Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Nedávno se na pultech knihkupectví objevila kniha německého badatele Andrease Müllera „Hora Athos. Dějiny mnišské republiky“, kterou vydalo v edici „Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu“ nakladatelství Pavel Mervart (přeložil Vlastimil Drbal).

Podotkněme, že tato edice, jíž je kniha již 22. svazkem a v rámci níž také vychází ročenka „Parrésia. Revue pro východní křesťanství“, nemá v Čechách obdoby.

Východní křesťanství dnes nepatří mezi priority našich nakladatelství, a to z různých důvodů, na jejichž rozbor zde není místa. Konstatujme pouze smutný fakt, že zatímco z po roce 1989 vydaných knih např. z oblasti judaismu či buddhismu si pečlivý čtenář může sestavit již poměrně slušnou knihovnu, publikace o křesťanském Východu by v takové knihovně zabraly maximálně několik polic. A to je jistě škoda.   

O tom nás přesvědčí i kniha o Athosu, duchovním i kulturním centru celého pravoslavného světa. Ačkoliv dnes v athoských klášterech převládá mnišstvo řecké, žijí na poloostrově po staletí také Rusové, Srbové a Bulhaři. Dnes, jako důsledek pronikání pravoslaví do západní Evropy i Spojených států ve 20. století, je ovšem národnostní mozaika klášterů nepoměrně pestřejší.  

Kniha Andrease Müllera o Athosu je rozdělena na dvě části. V té první nazvané „Od pustiny k mnišské republice: Hora Athos v proměnách časů“ autor přehledně popisuje dějiny této mnišské republiky od počátků na přelomu 9. a 10. století, vzniku prvních laur, hovoří o poustevnících-zakladatelích (zejména Athanasiovi Athoském, jehož freska je rovněž na obalu knihy), přibližuje hledání vnitřního uspořádání, vliv křížových výprav na mnišský život, vládnutí byzantských Palaiologovců či osmanskou nadvládu. Zajímavou kapitolu pak představují poznámky k současné renesanci místního klášterního života.

Druhá polovina knihy pak sestává z krátkého přehledu dějin dvaceti hlavních klášterů. V rámci daného prostoru se autor poměrně detailně věnuje nejen vzniku a vývoji jednotlivých mnišských společenství, urbanistickým specifikům či uměleckým památkám jednotlivých klášterů (a athoská muzea a knihovny jsou pravými pokladnicemi se stovkami – částečně dosud neprobádaných – rukopisů a uměleckých předmětů), až po každodenní život mnichů.

Závěrem dodejme, že překlad knihy A. Müllera představuje v Čechách vůbec první publikaci o Athosu.

Kniha je skvostně výtvarně zpracována – vyjma historických ilustrací obsahuje též velmi pěkné „koncovky“, tj. perokresby s athoskými náboženskými náměty, ale hlavně velmi zdařilé fotografie českého autora Prokopa Hoffmana z cesty na Athos v roce 1999.

Kniha by jistě neměla chybět v žádné knihovně zájemce o křesťanský Východ!

O autorovi:

Andreas Müller vystudoval byzantologii a novořečtinu na univerzitách v Mnichově a ve Vídni, v letech 1995–2009 pracoval na Bavorské akademii věd. Jeho nejvýznamnějším dílem v této době bylo nové vydání stěžejního díla slavného mnichovského byzantologa Franze Dölgera „Regesten der Kaiserurkunden des oströmischen Reiches von 565–1453“. Studium císařských listin jej přivedlo k napsání knihy o Athosu. Od roku 2009 je A. Müller profesorem byzantologie na vídeňské univerzitě.

Zdroj: s využitím materiálů z parresia.cz