Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Noví senátoři? Mnoho slibů, které ani při nejlepší vůli nemohou splnit, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Doubrava. Vyjadřuje se i k věcem na úrovni Unie – jednu aktuální přirovnal k hodnotě použitého toaletního papíru. „Gangy“ ve prospěch nepřizpůsobivých, poslanečtí tupouni, banda zpocených sluhů, zdegenerované elity, blouznění spasitelských sekt. A eurokomisařka Jourová? Kolaborantka, hanba pro ČR... Máme se bát Německa jako před světovými válkami?

Pane senátore, mohl jste s odstupem sledovat úsilí kandidátů, kteří se chystají obměnit třetinu křesel v horní komoře. Jaký dojem na vás udělali v předvolební kampani?

„Díky“ pandemii to mají podstatně složitější. Zaznamenal jsem celou řadu slibů, které ani při nejlepší vůli nemohou splnit, ale na to ti noví budou muset přijít sami.

V posledních dvou letech byla politika Senátu pro některé jaksi „osobitá“. Myslíte si, že po volbách dojde k nějaké změně, nebo v horní komoře stále budou mít vliv stejní lidé, kteří byli nejviditelnější v minulých dvou letech?

Mám pocit, že reputaci Senátu již nic nezachrání. Snad kdyby přišla silná protiváha pražským sluníčkářům, pak by snad naděje byla. 

Dnes, po spanilé jízdě kolegů na Tchaj-wan, kde jsme zjistili, že v čele Senátu máme Tchajwance, kdy nadšeně tleskáme zasílání peněz na podvratnou činnost v cizích zemích, kdy nám ale je v podstatě jedno, co se děje na řecko-turecké hranici, neprotestujeme a nevoláme po okamžitém ukončení války v Náhorním Karabachu (takových příkladů by byla celá řada).., se obávám, že smysl a dobrou pověst Senátu budeme obhajovat těžko.

Jakou změnu byste konkrétně rád viděl?

Změna? Ta je v rukách voličů.  

Ve vrcholící předvolební kampani jsme trochu přehlédli každoroční „hodnocení demokracie“, které v členských státech provádí EU. Česká republika v ní byla kritizována za nedostatečný boj proti korupci a rovněž – nově – za zhoršený přístup části společnosti k nevládním organizacím. Co byste k tomu řekl?

Hodnocení EU má stejnou váhu jako bláboly opilců. Rozhodování v rámci EU je korupční, nátlakové čili ve prospěch korporací, které mají v EU své demokraticky zkorumpované zastánce. 

Proto eurohodnocení mě zajímá podobně jako použitý toaletní papír. Proč? Samo vedení EU by lekce z demokracie náramně potřebovalo! Pominu to, že tam rozhodují nikým nevolení úředníci. Ale jak mám hodnotit vyřvávání německého ministra, že neposlušné státy donutí přijímat imigranty! 

Vinu své šéfové madam Merkel a její dokonce zvaní do Německa statisíců nevzdělaných a nevzdělatelných, neznajících, co je to práce, chce hodit na všechny státy EU, to je prý solidarita. My jsme je nezvali! 

Ať se tedy o ně starají ti, kteří tak činili. To je jen jeden příklad. Víte, že takových je celá řada. Když jsem jeho řvaní viděl, vybavily se mi záběry projevů německých funkcionářů z válečných let.

A co ty neziskové organizace, tam nemá EU pravdu?

Nevládní organizace? Z valné části černé díry, ve kterých nekontrolovatelně mizí miliardy! Můžete se divit, že pohled – nemyslím si, že části, ale většiny společnosti – je negativní? Já se nedivím a většinu těchto neziskovek bych kategoricky zrušil. Hned by byla spousta peněz pro potřebné oblasti našeho života.

Myslíte si, že ten zhoršený přístup české společnosti je jen k některým, specificky zaměřeným, nevládním organizacím?

Mohu jen dodat: Nevládní organizace vydávající se za humanismem a zelenou agendou políbené jsou většinou nátlakové lobbistické skupiny. Naopak si myslím, že jsme ještě příliš tolerantní k těmto podivným a promigračním gangům a bláznům, obhajujícím řádění nepřizpůsobivých osob. 

Naštěstí již se svým řáděním skončila stará Šabatová, kterou poslanečtí tupouni kdysi zvolili ombudsmankou, a tím po její funkční období měli podivné neziskovky její až hysterickou podporu. Ale to naštěstí již skončilo. 

Z nevládních organizací se stávají ve stále větší míře nátlakové až fašizující organizace, které se tváří, že fetují nějaká lidská práva. Mám i pocit ze svého obvodu, a myslím opodstatněný, že celá řada z nich má především zajistit tučné zisky a pohodlný život těch, kteří si je k tomu i zřídili.

