Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Podle novinových titulků citujících časopis Science dovedla vědce genetická analýza půl milionu lidí k závěru, „že za homosexualitu nemůže jen jeden jediný gen.“

„Je prakticky nemožné předpovídat sexuální chování člověka podle jeho genomu,“ tvrdí vědci:

„V lidské populaci neexistuje kombinace genů, která by měla významný vliv na sexuální orientaci. Spíše vidíme, že existuje velmi velké množství variant genových kombinací. “

Jinými slovy: „homosexualita není geneticky předurčena“.

Samotné výsledky nelze označit za neočekávané. Předchozí studie s identickými dvojčaty již učinily „genetickou“ teorii homosexuality nepravděpodobnou. Navíc v ní byl od samého začátku cítit silný ideologický prvek.

Proč byla studie provedena?

Zajímavé je to, že tato studie byla vůbec provedena a její výsledky zveřejněny. V posledních letech byla akademická svoboda stále více omezována nátlakem aktivistů LGBT. Vědci, kteří vydávali materiály, které svědčily proti jejich ideologii, byli vážně obtěžováni. Proto je překvapující samotná skutečnost, že byl materiál s otevřenými odkazy na adresu LGBT komunity publikován.

Víra ve vrozenou a neměnnou „sexuální orientaci“ totiž představuje hlavní dogma celé ideologie LGBT: odstraňte toto dogma a všechno se rozpadne. Veškerá argumentace, která byla postavena na emoční, logické i právní úrovni, pak bude zcela neopodstatněná.

„Born this way“, tedy „narozen právě takto“, znělo heslo v bezpočtu projevů různých odborníků, v článcích, knihách, populárních písních, na plakátech, ve filmech, na transparentech... Tuto tezi hájil kdekdo: popové hvězdy, světoví lídři, herci a dalšími „moudří tohoto světa“. Pochybovat o ní bylo prohlášeno za naprosté neslušné a stalo se znakem člověka nevědomého, slepého a rozhořčeného, stíhaného fobiemi a oddávajícího se pochmurným a hanebným středověkým pověrám.

Homosexuálové a černoši

Právě na této tezi stála analogie mezi homosexuály a černochy: říkala, že člověk nemůže změnit své sexuální preference, stejně jako to nemůže udělat v případě barvy kůže. Křesťané a další sociálně konzervativní skupiny, které s tím nesouhlasily, si zasloužily podobně horlivé odsouzení jako Ku-klux-klan.

Také všechna obvinění z „diskriminace“ byla postavena na této tezi a z ní vycházející „rasové“ analogie: když například byli stíháni pekaři, kteří odmítli připravit dort pro „svatbu stejného pohlaví“ – jakoby principiálně odmítali obsloužit černochy.

A samotné vymezení manželství takovým způsobem, aby do něj bylo zahrnuto soužití stejného pohlaví, bylo založeno – jak to vidíme na příslušném rozhodnutí Nejvyššího soudu USA – na stejné myšlence „born this way“ a na analogii s překonáním rasové diskriminace.

Když u nás v Rusku v roce 2013 přijali zákon proti propagování homosexuality mezi nezletilými, hlavní argument, který byl proti němu vznesen, zněl, že žádná propaganda tohoto druhu není jednoduše možná – stejně jako propagace levorukosti či tmavé pleti. Přesně tak, jak nás vemlovavě ujišťovala přední světová média: „sexuální orientace je dána při narození, stejně jako barva kůže.“

Ti, kteří se narodili „přirození“, se nikdy nestanou „gayi“, a žádná propaganda to v zásadě nemůže ovlivnit; ti, kdo se narodili jako „gayové“, budou vždy takoví. A snaha „opravit“ jejich biologickou povahu nemůže přinést nic jiného než nesmyslné trápení. Když se tak lidé již jednou narodili, musíme se naučit je přijímat takovými, jací jsou, a nesnažit se změnit to, co změnit nelze.

