Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Syrští sirotci: Odborníci i prezident Sýrie chtějí své děti doma
Politici a jimi placení aktivisté zahlcují média a sociální sítě srdceryvnými, leč naprosto nepromyšlenými apely a nahání laciné předvolební body, moralizují a využívají sirotky, kteří nemusí být ani sirotky ani dětmi. A i kdyby byli podle našich měřítek dětmi, tak ve 12–17 letech jsou již dospělí. Nevíme o nich vlastně vůbec nic.
Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi, v přesunu sirotků podle svých zkušeností nevidí smysl hlavně s ohledem na kulturní a sociální odlišností naší země. Je prý daleko významnější pomáhat na místě, což Česko činí v rámci humanitární a rozvojové spolupráce. Připomeňme, že paní velvyslankyně vedla jedinou otevřenou západní ambasádu v Sýrii v době největších bojů. Podobný názor má i prezident Sýrie Assad a jeho žena Asma, kteří se o sirotky dokáží postarat a několikrát vyjádřili názor, že děti i dospělí by se měli vrátit domů do Sýrie, kam patří.
Pokud po VOLBÁCH někdo začne systémově a zákonně řešit možnost přestěhování např. osiřelých jezídských holčiček, tak to rádi podpoříme. Tuhle falešnou pravdoláskovou bradyádu ale ani omylem.
IVČRN vyzvala politiky k pomoci křesťanským a jezídským ženám a dětem už v roce 2014? A jak myslíte, že tenkrát zareagovali? Ano, hádáte správně. A nejsou to od nás prázdná slova, IVČRN pomáhalo a pomáhá stále, máme k dispozici linku a azyl pro exmuslimky, radíme mladým slečnám a jejich rodinám, jak na pobláznění Ahmedem a provozujeme byt, kde se mohou exmuslimky, případně exmuslimové skrýt.
Celé je to jen předvolební vábnička, která nemá šanci na realizaci, ať už díky našim, nebo syrským zákonům, které neumožnují adopci, ale k tomu až dále.
Hlavně pokud chce někomu poskytnout pěstounskou péči, mohl na tom už jako soukromá osoba dávno pracovat a možná už by dnes měl sirotka doma. Jenže o to tady asi nejde.
Celé to je ze strany fanatických lidí částečně vyjmenovaných zde naprosto prázdný žvást, moralizující pozérství v dnes tak oblíbeném stylu „virtue signalling.“. Pokud chcete sami někomu poskytnout pěstounskou péči, mohli jste už dávno podniknout v tomhle směru potřebné kroky, případně se k tomu spojit s jinými podobně smýšlejícími. Pozor, je to dost složité a nikoli kvůli české xenofobii, ale kvůli komplikovaným právním postupům, včetně toho, že je na místě hodně těžké, až často nemožné zjistit, jestli jsou dané děti skutečně sirotky. Plná adopce kromě toho odporuje islámským zvykům, protože by narušila rodovou linii. Jen tak na okraj, Saúdská Arábie a pár dalších bohatých arabských zemí zakázaly přijímání syrských sirotků úplně. Jinak pokud máte konkrétní případ nějakých dětí, které potřebují pomoc, sem s ním, včetně jejich jmen a osobních příběhů. Klidně se vsadím, že pomoc skutečně potřebným byste pak prosadil i v téhle údajně tak strašné zemi. Ale vytáhnout plakát „Kdo nechce sirotky, je lidská hyena.“ a pak si k němu pracně hledat ty potřebné sirotky, je dost pochybný postup. Skoro mi to připadá, jakoby vám nešlo ani tak o ty děti, ale především o to, ukázat o kolik jste lepší člověk než vaše zaostalé okolí.
PS.: Před pár dny nezletilý chlapec, zaregistrovaný ve Švédsku jako 17-ti letý palestinský uprchlík z Gazy, při loupeži těžce zranil 91letou ženu.
Po zatčení se ukázalo, že jako sedmnáctiletý už se stihl v roce 2015 zaregistrovat v Rakousku, tehdy jako Maročan, a v roce 2017 v Dánsku dokonce jako patnáctiletý Syřan. Podle lékařských testů je podstatně starší.
Jsem zvědav, kdy konečně uvidím demonstrace vítačů pod hesly „Odpovědnost přijímáme.“
Zdroj: ivcrn.cz
Klíčová slova: Blízký východ, Děti a dětská problematika, Společenské výzvy, Sýrie