Něvjanské ikony - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V 18. a 19. století existovala na Urale svébytná ikonopisná škola, jíž se dle místa jejího zrodu ve městě Něvjansku (Sverdlovská oblast) dnes říká „Něvjanská“. Něvjansk se stal ihned po svém vzniku počátkem 18. století nejen průmyslovým, nýbrž také kulturním a duchovním centrem Uralu, v němž působili především ruští staroobřadníci (ta část ruské církve, která se oddělila od oficiální v polovině 17. století).  

Něvjanský styl

Ikonopisci, kteří psali tzv. něvjanským stylem, působili také v dalších uralských městech, mj. Nižním Tagilu, Staré Urce a Krasnoufimsku. Škola se začala vyvíjet v době bouřlivé průmyslové kolonizace Uralu na počátku 18. století. Do nově zakládaných dolů a fabrik přicházeli obyvatelé, většinou staroobřadníci, z ruského Severu i Povolží. Z těchto oblastí si také přinesli estetické představy o kráse a praktické znalosti malby ikon.

Vývoj něvjanského stylu lze rozdělit do dvou etap. V první nacházíme na ikonách řadu prvků jiných škol ruské ikonomalby, především z oblasti Jaroslavle, Kostromy a Vologdy. Ve druhé etapě, přibližně ve třetí či čtvrté generaci ikonopisců působících v Něvjansku, již nacházíme vlastní ikonopisný styl, který je jedinečný a ostatní školy jej pouze obohacují. V 19. století se něvjanské ikony staly dokonce „módními“, a proto je začali ostatní umělci napodobovat.

Z dějin

Není dosud známo, kdy se objevila první „něvjanská ikona“. Některá nejstarší díla s podobnými kvalitami jsou známa z let 1694 a 1696, nicméně první datovaná ikona pochází až z roku 1734. Na počátku 19. století již pracovalo v Něvjansku (kromě vlastního skriptoria) minimálně deset ikonopisných dílen, z nichž k nejvýznamnějším patřila rodina Bogatyrevových (jejich produkce byla natolik významná, že se někdy hovoří o uralských ikonách jako o „bogatyrevovských“).

Poslední datovaná ikona pochází z roku 1919. S příchodem bolševiků, občanské války, Velké vlastenecké války a dlouhodobého období ateismu v SSSR tato škola již zcela vymizela.

Největší sbírka něvjanských ikon čítající na 700 obrazů se dnes nachází v muzeu Něvjanská ikona v Jekatěrinburgu.

„Něvjanskou ikonu chápeme jako drahocenný slitek, jenž se utvořil v mohutném tvůrčím kotli. Sjednotilo se v něm v jeden celek, přičemž v celek originální, mnoho detailů jiných škol a směrů.“  

                                                                          Lidie Rjazanovová, Jurij Rjazanov

Video Zázrak Něvjanské ikony: