Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Otevřené boje mezi buddhistickou většinou a islámskou menšinou v Barmě, následná humanitární katastrofa i jednání vlády sousední Bangladéše potvrzují desítky let starou Huntingtonovu tezi o krvavých hranicích islámu.

Již mnoho let napjatá situace propukla v otevřený konflikt v srpnu letošního roku, kdy někteří příslušníci islámské menšiny zaútočili na policejní stanice a další objekty. Výsledkem těchto útoků bylo několik desítek mrtvých. Barmská armáda provedla následně protiúder proti islámské populaci, ze které útočníci vzešli a která těmto útočníkům poskytovala zázemí.

Téměř 100 000 muslimů bylo nuceno utéci do sousední Bangladéše, která jim však odmítá poskytnout útočiště. To je v souladu v tradičním islámským vzorcem, podle nějž ztráta již islamizovaného území představuje větší škodu než lidské utrpení. Vše nasvědčuje tomu, že barmské ozbrojené síly jsou odhodlány neumožnit návrat.

„Konflikt v Barmě není možné posuzovat evropskýma očima a vkládat do něj evropská měřítka. Toho konfliktu se účastní lidé s jinými hodnotami a jinou strukturou osobnosti. Nerespektovat tuto rozdílnost je výrazem imperiální agresivity a je to také hloupé. Měli bychom se zdržet souzení jiných civilizací, pokud jednají v rámci svého životního prostoru.

Barmští buddhisté mohou totiž na jakoukoliv naši kritiku snadno namítnout: V jakém stavu je vaše vlastní civilizace, že nás chcete poučovat? Místo souzení a přihlouplých požadavků na vrácení Nobelovy ceny bychom si měli klást úplně jiné otázky. Ukazuje to nějaké vzorce, které se projevují i v naší části světa? Jaký výsledek konfliktu je v zájmu přežití Západu?“  komentoval situaci výkonný ředitel České společnosti pro civilizační studia Petr Hampl.

Situaci v Barmě i na Sri Lance, kde je další místo násilné konfrontace buddhismu a islámu, budeme pečlivě sledovat.

Zdroj: stret-civilizaci.cz