Vaše výroky asi mnohé nepřekvapí, třeba ty, kteří už vědí, že chystáte „Cikánskou knížku“. Jak jste s ní daleko, ještě ji nějak změníte? Například pokud by ve vašem kraji nyní usedl na hejtmanské křeslo romský kandidát Karika nebo pokud vám koronavirová doba i k tématu přinesla nové poznatky...

Teď už ji měnit nemohu, i když bych řadu doplnění měl. Měla by být před vydáním. Podle informace vydavatele by mohla být velmi brzy vydána.

Ještě jedna otázka k vašemu Ústeckému kraji. Hejtman za KSČM již odchází do ústraní, takže ke změně dojde bezesporu. Jak se těšíte na nové složení krajského zastupitelstva? 

Olda Bubeníček je myslím dobrým hejtmanem. Zůstává po něm dobrá práce a je škoda, že odchází. Víte, v politice není nač se těšit, protože vlastně jde vlastně o něco, jako jsou pohyblivé písky. Až výsledek voleb ukáže, co bude a co ne. 

Mohu se těšit na práci, kterou téměř celý profesní život dělám, a volič řekne ne a postaví vás mimo. Takže otázka těšení či netěšení se je na místě až po vyhlášení výsledků voleb...

Vrátím se ještě k Evropské unii… Její zmíněná kritika České republiky není proti tomu, jak jsou na pranýři Polsko a Maďarsko. Proč myslíte, že se EU ve svých kritických výstupech s gustem zaměřuje na středoevropské „nové členské státy“ (zatímco násilné potlačování demonstrací ve Francii nebo ve Španělsku nechává bruselské elity celkem v klidu)?

Je smutné, že do čela těch tupanů se postavila i „naše“ Jourová. Nemyslím si, že kdokoli má právo rozhodovat, který stát je například demokratický a který ne. Jak jsem řekl, sama EU je vzorem nedemokratičnosti. Pokud se bude i nadále takto chovat, je nutné ji rozpustit, nebo ji opustit a jít si opět svou cestou! 

Jsem přesvědčen, že by nám bylo podstatně lépe. Výstupy proti Polsku a Maďarsku považuji za vrchol nehoráznosti! Západní politické a ekonomické elity lze nazvat zdegenerovanými. Ztratily kolonie a svůj dávný lesk, upadly do průměrnosti. Jsou téměř bez významu. Snaží se proto alespoň vymezovat se proti takzvaným novým státům EU ze střední a východní Evropy. Neschopnost takzvaných starých států EU je jasně vidět na jejich neschopnosti jako nárazníkových států zastavit nelegální migrační vlnu. Nejkřiklavějším příkladem je Německo a dohání je Francie.

Zmínil jste paní Jourovou: V posledním týdnu se odehrál diplomatický incident mezi maďarskou vládou a naší eurokomisařkou Věrou Jourovou. Premiér Orbán požadoval, aby Jourová byla odvolána za své opakované útoky na Maďarsko. Měla by být česká členka komise odvolána? A jak myslíte, že Českou republiku reprezentuje?

Jourová je typickým příkladem lidské osobnosti zhroucené pod pocitem pseudodůležitosti, ještě zvýrazněné absolutní korupcí mimořádně vysokého platu, o kterém se jí nikdy nesnilo. Její jednání lze z určitého nadhledu vidět jako kolaboraci s fašizující se organizací, jakou se dnes z mého hlediska stává Evropská unie. Výstupy Jourové to jen dokazují. 

Požadavek Orbána je stoprocentně oprávněný a mělo by mu být vyhověno. Jenže jsme opět u demokracie v podání EU. Odvolána samozřejmě nebude, přestože je, podle mého názoru, hanbou naší republiky.

Kromě toho sledujeme v EU posledních týdnů stále intenzivnější snahy o prosazení tzv. „green dealu“, plánu na zavedení zelené ekonomiky, který předsedkyně komise von der Leyenová udělala ještě ambicióznějším. Také v otázce migrace byl představen nový plán, postavený na principu „povinné solidarity“. Vedle toho pozorujeme například čím dál větší odhodlání k prosazení Istanbulské úmluvy. Nemáte pocit, že se bruselské elity rozhodly tlačit svou agendu už vyloženě „na sílu“?

Ano, tak to skutečně je. Prosazování „green dealu“ je podobného typu jako blouznění spasitelských křesťanských sekt ve středověku včetně lutherovské hysterie, která se změnila ve sprostý boj o moc. 

Euroidioti z Bruselu a různé zelené sekty chtějí udělat EU co nejdříve tzv. uhlíkově čistou. Ve své hlouposti si neuvědomují, že Asie a většina amerického kontinentu ještě řadu desítek let tuto fantasmagorii nebude naplňovat. EU bude hystericky plýtvat svými finančními zdroji na to, co ji bude ekonomicky vyčerpávat.

