Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor objasňuje pozadí a motivaci dalšího pokusu o puč proti Andreji Babišovi a nabádá k tomu nezapomínat tváře zla, byť by byly sebenechutnější.

Tak se nám zase předvedli v plné obscénní nahotě. Pokus odstranit z politiky Andreje Babiše, suverénního vítěze posledních dvou voleb (všeobecných a komunálních) však opět po pár hodinách selhal. Teď to bude ještě pár dnů dohrávat Česká televize a její bakalovská odvelená jednotka (Respekt, HN a spol.), jíž nyní zdatně sekunduje třetí v partě, majitel webu a televize Seznam.cz.

Musí to soudruzi „Šumanové“ (web napojený na část tajných služeb a podnikatelů, který kauzy kolem Babiše rozjel) pokusit ještě udržet do řevu kavárenského davu na ulicích kolem 17. listopadu (především, či téměř výhradně v Praze). Jinak by neměla ČT v celodenním vysílání mystifikací a dezinterpretací k výročí státního převratu z roku 1989 co živého točit a přenášet. Pak vše zase zmizí převálcováno přípravou zničujících vánočních „dárkových veletrhů“, přežíraček a novoročních pijatyk. 

Proč to všechno?

Alespoň to tak bude vypadat z hlediska konzumenta mainstreamových mediálních virtualit, které již dávno nahradily realitu. Ti, kteří si však ještě nedali zcela vymlátit mozek z hlavy – větší část mimopražské veřejnosti a menší, i když rostoucí, část té pražské – mají právo vědět, co měla tahle obludná a nechutná operace za smysl. Co bylo jejím motivem a jaký má mít výsledek, když zjevně nemůže stačit k vyvolání vládní krize (ačkoli si k tomu už TV Nova vytvořila okamžitě znělku stejného znění)? 

To je také jediný důvod, proč jsme se rozhodli věnovat se této „kauze“ také na Protiproudu – i když v redakční debatě zpočátku převládal názor, že ji máme ignorovat – a právě tím dát najevo náš názor. Mnozí naši věrní čtenáři (a stálí přispěvatelé na provoz, Pán Bůh jim to zaplať!, jen díky jim uprostřed totální ekonomické blokády ještě existujeme!) se však ptají, a tak nezbývá než odpovědět. 

Pro pořádek ještě řekněme: tohle není „náš závod“ (Jak pravil pan Načeradec, když si rval vlasy, co zase vyvádí „jeho“ Slavie: Co se rozčiluju? Je to můj závod? Není.). Válka, již vede A. B. s nedávnými vládci, dnes politickými trpaslíky, které vstupem do politiky prakticky zničil, nebo jimž naopak umožnil existenci (Piráti), jde zcela mimo skutečný zájem našeho státu a jeho národů. 

TOP 09, STAN, lidovci, ODS a ČSSD – a Bruselem organizovaní Piráti na místě čelném – jsou ve větší či menší míře pouze „místní“ odnoží evropské centrály globalistů, kteří chtějí státy a národy zlikvidovat. Andrej B se pro ně stal kunou ve společném kurníku – neb je začal požírat. Protože si však pro tuto hostinu musí udržet popularitu významné části voličů, spustil odvážně národní píseň. Tím se ovšem zase znelíbil významným zahraničním protektorům, kteří se rozhodli dát požíraným slepicím příležitost ke kvokání – a tím Babiše opět „normalizovat“. V tom spočívá celý motiv absurdní kauzy Čapí hnízdo – včetně její současné eskalace. 

Za vším hledej Temelín

Ano, právě tak to je. Dostavba Temelína již způsobila jeden protivládní puč a stála (téměř ne jen politický) život předsedy vlády Petra Nečase. Tehdy, za Obamy, v přímé režii americké ambasády a jejích místních výkonných paží – prokurátorů Lenky Bradáčové, Ivo Ištvana a policejního plukovníka Roberta Šlachty. Za Trumpa (ve fikci „Amerika first“) se již zdejší ambasáda takto přímo neangažuje. Tajné služby USA však na dostavbě Temelína Westinghousem (a tím i přímé přítomnosti amerických vojáků u nás) pochopitelně dále trvají. A neuhnou.

