Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Výrazný výsledek antiimigrační strany Švédští demokraté ve švédských volbách na podzim 2018 sebral etablovaným stranám tolik hlasů, že dva hlavní parlamentní bloky jsou fakticky zablokovány a zdaleka nedosahují na parlamentní většinu.

Opakované neúspěšné pokusy o sestavení vlády jen ilustrují bezvýchodnou situaci. Švédsko tak asi směřuje k předčasným volbám – jichž se ovšem tradiční strany budou zuby nehty bránit.

Podle oficiálních volebních výsledků získali protiimigrační Švédští demokraté 17,5 % hlasů a stali se tak třetí nejsilnější stranou v zemi. V roce 2014 získali 12,9 %, polepšili si tedy o 4,6 %, což jim zajistilo, že budou v parlamentu jazýčkem na vahách. A právě to se také stalo.

Středoleví Sociální demokraté úřadujícího předsedy vlády Stefana Löfvena vyhráli s 28,3 % hlasů. – Toto je jejich nejhorší výsledek za více než 100 let. Středopravá Umírněná strana získala druhé místo s 19,8 % hlasů, to je úbytek 3,5 % od roku 2014.

Chyby a poté sliby

S osmi politickými stranami ve švédském parlamentu se tadiční strany tradičně zorganizovaly do dvou soupeřících parlamentních bloků: Nalevo Sociální demokraté a jejich spojenci mají 40,7 % hlasů. Napravo Umírnění a jejich spojenci se 40,3 % hlasů.

Ačkoliv jsou Švédští demokraté dnes v parlamentu v pozici rozhodující síly, bloky tradičních stran s nimi odmítly spolupráci kvůli jejich “nacionalistickým“ názorům na imigraci a Evropskou unii.

Švédsko, většinově homogenní společnost s přibližně 10 milióny obyvateli, přijalo od roku 2010 skoro 500.000 žadatelů o azyl z Afriky, Asie a Středního Východu. Příchod takového množství migrantů, z drtivé většiny mužů, s odlišným kulturním a náboženským pozadím způsobil mohutný sociální otřes, včetně vlny sexuálních útoků a vzniku násilných gangů ve městech po celém Švédsku.

Švédští demokraté založili svoji kampaň na slibu, že omezí imigraci, i tu prostřednictvím takzvaného sjednocování rodin, urychlí deportace a podniknou rázná opatření k zamezení zločinnosti migrantů. Předseda strany Jimmie Akesson také varoval, že masová migrace představuje existenciální hrozbu švédskému sociálnímu systému. Švédský sociální systém je předurčen ke kolapsu, v důsledku toho, že možná desítky, ale spíše stovky tisíc, migrantů dostávají sociální dávky, aniž by kdy do systému jakkoliv přispěli.

Předvolební průzkumy ukázaly, že u švédských voličů antiimigrační nota rezonuje. Průzkum YouGov zveřejněný 5 dní před volbami ukázal, že Švédské demokraty podporuje 24,8 %, Sociální demokraty 23,8 % a Umírněné 16,5 % voličů. Jinými slovy, průzkum naznačil, že Švédští demokraté se stali nejsilnější stranou ve Švédsku. Proč tedy nevyhráli?

Podivné volby

Pozorovatelé přišli s několika teoriemi jak vysvětlit nesoulad mezi předvolebními průzkumy a konečnými volebními výsledky. Někteří poukazovali na snahu tradičních stran zobrazovat Švédské demokraty jako „pravičáky, rasisty a neonacisty“ kvůli jejich předpokládanému „nacionalistickému“ a „populistickému“ postoji k imigraci. Stigmatizace Švédských demokratů možná opravdu některé voliče odradila.

