Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor komentuje pokus o protivládní puč v Polsku, který na rozdíl od toho kyjevského zatím nevychází úplně podle představ dramaturgů z Bruselu - možná i pro to, že černý americký režisér za pár týdnů končí.

Evropská komise se opět vložila do boje proti jedné demokraticky zvolené vládě členského státu EU. Využila uměle vyvolané „krize“ v Polsku a dala Varšavě najevo, kdo je tam protektor a kdo podřízený „místodržící“. Bruselem nenáviděná konzervativní vláda dostala dva měsíce na to, aby přestala prosazovat politické záměry - na jejichž základě byla zvolena.

Podle místopředsedy Evropské komise (EK) Franse Timmermanse, bruselský „komisariát“ v Polsku vidí „systémový problém“. Není nad upřímnost - i když vyjádřenou orwellovským newspeakem. V překladu tím chce říci: chyba v systému spočívá v tom, že se polská vláda chová jako představitel suverénní země a chce ve své zemi vládnout bez poručníkování říšského protektora.

Za záminku si bruselský establishment vzal poslední pokus soudruhů z varšavské kavárny, kteří se o víkendu pokusili o generálku na protivládní puč. Dobře organizované protesty a demonstrace, které začaly v pátek večer, měly v optimálním případě přerůst ve varšavský Majdan se vším, co patří k tomuto žánru, odzkoušenému na mnoha místech světa - nejblíže nám v Kyjevě.

Revoluční dramaturgie

Demonstrace, které byly koordinovány i v dalších polských městech, zahájili poslanci místní bruselské Páté kolony s krycím názvem Občanská platforma (OP), jejichž bývalý předseda Donald Tusk za mimořádné zásluhy při podrobení Polska Čtvrté říši dostal exkluzívní „miliardovou“ trafiku „prezidenta“ rozpadajícího se impéria.

Většina polských opozičních médií, v koordinované spolupráci s „bratrskými“ kavárnami a jejich mediálními „sekcemi“ v celé EU, se pokusila vyvolat dojem, že v ulicích je proti vládě celá Varšava, respektive celé Polsko. Ovšem když druhý den vyšli do ulic naopak občané podporující vládu (počtem levicové liberály v ulicích podstatně převýšili), žádná hlavní západní média, pochopitelně včetně České televize a rozhlasu, o tom neinformovala.

Demokratická okupace

Záminkou pro „revoluční akci“ spočívající v okupaci hlavního jednacího sálu Sejmu (parlamentu) se stalo hlasování o státním rozpočtu na rok 2017. Poté, co „demokraté“ z Občanské platformy zablokovali svými těly a transparenty přístup k mikrofonu a celému řečništi, rozhodli se vládní poslanci, kteří mají v Sejmu většinu, opustit sál a odhlasovat státní rozpočet v jiné místnosti parlamentu. Bruselané samozřejmě hlasování neuznali a rozjeli divadelní představení, do kterého zapojili vzápětí i bojůvku před sněmovnou, která zablokovala všechny východy z budovy - a uvěznila tak vládní poslance uvnitř. Demokraté jako víno.

„Ďáblův karneval“ pokračuje

Celá operace, která vyvrcholila kolem půlnoci, byla zorganizovaná (podobně jako divadlo kolem ústavního soudu před rokem) hlavní údernou silou kavárny, Komitetem na obranu demokracie (KOD). Ve velké většině se do ní zapojili „progresivní síly“, které byly v polských ulicích vidět už letos v říjnu při tzv. „černém“ feministickém protestu proti zákazu potratů, který polští katolíci nazvali dosti trefně Ďáblův karneval.

Tentokrát ovšem bylo cílem ještě něco víc: vyvolat násilné pouliční nepokoje, při kterých by tekla krev. Podle očitých svědků se pod kola poslaneckých aut bráněných policií vrhaly poměrně dobře organizované skupiny s bojovým úkolem - zařídit, aby před kamerami tekla krev. Někteří se dokonce pokusili naaranžovat „oběti“ policejního násilí, aby tak patřičně rozjitřili emoce. Provládním pravicovým médiím se ale podařilo nafilmovat okolnosti vzniku tohoto videa „obětí“ policejní brutality, ze kterého jasně vyplývá, že se jedná o předem připravenou provokaci - takže celá akce skončila blamáží.

