Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

S ohledem na ty tři katastrofické války, které momentálně zuří na Středním východě, je těžké představit si něco provokativnějšího, nebezpečnějšího – nebo prostě jen vyšinutějšího – než nápad přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jenže přesně o tom začal tento týden uvažovat Donald Trump. Vlastně jsme to měli čekat. Šílení prezidenti dělají šílené věci.

Copak ale není v Bílém domě nikdo, kdo by ho dokázal aspoň trochu držet na uzdě? Ani Jared Kushner, který se považuje za Trumpovu pravou ruku ve věcech Středního východu? Nebo se až příliš zdiskreditoval svým posledním skandálem, který právě odhalil Newsweek, totiž že se Kushner ve finančním výkazu, který letos odevzdal Úřadu pro vládní etiku, opomněl zmínit o tom, že spoluřídí nadaci financující ilegální židovské kolonie na Západním břehu Jordánu - a tak raději mlčí?

Protože tady nejde jen o nějaké symbolické gesto. Znamenalo by to, že Spojené státy přiznají Jeruzalému, městu posvátnému pro muslimy, židy i křesťany, status hlavního města izraelského státu a že Palestinci na něm nebudou mít vůbec žádný podíl. A ten ledabylý „mírový proces“, od kterého už před lety upustili Izraelci, pak Palestinci a poté i Američané, ačkoli „státníci“ o něm ve svém snovém světě, kde přebývají, dosud mluví – ten by už neexistoval ani v našich představách.

To proto všichni – od Macrona po Erdogana, od Saúdů po EU a samozřejmě také chudáci Palestinci – Trumpovo případné rozhodnutí přesunout ambasádu porůznu kritizují a odsuzují. Pokud Trump nepodepíše odklad platnosti starého zákona o přesunu ambasády (ten se musí podepisovat co šest měsíců), pak bude skutečně „riskovat etnický konflikt“, abychom citovali palestinské vedení.

Cožpak není na Středním východě dost válek na to, aby to dostatečně zaměstnalo i Bílý dům, smyslů zbavený? Ve sporu mezi sunnity a šíity Trump už dlouho straní sunnitům, ale teď riskuje, že rozlítí obě strany. Všichni Arabové vědí – a mnoho Izraelců s nimi souhlasí – že prezident Trump má o kolečko víc. Ale důsledky přemístění ambasády nebo Trumpova uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele by byly nesmírné. Sdělilo by se tím Arabům, jak muslimským, tak křesťanským, že jejich druhé nejsvatější město patří izraelským Židům, a ne jim. Stejně by to vnímali Íránci. Tentýž smysl by v tom viděly všechny muslimské země na světě.

Mohl by Trump v Rijádu čekat další vřelé přijetí a tradiční tanec s meči? Kupovali by si Saúdové od USA ty miliardy zbraní, kdyby Spojené státy nechaly Jeruzalém Izraelcům? Muslimové obecně věří, že Prorok, jenž se narodil v Arábii, vstoupil na nebesa z Jeruzaléma.

Na Západě by to ještě více poškodilo vztahy USA s EU a rovněž s Kanadou, neboť Ottawa rozhodně nebude následovat příkladu Washingtonu. Ani EU, která dosud upřímně věří v ten slavný „mírový proces“, určitě nebude stěhovat svá velvyslanectví do Jeruzaléma. Některé evropské konzuláty samozřejmě v Jeruzalémě jsou, ale jejich úkolem je pokrývat východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu, ne Izrael jako takový.

Bibi Netanyahu a jeho mimořádně pravicová izraelská vláda budou dozajista šťastní, protože tento krok bude počátkem nové a ještě rozsáhlejší expanze židovských kolonií – jimž bůhvíproč říkáme „osady“ – na arabském území, což ještě ztíží situaci Palestinců. Izraelci kradou půdu jejím právoplatným arabským vlastníkům už roky, ale prezident Trump jim vezme i naději na hlavní město ve východním Jeruzalémě.

A jak zareagují Palestinci v uprchlických táborech v Libanonu? Jen těžko najdeme palestinskou domácnost, kde na stěně nevisí fotografie mešity al-Aksá. Jak bude reagovat Hizballáh? Spokojí se jen s rétorikou, nebo pocítí potřebu vyjádřit svůj vztek raketami vystřelenými přes izraelsko-libanonskou hranici?

A Rusové, největší spojenec Sýrie – kde Bašár al-Asad určitě vyhlásí svůj režim za nositele zástavy v nové bitvě o „osvobozený Jeruzalém“ – ti si těžko nechají takový okamžik proklouznout mezi prsty, aniž by se postavili na stranu Arabů. A prodávali jim válečné lodě, bojové letouny a rakety, které by si Arabové jinak kupovali od Američanů.

Pokud Trump skutečně prohlásí Jeruzalém izraelským hlavním městem, splní se jeden velký izraelský sen. Ale zároveň i noční můra všech Arabů. Dokud byl Jeruzalém jedním z předmětů izraelsko-palestinských jednání, mohli Arabové na Západním břehu věřit v neurčitou naději, že to město budou nějakým způsobem sdílet. Jestliže však Trump bude pokračovat, nebude Amerika moci přijít s žádným dalším „mírovým procesem“, ani imaginárním. Nejmírnější výraz, jímž svět označí situaci, kdy Trump nepodepíše odklad zákona, bude „kolosální kiks“.

Originál: An Arab Nightmare vyšel 6. prosince 2017 na ICH.

Zdroj: zvedavec.org