Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor v předstihu přináší výsledky německých voleb, vysvětluje, že volební falšování je již zcela oficiální metoda legitimizace totality – a přesto si je jist, že nakonec stát a národ ubráníme.

To, co se na nás z Berlína (tzv. z Bruselu) valí, je zničující vlna destrukce, kterou označení tsunami už zdaleka nevystihuje. Ta „jen“ převálcuje vše v jejím dosahu – a opadne. Takže je čas spočítat oběti, ztráty na majetku, a pak vyrazit s patřičným nářadím a odhodláním uvést věci a život do původního pořádku. Jenže tohle je jiné:

Záměrné zničení hospodářství evropských zemí (především energetickým rozvratem) a zadušení chatrných zbytků občanských svobod (především skrze „sanitární diktaturu“ ve virtuální pandemii) má daleko hlubší základ. Neodezní jedním „úderem“. Má setrvat dostatečně dlouho, aby obnova již nebyla možná.

Revoluční „zelená bída“ má nejprve vyděsit lidi zpohodlnělé dluhovým blahobytem natolik, aby se pro ně témata jako migrační invaze (nahrazení původního obyvatelstva historických států muslimským „etnikem“ z Afriky a Blízkého Východu) či vakcinační diktatura stala nepodstatnými. Aby ze strachu a nejistoty se bez většího odporu podřídili centrální moci nevolené bruselské byrokracie, za níž v zákulisí stojí „majitelé klíčů“ (bank, farmaceutického hyperprůmyslu, dalších monopolů navázaných na „dotace“ z našich krvavých daní atd.). Pak už je brána do otroctví, jaké tu ještě nebylo, otevřena dokořán.

Jde to, ach jde…

Zdálo se, že v zemích střední a východní Evropy, které si vlastně nedávno prošly zkušeností nejméně dvou diktatur, se takový plán nemůže zdařit. Jenže ono je to nedávno jen relativně. Stačilo dvacet roků (první desetiletí po převratu bylo navzdory veškeré kritice neuvěřitelně svobodné a prosperující), aby do života vstoupily generace, které o totalitě vědí zrovna tak málo jako národy západní Evropy. Nepřestávající manipulace institucí (vládních i takzvaně nevládních) ovládaných Bruselskou pátou kolonou a síla nových médií (zvláště sociální sítě) z naprosté většiny mladých vyrobily „mankury“, nemyslící lokaje protektorátní ideologie. 

Mohou s nimi provádět cokoli se jim zamane – a dokonce si to i měří. Takzvané „volby nanečisto“ jsou toho ilustrativním příkladem. Mezi středoškoláky je již po léta organizuje Člověk v tísni. Odbočka amerických zpravodajských agentur (založená s přímou účastí Václava Havla) má masku utkanou z předstírání charitativní činnosti. Kupodivu ji však obvykle provádí všude, kde Washington připravuje či již dokonal „barevné revoluce“. My nejsme výjimkou (na Slovensku se to již podařilo). 

Tato politická vlivová agentura má volný přístup do škol, kam je jinak politikům přístup přísně zakázán (národně orientovaným v první řadě). A volby „nanečisto“ pak mají ukázat rodičům, koho by jejich děti většinově volily, kdyby již mohly. U nás tentokrát samozřejmě hlavně Piráty (v dobách, kdy se ještě zdálo, že rozkladnou práci bude vést především Kalousek se Schwarzenbergem to byla mezitím „chcíplá“ TOP 09). 

Problém je v tom, že významná část takto zpracovaných „mlaďochů“ bude mít již při příštích volbách hlasovací právo. Zatímco příslušníků generací, které „pamatují“ – a zatím tvořily blokující většinu, jež u nás nedovolila plně rozvinout stroj na opětovnou cestu do otroctví – naopak ubývá. Jde to, ach jde, jak pravil Jan Neruda, který to ovšem pokud jde o české a moravské odnárodnění myslel přesně opačně. Němci museli vyvolat dvě strašlivé světové války, aby konečně pochopili, jak na to – bez tanků.

Vpřed do chudoby!

Aktuálně to vypadá docela beznadějně. Mladé generace stojí v čele další bolševické revoluce – aniž se rány té předchozí ještě podařilo úplně zacelit a zhojit. Všechna přechozí šílenství se opakují a ještě násobí: Rasismus jede na plné pecky – jen je aktuálně obrácen proti bílému heterosexuálovi. Z privilegovaných menšin (homosexuálních atd.) se stávají modly, na něž každý, kdo chce minimální kariéru, musí přísahat. Vysoké školy vyhazují profesory, kteří jsou málo revoluční. Jakýkoli nesouhlasný názor je prohlášen za protizákonný a cenzurován, nebo už rovnou kriminalizován. 

