Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

„Jsme dnes v situaci, kdy nevíme, jak na tom jsme. Mluvíme o pandemii a máme šedesát pozitivních denně, to není žádná pandemie. Navíc tento počet klesá a my budeme mluvit o zpřísnění opatření? Rozuměl jsem tomu, že když jsme měli 15 tisíc případů denně, 12 tisíc lidí v nemocnici, že jsme nechtěli zahltit zdravotní systém. Ale dneska máme 32 lidí v nemocnici, a co to tady vytváříme? Co to tady hrajeme za hry s lidskou trpělivostí?“ ptá se bezpečnostní expert Andor Šándor. „Měli by to dělat lidé, kteří to umějí. Místo toho, abychom měli naočkované rizikové skupiny – a jsou to ještě statisíce lidí, kteří vakcinováni nejsou – tak se vrhneme na děti. A budeme říkat, že naočkujeme děti, aby nenakazily lidi, kteří jsou rizikoví. To je přece strašně postavené na hlavu,“ domnívá se.

„Upřímně mě zajímá, kdo z odborníků ovlivňujících u nás vakcinování a to, do jaké míry je pro náš další život rozhodující prodělaný covid, dělá vlastní výzkum. Z čeho vychází ve svých doporučeních?“ otázal se na sociální síti bezpečnostní expert generál v záloze Andor Šándor. ParlamentníListy.cz ho poprosily, aby tuto svoji myšlenku více rozvinul. „Na začátku chci upozornit, že jsem plně vakcinován. Nebyl jsem horlivým příznivcem očkování, ale vyhodnotil jsem si to pro sebe jako nejlepší řešení. Zároveň nejsem popírač ani šiřitel dezinformací. Sleduji však veřejný prostor a všechna vyjádření, která v něm zaznívají,“ sdělil.

„Osobně jsem prodělal koronavirus v prosinci, kdy jsem ho mylně považoval za nachlazení. Tři měsíce poté jsem si nechal odebrat krev a tam jsem se to dozvěděl. Měl jsem nějakou ochranu, podle odborníků dostatečnou. Pak jsem šel – až na mě vyšla řada – na první dávku vakcinace. Den předtím jsem si nechal odebrat krev. Byla mi zjištěna hodnota protilátek 25. Den před druhou dávkou jsem odběr krve absolvoval opět, a to už mi naměřili 400. Udělal jsem si tedy ani ne za patnáct stovek výzkum na vlastním těle, abych věděl, jak na tom jsem,“ upozornil.

Tři dny vysoké teploty. Tomu neříkám vedlejší účinky, ale velký problém

Všechna různá kontradiktorní prohlášení odborníků nás nutí uvažovat o tom, v čem se vlastně pohybujeme a kdo náš život zásadně ovlivňuje. „Do toho se dozvíme, že Ministerstvo zdravotnictví pohrdá rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z 19. června, které chce, aby ti, kteří covid prodělali a mají ochranné protilátky, na tom byli stejně jako ti, kteří jsou očkováni,“ podivil se a následně se otázal: „A jak je to s tím, když jsem covid prodělal. Kdy mohu jít vlastně na očkování? Ve svém okolí jsem zažil případ, kdy očkovaný mladý člověk měl tři dny vysoké teploty a musel se všemožně zchlazovat. Tomu já neříkám nežádoucí vedlejší účinky. To je podle mě velký problém,“ domníval se Šándor.

„Toto všechno – když poslouchám lidi, kteří do toho mluví – mě vede k dotazu, na základě čeho tito lidé dávají své dobrozdání ministru zdravotnictví, který není lékař a dostává odborné rady. Zajímá mě, zda lidé, kteří mu radí, dělají vlastní výzkum, nebo ne, zda čtou cizí výzkumnou literaturu a podle čeho se rozhodují,“ ptal se generál a připomněl dvě studie ze Spojených států, které říkají, že kdo prodělal covid a dostal dvě dávky pfizeru, má imunitu na celý život.     

