Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Nedávno jsme si v této rubrice přiblížili náplň činnosti a politické afinity obří „neziskovky“ Člověk v tísni (ČVT). Tato organizace, jednoduše řečeno, působí v různých geopoliticky významných regionech (války v arabském světě, Čečna, Jižní Osetie, Balkán), tedy všude tam, kde jde o velmocenské přetlačování, v němž svou aktivitou dramaticky převyšují Spojené státy americké.

Mapa regionů, kde jsou přítomni lidé z ČVT, je nápadně podobná mapě amerických zájmů ve světě a jejich angažmá je, dá se říci, paralelní a směřuje k témuž cíli. ČVT tak naoko kryje USA záda, tváří se v ohrožených oblastech jako ten samaritán, který přichází zachraňovat, co se dá, ale je to patrně buď jen hezký alibismus („řeší“ se problémy, které by nebyly vznikly, nebýt těchto „řešitelů“), anebo možná dokonce (a to je chmurná představa) jako předsunutý oddíl obsazující zájmová území a zkoumající tamní možnosti a rizika.

To všechno je jistě činnost značně nákladná. Proto stojí za to zalistovat ekonomikou ČVT. Dozvíme se leccos zajímavého. Držme se přitom oficiálních zdrojů z veřejných výročních zpráv. 

Tak v roce 2018 ČVT hospodařil s částkou ve výši 2 miliardy a 17 milionů.  Z toho skoro 781 milionů pochází z cizích státních rozpočtů, půl miliardy z fondů EU (zde pozor: to nejsou nějaké „cizí“ peníze, jak by se mohlo zdát, rozpočty EU jsou přece ládovány z odvodů od členských zemí, dá se tedy značný díl této půlmiliardy považovat za přerozdělený finanční zdroj z českých veřejných prostředků – k nim je však třeba připočíst příjmy z „operačních programů“ – cca 83 miliony).

Dalších víc než 166 milionů pochází z OSN a podobných mezivládních organizací, 156 milionů přímo z českého státního rozpočtu a dále z místních rozpočtů – přes 50 milionů. Zajímavá položka na příjmové straně je zvána „nadace a nevládní organizace“ – víc než 54 miliony. Co si pod tím představit? Vždyť přece hlavní kouzlo „nevládek“ je v tom, že jsou z velké části opět placeny vládami a jinými institucemi veřejné správy.

Čili v našem případě si takové můžeme představit jako obří překladiště na velké peníze, jejichž pravý zdroj je schován – třeba ve výročních zprávách oněch „nevládek“, ty však ČVT konkrétně nevyjmenovává. Proč asi? Trochu to připomíná ne zas tak dávný případ peněz ze Sorosova fondu na spolek Evropské hodnoty. EH se zapřísahaly, že od Sorose nic nevzaly. Nu bodejť. Soroš své peníze přesunul na „neziskovku“ Liga lidských práv a odtud stejná částka doputovala k EH. Tomu se říká občanská společnost. Václav Havel by jásal!

I mezi drobnějšími dárci najdeme zajímavá jména a firmy, třeba ČSOB (půl milionu), Jan Barta – to je asi ten, co před krachem „zachránil“ ideově spřízněného Františka Vrabela ze Semantic Visions – o tom jsme zde také nedávno psali (milion), nebo „darované služby – od Seznamu a od Googlu, celkem zhruba další milion.

Pokročme o rok dál, do roku 2019. Toho roku poskočily příjmy (i výdaje) ČVT o pěkný kus výše – na celkových téměř dvě miliardy a 358 milionů. Skladba hlavních „donátorů“ je obdobná: zahraniční státní rozpočty jedna miliarda a 50 milionů, příjmy z EU půl miliardy, operační programy víc než 64 miliony, OSN atp. cca 205 milionů, český státní rozpočet přes 147 milionů, místní rozpočty přes 66 milionů, nadace a nevládní organizace přes 78 milionů (z toho jen něco přes 6 milionů Sorosův OSF). Ze soukromých dárců opět zaujme Jan Barta (přes m), jakási Hana Dvořáková (přes 4 miliony, téměř o milion víc než v předchozím roce) a další. 

A konečně poslední výroční zpráva za loňský rok 2020. Navzdory tomu, že pandemie covidu-19 omezila snad všechny soukromé i veřejné aktivity, podnikání, obchod, prostě kdeco, ČVT jako by se nedotkla.

Celkově ČVT rozházel 2 miliardy a skoro 300 milionů. Z toho necelou polovinu z cizích státních rozpočtů, půl miliardy od EU plus dalších 54 milionů na její operační programy. Státní rozpočet ČR byl štědřejší než kdy dříve (168 a půl milionu), provázen rozpočty místními (skoro 77 milionů).

To je velmi zvláštní logika. Stát se ekonomicky sype na hromadu, vyhazuje miliony a miliardy za testy, vakcíny, nikdy neotevřené polní nemocnice, ministři se vymlouvají na nouzi a naopak slibují pečené holuby (budou přece volby), a vedle toho příjmy z veřejných rozpočtů pro bumbrlíčka ČVT rostou. Jaké z toho má náš občan benefity? Ptejme se těch, co vládnou, i těch, co tuto nepříliš hezkou hru podporují.

Třeba si někdo někdy dá tu práci a z otevřených zdrojů sečte všechny ty miliardy, jež protekly ČTV za celou dobu jeho existence, my jsme jen ukázaly na trendu posledních 3 bilancí, co je tato organizace zač a k čemu asi slouží. Nicméně onen celkový součet bude jistě v desítkách miliard.

A pak se opět ptejme: kolik by – místo všech těch školení, brožur a mediálních výstupů – mohlo za ty peníze vyrůst škol a školek, nemocnic a hospiců, a třeba útulků pro odložené či zaběhnuté psy. Protože i takový pes má jasně vymezenou společenskou funkci. Hlídá, pomáhá, těší.

Co dělá Člověk v tísni? Utrácí po miliardách naše peníze a mentoruje nás, co smíme a nesmíme. A pomáhá dehonestovat ty, kteří si byť jen slůvkem dovolí zmínit, že i zde, jako v té pohádce, císař je nahý.

Tady dokonce snad už i svlečený z kůže.

Zdroj: parlamentnilisty.cz