Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

A je to tady. Evropská komise, v jejímž čele stojí německá luteránka Ursula von der Leyenová za křesťanské demokraty, publikovala dokument pod názvem „Stay Safe Strategy“, v němž v rámci boje proti koronaviru požaduje po vládách členských států EU uzavření kostelů v době vánočních svátků. Pokud to prý nebude možné, tak alespoň by se měly postarat o striktní omezení počtu účastníků.

Za tuto sprostou aroganci a drzý cynismus v podání „křesťanské“ političky by se nemuseli stydět ani komunističtí potentáti nedávné minulosti, kteří protiprávně omezovali bohoslužby, v některých státech je dokonce úplně zakazovali pod trestním postihem (Albánie, Čína, částečně Sovětský svaz). Jaký je tu vlastně rozdíl proti současným „demokratickým“ zemím s jejich anticovidovými opatřeními? I tady existuje trest pro statečné kněze, kteří se odváží navzdory zákazu celebrovat pro veřejnost, sice „jenom“ finanční, ale když pokutu (a to mastnou) nezaplatí, tak jim stejně hrozí kriminál podobně jako za komunismu. Známý světící biskup z asijského Kazachstánu Mons. Athanasius Schneider tento stav nazval „sanitární diktaturou“.

Jenže ta není důsledkem infekční nemoci Covid 19, jak se leckdo mylně domnívá. Jedná se o další fázi satanem inspirované permanentní revoluce proti katolickému křesťanství, pravé Církvi Kristově a duchovním, mravním a kulturním hodnotám, které evangelium vštípilo evropským národům. Ta dosáhla svého zenitu v posledních cca dvou staletích a není podstatné, jestli se jedná o fyzické krvavé revoluce á la osvícenská francouzská, ruská bolševická, německá nacionálně socialistická nebo různé „(ne)kulturní“ revoluce. Každá z nich je jen mezníkem v tomto trvalém satanově boji proti Kristu, jeho nauce a Církvi.

Jednou z významných vymožeností křesťanské civilizace byla osobní svoboda jednotlivce a jeho základní lidská práva v rámci etického kodexu přirozeného i nadpřirozeného Božího zákona. To musí zmizet, neboť člověk se má stát poslušným nástrojem a „pokusným králíkem“ v rukou úzké oligarchie několika lidí, ať už zednářské nebo jiné, která usiluje o celosvětové nastolení nového společenského řádu, jenž bude v totálním rozporu s vymoženostmi křesťanské civilizace. Tu je nutno bezohledně zlikvidovat, neboť vláda této skupiny musí být absolutně neomezená jak ekonomicky, tak ideologicky. Stát, dosud demokratický, se pod taktovkou těchto oligarchů postupně mění v tvrdou diktaturu. To jim ale nestačí, oni chtějí vytvořit globální celosvětový stát, jemuž budou ty jednotlivé historické podřízeny.

Ne vždy a ve všem se to těmto satanovým pohůnkům povedlo dle jejich představ, nicméně krok za krokem od dob Francouzské revoluce pomalu a postupně žel dosahují svého cíle. S útokem na pravou víru Kristovu šel ruku v ruce útok na lidskou svobodu a základní lidská práva. Jejich zárukou byly jednotlivé stavy ve společnosti, kdy každý z nich měl své poslání a v jeho rámci garantoval svým příslušníkům patřičné svobody a práva. Útok satana a jeho poskoků směřoval proto nejdříve proti jednotlivým společenským stavům a skupinám, které musely být zlikvidovány, případně jim bylo nakomandováno jiné poslání, než k jakému byly zformovány.

Zničení společenských elit

Osvícenství a Francouzská revoluce zlikvidovaly nejprve krvavým způsobem šlechtu a duchovenstvo. Šlechta byla garantem národní a státní kontinuity a její ideje, tu měla bránit i se zbraní v ruce. Po Francouzské revoluci tam, kde přežila, klesla do podnikatelské společenské vrstvy, v níž dědičné tituly a vznešené ideály „nobilitas“, tj. obrana vlasti, národa a bližních před nepřítelem ztratily jakýkoliv význam. Spolu s nimi i šlechtická svoboda založená na nedotknutelnosti majetku a rodových práv.

