Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor podrobně vysvětluje svůj názor na charakter současné politicko-mediální paniky, nabádá ke střízlivému postoji a nastiňuje, jak to celé souvisí s likvidací křesťanských hodnot.

Velká Británie byla jednou z prvních zemí, která vyhlásila už v 18. století svobodu tisku. Přesto na počátku 19. století nařídila vláda kontrolu "pravdomluvnosti" novinářů. Výsledek? Více než polovina žurnalistů byla potrestána nucenými robotami v koloniích.

Dnešní mainstreamová média (tedy ta, která masově ovlivňují veřejnost), tištěná, audiovizuální i internetová se podobných zásahů obávat nemusejí, i když lžou, lžou a lžou. Po rozkladu komunismu jsme se naivně domnívali, že teď budou žurnalisté konečně publikovat pouze pravdu. Já sám jsem tenkrát po listopadu 1989 působil jako profesionální žurnalista - a brzy pochopil, že pokud se budu chtít v médiích udržet, tak bez lhaní to nepůjde, proto jsem s novinařinou skončil. Tím samozřejmě neříkám, že všichni mainstreamoví novináři jsou lháři a podvodní manipulátoři, ale pokud jsou poctiví, tak budou nutně dřív nebo později s otázkou volby slušnosti nebo podlosti konfrontováni.

V čem je problém?

Totalitní režimy nacismu, fašismu, komunismu a islámu média striktně kontrolují a ukládají jim, aby psaly lži, zatímco v takzvaných demokratických režimech jsou to naopak vlastníci médií, kteří kontrolují vládu, její politiku a ideologii. Poslanečtí a prezidentští kandidáti si média před volbami poníženě předcházejí, jen aby dostali dostatečně velký prostor v nejčtenějším deníku nebo nejsledovanější čas v televizi. Konzorcium, které vlastní příslušné mainstreamové médium, má moc kdykoliv morálně nebo profesionálně znemožnit kandidáta u veřejnosti, někdy dokonce i celou vládu nebo prezidenta. Stačí vypustit do světa lež nebo polopravdu, aby dotyčná osoba nebo instituce u lidí ztratila dobrou pověst. Nejen politikové, ale i vědci, umělci a žel i církevní hodnostáři se takové diskreditace častokrát bojí víc než přepadení od lupičů.

Tato situace nespadla z čistého nebe. Má to souvislost s dechristianizací společnosti už od osvícenských dob 18. století. Není náhodou, že právě tehdy Voltaire, Diderot, d'Alembert a další amorální reprezentanti osvícenství se dožadovali odstranění cenzury a "svobody tisku". Jenže co si pod tím pojmem představovali? Především svobodu lhát. Voltaire sám naprosto jasně své stoupence ke lži vyzýval, když šlo o boj proti Katolické církvi, jak dokazuje jeho korespondence.

V 19. století, kdy se postupně prosazovala parlamentní demokracie na celém evropském kontinentu, bohatí příslušníci buržoazie zakládali deníky a chrlili je v obrovském nákladu mezi veřejnost. Zcela logicky čím vyšší náklad, tím větší možnost formování názorů obyvatelstva. Liberální deník s několikamilionovým nákladem osloví obrovské masy lidí, zatímco křesťanský týdeník s pár tisíci výtisků nemá šanci. Vysoký náklad vyžaduje samozřejmě obrovské peníze. Ty tenkrát měli (a dodnes mají) vyznavači osvícenství a liberalismu, někteří pocházeli též ze zámožných židovských kruhů. Katolickou církev a spolu s ní i morálku a civilizaci, kterou ona vtiskla Evropě, bytostně nenáviděli a napnuli všechno úsilí, aby ji zničili. Mainstreamové noviny 19. století, především v Německu a ve Francii, se předháněly v šíření záměrných lží o křesťanství a Církvi, některé z nich přešly i do školních učebnic.

Dodnes v hlavách lidí kolem nás

Veřejnost neznalá dějin nasávala z periodického tisku dezinformace o křížových výpravách jako o lupičských akcích katolických vládců a prelátů vůči ubohým nevinným muslimům, o turecké agresi proti Evropě samozřejmě ani slovo. Noviny přinášely hrůzostrašné vylhané zprávy o krutosti inkvizice a o vině Církve na čarodějnických procesech, samozřejmě zahalily mlčením skutečnost, že papežové svatý Pius V., Klement VIII. a Innocenc X. ostře proti upalování domnělých čarodějnic a čarodějů vystupovali a generální inkvizitor Desiderio Scaglia na počátku 17. stol. čarodějnické procesy kategoricky odsoudil a požadoval tresty pro všechny soudce, kteří vynášeli v těchto kauzách rozsudky smrti.

