Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Podívejme se na obvinění vznášená proti prezidentovi:

1. Zradil ústavu, na kterou přísahal
2. Dopustil se vlastizrady, když se spřátelil s Ruskem a dalšími nepřáteli Ameriky
3. Podrobil Ameriku zájmům Ruska
4. Byl nachytán při fantastických lžích Američanům, včetně osobních, jako jsou jeho předešlé manželství a rozvod

Prezident Donald Trump?

Ne, prezident John F. Kennedy.

Co většina Američanů nechápe, protože to před nimi bylo tajeno tak dlouho, je, že to, čeho se Trumpovi dostalo ze strany národně-bezpečnostní elity, oficiálního tisku a amerických pravičáků kvůli jeho podané ruce Rusku, či „tajné dohodě“ s ním, je v porovnání s tím, co musel strpět Kennedy za to, že se dopustil odporného „zločinu“ podané ruky Rusku a zbytku sovětského svazu v duchu míru a přátelství, jen slabým odvarem.

Nenáviděli ho za to. Nadávali mu za to. Útočili na něj. Znevažovali ho. Označovali ho za naivního. Říkali o něm, že je zrádce.

Všechny odpornosti uvedené výše, plus další, byly obsaženy v reklamě a letáku, který se objevil v Dallasu ráno 22. listopadu 1963, v den kdy byl Kennedy zavražděn. Lze si je přečíst zde a zde.

Od té doby se někteří lidé pokoušeli o to, aby to vypadalo, že tato reklama a leták vyjadřovaly pouze pocity extrémních pravičáků v Dallasu. To je nesmysl. Vyjadřovaly hluboké přesvědčení generálního štábu, CIA, konzervativního hnutí a mnoha lidí v oficiálních médiích a washingtonské elitě.

V červnu 1963 jim hodil Kennedy rukavici v projevu na Americké univerzitě, s názvem „Mírový proslov“. Byl to jeden z nejpozoruhodnějších projevů, který kdy nějaký americký prezident pronesl. Byl vysílán po celém komunistickém Sovětském svazu, poprvé v historii.

V tomto projevu Kennedy oznámil, že hodlá ukončit studenou válku a chování nepřátelství k Rusku a ke zbytku Sovětského svazu, které americká národně-bezpečnostní elita vtloukala do hlav Američanů od skončení druhé světové války.

Byl to radikální názor a, jak Kennedy velmi dobře chápal, co se jeho týkalo, velmi nebezpečný. Studená válka proti americkému partneru a spojenci z druhé světové války byla použita ke konverzi Spojených států na republiku s omezenou vládou a dominancí národně-bezpečnostního státu, sestávajícího se z rozsáhle permanentní vojenské elity, CIA a NSA, spolu s jejich širokou paletou totalitářských pravomocí, jako vraždy, změny režimu, puče, invaze, mučení, šmírování a podobně. Všichni byli přesvědčeni, že studená válka – a tak zvaná hrozba mezinárodní komunistické konspirace, která měla mít údajně centrálu v Rusku – by trvala věčně, což by přirozeně znamenalo permanentní a stále se zvětšující štědrost k tomu, co předchůdce Kennedyho, prezident Dwight Eisenhower, nazval „vojensko-průmyslovým komplexem“.

Kennedy náhle tento vlak studené války hodlal zarazit tím, že nastolil přátelskou a mírovou koexistenci s Ruskem, zbytkem Sovětského svazu a Kubou.

Kennedy věděl velmi dobře, že jeho činy byly některými považovány za smrtelnou hrozbu pro „národní bezpečnost“. Nakonec nezapomínejte, že to byla nabídka guatemalského prezidenta Jacobo Arbenze učiněná v přátelském duchu sovětům, co vedlo k jeho sesazení CIA a udělalo z něj cíl atentátu, jako součásti operace na změnu režimu. Byla to přátelská nabídka kubánského vůdce Fidela Castra sovětům, která z něj učinila cíl operací Pentagonu a CIA na změnu režimu, včetně invaze, atentátu a sankcí. Byla to přátelská nabídka konžského vůdce Patrica Lumumby sovětům, která z něj udělala cíl atentátu organizovaného CIA. Byla to přátelská nabídka chilského prezidenta Alvadora Allende sovětům, co bylo důvodem CIA zorganizovaného puče v Chile, který vedl k Allendeho smrti.