Nejdůležitější elitou společnosti bylo ale duchovenstvo. Mnoho kněží přineslo krvavou daň za Francouzské revoluce a těch dalších liberálních, které na ni navazovaly (např. italská r. 1848 a 1870). Osvícenská a liberální ideologie zlikvidovala kněžský stav jako garanta dobrého vztahu jednotlivce i celé národní a státní komunity k Bohu, morálky, vzdělání a kultury. Toto poslání kněze bylo zrušeno, duchovní se stal pouhým úředníkem pověřeným výkonem kultu pro ty občany, kteří jej chtějí. Jeho svoboda vyjadřovat se ke společenským a životně důležitým otázkám pod zorným úhlem Božím a na základě morálních principů se stala nežádoucí, toto bylo v liberálních státech postupně čím dál více tabu – a když je duchovní porušil, musel počítat s postihem. Aby se ještě maximálně pojistili, pokusili se liberálové infiltrovat přímo do lůna Katolické církve a změnit její nauku pro ně nepříjemnou. Papež sv. Pius X. prohlédl tuto lest, nazval ji bludem modernismu a zabrzdil rozklad Církve (encyklika Pascendi). Ten ale žel po jeho smrti pokračoval a dosáhl výrazného úspěchu na Druhém vatikánském koncilu 1962–5. Kněz už v tomto duchu není jenom „výkonným manažerem“ pro zájemce o jistý druh náboženského kultu, ale zároveň v čím dál více bodech i hlasatelem idejí, které jsou v rozporu s tím, co Církev vždycky učila.

Industriální revoluce 19. a 20. století a komunistická revoluce ve východní Evropě a v Asii fakticky zlikvidovaly i další společenský stav – rolnictvo. Sedláci na vesnici, skuteční živitelé národa, považující svoji dědičně drženou půdu za dar od Boha, se stali v případě liberálního kapitalismu pouze farmáři na stejné úrovni s průmyslovými podnikateli, v případě komunismu potom jen zaměstnanci státních zemědělských kolosů, když jim totalitní moc protiprávně odebrala zemi, obdělávanou mnoha jejich předchozími generacemi. Vesnická komunita sedláků, která si uchovávala v minulých dobách značnou autonomii a samostatné rozhodování o svých ekonomických i jiných záležitostech, a jež byla i nositelem religiozity, fakticky zmizela.

Dalším společenským stavem, jemuž byla násilím naordinována změna původního poslání, se stala tvůrčí inteligence. Křesťanský středověk garantoval univerzitám akademické svobody, vysokoškolský pedagog a vědec se musel prosadit sám originalitou výsledků svého bádání a schopností náležitě je prezentovat, v tom spočívala jeho svoboda, omezená pouze zjevenou pravdou katolického náboženství. Liberální francouzská, ruská bolševická a současná neomarxistická kulturní revoluce však zbavují intelektuála veškeré jeho svobody hledat a říkat pravdu a tlačí jej do role pouhého interpreta státní ideologie. Samostatné kritické myšlení pod zorným úhlem hledání Boží pravdy je nežádoucí a kdo to nerespektuje, musí počítat s postihem. V komunistickém a nacistickém systému končili nezávisle myslící intelektuálové v koncentrácích nebo na popravištích, v současných „demokratických“ zemích jim nedovolují učit na školách a všemožně okrouhávají jejich publikační možnosti. A na programu jsou ještě horší eventuality.

Bylo sáhnuto i na soukromé podnikání jako celek. Hitlerovská národně socialistická a komunistická revoluce ve 20. století je v prvním případě silně omezila, ve druhém pak zcela zlikvidovala. Oba krvavé experimenty mající na svědomí stovky milionů nevinných lidských obětí skončily fiaskem, ukázalo se, že podle jejich utopických ideálů se žít vůbec nedá. Nacisté i bolševici též krutě pronásledovali Katolickou církev s netajeným záměrem úplně ji vyhladit.

Neomarxistická revoluce probíhající v tzv. demokratickém světě od 60. let 20. stol. nahradila násilné povstání mas tichým a zároveň lstivým „pochodem skrze instituce“. Povedlo se. Bylo sáhnuto i na nejzákladnější buňku společnosti – monogamní rodinu. Ta, tvořena láskyplným vztahem otce, matky a dětí, byla zárukou autonomie a svobody vůči státní moci. I v diktaturách byla rodina místem, kde se svobodně hovořilo a myslelo při vzájemné důvěře všech členů. Rodina se stala oázou opravdové svobody.

