Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

... Předchozí zvýšení globálního zájmu o demografii proběhlo na konci šedesátých let minulého století. Tenkrát byla vydána celá série vědecko-populárních knih (Hlad 1975, Populační bomba) věnovaných tématu přelidnění Země.

Vědci již tehdy dokazovali na příkladu statistických dat tak zvaného baby boomu, že se lidstvo již v sedmdesátých letech rozmnoží tak, že začne vymírat hlady po stovkách milionů, a že růst počtu obyvatel (přibližně na 24 miliard ve 21. století) zničí ekonomiku a ekologii.

Po vědeckých pojednáních přišla také krásná literatura a film. V sedmdesátých letech začínal téměř každý druhý film o budoucnosti slovy: „Kvůli přelidnění vypukla na Zemi hrozná katastrofa.“

V mnoha zemích pohlíželi na tuto hrozbu na začátku sedmdesátých let víc než vážně. Četné státy přijaly programy kontroly porodnosti. V mnohých začali vyzývat ke snížení početního stavu rodin.

Ano, počet obyvatel Země i nadále roste. Jenže porodnost rychle klesá téměř na celé planetě. Ve více než polovině států včetně Číny, Ruska, USA, Japonska či Brazílie mají porodnost nižší než reprodukci. Tedy dětí se rodí méně, než bylo rodičů. Zatím platí účinek zvýšené délky života, ale brzy, až velké generace začnou umírat stářím a ustoupí místo malým, začne celkový počet lidí klesat.

V posledních letech jsme svědky pokusů, ke kterým dochází po celé Zemi, o boj s hrozbou vymření. V Číně byla v roce 2016 úředně zrušena politika jedna rodina, jedno dítě. V Jižní Koreji začali propagovat porodnost. V Itálii zavedli den fertilnosti, v Maďarsku jsou matky s mnoha dětmi osvobozeny od daně z příjmu, rodiny, jež si hodlají pořídit dítě, dostanou bez úrokové půjčky na byt a auto.

Jenže to vše zatím nefunguje. V Číně po jistém zvýšení porodnosti v roce 2016 (z 16,55 milionu na 17,85) znovu došlo k antirekordu v roce 2018 (15,23 milionu). V Itálii, která vymírá nehledě na imigraci, je porodnost také znovu minimální. Nový rekord mají v Jižní Koreji: porodnost klesla níž než na jedno (!) dítě u jedné ženy.

A dokonce Afrika, hlavní zdroj růstu obyvatelstva planety, dnes vykazuje buď prudký, anebo v jiných zemích postupný pokles reprodukce.

Vyvstává otázka: co bude dál a jak tomu máme rozumět. Existují dva velmi různé názory na budoucnost.

Jde o to, že půlstoletí strachu před přelidněním způsobilo vznik vlastního obsluhujícího průmyslu. Jsou to početné mezinárodní instituce pro kontrolu porodnosti se stovkami tisíc zaměstnanců. Jsou to vědci, kteří po desetiletích vyhledávali možnost snížení porodnosti. Jsou to režiséři, kteří v mládí akceptovali ideje neomalthusiánství a zachovali jim věrnost (slavný James Cameron strašil například ve svém Avataru z roku 2009 diváky hrozným přelidněním ekologicky zničené Země).

Podle názoru zástupců této staré školy, například oxfordské gerontoložky Sarah Harperové, nemáme oplakávat, ale vítat nadcházející vymírání lidí. Protože v ekonomice znalostí převáží malý počet vzdělaných lidí rostoucí obyvatelstvo, poněvadž automatizace převezme většinu úkolů a moderní armády nepotřebují moc vojáků. Nemít děti je také velmi dobré pro ekologii, vždyť dítě potřebuje tolik všeho! Ano, může docházet k jistým výkyvům v ekonomice, ale na to máme globální přemístění pracovní síly. Málo dělníků v Německu? Koupíme jich milion v Pákistánu nebo v Africe. A tak dál.

„Nová škola“ má jiný názor. Nejenže civilizace vymírání bude civilizací ošetřovatelek, což znamená, že stále větší část ekonomiky a pracovní síly bude obsluhovat staré lidi. Dojde také k dalšímu účinku. Stejně jako obrovský vědeckotechnický pokrok 19. - 20. století souvisel s prudkým zvýšením počtu vzdělaných lidí, bude mít snížení počtu nových pozemšťanů za následek také snížení počtu vzdělaných. Bude méně odborníků, méně géniů, méně vynálezců, novátorů, apod. Znamená to, že lidstvo bude muset zvládnout nové výzvy stále s menším počtem lidí. Dá se samozřejmě snít o geniálních robotech, kteří všechno místo nás udělají, avšak zatím jsou kybernetičtí Mendělejovové a Landauové nevědeckou fantastikou.

... Existují různé verze toho, kdo nakonec zdědí naši planetu. Podle první verze ji za sto let budou obývat potomci dnešních milionářů. Těch, kteří již dnes chápou, že „prázdná Země“ budoucnosti je šance na zalidnění světa svými sobeckými geny.

Podle druhé verze zdědí Zemi ultranáboženské komunity, jež odmítají všechny vymoženosti a rozmnožují se postaru.

Tohle je ale jiný příběh.

Zdroj: cz.sputniknews.com