Na propagaci těchto názorů pracovalo obrovské množství přesvědčovacích „nástrojů“: „osvícenecké“ programy počínaje školkou, knihy, videoklipy, filmy, seriály, v nichž hrdinští gayové dělali „coming-outy“ a zlověstní, nechutní, nelidští, zaostalí a hloupí konzervativní rodiče dohánějí své děti k sebevraždám, když se pokoušejí změnit to, co je biologicky naprogramováno a nemůže být změněno, tedy sexuální preference svých dětí. Státy, korporace a mezinárodní organizace požadovaly „bojovat proti homofobii“ a inspirovaly děti a dospělé celou řadou nápadů, počínaje právě „born this way“.

Přesvědčení, že je „sexuální orientace“ stejně vrozená a neměnná, jako barva kůže, bylo protlačováno do vědomí západní veřejnosti všemi dostupnými prostředky. A lidé, kteří nepodlehli převýchově, přicházeli o práci a byli vystavováni dalším problémům. Pochybovat o dogmatu „born this way“ bylo ostudné, společensky nepřijatelné a škodlivé pro kariéru.

A co na to empirická data?

Tato teze již samozřejmě delší dobu špatně koreluje s existujícími daty. Je dobře známo, že – na rozdíl od genetických charakteristik – lidé mění své sexuální preference v obou směrech. Otcové rodin prohlašují, že jsou „homosexuálové“ nebo dokonce „transsexuálové“ a odstěhují se od své manželky a dětí za potlesku veřejnosti do gay-barů, nebo naopak, lidé, kteří jsou unaveni z těchto barů, mění svůj životní styl a začnou žít obyčejným rodinným životem – za skřípění zubů téže veřejnosti, samozřejmě. Tato „veřejnost“ se zmítá mezi zapíráním takových – poměrně četných – případů a ujišťováním, že nelze jít proti přírodě, a odpadlíci se opět vrátí do barů.

Existuje dokonce hnutí „bývalých homosexuálů“, kteří organizují i poměrně početné veřejné demonstrace. Víra ve vrozenou a neměnnou „sexuální orientaci“ již dlouho není v souladu s pozorovanou realitou.

Proč byla tato ohromující a pro ideologii LGBT

zničující studie provedena a publikována?

Na to existují jen dvě vysvětlení: optimistické a pesimistické. Optimistické spočívá v tom, že se již západní společnost znatelně unavila invazí „válečníků sociální spravedlnosti“, s jejich nafouknutými rétorickými a stále šílenějšími požadavky a alespoň někteří zaveleli k zadržování duhového Juggernauta (záporná komiksová postava, pozn. překl.). Pesimistický výklad zní, že sloganu „born this way“ bylo zapotřebí v dřívějších fázích procesu, kdy bylo nutné překonat odpor konzervativní části společnosti a nyní, když se progresivní pohledy plně etablovaly jako ideologie podnikatelské a státní elity západního světa, nemusí se na něm nadále trvat.

Skutečnost, že se v základu celé ideologie – a legislativní, vzdělávací a propagandistické praxe z ní vycházející – nacházela falešná teze, pro ni již není problémem. Duhový Juggernaut již získal dostatečnou rychlost, aby ho nesrovnalosti nemohly zastavit.

A skutečně: je docela obtížné očekávat, že nyní liberální elity budou činit pokání a hořce plakat, uznají, že ubližovaly dětem a dospívajícím a přiměly je k nezdravému a nebezpečnému životnímu stylu. Jednotliví lidé činí pokání. Strany a hnutí ovšem nikdy.

My bychom si však z toho měli vzít další historické ponaučení. Nová ideologická doktrína, která byla předložena pod rouškou vědecké, se ukázala být nepravdivá. Tak jako v případě eugeniky, rasové teorie, sociálního darwinismu, marxismu-leninismu a mnoha dalších nauk, které jejich přívrženci přijali jako poslední a pravé slovo vědy a rozumu.

Není to poprvé, kdy se přívrženci progresivního učení dívali na církev s výsměšným opovržením jako na tvrz zaostalosti, která odporuje zjevným vědeckým poznatkům. A není to poprvé, co se ukázalo, že fascinující a módní teorie neměla pravdu.

A církev ji naopak měla od samého počátku.

(překlad vlastní, mezititulky redakční)

Originál: СЕРГЕЙ ЛЬВОВИЧ ХУДИЕВ - Похороны гей-гена vyšel 3. září 2019 na radonezh.ru

Zdroj: radonezh.ru