Ceny energií letí nahoru, ale svazáci opět protestují, že je to ještě málo. Probudila se nejen Gréta v předvolebním Berlíně, jako ovce se devótně přidali v Praze i ti naši. Sice letos začalo šestileté období chladnějších a vlhčích roků (zcela pravidelně vystřídalo předchozí suché a horkéí šestiletí), ale mladí soudruzi (skvěle placení „oteplovači“ z globalistických center) dál ječí svou. 

Brzy se dozvíme, že počasí s „klimatickou změnou“ nesouvisí – právě tak jako předtím tvrdili opak. Budeme sice v zimě mrznout (ani střední třída už nebude mít peníze na přiměřené vytápění), nebudeme svítit (ale pro nefunkční elektroauta budou dobíjecí stanice na každém kroku), ceny všeho včetně potravin v důsledku drastického zdražení elektřiny explodují (stejně jako inflace, tedy znehodnocení peněz), ale svazáci budou dál hřímat: Je to málo! Vpřed do ještě větší chudoby, soudruzi! 

Řízená vzpoura davů

Proč to dělají? To je ta klíčová otázka. Vypadá to napohled přece naprosto nesmyslně. Až dosud to bylo tak, že se manipulátoři pokoušeli o opak: Uspat veřejnost blahobytem – a mezitím provést celou svou šílenou agendu zničení hodnotových principů západní civilizace. Jenže ono se JIM to nezdařilo (žádný plán nikdy nevyjde), vnímavější část veřejnosti se začala „předčasně“ probouzet. A hned šok: Británie připustila lidové hlasování, a šup – už byla z EU. Ve Spojených státech si triumfalisticky nepohlídali „běžné“ volební podvody, a šup – už byl v Bílém domě Donald Trump. 

Proto narychlo (a málo připraveně) spustili Operaci pandemie a s volebními podvody se už vůbec nepárají, provádějí je zcela otevřeně. Ukázalo se totiž, že aktivní polovina probuzené veřejnosti na zničující vakcinační strategii a existenční zastrašování nepřistoupila. A „velká média“ (která mají globalisté pevně v rukou) to v konkurenci s „chudými“ internetovými prohrávají. Ani cenzura a „blokace“ na sociálních sítích už nedokázaly zabránit „probublání“ pravdivých informací. Trumpa smetl brutální volební podvod, jehož podstatnou metodou bylo takzvané korespondenční hlasování. Ani dnes, ač bylo prokázáno už na patnáct miliónů těchto falešných „korespondenčních hlasů“, se tím nikdo nezabývá. 

Jedou naplno dál. Aktuální uměle dlážděná cesta do chudoby je třetím a posledním pokusem, jak zabránit autentickému lidovému povstání. Pochopili totiž, že jedinou možností je, takové „povstání“ naroubovanou chudobou a hospodářskou krizí – vyvolat. A tím mít jeho průběh v rukou. Kdyby totiž vzniklo spontánně, nikdo by je neuřídil. 

Při „řízené vzpouře“ však spoléhají na to, že budou mít dostatek nástrojů (dotace, dávky, příděly atd.) na klasické „rozděl a panuj“: loajální ochrání, bouřící se existenčně zničí. Což pro cíl, („redukce“ populace na „zlatou miliardu“ otroků) bude zcela stačit. Loajální totiž přijmou všechny vakcinační „údery“, v jejichž důsledku se stanou neplodnými, respektive ve střednědobém horizontu je skosí (pochopitelně „úplně jiné“) choroby. A vzdorné rychle přejdou myšlenky na vzpouru, protože veškeré síly spotřebují na prosté přežití svých rodin v „energetickém středověku“. 

Hitler jako princip

To, co tak „úspěšně“ odzkoušeli při odstranění Trumpa v USA, nyní pokračuje v „evropských aplikacích“. Aktuálně ve vládnoucí zemi Čtvrté říše – v Německu. Také tam se stále významnější část veřejnosti bouří proti „sanitární diktatuře“. Už to je samo o sobě něco v tradičně stádní (tzv. disciplinované) společnosti nevídaného. Stejně jako pouhá existence protiimigrační a euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD), která si navzdory totální mediální dehonestaci, napadání, nálepkování a brutálním existenčním útokům na její členy a podporovatele nadále zvyšuje svůj vliv. 

A tak přišlo ke slovu masové „korespondenční hlasování“. Možná až polovina hlasů v nynějších volbách přijde právě odtud. Němci tak už „volí“ několik týdnů! Takže volby už nejsou „snímkem“ politické vůle veřejnosti v přesně určeném čase, jako tomu bývalo v dobách ještě alespoň cudné hry na demokracii. Občan již nemusí přijít do určené místnosti, vstoupit za plentu a sám osobně (a svobodně) projevit svou vůli. Kdo asi posílá ty milióny obálek? Kdo je asi za koho vyplnil? Komu asi kdo vyhrožoval? Koho asi korumpoval, když „prokázal“, že odeslal „tu správnou volbu“? Hra na demokracii tím už definitivně skončila. Podvod a manipulace jsou povýšeny na regulérní princip.