Například během televizní debaty v říjnu 2016, předseda vlády Löfven nazval Švédské demokraty „nacistickou a rasistickou stranou“. Také tvrdil, že „na jejich schůzích jsou dosud používány svastiky (hákové kříže)“. Švédští demokraté obvinili Löfvena z urážky na cti a pohrozili mu žalobou u ústavního výboru parlamentu. Představitel strany Jonas Millard při jednání tohoto výboru řekl:

„Když švédský předseda vlády tvrdí, že Švédští demokraté jsou nacisté, tak to není jenom lež, ale také naprostá neznalost historie a nedostatek respektu k milionům lidí, kteří se setkali se skutečným nacismem.“

Později se Löfven vymlouval, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Avšak od té doby Löfven ještě několikrát obvinil Švédské demokraty ze spojení s nacismem, ačkoli věděl, že Akesson, který se stal předsedou strany v roce 2005, razí politiku nulové tolerance vůči rasismu a vyloučil ze strany členy podezřelé z extremismu.

Den před volbami Löfven opět opět spustil známý kolovrátek:

„Nehodláme ustoupit ani o milimetr tváří v tvář nenávisti a extremismu, kdekoliv se ukáže. (...) Zase, zase a zase, ukazují své nacistické a rasistické kořeny a pokoušejí se zničit Evropskou unii v časech, kdy nejvíce potřebuje spolupráci.“

Sociální demokraté investovali 8 miliónů švédských korun (20 miliónů korun českých) z kapes daňových poplatníků ke zvýšení účasti voličů z řad migrantů ve volbách. Zdá se, že se tato strategie vyplatila: V stockholmské čtvrti Rinkeby, kde devět z deseti obyvatel jsou imigranti, obdrželi Sociální demokraté 77 % hlasů a Švédští demokraté jen 3 %.

Podobně volby dopadly i ve zbývajících šedesáti dalších no-go zónách (policie je eufemisticky označuje jako “citlivé oblasti“), ačkoliv detailní analýza volebních výsledků švédsko-české spisovatelky Kateřiny Janouchové a jejího kolegy Petera Lindmarka ukazuje, že Švédští demokraté získali hlasy i mezi migranty, zejména mezi ženami, které jsou znepokojeny rozbujelou zločinností a vnucováním islámského práva šaría.

Tisíce porušení?

Jiní předpokládají, že tradiční politické strany těžily na úkor Švédských demokratů především z volebních podvodů. Zůstává nejasné, kam až neregulérnosti voleb dosahovaly a jaký dopad měly na konečné volební výsledky. Švédská policie obdržela více než 2 300 hlášení o potenciálních porušeních zákona souvisejících s volbami. Stížnosti zahrnují zastrašování voličů včetně vyhrůžek násilím proti majetku a osobám.

Podle deníku Aftonbladet, nezávisle na tom volební komise (Valmyndigheten), která je odpovědná za průběh voleb, obdržela více než 400 stížností na údajné volební podvody, a prokurátoři nyní vyšetřují možná porušení volebního zákona.

Mezinárodní tým 25 pozorovatelů tvořících skupinu „Dobrovolníci demokracie“ monitorující celkem 250 volebních místností ve Stockholmu, Malmö, Göteborgu, Uppsale a Västeras nalezl nesrovnalosti v 46 % navštívených volebních místností.

Tým vyjádřil zejména znepokojení ohledně nedostatku soukromí při hlasování. Ve Švédsku, má každá politická strana své vlastní volební lístky s jasně viditelným jménem strany a volič si vybere ze stojanu (!) uvnitř volební místnosti volební lístek podle svého výběru.

Výběr volebního lístku neprobíhá za plentou, ale zcela veřejně, takže každý přítomný může sledovat, který volební lístek si kdo vybral. Mnozí voliči se pak zdráhají dát veřejně najevo, že chtějí volit Švédské demokraty.

Volební pozorovatelé také kritizovali praxi takzvaného rodinného hlasování. Švédské volební komise dovolují, aby za plentu ve volební místnosti vstoupila více než jedna osoba (běžně rodinný příslušník), zdánlivě proto, že gramotnější člen rodiny může pomáhat méně gramotnému správně vyplnit volební lístky.

