Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Francie se chystá připomenout si oběti teroristických útoků z 13. listopadu 2015. Čeho bylo za ty dva roky od útoků dosaženo?

Francouzské úřady posílají odškodnění více než 2 500 obětem džihádistických útoků v Paříži a Saint-Denis, kteří dostanou 64 milionů eur. Důležitých vítězství dosáhly také antiteroristické síly. Podle zjištění týdeníku L’Express bylo v posledních dvou letech zmařeno 32 teroristických útoků, zadrženo 625 střelných zbraní, prohledáno 4457 lidí podezřelých z kontaktů s džihádisty a 752 osob dostalo domácí vězení. Nicméně celkově dělá Francie dojem vnitřně křehké země.

V roce 1939 uprchl španělský antifašistický novinář Manuel Chaves Nogales do Francie, kde se stal svědkem kolapsu Francouzské republiky v důsledku německého útoku. Jeho kniha Agónie Francie mohla být klidně napsána o dnešku. Nogales píše, že zatímco němečtí vojáci pochodovali Paříží, Francouzi se valili z biografů „právě včas, aby stihli aperitiv v bistru“.

Proces národního rozkladu 

Poté, co byly minulý měsíc dvě francouzské dívky zavražděny islamisty v Marseille, napsal společenský komentátor Mathieu Bock-Côté, že Francie zažívá „proces národního a civilizačního rozkladu, který se úřady rozhodly doprovázet a moderovat, bez snahy proti němu bojovat a zvrátit jej, jako by byl nevyhnutelný“. Zdá se, že má pravdu.

Předchozí francouzský prezident François Hollande se ani nepokusil o znovuzvolení, jeho nástupce Emmanuel Macron odmítá o islámu mluvit a zdá se, že akceptoval permanentní kapitulaci před strachem. Francouzská armáda neosvobodila syrskou Rakku, jak po útocích slíbila. „Francie zničí ISIS“, prohlásil Hollande po masakru v Paříži. Byly to ale USA a kurdské síly, kdo osvobodil faktické hlavní město Islámského státu. Francouzské tajné služby nyní monitorují 15 000 francouzských islamistů. Na druhé straně v posledních deseti letech uprchlo z Francie 40 000 židů.

Bezpečnost obyčejných Francouzů již není zajištěna. Islamistické násilí se může objevit kdekoli a zasáhnout jak vojáky, tak civilisty. Všichni francouzští občané jsou nyní terčem ve válce, ve které je pro islámské teroristy vše dovoleno.

Ve francouzském parlamentu se „islámsko-levičácké“ hlasy ozývají stále směleji. Politici se zabývají „inkluzivním psaním“ ve školách, umělým oplodněním singles a homosexuálů a blokovými pokutami za „sexuální harašení“. Žádný francouzský terorista, který odešel řezat hlavy do Sýrie, nebyl zbaven občanství. Časopis Charlie Hebdo dostává nové výhružky smrtí a žádná větší francouzská publikace nevyjádřila solidaritu se svými zavražděnými kolegy zveřejněním karikatur s islámskou tématikou. Příbuzní obětí vydali knihu, nazvanou Nebudu tě nenávidět. Mnoho příslušníků francouzské inteligence bylo pohnáno k soudu pro údajnou „islamofobii“.

Na druhou stranu dosud nebyla získána zpět žádná islamistická enkláva v nitru sekulární republiky a uzavřeno bylo jen 19 salafistických mešit.

Pocit konce světa

Francouzský parlament aktuálně zbavil poslanecké imunity političku Marine Le Pen kvůli tomu, že na twitteru zveřejnila fotografie obětí Islámského státu, včetně těch, na kterých je americký novinář James Foley. „Tohle je Daesh!“, napsala k fotografiím, přičemž použila arabský akronym pro Islámský stát. Takže země, které Islámský stát povraždil 250 obyvatel, připravila kvůli šíření obrázků jeho obětí o politickou ochranu ženu, která již nyní potřebuje ochranu policejní, a otevírá tak dveře pro její trestní stíhání.

Mučednická smrt otce Jaquese Hamela z rukou islamistů již byla zapomenuta; na návštěvu papeže Františka na znamení soustrasti a úcty místo masakru stále čeká. Francouzští soudci mají nyní plné ruce práce s odstraňováním křesťanských symbolů z krajiny – minulý měsíc bylo nařízeno odstranění kříže nad sochou papeže Jana Pavla II. v Ploërmel, údajně kvůli porušování odluky církve od státu.

Pařížská starostka Anne Hidalgo zakázala hlavní vánoční trh s tím, že není dost elegantní. Francouzské úřady a elity ničí kus po kuse historické, náboženské a kulturní dědictví země, takže nic nezbude. Ale národ připravený o identitu ztratí svoji vnitřní sílu. Samuel Pruvot, novinář píšící pro magazín Famille Chrétienne (Křesťanská rodina), nedávno prohlásil, že křesťanství bude ve Francii brzo k nalezení jen v „muzeích“.

Francouzská kultura byla v posledních dvou letech poznamenána „pocitem konce světa“. Levicoví i pravicoví intelektuálové publikovali eseje o „sebevraždě Francie“, její „dekadenci“ a „nešťastné identitě“. To jsou brilantní a důležité postřehy ohledně současného stavu francouzské společnosti, ale Francie nyní potřebuje víc než jen smutnit. Musí ukázat sílu a vůli zvítězit.

Francie nyní potřebuje začít bojovat v ideologické válce, nejdůležitější válce po zatýkání a zabavování zbraní. Pokud to neudělá, bude 13. listopad 2015 připomínán jako den kdy – slovy sociologa Shmuela Trigana – „obětovala oběti, aby se vyhnula boji s jejich vrahy“.

Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org