Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

První část.

Druhá část.

Malthusi, můj hochu,

jak vidím, u matky a otce stále pokračuješ s řadou jednoduchých pokušení a pro tuto chvíli se zdá, že to funguje.

Neustálé sledování videa a chatování na sociálních sítích zajišťuje oběma dostatečné rozptýlení. Žena je evidentně přístupná přívalu toho, čemu říkají „reality show“, což ve skutečnosti není nic jiného než populární forma modloslužby a drby. Když děti vidí své rodiče trávit čas tak infantilními zábavami, nenásilně se tím postupně poučí o tom, že až vyrostou, mohou se bavit nesmyslnými povyraženími, která jsou jaksi vyhrazena dospělým.

Jedním z našich nejúčinnějších triků bylo rozdělení údajné morálnosti filmů a dalších médií pomocí věkových skupin a informací pro rodiče. Malé děti se dívají na věci, které jejich rodiče považují za schválené pro jejich věk, a jak rostou, přísný dohled postupně slábne. Rodina se bude dívat na vhodný film společně, než půjdou ti malí spát, a pořady „od patnácti“ si nechají na dobu, kdy budou dospělí sami. Dětem se tím ukazuje, že až vyrostou, všechno to nemravné a pekelně dobré chování, před nímž je rodiče varují, se ve skutečnosti stane základem veškeré jejich zábavy.

Ať si to rodiče uvědomují nebo ne, tím, že si po desetiletí vyhrazovali filmy „pro dospělé“ pro sebe, vlastně tiše schvalovali všemožné formy sexuálních úchylek, užívání drog a kriminálního násilí. Protože rodiče v této době jsou nejslabší možná za celé dějiny, mladí dospívající se teď zabývají svinstvem a splašky, které by před nimi rodiče ještě před deseti či dvaceti lety pečlivě tajili. Zejména otcové tomu velice rádi napomáhají, obzvlášť když mají „důvěrnou chvilku“ se svými mladými syny – a samozřejmě také s námi – a svěřují se jim se svými zážitky z prvního nepřístupného filmu. I když si myslí, že tím dělají něco pro své chlapce, ve skutečnosti prospívají nám, neboť syna vystavují světu, v němž se oslavuje promiskuita a dychtění po násilí. Lze se divit, že většina mužů je proti pokušením těla bezmocná?

Skličuje mě nicméně, že se Ti nedaří vštípit otci zvyk dívat se na pornografické obrázky. To je opravdu velice vzácné, jelikož většina mužů mimo tábor Nepřítele s tímto nechutným chováním přinejmenším pravidelně koketuje. Naneštěstí to vypadá, že tento pár si v manželství vypěstoval odpudivou míru vzájemné důvěry. Žena kdysi důrazně prohlásila, že by jí manžel „zlomil srdce“, kdyby se podílel na oné činnosti, jež nám zajišťuje tak opulentní hostinu. Muž představuje nejpokrytečtější a nejzbabělejší druh podrazáka, s jakým se lze setkat. Touží si dopřávat živočišné fantazie, ale drží se zpátky, jen aby měl klid s manželkou. Jeho mysl bloumá kamkoli, kam ji vedeme, a přece nemá odvahu udělat, co chce – dojemné. Muži jako on nejsou nikdy schopni si činnosti, které si přejeme, trvale odpírat. Je jen otázkou času, než se nám podaří vtlouct mu do hlavy, že je ze všech ničemů ten nejnestydatější. Jen počkej – až nakonec lákadlu pornografie přece jen podlehne, mile se přizpůsobí ďábelskému crescendu, které jeho zvrhlost povýší na jakousi zvrácenou ambrózii, a konečně pochopí, jakým otrokem ve skutečnosti je.

Díky naší usilovné píli se naštěstí podařilo většinu škol i kněží připravit o tradiční nauku o metafyzické realitě lidské osoby. Proto nemají hříchy těla jak pochopit. Víš, jejich duše jsou vlastně formou jejich těla, což znamená, že to, co dělají s tělem, ovlivní i duši. Vzhledem k tomu, že duše je sídlem jejich poznávacích schopností, nedokážou jasně myslet, když je nemocná. Proto se musíme starat, aby se propagovalo každé nechutné chování a perverze. Tím duše přejde jakoby z bazénu s čistou vodou do opravdové latríny deviantních výkalů. Pamatuj: jejich hříšnost ještě přispívá k jejich hlouposti. Ta se nemusí nutně vztahovat na jejich praktickou inteligenci, ale morálně neinteligentními se skutečně stanou.

V jistém smyslu je opravdu žalostné, jak muži odpřisáhnou ženám, že se nikdy nezapletou do nečistého chování, ale jakmile začne jít do tuhého, nemají žádnou mravní odolnost. I když moc dobře vědí, jaké následky jejich poklesek může mít, přesto se potajmu věnují svému nestydatému návyku. Když uvážíme, jak snadno můžeme po nástupu moderních mobilních zařízení nabádat k častému koketování s touto živočišnou slabostí, není to už skoro žádná legrace. Člověka napadá rčení „snadné jako facka“.

