Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V Sasku a Braniborsku se v neděli volilo do zemských sněmů. Jak jednotlivé strany dopadly a co se dá čekat?

Odvoleno jest. V obou spolkových zemích skončila AfD na druhém místě a bude komplikovat vytváření místních vlád. Není však příliš pravděpodobné, že by ji ostatní strany vzaly mezi sebe.

Výsledky voleb se v Sasku i v Braniborsku dost podobají, a to i v technikáliích. Volební účast proti předešlým volbám roku 2014 výrazně vzrostla. V Sasku byla rekordní (66,6 %, nejvíce od roku 1990), v Braniborsku činila 61,3 % (tamtéž). Dá se tedy říci, že zvolení politici mají silný mandát.

O vítězství svých tradičních stran (CDU v Sasku a SPD v Braniborsku) se velkou měrou zasloužili tamní premiéři, Michael Kretschmer a Dietmar Woidke. Saský Kretschmer strávil posledních 19 měsíců systematickým objížděním země a osobním setkáváním s voliči. Braniborský předseda vlády Woidke je ve své zemi nejoblíbenějším politikem. Oba se však museli smířit se značnými ztrátami.

Výsledky voleb v Sasku vypadají takto – je naprosto patrné, kdo ztrácel a kdo získával. Levice (Rot-Rot-Grün) dopadla hodně špatně a pravicové strany budou tvořit zhruba dvě třetiny parlamentu.

Přesto se však nejspíše dvě levicové strany dostanou do vlády, protože CDU a AfD se navzájem nesnášejí. V jednoznačně pravicově naladěné zemi tak povládne napůl levicová vláda.

 

Saský zemský sněm má mít 120 a více poslanců, AfD však nesměla nastoupit do voleb s plnopočetnou listinou (více zde), takže o jeden mandát přišla. Pro tvorbu koalic to nicméně není rozhodující ztráta. (K tomu se ještě dostaneme.)

V Braniborsku je dominantní stranou SPD a levice je zde daleko silnější než v Sasku. Nicméně ten vzorec zisků a ztrát je dost podobný.

Levice (Rot-Rot-Grün) má nejtěsnější možnou většinu jednoho hlasu.

Německé noviny obvykle po volbách velmi pečlivě zkoumají složení voličstva jednotlivých stran podle věku, vzdělání, příjmu a bydliště, jakož i přesuny voličů mezi stranami (Wählerwanderung). Velmi rozsáhlý článek s mnoha grafy naleznete ve Spiegelu.

Abyste jej nemuseli studovat osobně, připravil jsem následující shrnutí údajů z něj, rozdělené podle stran. Údaje o síle a slabosti podle okrsků jsem zase čerpal z Weltu.

CDU

Domovská strana Angely Merkel je v obou spolkových zemích stranou důchodců. Ve věkové kategorii nad 60 let získala v Sasku dokonce přes 40 procent hlasů!

Kromě důchodců je CDU relativně silná i mezi státními úředníky a živnostníky. Naopak u nezaměstnaných a dělníků moc bodů nezískala.

Mizerný výsledek CDU v Braniborsku je dán také nepříliš výraznou osobností lídra (Ingo Senftleben). CDU v obou zemích ztrácela voliče všemi směry, významný odliv zaznamenala ve směru k AfD, ale i vymíráním voličské základny.

Dosažených 32 procent v Sasku nicméně nejspíš zachránilo „velkou koalici“ na spolkové úrovni. Těžko říci, zda z toho máme mít radost. Já moc ne, ale představa zeleného kancléře mě děsí ještě více.

SPD

V Braniborsku jsou sociální demokraté rovněž stranou starších lidí, i když významný podíl mají už nad 45 lety věku. Jejich typický volič je opět důchodce. Podíváme-li se na voličstvo podle vzdělání, čerpá SPD v Braniborsku hlavně z nevzdělaných voličů (34 %).

V Sasku SPD těžce upadla a žádnou významnou voličskou skupinu již nemá. Paběrkuje nízká procenta ve všech kategoriích. Nápadné je, že saští nezaměstnaní důvěřují straně tak málo, že jí dali jen 4 procenta hlasů – hodnota pro sociální demokraty velmi ostudná.

Přes tento špatný výsledek mají nicméně sociální demokraté v Sasku dobrou vyhlídku na vládní posty, protože pro vítěznou CDU jsou daleko, nesrovnatelně přijatelnějším partnerem než AfD.

Rovněž SPD ztratila voliče vymíráním, hodně jejích bývalých voličů ale tentokrát volit nepřišlo.

AfD

Ústřední opoziční strana značně posílila v obou státech a získala značné množství přímých mandátů. Dokázala silně mobilizovat dřívější nevoliče. V Sasku od nich získala skoro čtvrt milionu hlasů.

Věkové těžiště AfD je v obou státech v kategorii 25-59. U důchodců mají výsledky horší, tam dominují staré strany. Na rozdíl od západního Německa však AfD získala poměrně vysoké procento hlasů i mezi mladými do 25 let.

AfD volí daleko více mužů než žen, v poměru zhruba 3:2 i horším. Mezi muži by strana oboje volby jednoznačně vyhrála. Typický volič AfD má střednívzdělání, slabé je postavení strany u vysokoškoláků. Výrazné úspěchy měla strana u dělníků a nezaměstnaných (přes 40 procent!), silné postavení má v Lužici, jejíž ekonomika je svázána s těžbou hnědého uhlí.

Nejslabším terénem jsou pro AfD velká města, kde místy nedosáhla ani na 10 procent.