Francouzská revoluce, do té doby největší krvavá lázeň pro katolíky, byla "svobodným" tiskem vychvalována jako počátek svobody lidstva, aniž padla jakákoliv zmínka, že šlo o první moderní genocidu z náboženských důvodů páchanou nejhoršími zločineckými kreaturami - a to proti věrným katolíkům, jejichž jediným proviněním bylo, že nechtěli zradit víru svých otců. Jak uvádí český jezuita P. Konrád Kubeš ve svém spise "Za pravdou Kristovou", mediální lži nabývaly tenkrát i komické podoby. Tak například několik německých novin tvrdilo, že prý papež Kalixt III. v polovině 15. století, když se objevila na obloze kometa, ji "vyloučil z Církve", papež Lev XII. na počátku 19. století prý zase zakázal katolíkům nechat se očkovat proti neštovicím, jeho nástupce Řehoř XVI. potom údajně prohlásil železnici za "nástroj ďáblův". Marně by badatel ve vatikánských archivech hledal jakýkoliv papežský dokument na tato témata, to však nebrání, aby se tyto lži čas od času někde znovu objevily.

Ještě horší ale byly a jsou lži proti katolické víře a morálce. Mainstreamový tisk již v 19. a zejména na počátku 20. století vychvaloval rozvod a manželskou nevěru jako projev lidské svobody, mezi světovými válkami potom velebil potraty jako "osvobození" ženy a dával v této věci za vzor Sovětský svaz, který jako první stát světa vraždy nenarozených legalizoval. Tato drzá a cynická kardinální lež popírající jednoznačnou pravdu o nedotknutelnosti lidského života od početí, hlásanou magisteriem Církve a plynoucí i z přirozeného mravního zákona, měla být - jak velí člověku normální mravní cit - tvrdě trestána, jenže zákon o "svobodě tisku" to neumožňoval.

Bohatí vlastníci tištěných periodik, většinou příslušníci zednářských lóží, velmi dobře věděli, že nutí své zaměstnance novináře lhát. Ti psali na jejich příkaz, že potrat je pro ženu zdravotně úplně neškodný, plod, který nosí pod srdcem, není ještě člověkem, potrat je projevem její svobody, zejména když nenarozené dítě má nějakou diagnostikovanou vadu. Tak se podařilo vtlouci do hlav Evropanům před druhou světovou válkou i po ní zločinnou představu, že nepřípustnost umělého potratu je prý diskriminací ženy a omezením jejich práv. Na podporu uváděli i stanoviska některých lékařů, kteří využívali publicitu, již jim tato média poskytovala - a proto mluvili tak, jak si tiskoví magnáti přáli.

Totéž platilo i o dalších morálních pravdách a hodnotách. Ještě před nástupem Hitlera k moci Margareth Sangerová a Mary Stopesová propagovaly kromě potratu a antikoncepce též eutanázii, kterou poté v Německu praktikoval hitlerovský režim. Mainstreamová média oběma dámám poskytovala široký prostor pro hlásání těchto zvrhlých názorů. V celém poválečném období až od současnosti vliv mainstreamových médií vzrůstal především skrze rozhlas a televizi a v 21. století díky internetu.

Vlivná mediální lobby z pozákulisí vymývala lidem mozky propagací gejovství a lesbické lásky. To, co bylo samotnými prameny Božího zjevení, tedy Písmem svatým a posvátnou Tradicí označeno za ohavnost, která zabraňuje přístupu do Božího království, se stalo náhle díky mainstreamovým médiím "jinou orientací", jejíž nositelé prý mají stejná práva uzavírat manželství a zakládat rodiny (skrze adopci) jako heterosexuálové. Tato "práva" dnes rozšiřují ještě na transsexuály a další pachatele sexuálních zvrhlostí, těmito "právy" zdůvodňují své požadavky zavedení sexuální výchovy už v mateřských školách, legalizaci pornografie bez jakéhokoliv omezení atd. Kdo na veřejnosti zastává eticky správné postoje podle přirozeného i nadpřirozeného zákona, je okamžitě mediálně diskreditován, proto se politikové, vědci a umělci bojí vystupovat proti mainstreamovým názorům.