Tím překážela protikřesťanské revoluci, proto musela být zlikvidována. Nejprve legalizací rozvodu ve Francouzské revoluci, který se stával postupem doby čím dál snadnější záležitostí. Do intimní rodinné sféry mohl tak proniknout stát se svými výroky o rozvodu manželství, kdy muž a žena mohli libovolně uzavírat sňatky s jinými osobami. Stát tím dostal manželství „pod kontrolu“, neboť při rozvodových řízeních vyplouvaly na povrch i věci, které patřily dosud do ryzího soukromí, např. náboženské, politické nebo filozofické názory partnerů.

To ale nestačilo.  Neomarxistická revoluce 60. let byla spojena i s požadavkem tzv. „sexuální svobody“. Rodina je od té doby čím dál více nahrazována různými promiskuitními svazky včetně homosexuálních, lesbických, transgenderových a na dveře klepe legalizace svazků pedofilních, všechno v rámci tzv. genderové ideologie. To je podporováno všudypřítomnou legální pornografií, šířenou tištěnými, vizuálními i internetovými médii.

Nová protikřesťanská revoluce přinesla s sebou též zničení jakékoliv ochrany života těch nejbezbrannějších osob, tj. nenarozených dětí a lidí nevyléčitelně nemocných, zvláště seniorů. Stát prostřednictvím k tomu určených lékařů si tady osobuje právo rozhodovat o životě a smrti zcela nevinných lidských bytostí. To souvisí s plánem jednoho z nejvlivnějších členů globalistické protikřesťanské oligarchie Billa Gatese, který opakovaně hovořil o potřebě „depopulace planety“. Jeho „velkorysá“ nabídka pomoci rozvojovým zemím je podmíněna právě legalizací potratů a umělé antikoncepce bez jakéhokoliv omezení, na celosvětové prosazení tohoto údajného „práva ženy“ na potrat a její prý „svobodné volby“ tlačí i Světová zdravotnická organizace (WHO), jejímž nejštědřejším sponzorem je právě Nadace Melindy a Billa Gatesových. Právo vraždit se tak stalo jedním ze základních „práv člověka“.

Velký reset

Přesto ale ne všechno se strůjcům tohoto „nového světového řádu“ zcela podařilo. Stále ještě existuje v ekonomické sféře poměrně silný stav malých a středních podnikatelů, který vytváří jakési prostředí s minimální závislostí na státu, tedy poměrně svobodné. Krom toho jsou tady duchovní, kteří se nepodvolili trendu vedení současné církve, jež se snaží o maximální soulad s globalistickou oligarchií, je zde i nezanedbatelný počet intelektuálů uvažujících podobně. Jsou sice administrativně více či méně perzekvováni a nemají možnost příliš oslovit veřejnost, neboť hlavní (mainstreamová) média jsou v rukou globalistů, nicméně internetové sociální sítě přece jen k tomu nabízejí jakýsi prostor. Krom toho bezprostřední mezilidské kontakty, bohoslužby, shromáždění, přednášky, kulturní akce atd. se stále mohly dosud odehrávat bez kontroly globalistů, lidé na nich měli možnost získávat informace a být vzděláváni zcela v rozporu s totalitní protikřesťanskou ideologií.

Bývalý nuncius Sv. stolce v USA arcibiskup Carlo Maria Viganó, známý svojí statečnou obranou víry a morálky, uvádí ve svém prohlášení 25. listopadu 2020, slova  zakladatele Světového ekonomického fóra Klause Schwaba dne 19. 11. 2020, že „Covid je příležitostí pro globální reset“. S tím ale souvisí, co řekl už 3. 5. 2009 ve francouzském týdeníku L’Express Jacques Attali: „Dějiny nás učí, že lidstvo se významně vyvíjí pouze tehdy, když se skutečně bojí.“ Viganó k tomu dodává: „Tehdy to byla prasečí chřipka, která měla podle médií způsobit miliony obětí a státy koupily od BigPharmy miliony dávek vakcín, jež se nikdy nepoužily, protože se ukázaly jako zbytečné. Zbytečné pro každého, kromě těch, kteří je prodávali s ohromným ziskem.“

