Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor sleduje poslední dramatické pokusy fialové zkázy na poslední chvíli udržet ve hře svůj plán, ale i snahu zasít mezi sílící hnutí odporu rozkol – tak jako se to podařilo v posledních parlamentních volbách.

Malá aktualizace:

Andrej Babiš byl dnes ráno osvobozen. Protiproud od počátku celé kauzy vždy tvrdil, že jde o politickou kauzu vyrobenou na odstranění AB z politiky. Každý, kdo si dal tu práci, aby se alespoň v základních rysech seznámil s vyšetřováním a později i obžalobou, musel – tak jako my - dojít k jednoznačnému závěru: Nikdy o žádný trestný čin nešlo. Tím méně mohl být Andrej Babiš čímkoli vinen.

Že to dnes prvoinstančně potvrdil soud, je šokem pro Kavárnu a Šafry všeho druhu (Šafrův web byl založen primárně na podporu kauzy Čapí hnízdo byznysmeny spojenými s TOP 09). Nic to však nemění na tom, že nežijeme v právním státě, ale v totalitě. Snad jediné, co bylo potvrzeno, že platí: Žádný plán nikdy (zcela) nevyjde. 

Soudce Lynč-Šott vlastně rovněž nepřekvapil. Naprosto platí, co o něm dál praví tento text. Pouze si vyhodnotil, že pro jeho osobní „imidž“ bude zajímavější, když (na rozdíl od někdejšího stejně šokujícího rozsudku v případě Věcí veřejných) Babiše osvobodí. Andreji Babišovi gratulujeme, že ho (zatím) nesemlela kola totalitní represe – od policie přes prokurátory a soudy. Protiproud takové štěstí ve své snaze o nápravu bezpráví tajných služeb a vlády při pokusu o jeho likvidaci (zatím) neměl. Zbytek textu tedy neměníme ani o jediné písmenko.

Podplukovnice prorokuje

Za týden touto dobou již budeme znát dvojici kandidátů na úřad prezidenta republiky, která se utká v druhém kole. Samozřejmě za předpokladu, že podplukovnice Eva Pavlová (manželka komunistického rozvědčíka) nemá tajné informace od současných vojenských špiónů. Její prohlášení, že Petr Pavel zvítězí již v prvním kole, je možná pomatené, ale určitě pozoruhodné.

Pokud tím jen nedemonstrovala nějakou rodinnou psychickou lampasáckou úchylku, mohla tím vyzradit státní tajemství Vojenského zpravodajství. To již předvedlo schopnost brutálně zasahovat do politiky (oficiálně má být armáda apolitická), když na jeho rozkaz Fialova vláda dala vypnout svobodná média – mezi nimi také Protiproud. Nepochybně spolu teď chystají něco i na volby.

Tím spíš, že se jim to trochu vymyká z rukou (žádný plán nikdy nevyjde). Arciďábel Babiš i v cinknutých „průzkumech“ stabilně vede (tak alespoň předstírají, že určitě prohraje v druhém kole). Jenže kdo proti němu? Nerudová - Čaputová se ukázala jako podvodnice, generalissimus Pavel jako notorický lhář – neb tak je to učili v kurzech pro špiony. Především se však objevil nečekaný fenomén: Jaroslav Bašta. Poté, co získal v první „diskusi“ na Primě od diváků bezmála polovinu hlasů, naši věznitelé se trochu polekali: Co by jim jejich loutkovodiči řekli, kdyby z té předem připravené frašky nakonec byly opravdové volby! 

Do hrdel a statků

Na přípravě jejich neregulérnosti (poučeni od zkušených volebních podvodníků, soudruhů ve Washingtonu) zatím ve „viditelné části (politického) spektra“ intenzivně makají agentury, korporátní média a justice. Už jsou tak zoufalí, že se s tím ani neskrývají. Soudce Šott (proč jen jsou ta jména tak nomen omen: Rakušan, Černochová, Šott?) v pondělí odsoudí Andreje Babiše. Sice nepravomocně, odvolací soud ten výkřik svévole patrně zruší, protože celá kauza je kompletně prázdná a smyšlená – ale svou roli v neregulérnosti voleb sehraje. Ostatně právě proto se tak nekonečně táhne. Už ji využili k pěti volbám, vždycky marně, přesto to zkoušejí pošesté. Totalita a její slouhové jsou naštěstí vždy nepoučitelní.

