Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR - Bidenova válka s Ruskem a „vrbětický objev“. Jaroslav Bašta řadí fakta v čase
V kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích jde o dlouhodobě naplánovanou akci na podporu politiky prezidenta USA Joea Bidena vůči Rusku. Jaromír Bašta, ministr bez portfeje v Zemanově vládě, kde měl v gesci bezpečnostní složky, upozorňuje, že uzavírání velvyslanectví a vyhošťování velvyslance a dalších lidí z ambasády byl v diplomacii vždy jeden z posledních kroků před vyhlášením války. Bývalý velvyslanec v Ruské federaci se také domnívá, že protiopatření dopadnou daleko tvrději na českou stranu.
Podle bývalého prezidenta Václava Klause naší vládě a s ní spjaté pseudo opozici dochází, že covidem nelze strašit lidi do nekonečna, a proto zoufale hledaly jiného vykonstruovaného strašáka, který by lidi udržel ve strachu. Myslíte, že by k tomu kauza údajného zapojení ruských agentů do výbuchu skladu ve Vrběticích mohla posloužit, jak exprezident naznačuje, nebo o té oficiální verzi není důvod pochybovat?
Spíše si myslím, že v této kauze jde o dlouhodobě naplánovanou akci na podporu politiky prezidenta Spojených států Joea Bidena vůči Ruské federaci. Stačí se podívat na časovou následnost sankcí a vyhoštění: 15. dubna Bílý dům oznámil, že USA vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí sankce na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem, 16. dubna tvrdá odpověď Ruské federace, 17. dubna tiskovka premiéra a vicepremiéra České republiky. A do toho ještě zpráva o chystaném atentátu na běloruského prezidenta Lukašenka.
Nevypadá divně, že se případ výbuchu ve skladu ve Vrběticích táhl více než šest let, než se ukázalo ve správný čas na Rusko jako na viníka? A je pro vás uvěřitelná historka, že si někdo po letech všiml na kamerových záznamech dvou agentů, kteří jsou spojováni s kauzou Skripal z března 2018?
O tom, že ti dva byli v České republice v říjnu 2014, se ví minimálně od roku 2018, kdy se objevila kauza Skripal, což publikoval týdeník Respekt, jenž v této věci prováděl šetření, stejně jako organizace Bellingcat a ruský web The Insider. Dokonce se chlubily, že přišly na to, že ti dva se stejnými pasy tady byli na podzim toho roku. Takže by bylo velmi podivné, že by si policie, když hledala ty údajné inspektory, kteří navštívili sklad ve Vrběticích, toho nevšimla. V tomhle bych dal kupodivu za pravdu Bobovi Kartousovi, který o tom píše na Britských listech, že tohle všechno se ví minimálně ty tři roky. On dokonce tvrdí, že od samého začátku.
Pokud by byla pravda, že do výbuchu skladu ve Vrběticích měli být zapojeni titíž dva agenti, kteří měli stát za otravou dvojitého agenta Segeje Skripala v anglickém městě Salisbury, není zvláštní, že po zpackané akci ve Vrběticích byli nasazeni na další významnou akci proti Skripalovi, kterou tedy také zpackali?
Vysvětlení vidím v tom, že jde o jediné mediálně známé agenty GRU poté, co v roce 2018 publikoval Respekt zprávu BIS, že v říjnu 2014 pobývali v České republice. Vyprávění o neznámých agentech GRU by nemělo správný propagandistický efekt. Ze zpravodajského hlediska by jejich počínání opravdu nemělo logiku. Pokud budeme uvažovat o možnosti, že jde o nějaký typ zpravodajské hry, tak ti dva jsou ideální objekt právě proto, že jsou jediní dva mediálně známí agenti ruského GRU.
Na vyhoštění osmnácti ruských diplomatů z ambasády v Praze reagovala protistrana vyhoštěním dvaceti zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance. Vicepremiér a šéf diplomacie Jan Hamáček uvedl, že jde o silnější reakci, než ČR očekávala. Čím si vysvětlujete, že druhá strana sáhla k razantnější odvetě, nejen co do počtu, ale vyhoštěním zástupce velvyslance i krokem „o stupeň výš“? Co tím Ruská federace vzkazuje?
Když jsem pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, jeden můj kolega tvrdil, že slovo reciprocita Rusové chápou na 120 procent. Kdyby měli vyhostit osmnáct českých diplomatů, postihlo by to i velvyslance a konzula. Vyslané české pracovníky bez diplomatického statutu brali jako půl diplomata, proto hned čtyři. Jak již ruští politici několikrát řekli, náš krok považují za provokaci, proto tak tvrdá reakce.
Lze z tvrdosti reakce odhadnout, zda za tím útokem ruská strana stála? Nebo by byla stejná v obou případech?
