Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR - O tom teď nikdo nemluví. Síkela vůbec. Exšéf „plynu“: Zásoby, zima, ceny
Plné plynové zásobníky nemusejí nic znamenat, nemusí totiž být možné je z velké části vyčerpat z technických důvodů. Podle experta na oblast plynárenství a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka od šéfa resortu průmyslu slyšíme jen „socialistická hlášení“. Podstatné podle něho je, že norským plynem a americkým LNG, který je prý navíc z části pravděpodobně i ruský, nelze nahradit současný ruský zemní plyn. „Údernické skupiny novinářů a komentátorů nelze brát vážně,“ konstatuje Janeček. Pro zamezení rizika nedostatku plynu v zimě nabízí řešení, které by stát mohl najít v Budapešti.
Jak je na tom momentálně trh s plynem? Zaznamenal jsem na sítích zprávy a komentáře různých novinářů, politiků a jiných komentátorů, že teď, když cena plynu na nizozemské burze klesla pod úroveň před 24. únor, tak vidíme, že trh funguje a my se bez problému obejdeme bez ruského plynu. Co na to vy jako expert?
Těmto komentářům z různých twitterových a jiných mediálních bublin se mohu jen lehce usmívat. Venku máme na druhou polovinu října neobvykle vysoké teploty. Nemluvě o tom, že by se podobně mohli lidé na Twitteru rozvášňovat ve zcela opačném duchu, tedy že lodě s LNG stojí okolo Evropy a plyn není kam vyložit. Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že potrubní zemní plyn a zkapalněný LNG jsou zcela odlišné komodity, pokud jde o zacházení s nimi. Pro LNG neexistuje návazná infrastruktura, což se teď ukazuje jako obrovský problém. Jsem zvědavý, jestli budou tyto twitterové bubliny mluvit v lednu a únoru stejně. A hlavně jaká bude v zimě cena.
Říkáte, že tankery s LNG stojí kolem Evropy. Takže kapacity terminálů jsou stále příliš malé a nestačí na to?
Ano, vůbec na to nestačí. Čísla jsou zřetelná. Už jsem někde říkal, že ti komentátoři, hlavně ti na Twitteru, jsou bohužel v tomto ohledu zcela ovlivněni propagandou, nerozumějí fyzice a už vůbec si nedokážou dovodit, jaké fyzikální zákony platí pro potrubní plyn a pro LNG. Často jde o mladé lidi, kteří už tu poctivou fyziku ve škole pořádně nezažili. Jejich názory spíš vyjadřují heslo „přání otcem myšlenky”. Nikdo z nás nemá z tohoto vývoje radost, přestože ceny teď opticky vypadají příznivě. Tento krátkodobý posun totiž vůbec nereflektuje hloubku problému, který tady máme. Současný pokles cen je naprosto irelevantní. Přece dobře víme, že burzy nefungují, že tam prodává jeden či dva subjekty a že se na ní de facto pouze spekuluje. Takže bych tyto údernické skupiny novinářů a jiných komentátorů vůbec nebral vážně.
Pokud jde o ruský plyn, ten se momentálně do Evropy dostává přes Ukrajinu a Turkstream, je to tak?
Do Evropy nyní proudí ruský plyn třemi způsoby. První je plynovod Bratrství přes Ukrajinu, kterým proudí kolem 40 milionů kubíků denně. Ten je spotřebováván primárně v Rakousku a Itálii. Něco málo jde snad i do Maďarska, ale rozhodně žádný plyn nekončí na Slovensku, jež by mělo být místem určení.
Druhá cesta je Turkstream, což je potrubí, které dodává plyn do jihovýchodní Evropy a také do Maďarska, kde končí. Maďarský ministr zahraničních věcí pan Szijjártó vynakládá obrovskou aktivitu, aby zabezpečil, že plyn tekoucí touto jižní větví nebude předmětem žádných evropských sankcí.
Třetí způsobem dodávky plynu do Evropy je možná pro některé překvapivě ruský zkapalněný plyn, který skutečně do evropských terminálů putuje. Můžeme se i domnívat, že ruský LNG tam putuje přes americké společnosti. Tedy že ho prodávají Spojené státy, ale zemí původu tohoto plynu je v některých případech Rusko.
O tom se spekuluje delší dobu, někteří insideři to mimo záznam naznačují, ale zároveň některá média tvrdila, že to jsou dezinformace…
Rusko je v tuto chvíli po USA a Kataru třetím největším dodavatelem LNG na světě. Toto pořadí se však mění po každém nově uzavřeném kontraktu. Musíme si uvědomit, že nad smlouváním dodávek nemá nikdo žádnou kontrolu. Nicméně mám informace, že ruský LNG je obchodován přes americké entity, přirozeně s patřičnou přirážkou. Původně byl LNG obchodován přes čínské entity, čemuž bylo učiněno zadost, když Čína vyhlásila zákaz vývozu plynu s tím, že je určen pro její vlastní potřebu. I tento krok způsobí v Evropě během zimních měsíců další nedostatek plynu v Evropě.
Budeme-li spekulovat, pokud by Evropě vypadly zbylé zdroje ruského plynu, nedokázali bychom to jinými cestami plně nahradit?
