganda: od roku 1973 do roku 2014 se počet zpráv o sexuálních stycích stejného pohlaví několikanásobně zvýšil, stejně jako veřejně publikovaný souhlas s nimi. Navíc se pederasti dostali do módy. V USA se za Obamy toto téma stalo jedním z hlavních směrů zahraniční a domácí politiky.

Sodomie Západu

Je naprosto příznačné, že samotní sodomité se pokusili interpretovat závěry amerických vědců ve svůj prospěch. Největší LGBT organizace na světě GLAAD uvedla, že výsledky této studie ukazují, že sexuální orientace je „další normální součástí lidské zkušenosti. Tato nová studie poskytuje ještě více důkazů, že být gay nebo lesbička je přirozenou součástí lidského života – a k tomuto závěru dospěli vědci,“ prohlásil programový ředitel GLAAD Zeke Stokes.

Jinými slovy otevřeně přiznal fakt, že Overtonovo okno završilo svůj cyklus a nešťastníci LGBT jsou nyní na Západě společenskou normou. A nesmí se to zpochybňovat. Už nemusejí vymýšlet pohádky na téma „takový jsem se narodil“. Vědci dokázali, že neexistuje homosexuální gen, tak ho už nepotřebují. Také k čemu, když nyní musejí ostatní obyvatelé Západu dokazovat, že oni jsou ti normální proti deviacím.

Jak se svět Západu vůbec ještě může nazývat „civilizovaným“, když zešílel pod vlivem propagandistických báchorek finančně motivovaných zvrhlíků z řad „světové elity“. Ostatně zdaleka nejde jen o homosexuály. Overtonova okna se otevírají už ne jen pro "milovníky dětí", ale v poslední době třeba už i pro kanibaly a další zvrhlosti. Proto práce amerických genetiků může být velmi užitečná, pokud vezme vítr z plachet některým místním „liberálům“ – například mládežníkům z Pirátské strany nebo prznitelům soudnosti přednášejícím genderové studie.

Viz k tématu též článek Sergeje CHUDIJEVA.

Zdroj: protiproud.cz