Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Když fialovej chleba jíš, Nohavicovu píseň nezpívej
Režisér Jan Hřebejk měl opět potřebu vyjádřit se k současnému dění a sdělit lidem svůj politický názor. A nejen to. Měl potřebu se pustit i do známého a oblíbeného zpěváka Jarka Nohavici. To ale neměl dělat.
Folkový písničkář Jarek Nohavica se opět stal terčem kritiky. Poté, co odmítl vrátit ocenění, které obdržel od ruského prezidenta Putina za podíl na sbližování českého a ruského národa, je mu teď vyčítána práce pro pořad „Aby bylo jasno“ a text jeho písně, ve kterém poukazuje na naši neschopnost řídit se vlastním úsudkem a na potřebu, aby nám vše dopředu schvalovali jiní. Naráží mimo jiné i na váhání s označením původce raketového útoku na Polsko, se kterým se čekalo, až se prezident USA vyspí a zprávu posvětí.
Filmový režisér Jan Hřebejk, který je podepsán pod jednou z nejúspěšnějších českých komedií Pelíšky, se na svém Twitteru o Nohavicovi vyjádřil velmi kriticky, když napsal, že se za něj stydí a naznačil, že se zpěvák zpronevěřil tomu, co od něj poslouchalo publikum v 80. a 90. letech.
„Stává se, že se člověk stydí za zpěváka. Nikdy by mě nenapadlo, že to zažiju u Jarka Nohavici. Komu je tahle "satirická" píseň určena, těžko říct. Ale myslím, že Jarkovo publikum z 80.–90. let to nebude,“ vyjádřil se k Nohavicově písni režisér Hřebejk.
O čem je řeč?
O písni, kterou Jarek Nohavica složil pro pořad „Aby bylo jasno“ Jany Bobošíkové v rámci tzv. Virtuálek. To jsou krátké písně, které reagují vtipně či ironicky na aktuální politické, společenské a jiné dění.
Zde je celý text výše uvedené poslední Virtuálky s názvem „Počkáme, co řekne“ a zřejmým odkazem na to, že místo aby zodpovědní lidé vzali rozum do hrsti a řídili se svým vlastním rozhodnutím, nechají se vodit jinými. Ať jde o USA, Evropskou unii, Rusko nebo Čínu.
Na Vánoce bude kapr nebo husa?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Uděláme koncert Landy nebo Klusa?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Mám teď chodit busem, anebo bez busa?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Je hezčí černovlasá, anebo ta rusá?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Může tu stát socha mistra Jana Husa?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Ta raketa byla Ukrajince nebo Rusa?
Počkáme, co řekne, pan prezident USA.
Proč nám nefunguje horká vládní linka?
Pan prezident USA spinká, spinká, spinká…
Pan prezident USA spinká, spinká, spinká…
Pan prezident USA spinká, spinká, spinká…
Tento text se tedy stal trnem v oku režiséra Hřebejka a v jeho očích už Nohavica není tím, kdo zpíval v 80. letech proti komunistickým pohlavárům a stydí se za něj.
Na druhou stranu se lze domnívat, že mnozí jiní mají na píseň i současné působení Jaromíra Nohavici jiný názor a stejně jako za dob socialismu si jeho současnou tvorbu spojují s vyjádřením nespokojenosti se stávajícím stavem věci a pranýřování těch, co za něj v jeho očích mohou.
I pod Hřebejkovým příspěvkem se podobná reakce vyskytla a diskutér Nohavicův postoj a postoj jeho tehdejšího publika charakterizoval jako pokračující neochotu podřizovat se cizím zájmům.
„Jarkovo publikum z 80.–90. let spojovala mj. neochota podřizovat se cizím zájmům. Že jste dospěl do životní etapy, kdy vám toto již nevadí, to zcela určitě není chyba Jarka Nohavici,“ napsal Janu Hřebejkovi.
Dodejme, že text písně odkazuje na konkrétní případ, kdy po dopadu rakety na polské území bylo brzy jasné, že nebyla vystřelena z Ruska, ale Poláci nevěděli, jak s informací naložit.
„Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti,“ napsal tehdy podle iDnes list Gazeta Wyborcza
Podle serveru iDnes.cz se Poláci rozhodli počkat na informace z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem SEČ řekl, že „vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska“.
Zdroj: prvnizpravy.cz