Andrej Babiš udělal téměř identickou chybu jako Petr Nečas. Začal brát problém Temelín „premiérsky“ vážně – a tedy vést o dostavbu Temelína spor. Ví samozřejmě, že jediný, kdo může Temelín dostavět (což životně nutně potřebujeme) v patřičné úrovni bezpečnosti, kvalitě a v neposlední řadě s jistou finanční únosností, je rusko-české konsorcium. Pokud by se měl konat regulérní tendr, nemůže jej vyhrát nikdo jiný. Polozkrachovalý Westinghouse je pouze vytunelovaná katastrofa. Proto se premiér pokusil o cimrmanovský „úkrok stranou“: vypustil balónek, že by se mohla dostavba odložit, či alespoň v Dukovanech zatím nahradit „modernizací“. 

Tohle neměl dělat. Američané dali okamžitě (přes svou strukturu v našich tajných službách) pokyn své dlouholeté skvěle placené mediální spojce (Slonková – Kubík) – a roznětka „bafla“. Že měla podobu zvláště odpornou – psychicky nemocný premiérův syn žijící ve Švýcarsku – je jim samozřejmě nejen lhostejné, ale dokonce pro ně výhodné. Bizarní politické porno-video zjevně nemocného člověka odpovídajícího podle pokynů dvou novinářských bestií a pořízené skrytou kamerou – je právě to pravé „maso“. To se „chytí“. 

Nevydrželi mlčet

Je to až komické – lze-li takové slovo při zneužití rodinných tragédií k byznysovým a politickým cílům použít. Další koryfejové těchže amerických služeb neodolali: nechat všechnu „slávu“ (a peníze) jen Slonkové s Kubíkem? To tedy ne. Mezi prvními přispěchal se sebeudavačským komentářem (jak jinak) výkonný ředitel Sorosovy agentury Evropské hodnoty homo-pornoherec Janda. Na Twitteru napsal: „Ať už to dopadne jakkoliv, tak je jedna věc, které se obávám nejvíc. Úřednická vláda Rosatomu. Ať už v ní bude sedět kdokoliv.“

O. Kundra (Respekt.cz.) šel ještě dál. Rovnou cituje z úředního zápisu rozhovoru A. Babiše s americkým ministrem obrany J. Mattisem: Podle dokumentu český premiér důrazně odmítl, že by někdo vyjednával o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany s ruskou stranou, a sdělil, že vláda v tuto chvíli debatuje o modelu, na jehož základě bude případný tendr organizován a financován.(...) A mylně se domnívaje, že něco zachrání, Babiš krátce zmínil i snahu Číny získat vliv v Česku prostřednictvím problematických investic - a řekl, že jeho vláda diskutuje o přípravě zákona, který by umožnil z důvodů národní bezpečnosti odmítnout i formálně soukromého investora. Mýlil se. Žádná servilita už nepomohla.

Je ovšem skvělé, že Kundrové a Jandové nevydrželi mlčet. Chybějící dílky obrázku Babišova problému dorýsovali vcelku věrně. 

Jeho celkový rámec pak přidal I. Preobraženskij. Před dnešním (!) jednáním premiéra s americkým ministrem energetiky R. Perrym (kde se vzal tu se vzal) mimo jiné o projektu Nord Stream 2 (a před čtvrtečním společným jednáním české a polské vlády) píše s odkazem na jakousi „českou diskusi na sociálních sítích“, že prý „se spekuluje o propojení A. Babiše s Kremlem, neboť nedávno údajně česká vláda změnila názor, a přestala projekt Nord Stream 2 odmítat. 

