Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V americkém státě Arkansas popravili během jednoho dne dva vězně odsouzené k smrti poté, co Nejvyšší soud USA zamítl jejich žádost o milost. Jack Johns a Marcel Williams byli odsouzeni k trestu smrti za znásilnění a vraždy, kterých se dopustili v 90. letech. Podle BBC se arkansaští úředníci k tomuto kroku rozhodli proto, že „ke konci dubna by měla vypršet záruční lhůta“ jedné ze tří smrtelných látek, které se po sobě aplikují do žíly. 

Proto tedy v Arkansasu naplánovali hned osm usmrcení do konce dubna. Proti tomu se nedá nic namítat, vždyť se jedná o pragmatický krok dobrých hospodářů: přece se medikamenty nevyhodí do koše? Prvním popraveným byl 20. dubna Ledell Li, další poprava byla naplánována na 27. dubna. Čtyřem odsouzeným se podařilo prozatím dostat odklad. 

Pro jistotu je popravíme

V posledních deseti letech se počet poprav v USA neustále snižuje. V roce bylo uskutečněno 53 poprav, v roce 2010 – 46, v roce 2015 – 28, а v roce 2016 – 20. V devatenácti z 50 států se hrdelní tresty vůbec nepraktikují.

Myslet si ovšem, že z této statistiky vyplývá, že se ty státy, které praktikují trest smrti, staly humánnějšími, je velký omyl. Zmenšení počtu hrdelních trestů jde také na vrub toho, že se nákup smrtelných injekcí stal legislativně poměrně složitým: zákonné standardy jsou daleko složitější a procedura jejich pořízení pro místní úřady komplikovaná.

Právě proto gubernátor Arkansasu William Asa Hutchinson spěchá a snaží se využít zásobu smrtelných injekcí, pokud formálně ještě neuplynula doba k jejich použití. Byrokrat? Ano, jenže sám Hutchinson poruší zákon, když nechá zločince popravit prošlou injekcí, například již v květnu. Co když starý jed nebude účinkovat s předpokládanou efektivitou? Bude za to zodpovědný. Lépe je tedy popravovat nyní, dokud ještě neprošla záruční doba. Železná logika.

Humanisté z Evropské unie protestují

Týden před naplánovanou popravou v Arkansasu vystoupila EU s ostrým protestem proti rozhodnutí zbavit života najednou tolik osob.

V prohlášení, které rozšiřuje kancelář vrchního komisaře EU v otázkách mezinárodní a bezpečnostní politiky se píše, že se Evropská unie „ohrazuje proti použití trestu smrti, který nemůže nijak ovlivnit zločinnost jako brzdící faktor a představuje nepřijatelné odmítání lidské důstojnosti a celistvosti a nemůže být za žádných okolností obhajován.“

V prohlášení se dále uvádí: „V případě, že k vykonání rozsudků smrti v Arkansasu dojde, jak je naplánováno, nastane značný regres společenského vývoje“. To zní pateticky, souhlasím. Má to ovšem jeden háček.

Jen zlehka pootevřít dveře…

Dojemná starost evropských činovníků a celkově kolektivního Západu k zachování lidského života totiž existuje paralelně s aktivní obhajobou, pokud ne dokonce propagandou, eutanazie v některých zemích EU. Obhajoba dobrovolného odchodu ze života se rozšířila především v Belgii, Holandsku a Lucembursku. V zemích, které nejsou v EU, pak v neutrálním Švýcarsku a Kanadě. Ve všech těchto zemích je eutanazie oficiálně povolená a používá se jí ve značné míře.

Navíc se ještě zjevně rozšiřují práva sebevrahů. Jakmile se totiž v Evropě jen trošku pootevřely dveře s legální možností eutanazie, okamžitě se začalo hovořit také o „dobrovolné“ sebevraždě pro každého, komu se zachce. V Holandsku v říjnu 2016 vláda navrhla zákon o možnosti „dobrovolného odchodu ze života“ všech, kdo budou chtít. Ve společném dopise ministryně zdravotnictví Edith Ingeborg Schippersové a ministra spravedlnosti Gerarda Adriaan van der Steura místnímu parlamentu se píše, že by všichni staří lidé, kteří jsou zdraví, nicméně považují svůj život za „dokončený“, měli mít možnost umřít „pod dohledem lékaře, který jim přitom bude asistovat a dodržovat přísná pravidla“.