Kdyby v Kremlu usoudili, že došlo k chybě, tak by reakce byla mírnější. Naopak v tomhle případě to vypadá, že rozhořčení na jejich straně zase tak moc hrané není. Když jsem se díval na prohlášení mluvčí ruské diplomacie Zacharové a dalších, tak ta jejich protiopatření na nás dopadnou daleko tvrději, než vůbec vicepremiér Hamáček připustil. Protože oni nám stejně tak jako Američanům minulý týden zakázali, abychom zaměstnávali ruské zaměstnance. A těch tam máme dost.
Pět let jste byl českým velvyslancem v Ruské federaci. Jak byste se zachoval, kdybyste byl v souvislosti s takovouto událostí předvolán v Moskvě na kobereček k tamnímu ministru zahraničí?
Reciproční vypovězení našich diplomatů jsem během těch pěti let několikrát zažil. To k práci velvyslance patří. Ale tehdy se o tom nepsalo v novinách. V tomto případě asi jediná možná odpověď byl důrazný protest. Velvyslanec si to vyslechne, řekne, že to bude tlumočit do vlasti, ale v případě, že s tím nesouhlasí, může přímo na místě vyjádřit protest. A ten může být i jeho bezprostřední reakcí bez nějaké předchozí konzultace s ministerstvem, co si tak vybavuji ze svých zkušeností.
Jak významná je pro Ruskou federaci její ambasáda u nás? Co může být pravdy na spekulacích, že ji potřebují k tomu, aby z našeho území koordinovali akce v západní Evropě, a i proto je početně tak silná, tedy kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů?
Nedomnívám se, že jde o spekulace, spíše je to popis reality. Ve srovnání se sousedními státy – Polskem, Rakouskem, Německem – má česká kontrarozvědka pověst nevýkonné slabé služby. Rusové tuhle naši pověst rozšiřují, ale čas od času se to projeví i jinak. V pár zdrojích jsem našel mimo jiné, že vysvětlení, proč české služby tak tlačí na to, aby se snížil počet diplomatů na velvyslanectví Ruské federace v Praze, tkví v tom, že nestíhají. Význam ruské ambasády v Česku v období před covidem spočíval i v tom, že Praha je ideální místo na setkávání s agenty ruských služeb ze sousedních zemí.
Je Česká republika pro ruskou stranu vůbec zajímavá?
Sama o sobě příliš ne, jako členská země NATO a EU více. Jenom čas od času jsou tam nějaké zajímavé záležitosti, ale naše politika je v posledních letech taková, že ruský zájem o nás jde prudce dolů.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého musí Česko počítat i s dalšími odvetnými opatřeními ze strany Ruska, protože vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Moskvy záležitost rozhodně nekončí. Očekáváte to taky, když už i ta první ruská reakce je v Česku považována za nepřiměřenou? A co by mohlo znamenat, kdyby došlo na slova vicepremiéra Hamáčka o vyhoštění kompletního osazenstva ruského velvyslanectví v Praze?
V sobotu Česká republika vyhlásila Ruské federaci – zatím jen – diplomatickou válku. Jedno francouzské přísloví tvrdí, že ve válce jako ve válce. Leccos se může stát. V mezinárodní politice bylo dobrým zvykem, že uzavírání velvyslanectví a vyhazování velvyslance a dalších lidí z ambasády druhé země byl jeden z posledních kroků před vyhlášením války. Myslím si, že tohle by taky měli naši politici, když už se takhle rozhořčili, brát v úvahu.
Pokud by bylo přesvědčivě prokázáno, že Rusko jako stát v roce 2014 skutečně stálo za výbuchem ve Vrběticích, co by to znamenalo pro česko-ruské vztahy?
To by asi záviselo na následné reakci ze strany Ruské federace. Ale horší než dnes by to asi nebylo. Od té doby, co byl demontován Koněvův pomník, se s námi Rusové nechtěli v zásadě o ničem jiném bavit. A trvalo téměř rok, než se podařilo prostřednictvím Hradu a především bývalého pana velvyslance Rudolfa Jindráka začít alespoň minimálně vztahy zlepšovat, což ale teď spadlo hluboko dolů. Momentálně je Česká republika s Ruskou federací vůbec v nejhorších vztazích v historii.
Vždy by mělo být zájmem země mít s jinými korektní vztahy. Proč se to u těchto dvou nedaří, což je udivující v souvislosti s tím, jak s Ruskem vychází Německo i jiné evropské země?
Zásadní problém je v tom, že současná opozice a její politici v komunální sféře, počínaje panem primátorem Hřibem, který je stínovým ministrem zahraničí Pirátů, panem Kolářem z TOP 09 a panem Novotným z ODS, se místo na problémy komunální politiky soustředili na politiku zahraniční a zviditelňovali se tím, že vystupují nepřátelsky proti Číně a Ruské federaci. To pak vede k těmhle důsledkům.
Nemohl na tyto projevy tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček nějak vhodně zareagovat?
Bývalý pan ministr Petříček byl celý svůj politický život asistentem komunálního politika pana Pocheho. Takže se v tomto případě tvářil tak, že s tím nic dělat nemůže. A taky nedělal.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Klíčová slova: Česká republika, Kauza Vrbětice, Mezinárodní vztahy, Rusko