Kennedy nebyl hlupák. Věděl, co se proti němu chystá. Slyšel, jak Eisenhower varoval Američany ve svém projevu na rozloučenou. Poté, co si Kennedy přečetl novelu Sedm květnových dní (Seven Days of May), která líčila nebezpečí vojenského puče v Americe, požádal své přátele v Hollywoodu, aby z ní udělali film, který by sloužil jako varování Američanům. Uprostřed kubánské raketové krize, když Pentagon a CIA vyvíjely extrémní tlak na Kennedyho, aby bombardoval Kubu a provedl invazi, jeho bratr Bobby řekl sovětskému představiteli, se kterým jednal, že prezident je silně ohrožen sesazením při puči. A, samozřejmě, si byl Kennedy plně vědom toho, co se stalo Arbenzovi, Lumumbovi a Castrovi za to, že udělali přesně to, co dělal nyní on – podali sovětům přátelskou ruku.

V očích národně-bezpečnostní elity se prostě přátelská ruka Rusku, Kubě nebo jakémukoliv „nepříteli“ Ameriky nenabízí. To, že to učinil, udělalo, v jejich očích, z Kennedyho usmiřovatele, zrádce, vlastizrádce a hrozbu pro „národní bezpečnost“.

Kennedy nezůstal jen u svého Mírového projevu. Začal také vyjednávat smlouvu se sověty, která měla ukončit nadzemní jaderné testy, což byl čin, který vyvolal v Pentagonu a CIA ještě více vzteku a zloby. Ano, je to tak – řekli, že „národní bezpečnost“ závisí na tom, že americká vláda bude pokračovat v tom, u čeho protestuje u Severní Koreje dnes – v provádění jaderných testů, jak nadzemních, tak podzemních.

Kennedy zmobilizoval veřejné mínění, aby překonal zuřivou opozici v armádě, CIA, kongresu a washingtonské elitě, a zajistil si bezpečnou cestu ke schválení Smlouvy o zákazu jaderných zkoušek.

Pak nařídil částečné stažení jednotek z Vietnamu a řekl blízkým tajemníkům, že nařídí celkové stažení, až v r. 1964 vyhraje volby. V očích americké národně-bezpečnostní elity by opuštění Vietnamu a jeho ponechání převzetí komunisty představovalo smrtelnou hrozbu pro národní bezpečnost zde, ve Spojených státech.

A co bylo, z hlediska národně-bezpečnostní elity, nejhorší, Kennedy zahájil tajná osobní vyjednávání se sovětským premiérem Nikitou Chruščovem a kubánským vůdcem Fidelem Castrem o ukončení studené války vedené Amerikou proti nim. To bylo považováno za smrtelnou hrozbu pro „národní bezpečnost“, jakož i za smrtelnou hrozbu pro všechny štědré prostředky poskytované armádě a tajným službám, které závisely na existenci studené války.

V té době byla Kennedyho válka s národně-bezpečnostní elitou v plném proudu. Již přislíbil, že rozcupuje CIA na tisíc kousků a rozpráší ji ve větru, po fiasku její věrolomné operace v Zátoce sviní. V té době již přišel o důvěru v armádu, poté co ta navrhla překvapivý totální jaderný útok na Sovětský svaz, podobně jak učinilo Japonsko na Pearl Harbor, po provedení nechvalně proslulého plánu známého jako operace Northwoods, kdy měly být provedeny americkými agenty vydávajícími se za kubánské komunisty teroristické útoky a unesena americká letadla, aby to poskytlo záminku pro invazi na Kubu, a po kubánské raketové krizi, kdy ho armádní elita obvinila z usmiřování a vlastizrady za to, že souhlasil, že Kubu již nikdy nenapadne.

Co však Kennedy nevěděl, bylo, že „tajná“ vyjednávání se sovětskými a kubánskými komunisty nebyla až tak tajná. Jak se ukazuje, bylo prakticky jisté, že CIA (nebo NSA) odposlouchávala telefonní hovory kubánských představitelů v OSN v New Yorku, stejně jak to provádí CIA a NSA i dnes, během čehož se dozvěděly, co prezident tajně dělá za jejich zády.

Kennedyho pocity k lidem, kteří ho nazývali zrádcem za to, že se snaží o přátelské vztahy s Moskvou a dalšími „nepřáteli“ Ameriky? V reakci na věci, které byly uvedeny v oné reklamě a letáku, tedy že je zrádce, protože se přátelí s Ruskem, řekl své ženě Jackie ráno v den, kdy byl zavražděn, že tito šílenci se nevyskytují jen v Dallasu. Jsou rovněž v americké národně-bezpečnostní elitě.

Originál: The Obsession With Russian Goes Back Decades vyšel 27. května 2017 na ICH.

Zdroj: zvedavec.org