Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Ještě před několika lety si nebylo vůbec možné představit, že jmenování soudců Nejvyššího soudu Spojených států může probudit v židovských kruzích jakékoliv vášně. Kandidatura Neila Gorsuche, kterého navrhl prezident Donald Trump, však přinesla bouři kritiky.

Židovská mediální agentura citovala společné prohlášení různých organizací nejpočetnějšího amerického judaistického směru, a sice reformistického: „Jsme velmi znepokojeni skutečnostmi z právní praxe pana Gorsuche, které naznačují, že nemá kvality a nezastává hodnoty požadované od kandidátů na soudce Nejvyššího soudu ... a ( nemůže) interpretovat zákony, které se týkají každého z nás.“ Reformisté hrozí zvýšením tlaku na schvalovací proces Gorsuche v americkém Senátu, „aby ohodnotili jeho postoje k občanským právům, oddělení církve od státu, práv žen, rovnost pro LGBT komunitu a dalších otázky důležité pro reformovaný judaismus“.

Výkonný ředitel s pravomocí pro společenskou politiku největší ortodoxní židovské organizace Orthodox Union Nathan Diament však označil jmenování Gorsuche za povzbudivé. Řekl, že jeho jurisprudenční přístup dokládá respektování svědomí a náboženského pluralismu v americké společnosti.

V těchto výrocích se jako v kapce v moři odrážejí rozpory, které lze vidět nejen v americkém judaismu, nýbrž i v liberální a konzervativní části americké společnosti.

Neil Gorsuch působí jako soudce apelativního soudu v Denveru (stát Colorado), kam směřují apelace na rozhodnutí soudů západních států USA. Nejznámější z rozsudků, které Gorsuch podepsal, se týkalo rozhodnutí ve prospěch vlastníků společnosti „Hobby Lobby“, které bylo vydáno v roce 2013. Majitelé společnosti z náboženských důvodů odmítli dodržovat zákonné ustanovení, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci zdravotní pojištění, které zahrnovalo i poskytování antikoncepce. Soudní proces s „Hobby Lobby“ se těšil podpoře různých konzervativních skupin. Liberální organizace podporovaly vládu v názoru, že svoboda náboženského vyznání neplatí pro podnikání.

„Všichni jsme konfrontováni s problémem spoluviny“, napsal Gorsuch ve svém rozhodnutí, „a všichni odpovídáme sami za sebe, zda a do jaké míry jsme připraveni podílet se na trestných činech někoho jiného... Jedná se o závažnou chybu, pokud zákon nutí žalobce jednat v rozporu s jeho náboženským přesvědčením... Před námi ještě nikdo neprojednával zákon, který vyžaduje platby za léky nebo látky, které jsou schopné zlikvidovat oplodněné lidské vajíčko.“

V jiných případech soudce vyhověl nárokům ve věci postavení křížů na veřejných pozemcích ve prospěch práv majitelů zbraní. Odmítal odvolání proti zrušení trestu smrti. Gorsuch zamítal také hlasité nároky příznivců eutanazie. V těchto případech získali zastánci dobrovolné smrti podporu mocné pojišťovací lobby, která má zájem na tom ušetřit na nákladech na seniory a těžce nemocné. Odpůrci eutanazie se rekrutují z řad náboženských organizací a zdravotnických firem, které vydělávají značné sumy na udržování nevyléčitelně nemocných pacientů při životě. Gorsuch se s případy vztahujícími se k potratům přímo nesetkal, jeho rozhodnutí ve věcech eutanazie ale znepokojilo zastánce svobodného rozhodnutí v případě potratů.

S právy LGBT komunity se v Americe v zásadě smířili, nicméně boj okolo potratů teprve získává na síle. Na rozdíl od mnoha jiných zásadních změn v americkém životě, jichž bylo dosaženo demokratickým hlasováním, byl potrat ve Spojených státech v roce 1973 legalizován u Nejvyššího soudu. Tato skutečnost stále podněcuje nespokojenost těch Američanů, jejichž náboženské přesvědčení odmítá potrat. Během své kampaně Trump slíbil, že jmenuje vrchního soudce, který potraty zakáže. V jednom z dalších rozhovorů ovšem dodal, že k tomu dojde automaticky, protože se chystá jmenovat pro-life soudce, tedy soudce, kteří dávají přednost životu před potratem.  

Pokud Senát odsouhlasí kandidaturu Neila Gorsuche, stane se jediným soudcem-protestantem v Nejvyšším soudu: dnes zde působí pětice katolíků a tři judaisté. Po dlouhá léta u Nejvyššího soudu nepracoval žádný představitel tradiční denominace USA, a sice protestantismu.

