Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Nové údaje ze statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu, ukazují, že ve Švédsku roste nezaměstnanost. Podle Eurostatu činila v srpnu 2019 nezaměstnanost ve Švédsku 7,4 %, zatímco průměrná nezaměstnanost v EU byla v tom samém období na úrovni 6,2 %.

To znamená, že Švédsko se řadí mezi země s vysokou nezaměstnaností – v rámci EU je na 24. místě z 28 zemí. Podle deníku Expressen je jedním z hlavních důvodů vysoké nezaměstnanosti ve Švédsku vysoký počet imigrantů, které země přijala.

Ještě v únoru 2019 se švédský ministr spravedlnosti a migrace Morgan Johansson posmíval těm, kteří se obávali, že migrace povede k hromadné nezaměstnanosti: 

„Pamatujete si, jak škarohlídi sýčkovali, že migrace povede k hromadné nezaměstnanosti? Říkám vám, že nezaměstnanost mezi lidmi narozenými v cizině a mezi mladými lidmi nadále klesá. A mezi lidmi narozenými ve Švédsku je rekordně nízká.“

Teď už se ovšem posmívat nikomu nemůže. V roce 2013 prohlásil lídr Sociálních demokratů Stefan Löfven, který je od roku 2014 předsedou vlády, že zajistí, aby do roku 2020 mělo Švédsko nejnižší nezaměstnanost v EU. Nyní je už jasné, že se mu to nepodaří.

Masivní příliv lidí, kteří nemají příslušné vzdělání a jazykové znalosti na to, aby mohli pracovat ve švédské ekonomice, nikdy nemohl umožnit Švédsku dosáhnout nejnižší nezaměstnanosti v EU. Jak již dříve uvedl Gatestone Institute: Malé švédské město Filipstad je příkladem místa, kam přišlo velké množství migrantů ze zemí mimo západní civilizační okruh, z nichž mnozí jsou negramotní, s malým nebo žádným vzděláním, a v důsledku toho je v této skupině přibližně 80 % nezaměstnanost. Tito lidé jsou naprosto závislí na obecním programu sociálního zabezpečení.

Podle nedávné zprávy deníku Aftonbladet dorazilo v roce 2015, během evropské migrační krize, do Švédska téměř 163 000 žadatelů o azyl – zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Z těchto 163 000 migrantů jich 60 000 obdrželo povolení k pobytu. Podle zprávy deníku Aftonbladet jich má ve skupině osob starších 15 let, která čítá 40 019 osob, výdělečné zaměstnání jen 4 574. Z této kohorty žije 18 405 lidí ze sociálních dávek od místního úřadu sociálního zabezpečení a 9 970 lidí dostává prostředky na studium.

Podle informací v Aftonbladetu má osm z deseti municipalit, které v roce 2015 přijaly nejvíce žadatelů o azyl, vyšší nezaměstnanost, než je švédský celostátní průměr, a ve všech deseti municipalitách je vyšší podíl obyvatelstva závislého na sociálních dávkách. Aftonbladet zmiňuje Ljusnarsberg v regionu Örebro jako obec, která přijala nejvyšší počet žadatelů o azyl – 230 na 1000 obyvatel. Míra nezaměstnanosti je zde více než 10 % a podíl příjemců sociálních dávek činí 22,9 %. V Norbergu, který přijal druhý nejvyšší počet azylantů vzhledem ke své velikosti, je míra nezaměstnanosti 8,6 %. „Místní průmysl má velmi omezenou potřebu lidí bez zkušeností a bez vzdělání,“ řekla místní zastupitelka Johanna Odö. „I kdybychom mohli zaměstnat více lidí, tak mezi těmi, kteří jsou dnes v naší obci nezaměstnaní, bychom vhodné lidi nenašli.“ Ekonom a emeritní profesor Stockholmské univerzity Per Lundborg řekl deníku Aftonbladet:

„Švédsko je jednou z technologicky nejvyspělejších zemí na světě, kde je omezený počet jednodušších pracovních míst. Proto se mnoho lidí z řad imigrantů potýká s příliš velkou znalostní mezerou.“

V Malmö je nezaměstnanost 13,7 %, což je téměř dvojnásobek celostátního průměru. Město se potýká se schodkem rozpočtu ve výši 390 milionů švédských korun (40,2 milionu dolarů). „Je to něco, co sdílíme s mnoha dalšími městy. Je to zaviněno demografickým vývojem, kdy klesající počet pracujících lidí musí nyní vytvořit prostředky pro stále více těch ostatních,“ řekla nedávno deníku Sydsvenskan vedoucí finančního odboru města Malmö Anna Westerling.

Podle zprávy Švédské asociace místních samospráv a regionů (SKL) vykázala každá čtvrtá municipalita a každý třetí region v roce 2018 schodek rozpočtu. V roce 2019 se očekává schodek rozpočtu nejméně ve 110 municipalitách. [1] (Ve Švédsku je 290 municipalit (komun, obcí) a 21 regionů.)

Mnoho municipalit proto musí provést rozpočtové škrty. Ve městě Ystad, na jihu Švédska, zajišťují místní sociální služby starším lidem teplá jídla a úklidovou službu. Aby se ušetřily peníze, tak místní úřady již nebudou poskytovat teplá jídla pro seniory a úklidové služby budou omezeny na jeden úklid za tři týdny. A senioři si budou muset kupovat hotová jídla v supermarketu.

„Je to pokus o zefektivnění našich pracovních procesů. Ale je to také přehodnocení a nová inspirace,“ řekl manažer sociálních služeb města Ystad Dan Kjellsson deníku Aftonbladet. Článek ale také citoval dceru starší osoby, která je klientkou pomocné služby:

„Představte si, že si už sami toho moc nemůžete doma udělat, a proto vám obec pomáhá s úklidem. Představte si toaletu, jak bude vypadat po třech týdnech? Jak to bude vypadat v kuchyni, jaká to bude hygiena? Úklid je podle mě potřeba udělat každé dva týdny,“ řekla.

Podle zprávy v deníku Aftonbladet oznámil místní úřad ve městě Motala, že ve snaze snížit náklady na provoz svých nemovitostí, včetně domovů důchodců, omezí jejich vytápění. „O seniory se postaráme; rozhodně nezmrznou, mají přece k dispozici deky,“ píše se ve zprávě.

Kritika navrhovaných úspor na péči o seniory v Motale však byla tak silná, že místní zastupitelstvo muselo ustoupit. „Je dobře, že v Motale naslouchali a změnili svoje plány. Doufáme, že se poučili a že péče o seniory bude tou poslední věcí, na které budou chtít v budoucnu ušetřit,“ řekla mluvčí organizace švédských důchodců SPF Seniorerna Eva Eriksson. Motala také plánuje ušetřit výdaje za teplou stravu pro seniory tím, že je nahradí hotovými jídly, která se ohřejí v mikrovlnce. Uvidíme, jestli si nerozmyslí i tento plán.

Mezitím švédský parlament schválil v červnu 2019 zákon umožňující slučování rodin, který pravděpodobně opět zvýší imigraci do Švédska. Proti hlasovali jen poslanci z Umírněné strany a Švédští demokraté: „Vláda je přitom úplně v pohodě a nic si nepřipouští. Vůbec nepočítají s tím, že se zřejmě bude opakovat situace z roku 2015,“ řekla poslankyně Umírněné strany Maria Malmer Stenergard. „V našich obcích i městech stále ještě panuje krize. Říkáme tomuto zákonu NE, protože to, co potřebujeme, je přísná migrační politika,“ dodala.

(překlad původního textu: Sweden: The Price of Migration - Helena Kolínská, Libor Popovský)

Zdroj: gatestoneinstitute.com