Dokonce to vypadá, že tím dosáhnou právě opačného než zamýšleného efektu: Babišův elektorát (jeho tvrdé jádro se již roky nemění) tato zjevná ohavnost a nespravedlnost jen ještě více mobilizuje. Už se proto dokonce v mainstreamu objevily úvahy, zda by nebylo lepší protentokrát Velkého Andreje osvobodit. Prokurátor by se samozřejmě odvolal, takže kafkovský proces by se táhl dál (nepochybně minimálně k dalším volbám) – ale Babišovi voliči by se mohli cítit uspokojeni, a k volbám přijít v menším počtu. 

Kdepak! Šott chce prokázat, že se u soudruha prokurátora Urválka, symbolu politických procesů z padesátých, neučil marně: Hle, jeho jméno je publiku známé i po sedmdesáti letech, přežilo i jeden státní převrat (od chcípající totality ke chcípající totalitě). A to je jediné, co toho namyšleného ješitného hlupce v roli samozvaného soudce Lynče zajímá.

Rvačka v Kavárně

Proto si ani příliš nevšímá, že v Ústředním výboru státostrany (tzv. pětikolka) mezitím nastal chaos. Dvě nejsilnější skupiny soupeří o moc (jako v totalitě vždycky). Ta bruselská, kam patří i NATO, bojuje za rozvědčíka. Ta washingtonská, která své evropské zájmy „outsorsovala“ na Soroše, chce druhou Čaputku, protože první se při rozkladu státu zevnitř (a jeho následného ovládnutí zvenčí) skvěle osvědčila. Dobré na tom je, že nyní také vidíme, ke komu z nich patří jinak napohled monolitní blok takzvaně veřejnoprávních a miliardářských korporátních médií. Bez jejich intenzívní práce by rvačka v Kavárně nebyla vidět. Takhle je to jak na slavném obrázku Josefa Lady – s tím rozdílem, že na něm jde o klasickou českou hospodu.

Nejvíce uraženi se cítí dva mouřeníni, kteří v minulém klání proti Miloši Zemanovi poodstoupili, aby udělali místo tragickému soudruhu Drahošovi (zase nomen omen, to je fakt už záhada!): Jistý Hilšer, jehož jedinou „kvalifikací“ je, že kdysi pronikl na tiskovku vlády, kde se svlékl (ještě s jedním Ukrajincem, ten ale zatím kandidovat nemůže, to až příště). A pak jistý Fischer, jenž měl (a má) obhospodařit voliče strany lidové, neboť oba (Fischer i strana) předstírají, že mají vztah k Pánu Bohu (přičemž svými činy neskrývaně pracují do roztrhání duše pro jeho protivníka). Pro oba platí výrok německého kardinála na adresu tamních lidovců (KDU-KSU): Že jako „dobrý, dobrý, jen nechápe to „K“ (křesťanský) v jejich názvu“.

Mouřeníni dostali sice za odměnu trafiku v senátu, ale bylo jim slíbeno, že příště jednoho z nich dotlačí na Hrad. Leč sliby-chyby, protože prostě nevěří tomu, že ten dobrák Zlý je právě tak notorický lhář jako oni (proto si tak padli do oka). Hilšer dnes pláče, že ani minule „demokratický tábor“ (konečně někdo definoval, v čem ta prolhaná „značka“ má kořen) nebyl tak vnitřně rozdělen. A sám vyzývá, aby jeden z černé dvojice Nerputka – GeneNATOrál odstoupil v jeho prospěch. Už mnoho nezbývá, aby celé minulé spiknutí odhalil (ovšem pak už nemá šanci na další senátní trafiku). To zkušený Fischer-Havel ví, že co je doma, to se počítá – protože jako odškodnění ho možná pošlou si přivydělat někam do Bruselu.