To je naprosto vyloučené. Rusko do Evropy včetně Turecka dodávalo 200 miliard kubíků. Evropa spotřebovává 500 miliard. Když poslouchám ty různé tzv. plynárníky, kteří s plynem obchodovali, a tím pádem tomu „rozuměj“, nestačím se divit. Pokud bychom měli nahradit 170 miliard kubíků ruského plynu do střední a východní Evropy a zároveň víme, že jedna loď na LNG poskytne 100 milionů kubíků, pak vidíme, jak nefunkční počty to jsou. Ano, teď možná zaznamenáváme úspory, které jsou některé dny patnáct procent, jindy dvacet, jindy čtyři procenta. Ale tato čísla vycházejí z nízkospotřebních měsíců, jako byl srpen nebo září. Z hlediska celoroční spotřeby to neznamená vůbec nic. Kdybychom takové úspory viděli v lednu, únoru nebo březnu, pak ano, to by bylo optimistické. Teď se ale bavíme o něčem, co je naprosto nepodstatné. Počítat úspory z těchto nízkospotřebních měsíců se hodí pouze pro politická prohlášení, ale s realitou to nemá moc společného.
Nemohu vynechat téma zásobníků, evergreen v rétorice naší vlády a různých „odborníků“. Slyšíme prohlášení o tom, jak jsou zásobníky naplněné na 60, 80, nebo dokonce 90 procent. Říkají nám ale, nakolik jsme schopni ty zásobníky vytěžit? Těch 90 procent z nich nejspíš vůbec nedostaneme! Pokud v soustavě poklesne tlak, můžeme zásobníky vytěžit třeba ze 30 nebo 40 procent. Mluví o tomhle někdo? Nikdo. Uvědomují si tyto chytré hlavy, že zásobníky jsou součástí plynové infrastruktury a že to není spíž, kam si přijdete vyzvednout plyn v případě, že v trubkách přestane proudit plyn? Uvědomují si, že ze zásobníku jdou trubky o nějakém průměru a že jsou tu nějaké těžní křivky, podle kterých se dá těžit, a že toto nastavení rozhodně není schopno pokrýt spotřebu během zimní špičky, kdy je zapotřebí nějakých 50–60 milionů kubíků denně? Nikdo nám nic takového neříká!
V současné době do České republiky přiteče denně 30 milionů kubíků norského plynu smíchaného s LNG z Nizozemska. Ano, to je fajn. Jenže z tohoto množství dodáváme ještě něco na Slovensko, takže u nás zůstává kolem 20 milionů kubíků. Spotřeba se teď pohybuje kolem 17–18 milionů kubíků denně. Jenomže příští týden se má ochladit a jsem zvědav, jak bude potom vypadat průměrná spotřeba v celé zemi. Toto je opravdu složitá disciplína. Jestliže každé prohlášení ministra průmyslu začíná tím, na kolik procent máme naplněné zásobníky, je to naprosto nepodstatné. Připomíná mi to socialistická hlášení, že odběr zemního plynu a svítiplynu je podle třetího stupně. Pan ministr Síkela přijde na jakoukoli tiskovou konferenci a řekne: „Zásobníky máme naplněné na 65 procent, na 80, na 90 procent…“ Že je to pouhé politické prohlášení, které s bezpečnostní situací v dodávce plynu vůbec nesouvisí, si nikdo neuvědomuje.
Co se týče dodávek LNG z nizozemského terminálu, pletu se, nebo stále nikdo neřekl, za jakou cenu ho odebíráme?
Nepletete se. Je to předmětem obchodního tajemství. Na cenu má vliv několik faktorů. Za prvé jde o to, za kolik ten plyn koupíte, čili kolik stál kubík. Dál je důležité, za kolik máte pronajatý terminál. A konečně také kolik platíte za přepravní cesty přes Nizozemsko a Německo. Toto jsou tři komponenty, ze kterých se skládá konečná cena. Odhaduji, že cena toho plynu bude na nějakých 50-60 korunách za kubík, což je zhruba dvojnásobek vládního cenového stropu. Možná to bude víc, ale toto odhaduji na základě svých zkušeností a informací.
Vyšly zprávy, že se Putin dohodl s Erdoganem na zvýšení kapacity plynovodu Turkstream s tím, že by rád v Turecku udělal hub pro distribuci plynu v Evropě. Do jaké míry se mu to může podařit? Lze touto cestou nahradit Nord Stream?
Je to otázka času. Část navýšení kapacity je možné získat pomocí tlaku v plynovodu, čímž se v relativně krátké době dodávky navýší. Jednají v podstatě o masivním zvýšení kapacity tzv. jižním potokem. Momentálně to beru spíš jako politické prohlášení, které je v souladu s tím, co jsem říkal před chvílí. Když to nepůjde severem, půjde to jihem. Vůbec si ale nemyslím, že by to mohlo z krátkodobého a střednědobého hlediska cokoli pro Evropu a speciálně pro Českou republiku vyřešit.
Nicméně pokud by se to časem reálně podařilo a změnila se politická konstelace, mohla by na tom Česká republika teoreticky participovat?
Ano, je to možné. Celý ten současný konflikt je šíleně vyeskalovaný. Z politického hlediska beru za možné, že by přes Maďarsko a Slovensko mohl do České republiky dotéct ruský plyn v případě, že by Rusko chtělo do České republiky plyn dodávat. V tomto světle mi iniciativy SPD přijdou naprosto v pořádku navzdory všem odpůrcům takového kroku. Je to v pořádku v tom smyslu, že pokud dojde ke kritickému nedostatku zemního plynu, pak si i ti nefandiči ve finále uvědomí, že zemní plyn je pro nás strategická surovina, bez které se neobejdeme. A cena za chybějící plyn by byla cenou za demokracii a integritu českého státu. Můžeme uvést příklad: Maďarsko se dohodlo se Srbskem, že v případě přerušení dodávek zemního plynu bude Maďarsko ze své přidělené kvóty z Ruska Srbsko zásobovat. To je, myslím, zřetelný závazek, který by Česká republika měla také zvážit. Podobně jako se to vláda snaží domluvit s Německem. Čím víc takových spoluprací navážeme, tím lépe pro Českou republiku, její občany a průmysl.
Zdroj: parlamentnilisty.cz