Co se nepovedlo tenkrát, povedlo se nyní. Není podstatné, jestli současný virus byl či nebyl uměle vyroben, nebo jestli se tak stalo v Číně nebo v USA. Klíčová je totiž jiná otázka: Proč muselo dojít k vyhlášení celosvětové pandemie, když smrtnost Covidu 19 podle samotných dat WHO činí pouhých 0,1–0,2 procenta, v ČR podle vyjádření Státního zdravotnického ústavu ve sdělení Advokátní kanceláři Nielsen Legal 16. listopadu 2020 0,3 procenta? Je to jen o něco malinko víc než u sezónní chřipky a podstatně méně než u velkých chřipkových epidemií v letech 1957 (asijská chřipka – smrtnost 5 proc.), 1969 (hongkongská – smrtnost 3 proc.) a 1995 (smrtnost 1,5 proc.). Přesto žádný stát bez ohledu na politické uspořádání neprovedl tenkrát drastická opatření omezující základní svobody obyvatelstva.

Proč se tak nyní téměř v celém světě stalo? Proč politikové i média vyvádějí, jako by šlo o středověký mor? Proč se nepodnikla tatáž opatření jako při jmenovaných chřipkových epidemiích, kdy stačilo pouze zpřísnit hygienická opatření ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, a jinak život v zemi nechat normálně běžet bez jakýchkoliv omezení, nota bene když virus Covid 19 je pro lidi mladé a střední generace téměř neškodný? Proč jsou často zcela zdraví občané, jimž nic není, podrobováni proti své vůli ponižujícím a nepříjemným výtěrům nosu, které dle mnoha lékařských odborníků z hlediska diagnostického jsou bezcenné, neboť pro stanovení nemoci je rozhodující vyšetření u lékaře? Proč se nerespektuje tradiční a normální systém, kdy se nechá na svobodné vůli občana, kdy jít ke svému praktickému lékaři – a půjde k němu pouze tehdy, když se necítí dobře a evidentně mu „něco je“, aby medicínský odborník zjistil pravý stav jeho potíží?

Proč stát direktivně nařizuje občanům roušky (o jejichž účinnosti vůči nákaze mnoho lékařských specialistů pochybuje), proč jim diktuje chování v totálním rozporu s lidskou přirozeností, jako rozestupy a izolace od druhých, množství lidí, s nimiž se může setkat, počet hostů doma na rodinné slavnosti apod., ačkoliv člověk je a byl stvořen jako společenský tvor, jemuž omezení kontaktu s jinými škodí? Proč dochází i k takovým absurditám jako zákaz svateb a pohřbů s větším počtem účastníků, a dokonce i zpěvu na veřejnosti? Proč se zavírá většina obchodů a všechny restaurace, proč školy, kultura a kostely? Proč jsou v rámci tzv. trasování lidé vybízeni k udavačství, tj. s kým se setkali, od koho se pravděpodobně nakazili atd.?

Odpovědí na tyto všechny otázky – a mohlo by jich být ještě víc – je, že Gates, Soros a další představitelé protikřesťanského globalismu využili Covid jako pseudodůvod k vyhlášení celosvětové diktatury. Uzavřením drobných živností a řemeslnických provozoven zlikvidují (nebo sníží na nepodstatné minimum) stav drobných podnikatelů a zbaví se tak jednak ekonomické konkurence, jednak oázy relativně svobodného prostředí. Mainstreamová masmédia v jejich rukou neustále podávají lživé informace o koronaviru, při jarním lockdownu se dokonce objevil skoro na všech televizních kanálech snímek stovek rakví pro zemřelé na Covid v jednom dni v nemocnici italského Bergama. Bylo prokázáno, že se jednalo o snímek z r. 2013 a rakve byly přichystány pro oběti ztroskotání lodi s uprchlíky u ostrova Lampedusa. Těmito podvody nás neustále „zásobují“, abychom se báli. Ve strachu ze smrtelné nemoci člověk akceptuje každé nadiktované omezení, i když je nesmyslné.

