Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Počet zločinů z nenávisti proti křesťanům v Evropě loni prudce vzrostl.

V době, kdy všichni řeší hlavně covid-19, bychom neměli zapomínat ani na další problémy, protože s vypuknutím pandemie rozhodně nezmizely a v některých případech se stal dokonce pravý opak.

Jedním z těchto spíše přehlížených problémů jsou bezesporu i útoky proti křesťanům. A nejedná se zdaleka jen o země jako KLDR, Pákistán, Somálsko nebo Írán, kde musí křesťané čelit velmi krutému pronásledování. K nějakým formám útoků na křesťany dochází ve většině světa včetně Evropy, kde incidenty sice nemívají zdaleka tak drastickou formu jako v asijských nebo afrických diktaturách, rozhodně bychom je ale neměli brát na lehkou váhu.

Podle údajů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se totiž počet zločinů z nenávisti proti křesťanům v Evropě loni prudce zvýšil. Data z OBSE, zveřejněná v listopadu, zaznamenala celkem 980 útoků namířených proti křesťanům v Evropě. O rok dříve, v roce 2019, to bylo 595 incidentů. Nemůže tedy být pochyb o tom, že nárůst byl obrovský. Jednalo se především o útoky na majetek, např. žhářské útoky na kostely, znesvěcení a krádeže eucharistických hostií, útoky na duchovní a protikřesťanská graffiti na církevních budovách. Výše uvedená čísla by nás měla znepokojovat.

Nejvíce útoků bylo v Polsku

Podle údajů OBSE bylo zaznamenáno 172 incidentů v Německu, 159 ve Francii a 113 v Itálii. Svatý stolec organizaci informoval o více než 150 zločinech z nenávisti namířených vůči křesťanům v Evropě. Zdaleka nejvíce nahlášených zločinů z nenávisti vůči křesťanům mělo ovšem Polsko. Jednalo se o celkem 241 incidentů, z nichž většina byly případy vandalismu na majetku zejména kvůli postoji katolické církve vůči potratům. Ve více než 100 případů šlo o načmárané graffiti na majetku katolické církve, z nichž mnohé obsahovaly protikřesťanská hesla. Další katolické kostely byly vandalizovány symboly LGBT.

V říjnu 2020 byl černou barvou poničený pomník nenarozeným dětem na polském katolickém hřbitově. Zpráva dále uvádí, že potratoví aktivisté ve stejném měsíci na jednom hřbitově také poničili kříž připomínající oběti nacismu.

Zmiňovaný je i případ, kdy lidé modlící se před katolickou katedrálou byli napadeni aktivisty za práva žen házejícími lahve, kameny a petardy. Několik věřících bylo při tomto útoku zraněno.

Narostl počet případů vandalismu

V celé Evropě se většině případů jednalo se hlavně o útoky na církevní objekty. V loňském roce byl zaznamenaný výrazný nárůstu počtu útoků proti majetku, a to ze 459 v roce 2019 na 871 v roce 2020. Jen pár dalších příkladů pro ilustraci: Ve Španělsku došlo na Mezinárodní den žen v roce 2020 k vandalismu v klášteře a čtyřech další kostelích. V klášteře také skupina protestujících za práva žen narušila mši protikřesťanskými hesly.

Ve Španělsku byly stejně jako ve Francii a Německu hlášeny také žhářské útoky. V jednom případě v Německu byly lavice v katolickém kostele polity dezinfekčním prostředkem a poté zapáleny.

V únoru 2020 byla jedna katolická katedrála ve Francii poškozena vandaly, kteří potřeli zdi a sochu Ježíše Krista exkrementy a poté se pokusili kostel zapálit. Dále deset maskovaných osob v říjnu 2020 spáchalo žhářský útok v jiném katolickém kostele ve Francii, když k němu přitlačili auto a poté je zapálili, čímž způsobili značné škody.

Skutečný počet útoků je vyšší

Zaznamenány byly i násilné útoky přímo na křesťanské věřící, přestože se tak dělo – snad i vlivem lockdownů – v menší míře než v roce 2019. Počet násilných útoků proti lidem se snížil z 80 v roce 2019 na 56 v roce 2020.

Jak už jsem zmiňoval na začátku, často se jednalo o útoky na duchovní, z nichž některé skončily fatálně. Asi nejznámějším se stal případ, kdy na konci října 2020 zavraždil útočník při teroristickém útoku nožem v bazilice Notre-Dame v jihofrancouzském Nice tři lidi. V září 2020 byl poblíž své farnosti v italském městě Como k smrti ubodán člověkem tuniského původu kněz Roberto Malgesini, známý svou ochotou pomáhat migrantům a lidem bez domova.

Zmínil jsem jen některé z mnoha případů. Skutečný počet incidentů bude ale pravděpodobně vyšší, než jaký uvádějí zmíněná data. Pouze u 11 z 57 států OBSE jsou k dispozici informace ohledně zločinů z nenávisti vůči křesťanům jak z policejních, tak i z jiných zdrojů. Ostatně ani v Česku nejsou přesná čísla útoků proti křesťanům známá.

Současnou situaci velmi dobře shrnuje Madeleine Enzlbergerová, předsedkyně organizace Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians in Europe (OIDACE) mapující nenávist vůči křesťanům. Prohlásila, že v médiích a politické sféře „je nenávist vůči křesťanům jen stěží vnímána jako stále zjevnější společenský problém“. K tomu ještě dodala, že „zpráva OBSE odráží pouze část tohoto trendu, který naše organizace dokumentuje léta, a přesto je hlasitým upozorněním na lhostejnost a módní urážení křesťanů“.

Protikřesťanské útoky představují skutečný problém, který je možná větší, než si myslíme. Nemůžeme ho tedy přehlížet ani bagatelizovat. Už proto, že jsou páchány lidmi žijícími ve vyspělých svobodných a demokratických zemích, kde by takové jednání nemělo mít vůbec žádné místo.

Zdroj: zdechovsky.blog.idnes.cz