„Nesnižuji jejich odbornost, ale protože řada z nich říká různé věci, ptám se, co potom převáží, jaké odborné stanovisko a čím podložené? Proto jsem uveřejnil svůj status a viděl jsem, jak lidé reagovali tím, že si sami dělali výzkum a zjistili, jak na tom jsou,“ všiml si Šándor a dále upozornil, že v mezioborové skupině jsou i lidé, kteří nemají plnou atestaci z epidemiologie, a přesto jim je dáván velký prostor v médiích. „Zatímco jiní, kteří jsou po mém soudu profesně zdatní, jsou umlčováni jako dezinformátoři, protože se do tohoto vytvořeného mainstreamu nehodí,“ vypozoroval.

„Jsme dnes v situaci, kdy nevíme, jak na tom jsme. Mluvíme o pandemii a máme šedesát pozitivních denně, to není žádná pandemie. Navíc tento počet klesá a my budeme mluvit o zpřísnění opatření? Co tady vlastně děláme v této zemi? Jestli tito rádci směrují náš život k nějakému dobru?“ ptá se. „Rozuměl jsem tomu, že když jsme měli 15 tisíc případů denně, 12 tisíc lidí v nemocnici, že jsme nechtěli zahltit zdravotní systém. To jsem chápal. Byť jsem nebyl úplným stoupencem plošných lockdownů. Ale dneska máme 32 lidí v nemocnici, a co to tady vytváříme? Co to tady hrajeme za hry s lidskou trpělivostí? S normálním rozumem jsme říkali, že nesmíme mít zahlcené nemocnice, jipky. Teď nic zahlceného nemáme. Jenom se zahlcujeme nesmyslnými prohlášeními, která si normální člověk těžko vysvětluje,“ zdůraznil.

Doufám, že lidem, kteří nás úspěšně strašili, přestane být nasloucháno a konečně zvítězí zdravý rozum

„Když lidé, kteří neumějí udělat to, co říká třeba profesor Beran, abychom se věnovali těm ohroženým a hlavně je ochránili, by neměli říkat, že to nejde. Měli by to dělat lidé, kteří to umějí. Místo toho, abychom měli naočkované rizikové skupiny – a jsou to ještě statisíce lidí, kteří vakcinováni nejsou – tak se vrhneme na děti. A budeme říkat, že naočkujeme děti, aby nenakazily lidi, kteří jsou rizikoví. To je přece strašně postavené na hlavu,“ je si vědom.

„Toto všechno, co jsem řekl, vás vede k tomu, že se musíte logicky ptát, na základě čeho, jakých odborných názorů, na základě jak širokého konsenzu tito lidé rozhodují o našem životě, aniž mají jakoukoliv politickou odpovědnost. Ministr zdravotnictví evidentně na tyto rady přistupuje a premiér této země řekne, že už do toho nehodlá mluvit. No to mě děsí. Premiér má politickou zodpovědnost. Nemůžou o osudu této země rozhodovat epidemiologové a nevím kdo všechno,“ je přesvědčen.

Ještě jedné věci se generál Šándor podivuje: „V situaci, kdy jsme ještě nenaočkovali obrovské množství lidí, tak už mluvíme o třetí dávce pfizeru? Tak to promiňte, to vypadá, že ekonomická závislost na těch ziscích je obrovská. Proč bychom se měli očkovat další dávkou pfizeru proti stejnému viru, který sice mutuje, ale nezabíjí lidi? Tohle mi přijde zvláštní. Doufám, že lidem, kteří nás úspěšně strašili, přestane být nasloucháno a konečně zvítězí zdravý rozum.“

Zajímavá diskuse se rozpoutala pod na výše zmíněným generálovým příspěvkem na Facebooku. Jeden přispěvatel prozradil, že mu lékaři kvůli srdci vakcinaci nedoporučili. „Bohužel se tím stávám občanem druhé kategorie. Oficiálně nesmím na dovolenou, na koupaliště, do kina, do restaurace,“ postěžoval si. Jiná pisatelka uvedla, že jí zjistili proti covidu velmi vysoké protilátky (1 345 Au/ml, což je 27násobek limitu postačujícího k ochraně) a lékařka jí očkování nedoporučila. „Což je logické, při tak velkých protilátkách bych ani nešla. To by byl hazard se zdravím. Takže jsem občan druhé kategorie, který si bude muset od září platit testy. Přičemž jsem samozřejmě zdravá a covidem už nejen nenakazím sebe, ale ani nikoho jiného,“ sdělila.

Kdybych měl dvanáctileté dítě, očkovat bych ho nenechal

Nemělo by se tedy před očkováním alespoň doporučovat, aby si lidé zjistili, zda mají, případně jak vysoké, protilátky vůči covidu? „Vzpomínám si, že loni ke konci roku, když se rozjíždělo očkování, se hovořilo o tom, že každý než půjde na očkování se nechá otestovat PCR testem. Logicky. Aby se zjistilo, zda touto chorobou neprošel a jaké má protilátky. Nejsem odborník, ale trvám na tom, že vedlejší nežádoucí účinky nejsou tři dny trvající vysoké horečky a různé podobné stavy. Nežádoucí účinek může být bolest v místě vpichu nebo něco takového,“ konstatoval Šándor.

„Je zdraví osobní věcí každého, nebo státu? „Platím si samozřejmě zdravotní pojištění s tím, že stát mi pomůže formou zdravotní péče. Jsem však přesvědčen, že moje zdraví je moje věc. Já jako člověk, který o zdraví přemýšlí a chce si ho uchovat co nejdéle, si testy na protilátky udělám. Dá vám to odpověď na to, jak na tom jste. Což dneska vím a cítím se ochráněn a snažím se odpoutat od negativní masáže, která velmi ovlivňuje životy některých lidí,“ vysvětlil.

Očkuje se nyní ostošest. Včetně mladých i těch, kdo covid prodělali. Jako by se musel splnit nějaký někým stanovený plán bez ohledu na cokoliv. Jak to vidí Andor Šándor? „Přijde mi to jako náhradní řešení za to, že jsme nebyli schopni ochránit a oočkovat rizikové skupiny. Jestliže máme statisíce lidí nad pětašedesát let, kteří nejsou očkováni, tak to podle mě nemůžeme zachránit tím, že budeme očkovat dvanáctileté děti. Kdybych měl dvanáctileté dítě, tak bych ho očkovat nenechal,“ konstatoval a dodal: „Někdo by skutečně měl říci, že ti, kdo mají vysoké protilátky, jestli by měli na očkování jít, nebo ne. Protože to, že máme vakcíny, nemůže být důvod k tomu, abychom očkovali každého, kdo se kde namane. A že spousta lidí očkování nevěří, si musí vláda přičíst na svůj vrub v tom, že nebyla schopna udělat slušnou kampaň. A v situaci, kdy za takovéto krize měníte ministry zdravotnictví jak na běžícím pásu, důvěryhodnosti celého způsobu řešení nepřidá. A nelze to těm lidem vyčítat,“ domnívá se.

U nejstarší generace, kde stále nejsou mnozí naočkovaní, je otázka, zda k nim bylo přistupováno se specifickým přístupem, kdy se dá předpokládat, že řada z nich to neumí s počítačem a ani ho nemají. „Neznám počet těchto lidí, zřejmě jich bude hodně. Stará babička bude mít problém si i přeladit televizi, natož aby se objednala na očkování,“ uvedl. Stát podle něj neumí řídit praktické lékaře. „V takovéto krizi je neumíme využít, navázat s nimi pracovní kontakt. Oni mají přehled o svých pacientech a zmiňovaná stará paní je evidovaná u svého lékaře. Ani jsme nebyli schopni zajistit, aby pfizer, který chodil ve velkých dávkách, se distribuoval v menších. Aby ho praktici mohli aplikovat a nemuseli vylévat,“ upozornil.

„A takové nápady jako očkování za mobil, za kecky – to nevypovídá o tom, že si s vakcinační strategií víme rady. Rádi se díváme různě po světě, kde co se jak dělá, často se odvoláváme na restriktivní opatření jinde. Proč se tedy nepodíváme, jak jinde zvládli vakcinaci lépe než my? Měli bychom se srovnávat s těmi lepšími, a ne horšími. Je to ukázka toho, že stát si nevedl ideálně a zvláště po třiceti tisících mrtvých bych očekával lepší výkon,“ uzavřel Andor Šándor.

Zdroj: parlamentnilisty.cz