Závěr pozorovatelů:

„Jsme znepokojeni častým výskytem případů, kdy ženy, staří či nemocní voliči smějí být doprovázeni a dokonce instruováni jak volit jiným členem rodiny....“

„Klíčovým aspektem voleb je, že každý volič by měl mít právo volit podle své svobodné vůle nezávisle a bez zasahování a také bez toho, aby jiná osoba znala jeho volbu.“

„Domníváme se, že toto by mohl být způsob, jak by mohlo být změněno vlastní svobodné volební rozhodnutí některých voličů bez toho, že by o tom někdo věděl. Doporučili jsme Švédské volební komisi, aby se tím zabývala v rámci svého vlastního přezkumu.“

Odtajněné volby

Ve studii nazvané „Jsou volby ve Švédsku tajné?“, Jorgen Elklit z katedry politologie Univerzity v Aarhusu napsal, že rodinné hlasování je ve Švédsku dlouhodobý problém a je rozšířeno především v imigrantských komunitách.

„Tento způsob pomoci zřetelně znevýhodňuje voliče, voliče – členy rodiny – kteří chtějí volit odlišně od svých utlačovatelů. Rodinné hlasování bývalo celkem běžné v bývalém Sovětském svazu a ve východní Evropě...“

„Bylo velice překvapivé (skoro neuvěřitelné) číst hlášení pozorovatelů z roku 2014 o švédských volbách. Pozorovatelé zaznamenali významné množství rodinných hlasování ve Stockholmu. Existují indicie, že tento fenomén je nejvíce rozšířen ve volebních okrscích s relativně vyšším počtem voličů nešvédského původu.“

Další nesrovnalosti:

• Ve městě Botkyrka vůdci místních muslimů nabídli Umírněné straně 3 000 hlasů výměnou za to, že povolí postavit mešitu. Strana vyčkávala a dva dny před volbami tuto nabídku odmítla. Prokurátoři nyní prověřují, jestli tato nabídka byla trestným činem.
• V Degerforsu Sociální demokraté údajně nabízeli voličům 500 Švédských korun (50 eur) výměnou za jejich hlas. Ve stejném městě jeden Sociální demokrat údajně následoval voliče do volebních místností a potom je doprovázel až k urně. Nyní jsou vyšetřováni za nepřípustné ovlivňování voličů.
• Ve městě Eda jeden sociálně demokratický politik údajně pomáhal voličům vyplňovat volební lístky.
• Ve Falu doručila pošta stovky volebních lístků pozdě, a tím je zneplatnila.
• Ve Filipstadu, si Umírněná strana stěžovala volební komisi, že někteří muži vstoupili do volební místnosti spolu se ženami, vyzvedli si hlasovací lístky, a pak s nimi šli až k urně, aby se ujistili, že ženy volily Sociální demokraty. Předsedkyně volební komise ve Filipstadu, Helene Larsson Saikoff, sociální demokratka, řekla, že v rodinném hlasování nevidí žádný problém: „Je to na voličce, jestli chce být doprovázena svým manželem.“
• V Göteborgu, v druhém největším městě ve Švédsku, v některých volebních místnostech rovnou vyřadily volební lístky Švédských demokratů.
• Ve městě Heby, se při opakovaném sčítání hlasů zjistily výrazné rozdíly proti výsledkům sčítání z volební noci. Když byl předseda volební komise v Heby Rickert Olsson tázán, jak se to mohlo stát, tak to zdůvodnil „lidským faktorem“ a „únavou“.
• Ve městě Märsta členové volební komise radili voličům, aby nezalepovali své volební obálky. Švédští demokraté tvrdí, že s hlasovacími lístky v takových obálkách mohlo být manipulováno.

Deník Metro napsal, že na švédských ambasádách v Berlíně, Londýně a Madridu byly ukradeny volební lístky Švédských demokratů, a tak bylo znemožněno, aby občané v zahraničí v těchto místech volili Švédské demokraty.

