Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Poznámka redakce onepeterfive.com: Následující text jsme obdrželi pro poučení našich čtenářů o taktice nepřítele, který ničí Církev zevnitř. Třebaže je psán zábavnou formou v duchu Lewisova originálu, tato taktika je naprosto reálná.

Zkušený ďábel vysvětluje „vyvolenému“ kardinálovi, jak zničit Církev zevnitř

Od demagogické ideologie chudoby ke zrušení dogmatu a tradice

Objevil se nový „dopis zkušeného ďábla“ a jeho obsah je rozhodně znepokojivý. Původně ho zveřejnil novinář Aldo Maria Valli – bývalý vatikanista italské televizní stanice RAI TV – na svém blogu „Duc in Altum“, odkud ho převzal italský list Libero. Autor zůstává v anonymitě, lépe řečeno je jím Jeho Propastná Nízkost, první náměstek Zmarchrob, zkušený ďábel, který ve stejnojmenné knize velkého křesťanského exegety C. S. Lewise radí svému synovci, mladému démonu Tasemníkovi, jak pokoušet člověka a vést ho k zatracení.

Pomocí kouzelně satirické metody Lewis ukazuje rafinovanou strategii zla, a i v našem případě se tento poslední dopis týká ožehavého tématu. Zmarchrob nepíše nikomu menšímu než zkaženému kardinálovi a dává mu přesné pokyny, jak zničit katolickou víru i samotnou Církev. I zde Zmarchrob ilustruje neobyčejně přesnou politickou a komunikační taktiku, která zdaleka přesahuje prostou řeč určenou pro obyčejné věřící. Příjemnou četbu!

Rady zkušeného ďábla. Operační plán na zničení katolické církve

Podpis je jasně rozpoznatelný: sám Jeho Ďábelskost Zmarchrob! List, který poslal kardinálovi X., je třeba si přečíst a uvažovat o něm. Jde o propracovaný operační plán.

Drahý kardinále X.,

až se mi konečně podaří nechat Tě zvolit papežem, musíš se pečlivě držet následujícího podrobného plánu, podle něhož máš splnit svůj úkol.

Za prvé musíš okouzlit masy věřících. Toho se dá snadno dosáhnout porušením kompletně celého protokolu a všech zvyklostí spojených s papežskou důstojností. Musíš se jevit pokorný, povrchně chudobný, stravovaný láskou k chudým a opovrhovaným, odmítající veškeré ozdůbky a cetky „upjaté, pompézní a pokrytecké“ tradice.

Za druhé bez milosti udeř, jak nejrychleji to půjde, na každou enklávu kněží, kteří stále ještě lnou ke staré latinské mši (pro nás extrémně nebezpečné), a nikdy nezmeškej příležitost pohovořit špatně o dobrých katolících, což je připraví o sebedůvěru. Naopak na veřejnosti projevuj přísnost při vedení demagogických bitev, například té proti pedofilním kněžím, ale zase se do nich nepouštěj moc: potřebujeme je. Uznání mas, které si na tato „cukrátka“ získáš, Ti snadno přinese i potlesk médií. Jelikož většina jich je na naší straně, budeš je muset nalákat tak, abys přitom nebránil projektům jejich vlastníků, a naopak udržovat vztahy přátelského dialogu s řediteli nejsvětštějších novin, což ukáže Tvou stále vzrůstající intelektuální otevřenost. Oni sami budou představovat „užitečné idioty“ a rozsévat první semena teologické destrukce. Tobě bude stačit se mírně distancovat od toho, co Ti kladou do úst, aniž bys to úplně popřel. Tím ponecháš věřící v pochybnostech. Potěšíš tak nepřátele katolíků a zároveň úplně neztratíš své stádo tupých ovcí.

Pamatuj: nikdy nezaujímat jasné a jednoznačné stanovisko.

Jak dobře víš, nejdůležitější je natrvalo konsolidovat modernismus, který mnoho teologů na naší straně bez námahy buduje už od doby koncilu: odmytizovat všechno nadpřirozené, zredukovat všechno, co věda nedovede vysvětlit, a aplikovat nezbytnou sociologii k dosažení toho, na čem nám záleží nejvíc: popření, že Kristus byl skutečně Boží Syn. Bude velice užitečné, podíváš-li se, jak to dělal Arius, který je tu s námi a pozdravuje Tě.

I řeč těla je důležitá: Nikdy nepoklekej před Nejsvětější Svátostí, jinak by to vypadalo, že se podřizuješ Jemu, a to bychom nemohli tolerovat. Musíš neustále pomalu oslabovat představu, že eucharistie je skutečně Tělo Kristovo. Nejlepší metoda je zařídit to tak, aby se podávala rozvedeným, kteří žijí v novém svazku, ale mlhavě a neuspořádaně. Tak ztratí jakoukoli hodnotu. Když bude nějaký starý kardinál protestovat, nevšímej si ho. Naše média ho roznesou na kopytech a pak se na něj brzy zapomene.