Tenhle muž má každopádně z nějakého důvodu silnější svědomí, než je ideální, nicméně neporazitelný není. Nechápe tak úplně, proč by to neměl dělat, ale zdá se, že ke své ženě chová tak připitomělou lásku a obdiv, že prozatím její přání neporuší. Takovouto situaci můžeme využít ke svému prospěchu dvojím způsobem. První je přesvědčit ženu, že je od ní nerozumné žádat po něm takové sebeomezování a že kdyby ho k tomu pobídla, pomohla by mu tak uspokojit jeho potřeby. Ženy, které něčemu takovému podlehnou, to obvykle dělají proti své vůli a jsou za to trvale samy sebou znechuceny. Navíc s takovým přístupem se tomu často začnou věnovat spolu s manželem, což je pro nás užitečné, neboť se tím z ženy stává cizoložnice stejně jako z jejího manžela. Toto chování se nám často podaří využít k úplné manželské nevěře. K této metodě se ve skutečnosti uchyluje stále více žen, neboť si zvykly dívat se na manžela jako na zvířeckého zvrhlíka, přičemž současně prahnou po jeho uznání a obdivu. Po svém muži budeš toužit a on ti bude vládnout… 

Zdá se, že naší situaci nicméně odpovídá spíše druhá metoda, neboť manželka je ve svém odporu proti pornografii evidentně pevná. V tomto případě je třeba se soustředit striktně na morální odhodlanost muže, takže až nakonec přece jen podlehne a žena na to přijde – a přijdou na to vždycky –, bude se manžel jevit jako kruté monstrum, které vedlo dvojí život. Pornografie je prostě a jasně cizoložství, a proto nemusíme dělat nic jiného než podporovat jakýkoli jeho typ, který se nám nabízí, ať je vnitřní nebo vnější.

Mezitím je třeba něco udělat s tím, co jejich synovi předává ten zatracený učitel. Chlapec už je dokonale přesvědčen o filosofické realitě Nepřítele a o historické jistotě Zmrtvýchvstání Toho, Jehož Jméno Je Strašné. Našim snahám to mírně řečeno nesvědčí. Podle mé zkušenosti pokud se někdo o těchto pravdách jednou doopravdy přesvědčí, už na ně nikdy skutečně nezapomene, i když ho budeme nabádat, aby je ignoroval. Když začne být člověk přesvědčen o pravdivosti historické události, k níž došlo před dvěma tisíci lety, jsme vážně ve značné nevýhodě.

Hoch zatím nechodí pravidelně ke svátostem. Proto je odkázán na zvláštní milosti, jichž se mu dostane, a dosud nemá pevný základ, který nástroje Nepřítele skýtají duchovnímu životu. Je pravda, že v této chvíli je z věcí, které se učí, duševně „u vytržení“ (uf), ale už řadu mladých mužů jsme vlákali do našeho tábora, poté co si užili krátký odklad na opačné straně.

S objektivní pravdou jsme na všech úrovních vzdělávání skoncovali tak důkladně, že to, co učitel předkládá svým studentům, je současně přitažlivé a urážlivé. Pravda, o níž hovoří Nepřítel, je na poslech nevyhnutelně reálná, což znamená, že může být i znepokojivá. Svět, který jsme pomáhali utvářet, a to nejen pro mládež, je světem relativistické fantazie, zalidněný internetovými přáteli a absolutně odtržený od reality. Proto když se setkají s poselstvím opozice, je to, jako když se člověk, který po desetiletí dýchal kouř, najednou nadechne doušku horského vzduchu. Může to být příjemné, ale těžko se to snáší. Práce, kterou jsme odvedli, z jejich duší udělala skutečné mravní a filosofické mrzáky, a proto mnozí raději zůstávají ochrnutí, než by udělali první mučivý krok z našeho pekelného pohodlí.

Prozatím nedokážeme chlapce přesvědčit, aspoň ne na intelektuální úrovni, protože nemáme prostředky, jak argumenty našich odpůrců vyvrátit. Nicméně bys v současné době měl soustředit úsilí své i svých podřízených ďáblů na to, aby se proti klukovi postavili jeho kamarádi. Od doby, co jsme vynalezli termín „puberťák“ jakožto způsob, jak dospívající zbavit odpovědnosti (nepochybně díky velkému úsilí v době kolem první světové války), je pro nás velmi užitečným nástrojem potřeba přizpůsobit se módě skupiny „vrstevníků“. Postarej se o to, aby ti v chlapcově okolí trousili poznámky o tom, jak je teď kvůli své rodící se křesťanské víře „nesnášenlivý“. Uvidíme, jestli by se nám nepodařilo podrobit si mladého muže pomocí společenského tlaku.

Na shledanou příště,

Quelle   

(překlad Lucie Cekotová)

Zdroj: tedeum.cz