Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Pod názvem „Stůl pro Hitlera“ publikoval týdeník Spiegel příběh Joraie Feinberga, jenž se do Německa odstěhoval z Jeruzaléma a otevřel si v Berlíně židovskou restauraci. Nabízí v ní jak židovská, tak jiná blízkovýchodní jídla. Pronásledování začalo poté, co Feinberg zveřejnil na internetu slova jednoho z berlínských antisemitů, kteří veřejně navrhli, aby „odešel do plynových komor“.

Stalo se to v prosinci 2017. Od té doby nedají antisemité Feinbergovi pokoje. Na internetu ho častují prohlášeními nepřátelskými vůči Židům a dokonce si v jeho restauraci objednávají stoly „pro Hitlera“ nebo pro ty, „kdo nenávidí Židy“. Někteří rasisté se podle Feinberga dokonce pokoušejí pomlouvat restauraci a zveřejňují negativní recenze o jeho kuchyni.

Feinberg není věřící. Nenosí jarmulku, ale otevřeně uznává, že je Žid. Na krku nosí stříbrnou Davidovu hvězdu a ve vitríně má umístěnou menoru (svícen), který je jedním z nejstarších symbolů judaismu. Právě to podle týdeníku dráždí místní antisemity nejvíce. Mnozí z těch, kteří mu posílají urážlivé dopisy, raději zůstávají anonymní, jiní se nezdráhají uvést příjmení.

Feinberg žije v Berlíně již sedm let a říká, že se antisemitské nálady stále stupňují.  Podle Spiegelu v roce 2018 soudy řešily 440 případů souvisejících s antisemitismem, jenže 41% z nich bylo z různých důvodů ukončeno. Tuto skutečnost prohlásila prokurátorka Claudia Vanoniová, nová berlínská komisařka, která se zabývá problematikou antisemitismu (vede svá vlastní vyšetřování v rámci městské prokuratury). Podle jejího názoru je často obtížné antisemity identifikovat, protože mnozí z nich raději zůstávají v anonymitě. Pronásledování Feinberga podle Vanoniové dokazuje, jak hluboce se antisemitismus v Německu zakořenil.

Podle údajů zveřejněných v novinách Berliner Morgenpost se soudy zabývají pouze 15 % zjištěných případů, v nich se jedná o otevřené projevy antisemitismu. Podle ombudsmana pro antisemitismus z židovské obce v Berlíně Z. Koenigsberga 80 % těch, kteří se v Berlíně stali terči antisemitského pronásledování, to ani nenahlásí policii, protože jí nedůvěřuje.

V novinách se dále uvádí, že 80 % obětí antisemitismu naznačuje, že se tak děje kvůli rostoucí přítomnosti muslimů v Evropě. Berlínské policejní statistiky však ukazují, že téměř stejné procento trestních činů proti Židům pochází z pravicového prostředí. Jak však Vanoniová poznamenala, většina postižených těmto statistikám tak úplně nevěří. Podle ní Židé vnímají „muslimský antisemitismus“ jako stále více rostoucí hrozbu. Cornelia Seiboldová, místopředsedkyně frakce křesťanských demokratů (CDU) v berlínském parlamentu proto požaduje, aby policie objasnila projevy antisemitismu a jeho pozadí ve všech případech.

Welt am Sonntag tvrdí, že antisemitismus není čistě německý problém, ale spíše evropský. Noviny uvádějí četné příklady poškozování židovských památníků postavených obětem druhé světové války, a to včetně hřbitovů ve francouzském hlavním městě Paříži. Na oknech některých pekáren v centru Paříže můžete vidět nápisy „Židé“ a pruhy žluté barvy. Připomeňme, že Židé na území obsazeném Německem nosili žluté trojúhelníky. Antisemitismus, podotýkají noviny, získává ve Francii novou „salónní“ podobu. „My, Židé,“ řekl známý francouzský filosof Alain Finkelkraut v rozhovoru s novinami, „se stáváme prvními cíly radikální levice a radikálních islamistů.“

Začátkem minulého týdne opustil jeden z poslanců britskou labouristickou stranu, poté ho následovalo dalších sedm. Jako důvod uvedli šířící se antisemitismus mezi labouristy. Dokonce i členové parlamentu židovského původu bývají někdy ostrakizovaní. V celosvětovém měřítku Podle článku s názvem „Strach uprostřed Evropy“, který vyšel v německém deníku Die Welt 24. února, se občané židovského původu ptají, zda jsou stále pod ochranou úřadů zemí, v nichž žijí.

Noviny také uvádějí informace Evropské agentury pro základní práva lidských práva (vznikla direktivou EU z 15. února 2007 a sídlí ve Vídni), o tom, jak Židé chápou své postavení v Evropě. Výzkum se konal v prosinci 2018. Podle průzkumu 38 % evropských Židů uvažuje o emigraci, protože se v evropských zemích cítí nedostatečně chráněni. Podle slov francouzského ministra vnitra Christopha Castanera bylo v zemi v roce 2018 evidováno 541 trestných činů s antisemitským podtextem. Během jednoho roku se počet těchto trestných činů zvýšil o 74 %. Ve Francii žije po Izraeli a Spojených státech třetí největší židovská komunita. Francis Kalifat, předseda sdružení židovských komunit (CRIF), naznačuje, že Židé ve Francii tvoří pouze 1 % populace, avšak polovina všech rasistických projevů se zaměřuje právě na ně.

Proto se zdá logickým požadavek kandidáta na předsedu Evropského parlamentu z bavorské křesťansko-sociální unie Manfreda Webera, jenž chce vytvořit evropský pakt proti antisemitismu: „Požádám o společnou iniciativu v Evropském parlamentu, která jasně potvrdí, že v Evropě nemá antisemitismus místo,“ řekl.

(překlad vlastní, upraveno)

Originál: Олег НИКИФОРОВ - В Старом Свете нарастает антисемитизм: Европейские евреи задумались об эмиграции в Израиль vyšel 4. března 2019 na ng.ru.

Zdroj: ng.ru