Mám za to, že i toto je diktát Ameriky k oslabení hospodářství Evropy. Jiní tak hloupě spěchat nebudou. Například Čína vyhlásila, že bude usilovat o vrchol spotřeby fosilních paliv před rokem 2030. Co to znamená? Že spotřeba především uhlí a ropy bude stále stoupat a „snad“ se zastaví růst před rokem 2030. Je to výsměch bláznivým europlánům. Čína k tomu dodala, že by mohla dosáhnout uhlíkově neutrální ekonomiky před rokem 2060. Čína bude „usilovat“. Jaký je význam slova usilovat? Je to pára nad hrncem. 

Jsem si vědom toho, že skutečně je velmi nutné výrazné omezení produkce škodlivých plynů a emisí. Jako důkaz bych uvedl, že poté, kdy byla výrazně omezena či téměř zastavena letecká doprava, se nám postupně počasí vrátilo k takovému, které známe z našich dětských let, kdy vidět letadlo byl, pro nás kluky, malý zázrak. 

Podobně stupidní je nápad povinné solidarity nebo jakési Istanbulské hloupé, vlastně neskutečně nebezpečné, úmluvy. Povinná solidarita? Ta je snahou EU, především Německa, přenést svou vinu na ostatní. Jak je možné, že EU vlastně shodila pod stůl ochranu svých vnějších hranic! Jak je možné, že dovolí devastaci evropské kultury, historie a podobně? 

Jak je možné, že najednou nevadí sňatky s nezletilými a tolerance skutečnosti, že nenavštěvují školy. Jak je možné, že strpí skutečnost, že se islamisté dokonce netají tím, že nedodržují zákony země, ve které jsou a veřejně hlásí, že tak ani činit nebudou! Jak je možné, že jedu-li do jiného státu se zvířátkem, o kterém vím, že je zdravé, musím mít jeho pas a sto pět potvrzení, že je zdravé, ale pašovaní migranti nemusí mít ani pas. 

Takových „jak je možné“, bych mohl uvést deset stránek a stejně by to nestačilo. Prostě snaha o vnucení povinné solidarity je typická fašistická tendence. Jde o projev osob prosazující netolerantní diktát. Ti, kdo to navrhují, by měli být odsouzeni na doživotí za velezradu.

Jaká by podle vás měla za těchto okolností být reakce České republiky?

Poslat obhájce povinné solidarity před soud pro velezradu a soudně zakázat na doživotí vstup do ČR osobám, které to prosazují v EU. Spolu se členy V4 v žádném případě přijmout německý diktát o povinném přijímání migrantů. Když si je pozvali, ať si s nimi poradí oni, nebo je vrátí tam, odkud přišli. Nejsou to utečenci z válečných oblastí. Jsou to, jak jsem již řekl, ekonomičtí migranti, kteří přichází za bezpracným pohodlným životem a obávám se, že i pátá kolona islámu.

Před pár dny jsme si bez většího zájmu hlavního mediálního proudu připomněli 82. výročí Mnichovského diktátu. Do toho, jak už jsme se bavili, sledujeme stále silnější tlak z Berlína na intenzivnější evropskou integraci. Má podle vás historie a současnost v tomto směru nějakou souvislost?

Německo se nikdy nezmění. Je prokletím Evropy. Jedná se o velký stát, který nikdy nebyl a nebude mocností. To naplňuje německé politiky a jejich sluhy i podprahově mindráky. Dnes se Německo snaží vymezit alespoň v rámci EU, podmanit si ji, a to jenom proto, že je ekonomicky silným státem. Německo se dnes stává nebezpečným a nevypočitatelným sousedem podobně jako před 1. a 2. světovou válkou. Současné nebezpečí vyvěrá z aktivistického fašismu. 

Viz například šikovný tah dosluhující superněmkyně Merkelové, která prosadila, že šéfkou jakési eurokomise je Ursula von der Leyenová, její chráněnkyně, která je bez vlastního názoru stejně jako Merkelová. Nelze se divit, že Leyenová a její EU potentáti se stávají jenom bandou zpocených sluhů, kteří nevědí, komu dříve vyhovět z ekonomicko-korporátních nebo aktivistických gangů. 

A souvislosti? Obávám se, že ano. Co si mám myslet o výroku kolegy Fischera, který účastníky vzpomínkového setkání u příležitosti výročí Mnichovského diktátu nazval prasaty?! Omluva sudetským Němcům našim opilcem číslo 1, návštěvy čelních představitelů KDU na jejich sjezdech a jejich objímání se s Posseltem a tak dále...

Snaha o zrušení Benešových dekretů, zpochybňování válečných událostí, překrucování dějin, jak jsme toho svědky, to není nic jiného než snaha Německa až teď vyhrát druhou světovou válku. Takový dojem to na mne dělá.

Zdroj: parlamentnilisty.cz