Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Oproti minulosti, kdy jsem často roztrpčeně vypínal jakékoliv zmínky o summitech EU, zejména když Angela Merkelové blazeovaně prosazovala své koncepce, například na přijímání migrantů, nyní jsem téměř s netrpělivostí sledoval, co se v Bruselu děje.

A stálo to za to.

V jistém smyslu z hlediska starých mocenských struktur nezůstal kámen na kameni, respektive, byla jim odebrána rozhodující moc.

Ještě před summitem jsem četl nejen v západním, ale i našim tisku, že stejně, jako vždy v minulosti zachrání dohodu o obnově a sedmiletém plánu přece skvělá Angela Merkelová. Nuže své představy vůbec neprosadila. Uchýlila se dokonce k tomu, že uraženě opouštěla jednání s premiérem Ruttem, zatímco její partner Macron dostával záchvaty vzteku, že ho Sebastian Kurz vůbec neposlouchá a nezajímá se o to, co říká.

Jinými slovy Angela Merkelová je první poraženou tohoto summitu, byť se porážce nakonec podrobila a ukázala konsensuální tvář. No nic jiného jí ovšem také nezbývalo.

Zřejmě největší poraženou, která je navíc hlavním viníkem onoho martyria, je Ursula van den Leyen. Kdyby netrpěla megalománií, která se projevila už při formulaci Zeleného údělu, tj. dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, věci by nebyly tak napjaté… Ano, byl to její silně nerealistický návrh 750 miliard EU, 500 miliard na dotace, 250 miliard na úvěry. Prohrála a ještě na závěrečné tiskovce lamentovala, že jí seškrtali výsledný tvar na 390 mld pro dotace, 360 na úvěry.

Snad bude příště pokornější a než s něčím přijde, bude si zjišťovat názor jednotlivých skupin národních států, protože ty – a ještě se k tomu vrátím – jsou jednoznačnými vítězi tohoto klání.

Naopak jednoznačným vítězem finančního summitu je Mark Rutte, který přivedl do varu prakticky všechny partnery a získal přezdívku pan No. Ovšem to nemůžete zazlívat člověku, který po celý život jezdí do práce na kole, i v kanceláři si kupuje kávu, zrušil reprezentační fond, a když už jede autem, tak svým totálně ojetým Saabem. Šetří. Jinak to neumí. A Holandsko z toho tyje. A samozřejmě proto má svou logiku, že odmítá dávat peníze to trvale bankrotující Itálie a Španělska.

Přestože ovšem tenhle summit je tak říkajíc o všech národních státech, zvítězili maďarský premiér Viktor Orbán i Mateusz Morawiecki – to oni úspěšně zabránili konkrétnímu mechanismu spojení dotací s dodržováním tzv. právního státu. Mohli se radovat a na tiskovce se smáli od ucha k uchu. Souhlasím s nimi. Právní stát je zlotřilá kaučuková metoda pro šikanování těch států, které si dovolí volit politické subjekty, které se nelíbí eurofilnímu mainstreamu a establishmentu.

Kdybychom měli posoudit, jak uspěli hlavní instituce EU, pak je to rozhodně porážka Evropské komise, kterou převálcovala Evropská rada, tj. souhrn členských států EU.

Samozřejmě že si plný respekt zaslouží i Charles Michel, předseda ER, který se neutrálně a vstřícně snažil operativně měnit parametry, tak aby byly zohledněny kompromisní představy národních států.

Z toho ovšem vyplývá jeden závěr. Evropská rada, čili zastoupení náhle koronavirem osvobozeným národních států se stala nejdůležitějším stavebním prvkem EU. A to je rozumné a dlouho se na to čekalo.

A tím se i dostávám k úvaze, co se z tohoto summitu promítne do budoucna.

Jak známo, Angela Merkelová v rámci svého půlročního předsednictví chce prosadit model všeobecného přerozdělování uprchlíků.

Zatímco pro západní státy je to oblíbené a vítané téma, v Česku, kde je dle průzkumů zcela zásadní odpor k uprchlíkům a muslimům (největší v Evropě) jde o casus belí.

Jestli boj o finance budil dojem střetu, pak boj o kvóty bude mnohem závažnější.

Faktem je, že současná koalice šetřílků, která zvítězila, zřejmě nebude platit i pro následující boj. „Arogantní“ Sebastian Kurz je důsledným odpůrcem politického islámu a svého času zabránil i pokračování v balkánské cestě.

Docela se těším na ten střet. Ovšem tentokrát i celá V-4 musí zabojovat jako jeden muž…

Zdroj: vasevec.cz