I když v Americe neexistuje zákon, který by donutil Nejvyšší soud následovat precedenty, většina odborníků má za to, že zrušení legalizace potratů je málo pravděpodobné. Nejvíc se bojí, že dojde k dalšímu omezování ženské svobodné volby různými byrokratickými omezeními, které budou prosazovat konzervativní zákonodárci.

Možnost provést potrat dnes v Americe závisí čím dál více na tloušťce „portmonky“ a místě, kde žijete. Liberální gubernátor státu New York Andrew Cuomo dokonce navrhl zanést právo na potrat do Ústavy tohoto státu. Není ovšem vůbec jasné, jak toho chce dosáhnout, když místní senát zcela ovládají republikáni a pravicoví demokraté, kteří pro podobné návrhy nechtějí hlasovat.

Další zdroj napětí přišel v souvislosti s kandidaturou Betsy DeVosové na ministryni školství. Její příznivci oceňují systém alternativního vzdělávání, který pomáhala zavést v Detroitu. Od 60. let se totiž podařilo místní koalici bohatých liberálů a konzervativních náboženských skupin prosadit systém, kdy jejich děti navštěvují školy dle svého náboženského přesvědčení. Betsy DeVosová je považována za jednoho z předních zastánců tohoto systému, který ovšem vyžaduje stále více státních prostředků.

Když se začalo hovořit o DeVosové, prezident Trump oznámil, že jeho tým zaměřený na reformu vzdělání povede Jerry Falwell-mladší, syn jednoho z evangelických předáků, který tuto dříve izolovanou skupinu nasměřoval do vysoké politiky. Falwell prohlásil, že se Trump velmi podobá jeho otci, a velmi za něj agitoval během sjezdu Republikánské strany. Na oplátku jej Trump nazval „jedním z nejváženějších náboženských lídrů naší země“.  Baptista Falwell nyní stojí v čele Liberty Christian Academy v Lynchburgu (stát Virginia), kterou ve vší skromnosti označuje za „největší křesťanskou univerzitu na světě“.  

Falwell se mj. chce věnovat otázkám spojeným se sexuální agresivitou na univerzitách. Vlivné feministické skupiny se totiž snaží prosadit daleko širší chápání sexuální agrese, nátlaku a harassmentu a chtějí, aby univerzity zavedly komfortní zóny pouze pro ženy jako představitele genderové menšiny. Konzervativní kruhy se domnívají, že podobné věci narušují svobodu slova a další ústavní práva. Jedná se tak o návrat do středověku, kdy bylo možné soudit díky udání.

Dříve se Trump vyjadřoval ve prospěch potratů, podporoval jednopohlavní sňatky a chodil na svatby svých přátel z řad gayů. Jenže jako prezident se musí alespoň pokusit sjednotit svou moc v řadách vlastní strany. Tím lze objasnit i krajně pravicové obsazení jeho kabinetu, v němž sedí vojenští „jestřábi“, lidé z Wall Street, ale také konzervativní politici, které pozitivně hodnotí obchodní kruhy.

S tím také souvisí antiimigrační vyhlášky, které jeho protivníci nazývají protiústavními. Liberální kruhy, k nimž lze zařadit i dost konzervativců z Kongresu, se ohradily proti Trumpovu prohlášení, že je zapotřebí podpořit imigraci blízkovýchodních křesťanů. Trumpovi obhájci tvrdí, že je problém náboženského pronásledování zmíněn i v Ústavě a těžko lze popřít, že křesťany v Sýrii pronásledují právě pro jejich náboženství. Trumpova administrativa pořád opakuje, že zákaz imigrace ze sedmi převážně muslimských zemí nemají vztah k náboženství, týkají se pouze hrozeb terorismu. Prezidentské příkazy mimochodem zakázali vstup do USA nejen syrským muslimům, nýbrž i křesťanům. Výjimku tvoří podle novin Times of Israel pouze občané Izraele, kteří se v některé ze sedmi uvedených zemí narodili. Liberálové tak označují jmenování Gorsuche, DeVosové a Falwella vstřícným krokem směrem k náboženským kruhům.

Pesimisté v tom mohou vidět katastrofu a blížící se občanskou válku. Optimisté si myslí, že konsolidace stran a vykrystalizování pozic dovolí v budoucnosti více produktivní rozhovory, než amorfní poststranická politika Baracka Obamy, která vyústila k nevídané porážce Demokratů a vyostření mezinárodní situace.

Podstatu konfliktu přesně zformuloval generální prokurátor státu New York Eric Schneiderman, jenž se k Trumpovým jmenováním staví kriticky: „Boj se vede o to, co nadále považovat za americký mainstream“.

(překlad vlastní, upraveno)

Originál: Михаэль Дорфман, Дональд Трамп евангелизирует американский мейнстрим vyšel 15. února 2017 na ng.ru.         

Zdroj: ng.ru