Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Velehrad patří k nejvýznačnějším poutním místům v České republice. Je úzce spojen s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující významem hranice našeho státu.

Podle archeologických nálezů a historického bádání lze politicko-správní středisko Velkomoravské říše a metropoli jejího prvního arcibiskupa sv. Metoděje spojovat se širší oblastí Uherského Hradiště, Starého Města s okolím a Velehradu.

Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky. Rozsáhlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Jeho pozdější osudy: roku 1421 vypálen moravskými husity, znovu obnoven v letech 1587–1592, raně barokní přestavba v letech 1629–35; současná podoba pochází z přelomu 17. – 18. stol.

V době církevních reforem císaře Josefa II. došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera a svatyně plnila funkci farního kostela. Dochází ke značnému chátrání, kterému je v nejnutnější míře zamezeno v letech 1863–85, tedy v době miléniových oslav příchodu cyrilometodějské misie na Moravu roku 1863. V roce 1890 přicházejí na Velehrad jezuité, zřizují zde gymnasium a konvikt s názvem Papežská kolej Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě. Areál prochází v letech 1935–39 rozsáhlou restaurací.

V roce 1950 klášter opět zrušen, po čtyřiceti letech se roku 1990 znovu navrací řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuité), aby v tomto významném poutním místě zajišťovali duchovní službu. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a roku 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. A dne 22. dubna 1990 uskutečnila se zde návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.

Interiér velehradské svatyně je velkolepý a zapůsobí na návštěvníka mohutným dojmem. Bazilika má křížení s příčnou lodí a kopuli prosvětlenou lucernou vyvedenou na střechu; v pendetivech kopule jsou zobrazeni čtyři západní učitelé církve: sv. Augustin, sv. Ambrož, sv. Jeroným a sv. Řehoř Veliký. Presbytář s novorománským oltářem z bílého mramoru římské provenience z roku 1864 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází od Ignáce Raaba. Obětní stůl je dílem ing. arch. Tomáše Černouška a ak. sochaře Otmara Olivy. Po jeho stranách jsou umístěna sousoší sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje.

Vlevo od presbytáře je kaple se sochou Božského Srdce Páně, odtud vchod do kaple Matky Unie zasvěcené myšlence znovusjednocení církve východní a západní. Je zde obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný podle starobylého byzantského obrazu z římské baziliky Santa Maria Maggiore, v níž papež Hadrian II. v roce 868 schválil slovanskou bohoslužbu. Kopii namaloval Emanuel Dítě roku 1919. Vpravo sakristie a kaple sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu (žil v letech 1491–1556).

V příčné lodi vlevo je oltář sv. Benedikta, zakladatele nejstaršího mnišského řádu v západní Evropě (žil v letech 480–547), za oltářem vchod do královské kaple se sarkofágem olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Ten žil v letech 1851–1923 a vděčíme mu za obnovu tohoto poutního místa. V roce 1907 svolal na Velehrad první unionistický kongres, byl iniciátorem exercicií a lidových poutí. V roce 1916 založil Cyrilometodějský misijní ústav, vydával časopis a v roce 1922 posvětil základní kámen exercičního domu Stojanov.

Boční kaple jsou otevřeny arkádami do prostoru hlavní lodě; od presbytáře levá strana: kaple sv. Petra, sv. Scholastiky (obě bez oltářů), před arkádami umístěny řezbářsky cenné chórové lavice; dále kaple sv. Václava s obrazem sv. Cyrila a Metoděje od polského malíře Jana Matějky (dar Poláků Velehradu v roce 1885), sv. Maří Magdaleny, sv. Cyrila, sv. Kateřiny (zde je umístěna korouhev věnovaná roku 1927 slovenskými poutníky, vyšitá ženami z Ciferu od Trnavy). Poslední kaple na levé straně je Všech svatých cisterciáckého řádu. Na pravé straně jsou kaple sv. Pavla, sv. Hedviky (obě bez oltářů), sv. Floriána, sv. Marie Egyptské, sv. Barbory; zde jsou dvě korouhve z roku 1885 – jedna je darem polských poutníků, druhá od našich krajanů v USA. Poslední kaple je zasvěcena sv. andělům.

Barokní valená klenba s lunetami se nachází přibližně v úrovni původní raně gotické klenby a zobrazuje výjevy z historie chrámu: zničení velehradského kláštera husity, obraz otevřeného nebe s Nejsvětější Trojicí a Nanebevzetí Panny Marie. Dále je tu zobrazen křest knížete Svatopluka, vykonaný podle barokní tradice sv. Cyrilem á Metodějem. V prostoru kruchty vidíme patronku církevní hudby sv. Cecílii dirigující nebeský chór. Architekta barokní přestavby neznáme, je to snad Giovanni Pietro Tencalla; stejně nejsou známi mnozí umělci, kteří se podíleli na vnitřní výzdobě. Uvádí se mramoráři Ondřej Allio, Jan Hagmiiller, sochaři Michael Mandick, Ferdinand Neumann, Viktor Kotrba, malíři Paul Pagani, Michal Willmann, sochař a štukatér Baldassare Fontana, malíři obrazů Jan Etgens, František Eckstein, A. Tchořová, Jan Poisl a další. Většina pláten pochází od jezuity Ignáce Raaba, který zde našel útočiště po zrušení jezuitského řádu. Velice cenné jsou barokní chorové lavice, které jsou zapsány v seznamu Unesco.