Žumpa je bezedná

No – a to je celé. To ostatní divadlo je zcela bezpředmětné. Navíc sehrané jako obvykle tak amatérsky, v tak obvyklém „overkill“ (přestřelení), že kdyby to nebylo na zvracení, bylo by to k popukání. Nemohou se změnit, a nevědí proč. Jen pomalu už zase začínají zoufale tušit, že celá zbabraná operace nemůže skončit jinak, než že Velkému Andrejovi opět přinese ještě další zpevnění volebních preferencí (byť se to nepochybně pokusí zpochybnit agentury pro výrobu „fake news“ – oficiálně „pro výzkum veřejného mínění“ – placené ČT a spol.). Babiš nakonec posílí.

Právem. To, co na něj tentokrát vylila mediální a politická obsluha fekálií jen posunulo dále meze neúnosnosti. Profesionální i lidské. Žít v tom sice musíme, přijmout to ale jako „normální“ – to už ne. V tomto smyslu je třeba projevit Andreji Babišovi lidskou solidaritu. Ostatně i politickou. Fakt je, že v základních otázkách další existence našeho státu a jeho národů pracuje zatím objektivně relativně statečně. Umí si někdo vůbec dnes ještě představit, jak by s Marakéšem, Istanbulskou smlouvou či Paktem OSN o migraci „zacházel“ jeho předchůdce B. Sobotka (ČSSD)?

Jak je na tom „náš závod“?

Jistě, je otázkou, dokdy ta odvaha Babišovi vydrží (určitě však do jarních voleb do Evropského parlamentu), nebo kdy udělá v jiné věci národního zájmu dramatický krok do jiné propasti – například právě pokud jde o dostavbu Dukovan a Temelína. Teprve to odpoví na páně Načeradcovu otázku po životních zájmech „našeho závodu“. Platí však: V tisíci a jedné věci lze mít k Babišovi výhrady, ale ne dnes. 

Nemluvě o tom, že jeho vystupování, způsob zvládání kritických situací a ostatně i jeho (právem) sebevědomé a inteligentní jednání na zahraničních jednáních je něco, zač se nemusíme stydět. A to nejen ve srovnání se Sobotkou, ale i s dalšími předchozími premiéry – v podstatě všemi, kteří přišli po Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. 

Jediné, co stojí v blízké budoucnosti za analýzu, je fascinující tupost Fialů, Bartošů, Kalousků, Bělobrádků, Hamáčků či Gazdíků v mimořádně nechutné krizi, kterou jim tajné služby cizí velmoci skrze paní Slonkovou přihrály – a na kterou oni s takovou zběsilou radostí všehoschopných neschopných naskočili. A pochopitelně i manévrovací schopnosti Vojtěcha Filipa a Tomia Okamury. Ale na to si musíme počkat. 

Jednou

Teď ještě vydržet orgiastické kavárenské řvoucí blbno kolem 17. listopadu v Praze. Prezident k tomu ostatně již na Nově řekl své – a téměř nic k tomu není třeba dodávat: Pokud Andrej Babiš vydrží s nervy, nemůže prohrát. To platí pro všechny vlastence téměř univerzálně.

Mediální koordinátorka Člověka v tísni (Sorosova zpravodajská agentura washingtonského Deep Sate, financovaná nedobrovolně z našich kapes přes daně České televizi) A. Černá si na Twitteru udeřila s obdivem hlavičkou o hřebíček: „O Sabině Slonkové se jednou děti budou učit ve škole.“

Dokud bude mít výchovu našich dětí ve svých rukou tato obludná bolševická organizace, bude to platit. Totéž, jako když byl vzorem Pavlík Morozov. Ale až jednou budeme oslavovat skutečné obnovení naší státní suverenity a skutečnou svobodu, bylo by chybou všechny ty Slonkové ze školních osnov vyjmout.

Jak vypadá zlo i v těch nejoplzlejších podobách bychom zapomenout neměli.

Zdroj: protiproud.cz