Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Koronavirusová epidemie (na rozdíl od nás) zdaleka ve světě neskončila, ale i její byť zatím nevýznamné zploštění, když Západ dennodenně má tisíce případů nových úmrtí, vrací světové lídry, možná právě proto, aby odvedli pozornost od jejího pokračování, ke znovu obnovení starých témat.

Zvlášť aktuální je to v Americe, kde kromě více než sto tisícovky obětí koronaviru, je snad ještě drastičtěji vidět obraz brutálního vandalismu, rabování obchodů a zapalování policejních stanic připomínající občanskou válku. Ta nastala v důsledku úmrtí jednoho zdrogovaného afroamerického kriminálníka, který po té, co byl  předtím propuštěn z pětiletého vězení za trestný čin loupežného přepadení s nadšením, že začne údajně nový život, již stačil platit falešným šekem a byl nesporně nevhodným způsobem pacifikován.

Americká policie je brutální, ovšem kdyby nebyla, tak by už její příslušníci byli masakrováni po stovkách. Amerika je prostě Amerika. Většina Čechů už dnes, byť dodatečně odmítá násilí na euromajdanu, odmítá násilí honkongských studentů, a odmítá násilí černošských pouličních band, ba jen 25 % souhlasí s křiklavými, ale jinak nenásilnými demonstracemi Chvilek pro milióny.

Prostě nemáme rádi, když se ulice, tím spíše násilně, plete do politiky.

Američané (ale i Francouzi či Němci) jsou jiní. A jak se rozhodnou uvidíme. Nelze vyloučit, že stoupenci demokratů pouličním násilníkům drží palce a hodí to za pět měsíců Joe Bidenovi. Ale také k volbách přijít nemusí.

Ať tak či onak, uprostřed té vřavy vedl Donald Trump nejdříve zuřivý telefonní rozhovor s Angelou Merkelovou, kdy ji zval na původně plánované červnové setkání G7 a když odmítla, obrátil a rozhodl se setkání uskutečnit v září a přizvat zástupce Austrálie, Jižní Koreje, Indie a hlavně Ruska. A s Vladimírem Vladimírovičem si také zatefonoval.

To ovšem zubožený Západ nemůže připustit. Před pěti lety podpořil jednoznačně protiruský puč na Ukrajině s cílem zatlačit Putina do ztracena. Výsledkem je naprosto rozvrácená Ukrajina, Krym navrátivší se do lůna Ruska a východní Ukrajina – Doněcko a Luhansko – stavící se proti znovuspojení s Kyjevem. Navíc Rusko od té doby geopoliticky zabodovalo v Sýrii i jinde na Blízkém východě a jeho slovo je významné a v geopolitickém slova smyslu někdy i významnější než slovo geopolitického strategického partnera Indie.

Ať tak či tak, Angela Merkelová vyrazila znovu do útoku.

Německo čeká předsednictví EU, hraje mu do karet, že bude rozdávat prachy, byť třebas na úkor Česka či Maďarska, a hlavně i to, že celkově se EU a zejména eurozóna nachází ve stádiu takové deprese, že jakýkoliv silový moment, který virtuálně bude působit povzbudivě, rozhodně nemůže chybět. A tak Angela odkudsi vytáhla jakousi hackerovou příhodu pět let starou a rozhodla se tlačit na pilu proti východní mocnosti. Konec konců, je to jakási její labutí píseň, protože se blíží konec jejího funkčního období coby kancléřky. I proto samozřejmě spolu s Kanadou či Velkou Británií vrčí nad variantou, že by Vladimír Putin seděl se Západem za stejným stolem.

Asi to tak má být. Trump nemá rád různé liberalistické institucionální uskupení a s Putinem naprosto poctivě chtěl spolupracovat vždycky, byť i jeho podřízení tomuto úsilí házeli a hází klacky pod nohy. Nestojí jistě o spolupráci s Německem, nestojí o spolupráci s Evropskou unií a mimochodem NATO potřebuje jen jako odbytový prostor pro americké zbraně.

Nikdo z nás neví, jak za pět měsíců dopadnou americké prezidentské volby. Mimochodem i před čtyřmi roky touto dobou vedla Hillary Clintonová nad Trumpem podobně jako dnes Biden o 10 %.

V každém případě platí, že zvítězí-li Biden, pak můžeme počítat, že Západ bude prožívat ve vztahu k Rusku novou fázi agresivní studené války. Liberální Petříčkové v Evropě i ve světě budou v sedmém nebi.

Zdroj: vasevec.cz