Současné mediální lži o koronaviru

Takzvaná koronavirová pandemie ochromila život téměř na celém světě. Lidé vyděšení hrůzostrašnými televizními snímky stovek rakví z italského Bergama připravených pro pacienty, kteří ten den prý umřou na Covid 19, nebo hromadnými hroby z USA, kam jsou házeny rovněž stovky rakví, nebo řečmi politiků, že prý "jde o životy" (ministr vnitra J. Hamáček), si nechají naprosto bez protestů a dokonce s vděčností naordinovat domácí vězení, ačkoliv za jiných poměrů by rozhořčeně vyšli do ulic. Bohužel i představitelé Katolické církve, až na malé výjimky, kapitulovali a často ještě dříve, než úřady po nich požadovaly omezení nebo zákaz bohoslužeb, sami zavírali kostely, což ostrými slovy právem pranýřují známí biskupové Athanasius Schneider, Carlo Maria Viganó, Jan Pawel Lenga, tři kardinálové a další signatáři manifestu "Veritas liberabit vos" (článek na PP). Obzvlášť skandální a před Bohem neomluvitelné je nařízení podávat svaté přijímání pouze na ruku, a to dokonce i při tradičních ritech, které tuto formu kategoricky vylučují, jako takzvaný tridentský obřad nebo řeckokatolická svatá liturgie.

Je to nepochopitelné už z toho důvodu, že věřící katolík by měl vědět, komu patří tištěná i audiovizuální média, jež šíří tuto atmosféru koronavirové paniky a děsu. Jejich rodokmen sahá až k protikřesťanskému osvícenství, lež je pro ně totéž jako potřeba dýchat. Pokud titíž lidé, kteří díky mainstreamovým médiím ovlivňujícím politickou scénu prosazují legální vraždy nenarozených dětí, sňatky osob stejného pohlaví a možnost jeho "změny", pornografii, prostituci a znemravňování dětí takzvanou sexuální výchovou a při tom lžou, že jde o "práva člověka", zároveň vyvolávají nepříčetný strach ze "smrtícího" koronaviru a volají po lockdownu (celostátní karanténě, jakou jsme zažili na jaře), pak jim nelze věřit ani slovo. Jak ve věci morálních principů a lidských práv, tak ve věci údajné pandemie, jež žádnou pandemií není.

Jestliže Bill Gates, který se netají svými názory na "depopulaci" planety a podporuje neomezenou legalizaci eutanázie, potratů a genderismu na celém světě - a to nejen verbálně, ale i finančně - patří současně k hlavním propagátorům lockdownu, masového testování, roušek a rozestupů v boji proti "pandemii", mohou katolíci takovému člověku za těchto okolností věřit? Ani omylem! Totéž se týká i Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou Gates a spol. financují. V jejím čele stojí etiopský komunista Tedros Ghebreyesus, jenž se významně podílel v době, kdy bolševici v této zemi vládli, na krvavých masakrech odpůrců režimu. WHO pod jeho vedením rovněž prosazuje celosvětově potraty, antikoncepci, eutanázii, genderismus a sexuální výchovu pro děti. Pokud zároveň líčí koronavirus jako smrtící nemoc a volá po opatřeních, která ze sanitárních důvodů omezují lidskou svobodu, pak je to pro katolíka jasný důvod, proč této organizaci nevěřit ani slovo.

Již vyšly najevo stovky koronavirových podvodů, stačí jen sledovat internetová "politicky nekorektní" média. Výše uvedené rakve z Bergama prezentované televizními stanicemi nebyly vůbec určeny údajným obětem Covidu, šlo o snímek z roku 2013, kdy u ostrova Lampedusa ztroskotala loď s tisícovkami uprchlíků - a ty rakve úřady vyslaly pro ně. A u snímků masových hrobů obětí Covidu v USA je velmi podezřelé, že pohřební zřízenci berou rakve do ruky lehoučce jako peříčko, což je nemožné, kdyby v nich ležel nebožtík. Nezávislí lékaři a další odborníci odhalili rovněž manipulace s čísly údajně zemřelých na Covid, s počty nakažených (podvodně se za nakaženého považuje každý, komu vyšel pozitivní test, ačkoliv tento člověk je jinak naprosto zdráv bez příznaků) a podobně.