Je rovněž absurdní, proč je léčba Covidu-19 zesměšňována nebo zakázána, ačkoliv mnozí specialisté vyvinuli účinné prostředky a mají prokazatelné výsledky, zatímco vakcína je předkládána jako zázračný všelék? Inu, globalističtí světovládci mají své akcie ve farmaceutických koncernech a maximálně se tím obohatí. Existují sice nepotvrzené, ale nápadně časté informace, že některé vakcíny obsahují i buňky potracených dětí, mnozí kvalifikovaní lékaři hovoří též o změně DNA, kterou sérum působí, a o mnoha dalších negativních vedlejších účincích. Existuje důvodné podezření, že vakcína neslouží k likvidaci koronaviru, jehož nákazu lze v populaci snížit klasickými metodami používanými při každém chřipkovém nebo chřipce podobném onemocnění větší části obyvatelstva, nýbrž k vytvoření „nového člověka“, jehož změněné DNA umožní lépe se podrobit požadavkům globalistů s eliminací vlastního názoru a kritického postoje. Toto není žádná „konspirační teorie“, neboť globalistickou režii celé akce mají v rukou přesně titíž politikové, vládám poplatní epidemiologové a žurnalisté, kteří jsou zodpovědní za lži o koronaviru, jak jsme uvedli výše.

Ministr Jan Hamáček opírající se o různé „molekulární biology“ apod. straší obyvatelstvo mrazáky plnými mrtvol v našich ulicích, když se prý neudělá lockdown a lidé nebudou dodržovat stupidní nařízení, neboť kapacita nemocnic nebude stačit. Jeho lež odhalí každý, kdo se podívá na internetu na statistiku našich zdravotnických zařízení, publikovanou samotným ministerstvem zdravotnictví. Lůžka s plicní ventilací, JIPky a další jsou neustále volná mezi 25–50 procenty. Výjimečně se mohou vyskytnout lokální problémy s kapacitou, ty ale byly podstatně větší při výše jmenovaných chřipkových epidemiích s tím rozdílem, že tenkrát se žádná omezující opatření neprováděla a nikdo nevyhrožoval změnou našich ulic v márnice.

Lež je obsažena i v oficiální definici úmrtí s koronavirem, publikované na stránkách ministerstva zdravotnictví a převzaté z definice WHO. Podle ní „počet úmrtí v souvislosti s onemocněním Covid 19 zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na Covid 19 (metodou PCR) bez pohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“. Proč se potom při předkládání statistik mluví o údajných „obětech koronaviru“, když tyto zahrnují dle vlastní definice i oběť autonehody nebo sebevraždy? Jde o zjevnou lež za účelem vystrašit lidi a získat alibi pro zavádění totalitních opatření.

Nevyhovující informace vlády potírají a média cenzurují, sociální sítě „pouštějí“ jen ty politicky korektní o tom, jak je Covid smrtelně nebezpečný a jak jsou proto omezení lidské svobody nutná. Hlasy autentických lékařských odborníků, jako např. německého prof. Baghdího, polského dr. Martyky aj., nejsou připouštěny, dokonce ani ne hlasy 9 tisíc amerických a stovek belgických a polských lékařů proti drakonickým nařízením vlád. Odmítány jsou také poukazy na skutečnost, že v těch mála zemích, které žádná opatření vůbec neprovedly (Bělorusko, africká Tanzánie v čele s praktikujícím katolíkem Johnem Magufulim, stát Texas v USA) nebo zvolily jejich mírnější podobu (Švédsko), koronavirové statistiky nemocných a mrtvých nejsou o nic horší než v zemích s tvrdým lockdownem, případně ještě lepší (např. Švédsko versus Belgie nebo Velká Británie). Proč se umlčují hlasy odborníků, kteří poukazují na absolutní nespolehlivost testu PCR, kdy není snadné zjistit, jestli zjištěná virová nálož je covidová nebo patří jinému viru? Proč nemocnici Spallanzani v Římě byl tento výzkum zakázán?

Mons. Viganó ve svém výše zmíněném prohlášení píše: „Ve znepokojivé realitě se objevuje světový plán, jehož architekti vytvářejí neoprávněný sociální poplach ohledně údajné pandemie, kterou dnes nevidíme, ačkoliv není závažnější než normální chřipkový syndrom, jak potvrzují oficiální údaje z celého světa, slouží k vytvoření obrovské globální sociální a ekonomické krize a k legitimizaci drastického omezení základních práv populace. To je to, co jeho autoři definují jako Velký reset, globální reset ekonomiky, společnosti, mas.“