Prachy a strach

Jsou totiž pořád neuhasitelně hladoví. Pravý „vlčí hlad“. Od silvestrovské půlnoci si přitom (z našich daní a z astronomického státního dluhu) přidali docela výrazně: poslanci nyní berou o 12 000, premiér Fiala a Tchajwanec Vystrčil (oba ODS) spolu s bazedovkovou Pekarovou (už o těch jménech nebudu mluvit) o 31 000 měsíčně navíc. Jen ten přídavek je víc, než mnozí důchodci či samoživitelky mají k dispozici pro existenci v Bruselem uměle vytvořené energetické, potravinové a inflační drahotě a startující hospodářské super-krizi, kterou u nás v zastoupení Fialová demoliční četa reprezentuje. Řečeno s prvorepublikovým aforistou: „Že žerou, budiž, ale uráží mě, že při tom ještě tak mlaskají…“  

Už to ale zneklidňuje i některé současné nejprověřenější soudruhy. Třeba takový Alex Švamberk (poskok od miliardáře Lukačoviče, který ke všem svým seznamům, novinkám atd. teď koupil i Právo) se právě opatrně (se všemi nezbytnými piruetami) svěřil v článku, kde zděšeně konstatuje vzpouru větší poloviny Američanů proti bidenovskému establishmentu: „Na to by neměla zapomínat ani Evropská unie, až bude zase protlačovat změny bez podpory obyvatel. I když by ideje evropských lídrů mohly být v zásadě správné a potřebné, nelze je prosazovat proti vůli občanů.“ 

Že by se jim rozsvěcelo? Bez obav. Jenom začínají mít strach, protože ubíjení „podlidé“ se neprobouzejí jen v Americe, ale v celém (domněle již dobytém) Západě. 

Rvačka v hospodě?

Naši nepodvolení o sobě dali na podzim také docela silně vědět. A nejde jen o ty, kteří přišli do ulic. Za nimi je celá armáda stejně smýšlejících, kteří se z různých osobních důvodů demonstrací účastnit nemohli či nechtěli. Nyní mají možnost projevit své postoje zcela „bezpečně“: Jít k volbám a volit „protestně“.  

Říkám to záměrně tak, protože volbou Jaroslava Bašty dají najevo svůj odpor vůbec nejsilnějším možným způsobem. Právě proto se na něm shodla prakticky celá vlastenecká strana barikády – včetně všech politických uskupení, jejichž milión hlasů v posledních parlamentních volbách (kvůli nejednotě) propadl – což umožnilo vznik Pětikolky zkázy. 

Právě to si teď na poslední chvíli uvědomila i mocná bruselsko-washingtonská klika, která nás chce nejen ožebračit (a tím podrobit), ale také zatáhnout do války Bidenových USA proti Rusku. Po zmíněné „diskusi“ na Primě (a jasném vítězství u diváků) se najednou ozval i mediální mainstream. Náhle dostává Bašta prostor, chtějí od něj rozhovory, aby opakoval, co tvrdí od počátku (aniž mu věnovali pozornost): Že jako prezident a vrchní velitel armády naši zemi do války zatáhnout nenechá, a s využitím ústavního práva odvolá Fialovu vládu (k čemuž „chromá kachna“ Zeman už nemá odvahu). 

Domnívají se, že tím mobilizují především větší část odnárodněných Pražáků, jejichž hlasy mohou volby rozhodnout. Proto také na sociálních sítích (na naší straně barikády) náhle vidíme tolik „pochybností“ o Baštovi: Nebyl náhodou v šedesátých trockista? A proč hlasoval pro vstup Švédska a Finska do NATO? Není to vlastně způsob, jak zabránit Babišovi, aby se dostal do druhého kola? A tak dále. 

Mnozí na to slyší. Nakonec může vypuknout i rvačka „v české hospodě“, kterou kavárna tolik nenávidí. Andreje Babiše hlasy pro Jaroslava Baštu neohrozí. Jeho pevné voličské jádro jej do druhého kola dostane tak jako tak (i podle posledního cinknutého průzkumu STEMu vede s 30 procenty). 

V této chvíli jde výhradně o to, jaký vzkaz nepodvolení vládě svou volbou vyšlou: Zda jsou nadále „rozviklaní“, nebo již tvoří sílu, se kterou musí počítat. A to bez ohledu na to, jestli se Bašta do druhého kola dostane, nebo nedostane. Každé jeho procento navíc je pro zbabělce Fialu jeho oblíbený „signál“. Oni se už opravdu bojí. A s napětím čekají na „volební test“.

Nedejme se zmást. Pokud Bašta dostane významná procenta, nebo dokonce postoupí s Babišem, bude to pro totalitu těžký direkt mezi oči. 

Chceme to?

Zdroj: protiproud.info