Tím se ale stává principem i něco podstatnějšího: Až dnes ohlásí „odhady“ a zítra volební výsledky, bude jisté, že v Německu – a tedy v celé Čtvrté říši formálně řízené z Bruselu – se k moci opět dostal Adolf Hitler. Je úplně jedno, jakou bude mít (lidskou) tvář či pohlaví (je jich k dispozici na výběr už asi šedesát). Je úplně jedno, jakou sestaví vládní koalici. „Mutti“ Merkelová posloužila jako jeho předskokan – a on (ona, ono) nyní plně převezme páky moci. A už se „nezakecá“. Počínaje brutalitou „zelené chudoby“, přes migrantskou invazi a otevřený rasismus (jen v opačném vektoru), až k vydírání a destrukci ovládaných států a likvidaci historických národů (Slovanů na místě prvním). 

„Německo musí přijmout větší odpovědnost“, znělo říšskými médii během „kampaně“. Přeloženo: Musí vládnout Evropě již zcela otevřeně. Princip Hitler vyhrál druhou světovou válku, a po nezbytné pauze „na zotavenou“ opět nastupuje do Říšského kancléřství. Se souhlasem a požehnáním „vítězných mocností“, včetně Sovětského svazu (Gorbačovův souhlas se sjednocením Německa), který pak pro jistotu zničili jako první. Zbývá Rusko – ze všech stran obklíčené armádami NATO – které Putin odmítl dobrovolně vydat („Vzdejte se, nyc se vam nestane!“ zní ozvěnou z Němci obklíčené krypty kostela ukrývající Heydrichovy atentátníky). 

Volby nebudou regulérní

A přece vůbec nic není ztraceno. Možná právě naopak. Fakt, že současní hitlerovci museli přistoupit k tak hysterickému razantnímu řešení k udržení Čtvrté říše, ukazuje jejich slabost. Mají strach. Právě tak jako předchozí Führer, když chystal přepadení Československa, a pak Polska. Jen zbabělost a ustupování způsobily všechna následná utrpení. Jsme opět německým protektorátem Böhmen und Mähren. Jen kulisy se změnily. 

Brzy po Němcích (náhoda neexistuje) také půjdeme volit, abychom legitimizovali místodržící, novou protektorátní vládu. Protože však ještě nemáme zavedeno korespondenční hlasování (jak ho prosazuje PirStan a Spolu – fakticky ideově vedené Kalouskovými pohrobky z TOP 09), nemusí to vyjít tak „po másle“, jako to vyjde nyní v Německu.

Pořád zde ještě zbývá několik politických uskupení, která odmítají pořádky diktované Německem přes Brusel (zelenou chudobu, vakcinační diktaturu, migranty atd.). Některá „měkce“, jiná jednoznačně. To jsou ta, která otevřeně říkají, že uvnitř EU nás čeká státní a národní záhuba, že je třeba prosadit zavedení referenda (máme ho v ústavě) včetně „zakázané otázky“ – vystoupení ze Čtvrté říše. 

Odpor, odboj, oběti

Jakou budou mít tato uskupení volební sílu – navzdory mediálním skandalizacím, kriminalizaci a praktickému zákazu účasti v kampani ve veřejnoprávních médiích – teprve uvidíme. Stejně jako neodhadneme hloubku manipulací s volebními výsledky mezi volebními místnostmi a „elektronickým zpracováním“ ve statistickém úřadě (aplikace amerických „upravených programů“ je již rozhozena po celé EU). Tak brutálně jako v USA a v Německu to však bez korespondenčního hlasování zatím ještě nepůjde.

Ale i kdyby se jim to podařilo, samozřejmě nic nekončí. Řečeno s Václavem Klausem (poté, co se stal již v devadesátých letech prvním příkladem pokusu o „trumpovské odstranění“ během sarajevského atentátu) – „Jedeme dál!“ Nejenže „JIM“ žádný plán nikdy nevyjde, ale brutalita, s níž chtějí náš stát a národ odstranit z budoucí historie, je naopak mobilizující. Půjdou-li nám po krku, jak zamýšlejí, máme plné právo na odpor, na odboj. Jistěže to bude stát oběti, ale to naši předkové v minulém německém protektorátu také věděli – a přesto do toho ti nejstatečnější šli.

Chce to však zachovat chladnou hlavu. Nestrkat ji v rozhořčení hned pod gilotinu. My starší máme zkušenost, že svobodu nelze trvale potlačit. I na svazáky nakonec dojde. Nic není „na věčné časy“. Musíme však tuto naši výhodu dokázat strategicky i takticky využít. Nenechat se hned zavřít. Stále ještě máme svůj (i když protektorátně tradičně okleštěný) stát. Ať už se nám v nejbližší době podaří či nepodaří vystoupit z EU. Pokusit se o czexit je však naše povinnost.

Ostatně soudím, že Čtvrtá říše musí být zničena.

Zdroj: protiproud.cz