„Ze všech volebních pozorovatelských misí, na kterých jsem byl, jsem nikde neviděl tak nedemokratické volby jako ve Švédsku,“ řekl dánský poslanec Michael Aastrup Jensen, veterán volebních pozorovatelů, který monitoroval švédské volby. „Je to daleko od evropských standardů.“

Již dříve

Podobná svědectví o volebních podvodech vyšla najevo již v roce 2014. The Sweden Report v roce 2014 napsal:

„Několik poštovních doručovatelů oficiálně protestovalo proti tomu, že mají doručovat volební lístky Švédských demokratů, třetí nejsilnější strany v zemi, protože nesouhlasí s její politikou......“

„Existuje několik zpráv ze Stockholmu, Göteborgu, Laholmu a Halmstadu, kde byly volební obálky s lístky Švédských demokratů zřetelně otevřeny a znovu zalepeny. Obsah byl odstraněn nebo v některých případech nahrazen volebními lístky jiných stran...“

„Ostatní porušení pravidel v neprospěch Švédských demokratů zahrnovaly krádeže volebních lístků z míst, kde byly před volbami uloženy. V jednom případě se jednalo o sofistikovanější způsob: Někdo zaměnil volební lístky Švédských demokratů za lístky z vedlejšího volebního okrsku, a tak jednoduše způsobil, že takové hlasy byly neplatné.“

„Jako by toho nebylo dost, je zde ještě nebezpečí falšování voleb samotnými volebními komisemi. Zářným příkladem je otevřená debata na Facebooku, jestli by se neměly volební lístky Švédských demokratů do květnových voleb do evropského parlamentu prostě vyhodit.“

Podle deníku Expressen byla oficiální zpráva EU, která došla k závěru, že Švédsko má nejhorší pohraniční kontroly v EU, účelově utajena dokud nebylo po volbách.

Zpráva varovala, že švédská pohraniční policie je špatně trénována a má nedostatek základních znalostí, jak detekovat padělané pasy a další cestovní dokumenty užívané falešnými žadateli o azyl a vracejícími se džihádisty. Zpráva říká, že kritická situace je zejména na mezinárodním letišti Stockholm-Arlanda, hlavním švédském letišti a doporučuje, aby tam byl rozmístěn Frontex, úřad Evropské unie pro kontrolu hranic, aby pomohl zajistit vnější hranici Švédska.

Několik pohraničních policistů deníku Expressen poskytlo rozhovor. Policisté deníku sdělili, že úředníci ministerstva spravedlnosti považovali zprávu za „politicky výbušnou“ a že „by měla být uchována v tajnosti, dokud nebude po volbách“. Ministryně spravedlnosti Morgan Johansson tato obvinění odmítla.

Někteří pozorovatelé tvrdili, že Sociální demokraté dosáhli úspěchu ve volbách v roce 2018 pouze za pomoci převzetí některých návrhů Švédských demokratů týkajících se migrace. Předseda vlády Löfven, při pokusu zastavit úbytek hlasů, oznámil v květnu 2018 plán na zpřísnění azylových zákonů, zlepšení pohraničních kontrol a odebrání sociálních dávek pro migranty, kterým byla žádost o azyl zamítnuta.

Pozorovatelé postřehli, že hlavním tématem voleb se stala imigrace, a etablované strany tak byly přinuceny k přitvrzení azylové politiky. Švédští demokraté se tak stali skutečnými vítězi voleb.

Hrozivá budoucnost

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson promluvil 15. září 2018 na každoročním zasedání s Dánskou lidovou stranou v Herningu. Řekl, že ostatní strany ve Švédsku nemohou zabránit tomu, aby jeho strana ovlivnila jednání o formování příští švédské vlády:

„Dělají všechno proto, aby nám neumožnili jakkoliv ovlivnit formování nové vlády. Ale bude nemožné nás z toho vynechat. Čím dříve si to uvědomí, tím rychleji se vyhnou chaosu.“

Rozsah problémů, kterým čelí Švédsko, je hrozivý. Nedávná studie Pew Research Center odhadla, že zastoupení muslimů ve Švédsku stoupne v celé populaci do roku 2050 na 11 %, i kdyby se imigrace do Švédska ihned zastavila. Při střední úrovni migrace se odhaduje, že podíl muslimů během 30 let stoupne na 20.5 %. Při vyšší úrovni migrace podíl muslimů stoupne na 30,6 %.

Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org