Za touto zákonnou iniciativou vlády Holandska stála „Holandská asociace za právo na smrt“, která se snaží tuto myšlenku uzákonit již od roku 2010.

Zdá se, že je pouze otázkou času, kdy se nejliberálnější vláda na světě, tedy, holandská, stane příkladem pro ostatní země. V sousední Belgii poměrně nedávno soud dovolil ukončit život 24-leté dívce, která měla deprese – i zde povolil eutanazii. A evropští humanisté mlčeli.

Dodejme, že si to nakonec dívka rozmyslela s tím, že se rozhodla jinak – sice prý se jí opravdu žít nechce, ale zemřít také ještě ne. Rozčarovaní aktivisté prosazující „dobrovolný odchod“ se snažili tento incident zamést pod koberec.

Eutanazie a trh s dárcovskými orgány

Pokud by šlo pouze o eutanazii jako takovou, nestála by možná ani za řeč. V hlavách západních lidí je spousta věcí, které Rusové nechápou.

Jenže problém je daleko složitější. Jádro tkví jako vždy v penězích. S eutanazií je totiž blízce propojen trh s lidskými orgány. Ve známém americkém časopise Journal of the American Medical Association publikovala skupina lékařů z Holandska a Belgie stať, v níž „vědecky podloženě“ píší, že „odebrání orgánů u člověka po eutanazii může zaručit kvalitu orgánů pro jejich další přenos“.

Kanadské noviny National Post napsaly, že „lékaři již sesbírali celou úrodu orgánů odebraných u Kanaďanů, kteří podstoupili eutanazii“.

Je levnější člověka uspat, než ho léčit

V USA zatím raději popravují, s legalizací sebevražd to je slabší. Eutanazii dnes povoluje jen pět z padesáti států – Oregon, Kalifornie, Vermont, Washington a Montana. V sousední Kanadě jsou na tom daleko „lépe“. V lednu 2017 byla v Kanadě eutanazie uzákoněna. Podle rok starých údajů z jakéhosi „výzkumu“ může kanadská vláda takto ušetřit 139 milionů dolarů, pokud eutanazii zavede opravdu v široké míře. Paralelně získá orgány.

Kanadská „Koalice pro prevenci eutanazie“ prohlásila, že státní propaganda „darování orgánů po eutanazii“ doslova tlačí na lidi, aby si vybrali eutanazii, která je vychvalována jako sociální blaho.

V Holandsku ve stejné době roste množství těch, kteří se nechávají dobrovolně uspat – jen v roce 2016 se na onen svět pomocí eutanazie dostalo 6091 jedinců. Vrůst za tři roky – 300 %. Copak se Holanďanům žije tak špatně? Sotva. Nebo se jedná jen o zájem o těla, který je převlečený do humanisticky svobodomyslného marketingu?

Podle údajů kanadského časopisu New England Journal of Medicine byla v Belgii v roce 2015 eutanazie vykonána na 1000 lidech, kteří o to nepožádali (zjevně se jedná o lidi v kómatu nebo v bezvědomí, i přesto to číslo šokuje).

Dále časopis uvádí, že v Belgii a Holandsku v roce 2015 podstoupilo eutanazii 2023 osob, z nichž 10 % „nebylo natolik starých a nemocných, aby u nich nešlo odebrat alespoň jeden orgán“. Řečeno chladnokrevně a otevřeně. Seznam pacientů, kteří čekají na orgány, přitom v roce 2015 činil 1288 položek – ti všichni byli za ně ochotní zaplatit.

Tento „pokrokový humanismus“ se Rusku zatím vyhnul. Nemáme u nás ani trest smrti, ani povolení k eutanazii. V tom jsme, naštěstí, „zaostalí“.

(překlad vlastní, upraveno)

Originál: Европа против казней в США: люди должны убивать себя сами vyšel 26. dubna na ria.ru.

Zdroj: ria.ru