Zdravý rozum

Vyvstává otázka, jak se má katolík v té změti lží orientovat? Spolehlivým kompasem tady vždycky byly a jsou zdravý rozum a katolická víra. Všechny informace, které k němu proudí, musí u něho projít těmito dvěma síty. Když například poslouchá nebo čte děsivými komentáři podbarvené zprávy, že počet "nakažených" přesáhl na Slovensku 1400 osob nebo v Česku 6 tisíc, tak stačí jen sáhnout po zdravém rozumu, který mu dal Pán Bůh, aby jej užíval, a propočítat si, kolik procent to činí z celkové populace. Výsledek je, že jde o pouhý zlomek jednoho promile!. Navíc podle samotných oficiálních médií naprostá většina z pozitivně testovaných je zcela bezpříznaková nebo jen s lehkými projevy infekce, v nemocnicích je pouhých pár procent z počtu pozitivně testovaných, úmrtí se pohybují celorepublikově v řádu 0-2 lidí denně, přičemž jde vesměs o pacienty ve vysokém věku s kumulací řady jiných mnohem závažnějších chorob.

Když si toto dá katolík dohromady, tak si musí opět zdravým normálním rozumem položit otázku, proč kvůli tomu tak drastická opatření, nota bene když u běžné chřipky v sezóně je počet infikovaných mnohem vyšší včetně počtu zemřelých spolu s ní - a nikdo nežene lidi do domácího vězení, nenařizuje povinné roušky a rozestupy, nezakazuje ani neomezuje bohoslužby, divadla a koncerty a podobně? Zdravý rozum každému ihned napoví, že tady není něco v pořádku, že všechno je totálně absurdní.

Proč? Na to poskytne odpověď druhý kompas: katolická víra. Veškerá koronavirová panika a s ní spojená opatření omezující základní práva člověku daná Stvořitelem je dílem lidí, kteří zároveň bojují proti Katolické církvi, proti Božímu zjevení a přirozenému i nadpřirozenému morálnímu řádu. Všechny restrikce vlád na základě požadavků WHO slouží na prvním místě tomuto jednoznačnému cíli: vymýtit poslední zbytky Božího zákona a Boží přítomnosti z lidské společnosti.

Je snad náhodou, že právě v době podvodné pandemie WHO žádala po vládách světa, aby všechna dosavadní omezení potratů byla zcela odstraněna s odůvodněním, že pro ženu je kvůli lockdownu obtížnější realizovat toto její "základní právo"? To se také v řadě západních zemí stalo. Jak oznámil web radiovaticana.cz 1.9., OSN publikovala tzv. "Plán humanitární odpovědi" na Covid 19, v níž vyzývá všechny státy světa, aby umožnily právě kvůli koronaviru potraty bez jakéhokoliv omezení, sexuální výuku ve školách, genderová ideologie se má stát oficiální, a volá se též po legalizaci marihuany. Parlament jihoamerického Ekvádoru již tento "Plán" odsouhlasil.

Záměrem je také očkování proti Covidu, přičemž není tajemstvím, že vakcína má obsahovat mimo jíné i buňky z dětí zabitých umělým potratem. K hanbě britských katolických biskupů nutno podotknout, že vydali prohlášení, kde tvrdí, že dát se očkovat je pro katolíky povinností, buňky dětí zavražděných v matčině lůně nejsou prý žádným morálním problémem.

Cui prodest? Komu to všechno slouží?

Odpověď by měla být pro katolíka jasná. Žádná demokracie, ale diktatura. Dosavadní mediální diktatura se mění na horší typ, na takzvanou sanitární diktaturu, jak správně nazval její podobu biskup A. Schneider. Drastická omezující opatření se zdůvodní "ochranou" před údajně smrtícím virem, když předtím mainstreamová média se postarají o náležité vyvolání hrůzy a děsu. Lidé si potom rádi nechají vnutit ta nejdrastičtější omezení a ještě za to budou svým vládcům, kteří jsou pouhými loutkami v rukou pánů Gatesů, Ghebreyesusů a podobných, poníženě líbat nohy.

Nejlepší - a asi jediná forma katolické obrany je vyjádřena v pouhých dvou slovech: nevěřit jim. Nenabádám nikoho k demonstrativnímu porušování např. předpisů o povinných rouškách a k placení horentních pokut, nechť každý zváží, co je rozumné. Rozhodně ale katolík nesmí mlčet k tomuto stavu a dle svých možností se ozývat na základě víry a zdravého rozumu. Šířit osvětu a protestovat, ozývat se. Kdo chce, vždycky si najde odpovídající formu. Pouze toto je cesta, jak zabránit mocným tohoto světa, jejichž politikou je globalizace zahrnující krom jiného i likvidaci křesťanské civilizace a křesťanského dědictví, aby si s námi dělali, co chtějí.

Samozřejmě spolu s modlitbou, neboť Bůh nejlépe ví, kdy a jak zasáhnout.

Zdroj: protiproud.cz