Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V knize, kterou právě dopisuji, a která bude na pultech na začátku příštího roku, dokládám mimo jiné následující teze:

1. Elita, která dnes vládne v evropských zemích i USA, má takovou superpřevahu, že dokáže snadno potlačit veškeré pokusy o změnu. Nepomůžou volby, demonstrace, pokusy o násilný převrat, šíření myšlenek ve školách atd. Se vším si elita poradí.
2. Moc této elity bude postupně slábnout, a to zejména v důsledku rostoucích vnitřních rozbrojů, ale také byrokratické neschopnosti a tuposti. Tento trend rozpadu již začal.
3. Dříve či později elita zeslábne tak, že bude možné ve většině zemí bývalého Západu dostáhnout stejné změny poměrů, jaká se podařila v Maďarsku a Polsku.

Co s tím má společného Katalánsko?

Jsme svědky války uvnitř superelity. Ano, samostatnost chtějí Katalánci, nicméně stejně důležité je připomenout, jací lidé a jaké síly trend tlačí. Třeba barcelonská starostka Ada Colau, ultramarxistická aktivistka, která se nedávno proslavila tím, že okázale pozvala imigranty, ignorovala informaci o chystaném teroristickém útoku a nakonec se vesele smála na pohřbu obětí. Ada Colau není na místní poměry extrémistka, je spíše typickou ukázkou politických poměrů v Katalánsku.

Pokud budou takoví lidé neomezeně vládnout, dá se čekat, že zavedou 26 pohlaví, budou zavírat za vyslovení slova „maminka“, povzbuzovat středoškolačky, aby se staly sexuálními otrokyněmi, a během pár let promění Katalánsko v obrovský výcvikový tábor Al Kajdy. To je nadsázka, ale jen malá.

(Tím nezpochybňuji právo Katalánců na sebeurčení. Je to jejich země a je pouze na nich, jestli jí zničí).

Nezávislé Katalánsko bude vypadat jako diktatura Matěje Hollana.

Proti nim stojí španělská vláda, která je asi stejně konzervativní jako německá vláda. Její pohled se od katalánských extrémistů neliší v žádném významném bodě. Jediný rozdíl je snad v tom, že premiér Rajoy by postupoval pomaleji a bral více ohledů na obyvatele. Dnes proti němu válčí ty skupiny, které vláda roky podporovala a pomáhala jim. Jiná složka stejné elity. Prostě se to docela obyčejně vymklo z rukou, podobně jako se vymykají islamisté importovaní do evropských zemí. A vidíme byrokratickou tupost centrální španělské vlády, která si zase neví rady. a která nedokáže nabídnout nic jiného než cenzuru a mlácení lidí. Stejně jako v Německu i jinde.

Proto jsou také v Bruselu tak na rozpacích a proto velké televizní sítě nevědí, co mají cenzurovat. Obě strany jsou „jejich.“ Aktéři na obou stranách chodili do stejných škol, vyznávají stejné ideály a berou peníze ze stejných nadací.

Ať se bude situace v Katalánsku vyvíjet jakkoliv, běžní obyvatelé Evropy na tom nemůžou prodělat. Elity se rvou mezi sebou a mají méně času škodit ostatním. Zbytečné použití síly narušilo důvěru nejen mezi vládou a lidmi, ale také mezi různými složkami elity. Výborně.

Není nejmenších pochyb o tom, že katalánští aktivisté nakonec najdou se španělskou centrální byrokracií společnou řeč. Spojuje je multikulturalismus, dotace, láska k nesmyslným regulacím, podlézavost vůči eurobyrokracii i nenávist k normálním pracujícím. Nicméně jednoduché to nebude a zabere to značný čas. Poté, co se německé vládě nepodařilo zadupat do země AfD, je to další příznak slábnutí.

Poté, co se německé vládě nepodařilo zadupat do země AfD, je to další příznak slábnutí.

Pro obyvatele Evropy to znamená, že sice budou čelit stále početnějším a brutálnějším islámským komunitám, ale na druhé straně bude slábnout vládnoucí moc. Což je skvělá zpráva, protože vlády se stejně nepokouší chránit obyvatele, nýbrž hájí zájmy islámských kolonistů. Rozpad státní moci zvyšuje šanci Evropanů na úspěšnou obranu.

P.S. To ale nemění na základním mravním a politickém principu, že pokud lidé chtějí žít po svém a ve svém státě, mají na to právo a žádná centrální moc jim v tom nesmí bránit.

Zdroj: petrhampl.com