To má nikoli pouze ekonomický, nýbrž duchovní podtext. Ačkoliv kostely nepředstavují žádné velké riziko nákazy (není dosud znám jediný případ, kdy by se vyskytlo její ohnisko na bohoslužbách), státy zakazují náboženská shromáždění. Dejme opět slovo Mons. Viganovi: „Někdo v ohlušujícím tichu hierarchie uložil uzavření kostelů a omezení náboženských oslav, přičemž Boží dům považoval za kino nebo muzeum, ale zároveň prohlásil potratové kliniky za ´základní služby´. Jsou to paradoxy dnešních nositelů moci, lidí zkorumpovaných v duši a zaprodaných satanovi, který je po posedlém opakování mantry demokracie a moci, která náleží lidem, nyní nucen stejným lidem vnutit diktaturu ve jménu dosažení cílů zaměřených na ochranu politických a finančních zájmů elity. Bohatí jsou stále bohatší a bohatší, zatímco střední třída, která tvoří sociální strukturu a samotnou duši národů, je kácena.“

Slova o „ohlušujícím tichu hierarchie“ z pera Mons. Vigana jsou hluboce pravdivá. Mnoho biskupů šlo ve svých sanitárních opatřeních ještě dál, než stát požadoval (srvn. R. Malý: Koronavirus záminkou k urážce Pána a Spasitele, www.tedeum.cz). K tomu snad jen aktuální doplnění z Kanady: Biskup v Londonu v provincii Ontario Ronald Fabbro nařídil ve své diecézi, že každý účastník mše musí mít roušku, jinak bude nemilosrdně z kostela vykázán a nesmí už nikdy na liturgii přijít. Když chce jít ke zpovědi, musí nejprve knězi odevzdat všechny své osobní údaje včetně zdravotního stavu pro případ, kdyby prý došlo k nákaze koronaviru, jinak nebude ke zpovědi připuštěn (www.pch24.pl, 10.12.2020). Takové chování biskupa není ojedinělým případem. Kým je takový hierarcha? Pastýřem nebo sanitárním policajtem?

Sanitární diktatura se svými zločinnými opatřeními má tedy evidentně zcela jiný záměr než boj s jednou nakažlivou nemocí, která nevybočuje z normy. Uzavření kostelů je součástí další fáze revoluce satanských sil proti Kristu, zjevené pravdě a morálce. Mají být zlikvidovány všechny zbytky křesťanské civilizace, které ještě v euroamerické společnosti existují.

Je snad náhodou, že OSN kontrolovaná globalisty Gatesem a Sorosem, vydala prohlášení nazvané „Plán humanitární odpovědi na Covid 19“, v němž požaduje po všech vládách světa legalizaci potratů bez jakýchkoliv omezení, genderovou výchovu na školách, sexuální výuku od nejútlejších let a dokonce též legalizaci marihuany (www.radiovaticana.cz, 1. září 2020)? Veškeré výdobytky křesťanské civilizace musí zmizet, to se týká i svátků Velikonoc a Vánoc, proto ta cynická výzva komise EU členským vládám o zákazu vánočních bohoslužeb. Letošní slavení Vzkříšení Pána bylo silně přiškrcené, podobně budou vypadat i letošní Vánoce. Svátky spojené s Ježíšem Kristem, Pánem a Spasitelem, mají zmizet z povědomí lidí. On nesmí kralovat, proto ho nelze lidem připomínat, jinak by se musely aplikovat i jeho morální principy, které tito globalističtí služebníci satanovi tvrdě potírají. Covid 19 jim poskytuje vylhanou záminku a důvod k nové fázi ďáblovy revoluce proti Spasiteli a jeho Církvi.

Ale nechci končit pesimisticky. Bůh má své prostředky, jak toto zhoubné dílo překazit. Služebníkům zla se nikdy v minulosti nepodařilo provést své dílo dokonale podle svých představ a není důvod domnívat se, že tentokrát tomu bude jinak. Nám, tradičním katolíkům, k tomu stačí, když budeme Pána a jeho přesvatou Matku Marii o to neustále v modlitbě prosit, když povedeme život podle Božích a církevních přikázání, a když se nebudeme bát všude, kde se nám naskytne příležitost, koronavirovou lež demaskovat a podle okolností sáhnout i k občanské neposlušnosti.

Kéž nám Pán dá k tomu svoji milost a sílu!

Zdroj: tedeum.cz