Průčelí kostela s dvěma věžemi má bohatou sochařskou výzdobu. Nad barokním portálem jsou znaky zakladatelů, moravská orlice a český lev, a rovněž znak papeže Pia XI. Základy původního kostela jsou částečně zpřístupněny v lapidáriu, což bylo umožněno zvýšením podlahy dnešního kostela při barokní přestavbě. Mimo baziliku nachází se gotická kaple zvaná Cyrilka s interiérem přizpůsobeným slavení východní liturgie a ikonostasem před hlavním oltářem.

VELEHRAD V LETOPOČTECH

827 narození sv. Cyrila v Soluni
850 Konstantin–Cyril vysvěcen na kněze v Cařihradě
861 Konstantin–Cyril nalezl ostatky sv. Klementa, papeže a mučedníka
863 příchod věrozvěstů na Moravu
867 první cesta Konstantina a Metoděje do Říma
869 oba svatí apoštolové vysvěceni v Římě na biskupy
16. února umírá v Římě sv. Cyril
874 sv. Metoděj křtí českého knížete Bořivoje na Velehradě
879 druhá cesta sv. Metoděje do Říma
885 6. dubna umírá na Velehradě sv. Metoděj
906 Velehrad zničen vpádem Maďarů
1205 moravský markrabě Vladislav Jindřich a biskup Robert zakládají klášter
11.11. přicházejí cisterciáci, započata stavba chrámu
1222 zemřel zakladatel chrámu a kláštera Vladislav Jindřich
1228 27. listopadu vysvěcení chrámu olomouckým biskupem Robertem za účasti českého krále Přemysla Otakara I.
1349 Cyril a Metoděj prohlášeni za svaté
1421 12. ledna chrám zničen husity z Nedakonic
1587–95 chrám obnoven opatem Ekardem ze Schwabenu
1629 klášter obnoven opatem Janem Greifenfelsem
1681 27. prosince chrám zničen požárem
1685 začátek stavby barokního chrámu opatem Petrem Sylaveckým
1718 16. července chrám opět poškozen požárem
1735 2. října dokončený chrám vysvěcen
1784 velehradský klášter zrušen císařem Josefem II.
1863 tisícileté výročí příchodu sv. věrozvěstů na Moravu
12. února Apoštolský stolec schválil přeložení svátku sv. Cyrila a Metoděje z 9. března na 5. červenec
1880 30. září papež Lev XIII. vydává cyrilometodějskou encykliku "Grande munus"
1881 Velehradu byly věnovány ostatky sv. Cyrila
1885 1000 let od smrti sv. Metoděje, obnova chrámu
1890 chrám a klášter předán řádu Tovaryšstva Ježíšova
1891 objeven románský portál do bývalého refektáře
1903–04 objeveny 2 románské apsidy ve východní straně chrámu a románské průčelí
1907 25. – 27. července se koná 1. unionistický kongres
1923 umírá arcibiskup A. C. Stojan, v Královské kapli vybudován jeho náhrobek
1928 7. února velehradský chrám povýšen na baziliku minor papežem Piem XI.
1932 k titulu baziliky Nanebevzetí Panny Marie přidáni sv. Cyril a Metoděj
1935–37 obnova interiéru baziliky
1936 jubilejní oslavy 1050. výročí smrti sv. Metoděje a 200 let posvěcení chrámu
1937 započato s vykopávkami pod bazilikou a klášterem, objeveny sutiny zdiva – podzemní klášter, křížové chodby, kapitulní síň aj.
1940–41 druhá etapa vykopávek, přestavba pilířů, výkop kvadratury
1952 klášter přeměněn na charitní ústav Vincentinum
1958 přístavba jižního traktu kláštera naproti lesa
1985 2. června papež Jan Pavel II. vydává encykliku "Slavorum apostoli"
28. června papež Jan Pavel II. věnoval bazilice velehradské Zlatou růži
1990 duchovní správou Velehradu opět pověřen řád Tovaryšstva Ježíšova
zpřístupněno lapidárium a podzemí baziliky
22. dubna papež Jan Pavel II. celebruje mši sv. na nádvoří před bazilikou
1993 zhotovení mozaiky Panny Marie na nádvoří, 5.7. zasvěcení národa Panně Marii
2003 6.–12. července 1. zasedání Plenárního sněmu katolické církve ČR
2004 prostory kláštera přebudovány na Stojanovo gymnázium – 1. září začíná výuka
2007 28.6.–1.7. Jubilejní velehradský kongres (ke 100. výročí prvního unionistického kongresu)
2010 30.4. kardinál Tomáš Špidlík SJ pohřben ve velehradské bazilice