Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Kniha Leningrad – Tragédie obleženého města, 1941–1944
V záplavě literatury o druhé světové válce se objevila zajímavá kniha, která se svým způsobem z tohoto žánru poněkud vymyká. Britská historička Anna Reidová zde nepopisuje jen vojenskou stránku válečných událostí, ale snaží co nejobsáhleji přiblížit situaci v obleženém Leningradu a současnému čtenáři tak předložit jednu z nejneuvěřitelnějších a nejdramatičtějších událostí druhé světové války očima těch, kteří ji prožili.
Osmého září 1941, jedenáct krátkých týdnů poté, co Hitler zahájil operaci Barbarossa, byl obklíčen Leningrad. Obležení se nepodařilo prorazit dva a půl roku a během 872 dní blokády ve městě zahynuly dva miliony lidí. Pokud by město padlo, zřejmě by historie druhé světové války a dvacátého století vypadala jinak. V knize Leningrad autorka poutavě popisuje celou blokádu i to, co jí předcházelo. Široce čerpá z rozhovorů s pamětníky a deníkových zápisků účastníků bojů a obléhání z obou stran, oficiálních memorand, hlášení a jiných zdrojů. Vychází také z nově otevřených sovětských archivů, které jí umožňují odhalit závoj nad skutečností, jímž realitu města zakrývala po dlouhou dobu sovětská propaganda.
Obyvatelé města, Evropané dvacátého století, kteří jako by se chvílemi v obleženém městě vrátili do století osmnáctého, zažívali neuvěřitelné útrapy. Po zamrzlých ulicích a schodech se museli krást po čtyřech, když táhli kbelíky s vodou. Stráže na hřbitovech stavěly čerstvě přivezená zmrzlá těla do sněhu, aby jimi označily místa masových hrobů. Životně důležité bylo vlastnit sáňky, podomácku vyrobená kamínka a lampy. Součástí živoření v obleženém městě bylo také rabování, vraždy a kanibalismus na straně jedné a ve stejných chvílích neobyčejná statečnost a sebeobětování na straně druhé.
V knize Leningrad Anna Reidová zodpovídá řadu otázek. Mohla lepší práce leningradského vedení stejně jeho menší bezohledná krutost a nekompetentnost zabránit tak ohromným ztrátám na životech? Jak blízko měl Leningrad k tomu, aby padl do německých rukou? Jakou úlohu při obklíčení a blokádě města sehrál Stalin a Moskva? Proč město Němci nikdy nedobyli? Proč se město nezhroutilo v nejhorších chvílích blokády do čiré anarchie? Co rozhodovalo o přežití, či smrti? A hlavně, jak ti, kteří ve městě žili, dokázali všechny útrapy přežít?
Anna Reidová se narodila v roce 1965 a vystudovala práva v Oxfordu a ruskou historii na katedře slovanských a východoevropských studií prestižní londýnské univerzity UCL. Svoji kariéru začala jako konzultantka a ekonomická novinářka. V letech 1993–1995 žila v Kyjevě, kde pracovala jako korespondentka pro Economist a Daily Telegraph. Je autorkou knih Borderland: A Journey Through the History of Ukraine (2000) a The Shaman's Coat: A Native History of Siberia (2002). Nyní žije v západním Londýně.
Kniha vychází v nakladatelství Jota.
Zdroj: z materiálů nakladatelství.
Klíčová slova: Dějiny, Literatura, Moderní dějiny