Zelení

Strana městských vysokoškoláků, jejímiž baštami se stala velká města Lipsko, Drážďany a Postupim.

Postupim je dnes de facto noclehárna pro západní Berlín, není tedy divu, že se berlínské politické vzorce opakují i tam. V pásu satelitů kolem Berlína se Zeleným obecně dařilo. Na vesnici se vesměs pohybují pod 6 procenty.

V Braniborsku dokázali Zelení silně mobilizovat mladší voliče (27 procent v kategorii do 25 let). V Sasku mají mezi mladými 20 procent, přesně stejně jako AfD.

Zelené volí zejména živnostníci a zaměstnanci, mezi důchodci jsou na tom velmi špatně.

V hnědouhelné Lužici dopadli Zelení také velmi špatně, ve většině okrsků měli méně než 5 procent. Jinak ale na rozdíl od svých levicových kolegů (SPD, Linke) Zelení voliče neztratili, ale získali. Čerpali přitom značně z dřívějších nevoličů (jako AfD), prvovoličů a rovněž z nově přistěhovalýchvoličů. Také k nim přeběhla část voličů SPD.

Stejně jako SPD i Zelení se můžou těšit na účast v obou vládách.

Levice (Die Linke)

Bývalá protestní strana východního Německa zaznamenala drsné ztráty. Voliči od ní utíkali ve všech směrech, nedá se určit dominantní posun.

Postkomunistická strana má nejvíce voličů mezi důchodci, nezaměstnanými a dělníky, ale ve všech těchto kategoriích významně zaostává za svými konkurenty (CDU v případě důchodců a AfD u těch dalších). Silná je v „rudém“ Lipsku, Postupimi a Frankfurtu na Odře, kde má kolem 17-18 procent hlasů.

V budoucí vládě Braniborska bude Levice nejspíše zastoupena, v té saské téměř jistě nikoliv.

FDP

Ačkoliv to nějakou chvíli vypadlo, že by se ekonomičtí liberálové mohli dostat do obou zemských sněmů, nakonec nedosáhli ani na jeden. Hodnoty 4,1 a 4,5 procenta jsou vysloveně k naštvání.

FDP má jedinou výraznější skupinu voličů, a to jsou živnostníci, i mezi nimi má však jen kolem 8 procent hlasů. Docela dobře je na tom v Drážďanech, ani tam však nepřekračuje 10 procent.

Freie Wähler

Novinka letošní sezóny, strana silně organizovaná na místní a komunální úrovni. Prosazuje přesun moci k občanům a do regionů, zavádění prvků přímé demokracie, racionálnější hospodaření s prostředky daňových poplatníků atd. Spíš na pravé straně spektra, i když se silně pragmatickými sklony. Dá se říci, že Německo podle FW by se podobalo spíš Švýcarsku.

Nejsilnější pobočka FW existuje v Bavorsku, kde je součástí koaliční vlády s CSU. Braniborská pobočka letos poprvé překonala 5 procent, i když vstup do místního sněmu měla jistý už skrze přímý mandát svého šéfa Pétera Vidy (původem Maďar) v okrsku Barnim II.

Vzhledem k decentralizovanému charakteru strany nelze mluvit o jednotném programu. Jednotlivé zemské pobočky se hodně liší v detailech, a to i tak důležitých, jako je migrace a azyl. Braniborská je daleko měkčí ve věcech migrační a integrační politiky než bavorská. Saská pobočka klade zase daleko více důraz na bezpečnostní otázky a programem se blíží spíše AfD než komu jinému, letos se však do zemského sněmu nedostala.

No dobrá, takhle dopadly jednotlivé strany. Co bude dál? Moje prognóza vypadá asi takto:

V Braniborsku nelze pokračovat s původní rudorudou sestavou „SPD-Linke“, která skrze úbytky obou stran přišla o většinu. Vyšlo to však velmi těsně na „pokažený semafor“ (Rot-Rot-Grün), který má v 88-členném sněmu většinu jednoho hlasu. Politické poměry se tak srovnají s berlínskými, kde už RRG vládne.

Existuje i možnost nahradit Linke CDU, výsledná koalice by měla větší převahu. Spíše se ale domnívám, že první na řadě bude RRG, která je politicky „přirozenějším“ konstruktem.

V Sasku vyloučil dosavadní premiér Kretschmer jednoznačně jak koaliční, tak opoziční spolupráci s AfD. Jeho strana by ovšem spolupráci s postkomunisty z Die Linke také nesnesla.

To znamená, že v Drážďanech zbývá jediná možná koalice: CDU-SPD-Zelení. A Zelení se přitom tváří poměrně asertivně. Jak by přesně měl ovšem vypadat politický program takového slepence, těžko říci, protože na rozdíl od RRG není tato trojice nijak vnitřně konzistentní.

Před volbami existovala malá, ale nenulová možnost, že kdyby CDU skončila druhá, Kretschmer by skončil také – a jeho nástupce by možná byl vyjednávání s AfD otevřenější. Poté, co CDU dopadla lépe, než se ještě na jaře čekalo, se to nicméně dá vyloučit: Kretschmerova pozice se vítězstvím vylepšila a o úřad se nejspíš bát nemusí.

Zatím. Pokud by se mu přeci jen nepodařilo sestavit černo-rudo-zelenou koalici, nedají se vyloučit ani nové volby. Dost záleží na Zelených, zda svoje požadavky v opojení svou nově nabytou důležitostí nepřeženou. Ani ta CDU nesnese úplně cokoliv.

Zdroj: kechlibar.net