Pravicová média zachytila snahu opozice „přifilmovat“ si oběť policejní brutality

Peníze neziskovek a penze estébáků

Jednou ze záminek, která také měla zvednout vlnu „lidového odporu“, bylo údajné omezení přístupu novinářů do parlamentu. Podstatou tohoto „brutálního útoku vlády proti veřejné kontrole“ však ve skutečnosti bylo rozhodnutí omezit počet zástupců médií na dva z každé redakce a kontrolu jejich pohybu po parlamentě jen na místech vyhrazených novinářům. Tedy opatření, které ve zhruba stejné poodobě platí po celé Evropě, včetně Bundestagu nebo české Sněmovny či Senátu.

Ovšem hlavním důvodem, proč se celý neúspěšný pokus o puč odehrál, byla snaha zabránit schválení státního rozpočtu. Ten totiž zasazuje mnoha neziskovkám a dalším „vlivovým“ skupinám kavárny, které byly v minulých letech štědře podporovány z daní polských občanů, citlivou ránu. Nejenže zásadním způsobem škrtá v příjmech různých multikulturních neziskovek a organizací podporujících migranty a celou probruselskou revoluční levicovou agendu (včetně té feministické a homosexuální). Zásadním způsobem také omezuje příjmy bývalých komunistických tajných policistů, kteří byli minulou vládou štědře odměňováni za své služby na výsluhách a penzích.

Penze bývalých polských „estébáků“ rozpočet razantním způsobem krátí, což především vedlo k onomu divadelnímu představení před budovou parlamentu. Mezi těmi, kdo celou operaci koordinovali a řídili, byly vidět známé tváře bývalé komunistické státní bezpečnosti. A ne ledasjací.

„Tisíce“ demonstrantů KOD podle České televize blokují polský Sejm

Zpravodajští generálové

Jako jeden z řídících důstojníků celé akce byl u Sejmu k vidění i generál Marek Dukaczwewski, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby WSI, kterou nechal tragicky zesnulý prezident Lech Kaczinsky rozpustit. Podle některých polských publicistů právě za tuto opovážlivost zaplatil společně s dalšími antikomunistickými funkcionáři svým životem, když na palubě vojenského speciálu nad Smolenskem údajně vybuchla v dubnu 2010 nastražená nálož.

Důvodem likvidace WSI bylo podle bývalého prezidenta Kaczinského zneužívání této tajné služby, která se stala za prezidentů Aleksandera Kwaśniewského a Lecha Wałęsy druhým mocenským centrem pracujícím ve prospěch nadnárodních skupin proti Polákům. Není divu, že se do celého víkendového Majdanu ihned zapojila hlavní „bruselská spojka“ - bývalý prezident a rovněž agent polské komunistické tajné policie Lech „Bolek“ Walesa, který vyzval v dramatickém prohlášení aby bylo Polsko Bruselem co nejpřísněji potrestáno za údajné nedodržování demokratických principů. Kozel zahradníkem.

Walesa a „bruselský mobbing“

Walesa chce podle svých slov svrhnout vládu Práva a spravedlnosti a ukončit dominanci jejího lídra Jaroslava Kaczynského, který je podle něj nebezpečný a nezodpovědný. „Jsem na cestě na věčnost, ale dokud mám sílu, nechci dovolit zničení Polska,“ svěřil se Walesa s tím, že se (pozoruhodný program pro umírání) pokusí vytvořit celonárodní hnutí za vyhlášení referenda o konání předčasných voleb.

Je to samozřejmě směšné teatrální gesto. Podpora Walesy mezi polskými občany je mizivá, stejně jako podpora jeho soudruhů z Varšavské kavárny. Když se před šestnácti lety pokoušel naposledy obhájit v přímé volbě funkci prezidenta, podpořilo ho pouhé jedno procento Poláků.

To ovšem neznamená, že Bruselané vzdali záměr vyvolat polský Majdan. Konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS) jim totiž podstatně narušuje jejich plány - právě tak, jako se to stalo ve Spojených státech. 

Ostatně je velmi pravděpodobné, že po dvacátém lednu, kdy bude inaugurován nový americký prezident, bude pozice polských konzervativců, kteří měli s obamovou administrativou podobně napjaté vztahy jako s Bruselem, ještě více posílena. 

I když současné „adventní povstání“ nakonec nepovede k pádu vlády a předčasným volbám - jak to požaduje protektorátní bruselská opozice - napětí se bude zřejmě dále stupňovat. Prostě proto, že konzervativci mají dost síly, odvahy a morálního odhodlání, aby plnily své předvolební sliby. Tak, jak by to ve skutečných demokraciích (nikoli jen hře na ni v papírových kulisách bruselské diktatury) mělo být normální. Tak, jak je to normální již nějaký čas třeba i v sousedním Maďarsku.

Svět je v pohybu. Třeba to bude normální jednou také u nás.

Zdroj: protiproud.cz