Výše postaveného kléru se neobávej: za posledních šedesát let jsme je oslabili a zkorumpovali, takže nemají sílu ani kuráž, aby Tvým krokům odporovali. Spíš se boj horlivých kněží. Jak si některý z nich začne moc vyskakovat, neprodleně si na něj došlápni a pro výstrahu ostatním ho exkomunikuj. Jsou ekonomicky závislí na italských daňových asignacích, takže se moc vzpouzet nebudou.

Poznámka: Maria, která má údajně rozdrtit hlavu našeho Vůdce, je naší nepřítelkyní číslo jedna a je třeba ji odstranit, a to především co se dogmat týče. Naléhavě Tě žádám: její panenství je třeba překonat jakožto pouhý mýtus. Zredukuj její pozici a omez se na to, že ji uznáš za „prostou matku a učednici proroka“. Běda nám, kdyby lidé skutečně věřili, že byla Neposkvrněnou Matkou Boží, která zázračně porodila. Z toho pramení veškerá důvěryhodnost Krista.

Svobodní zednáři jsou naši nejpřednější spojenci, na to nezapomínej. Jejich filosofie je v naprostém protikladu ke katolicismu, takže Tvým cílem musí být vytvářet si s nimi dobré vztahy, vždy pod zástěrkou dialogu a bratrství.

Mnozí kardinálové – a mezi nimi ti nejvzdělanější – už jsou členy lóží a pomůžou Ti s tím. Rovněž je věcí zásadní důležitosti, aby sis dokázal získat plnou podporu homosexuální lobby. Kněží jsou slabí. Od sedmdesátých let jsme plnili semináře homosexuály, z nichž jsou teď biskupové a monsignoři a vesele žijí v tom, co On nazval sodomským hříchem. Nadělej z nich ve velkém kardinály. Budou Tvými nejvěrnějšími zastánci, a až se připojíš k nám tady dole, zvolí příštího pseudopapeže. Církevní homosexuálové se svých tělesných rozkoší nikdy nevzdají, a aby umlčeli konflikt ve svědomí, budou vždy připraveni postavit Nauku na hlavu. To je to, oč nám jde: odstranit pojem hříchu, oslabit přirozenou lásku, zničit tu odpornou křesťanskou rodinu.

Měj na paměti, že bez zločinců nemá policie smysl, takže je naprosto klíčové, abys prosazoval překroucenou představu o Božím milosrdenství. Přiměj lidi, aby věřili, že Bůh odpustí všem stejně, že peklo neexistuje a že zatracené duše se prostě rozplynou v nicotě. Bez zásluh a bez trestu se přestanou upínat na svatost života a snadno propadnou hříchu. Touto metodou se zmocníme milionů duší.

Vzývej o pomoc nadpřirozené síly a všechna pohanská božstva. Tak se láska ke Stvořiteli toho mníška z Assisi pěkně přiotráví pohanskou modloslužbou. Jestli můžeš, snaž se je vydávat za jiné projevy Boha, který se stará o ekologii a životní prostředí. U mládeže, která je naší budoucností, to skvěle zabírá.

Rozředění a demontáž katolické víry musí nastat skrze dialog a společnou modlitbu s jinými náboženstvími, která evidentně nevěří v Něj. Důležité je přijít s myšlenkou, že Bůh není jen křesťanská Trojice, ale cosi nerozlišitelného, co se projevuje i v jiných kulturách. Tímto způsobem ho můžeme prezentovat, jakkoli chceme, jen když popřeme Vtělení Slova.

Pokud jde o potrat, odsuň ho do pozadí, ale opatrně. Je to velice citlivé téma. Pokus se ho legitimizovat nepřímo a pomalu, možná za pomoci týchž homosexuálních kardinálů. Připomínej ho jen tu a tam, jen proto, aby zůstalo zachováno zdání katolicismu, a potracené děti přirovnávej k migrantům, které západní svět také odmítá.

Migrace je vlastně jeden z nejefektivnějších systémů, které máme k tomu, abychom zničili katolictví v hostitelském národě, Itálii. Aby se nám to podařilo, snaž se nepřetržitě prosazovat přijímání cizinců, zejména muslimů. Vzhledem ke své demografické síle a náboženství brzy smetou identitu – a to i náboženskou – země, kde je stále hodně odolávajících katolických duší – nebezpečně bdělých –, které by se mohly stavět proti našim plánům. Mnoho našich politiků Tě bude podporovat a já jim pomůžu zachovat si moc, i kdyby je lidé odmítli.

Udržuj styky s evropskými institucemi. Potvrdily černé na bílém, že úplně odmítají křesťanství, a přešly na naši stranu. Dobře využij nákazy, kterou sešlu díky jedné z našich spojeneckých zemí. Chaos a teror úřadů, které budou následovat, Ti umožní urychlit načasování. Noviny už nebudou mít prostor na to, co se děje v Církvi. Až choroba pomine, lidé zjistí, že se ocitli v novém světě s novým náboženstvím (naším), a ani jim nedojde, jak se to všechno mohlo tak nepozorovaně vůbec stát.

Tvůj milující strýc,
Zmarchrob

Poznámka: Jména protagonistů a název je inspirován českou verzí knihy C. S. Lewise Rady zkušeného ďábla, Praha: Zvon 1993, překlad Pavel Vachek.

Převzato z onepeterfive.com, přeložila Lucie Cekotová.

Zdroj: tedeum.cz