Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Koronavirová epidemie ukázala o Češích to nejlepší, i to nejhorší. Na jaře ukázali solidaritu, na podzim začali bojovat proti sobě. Sociolog Petr Hampl v uvažování nad rokem 2020 tvrdí, že samotný covid není pohromou, ale jeho příchod v době, kdy jde o přežití národa. „Je tak docela možné, že to byl nejvýznamnější rok za posledních 200 let,“ říká. Současně zdůraznil, že západní společnosti potřebují novou vizi světa suverénních národních států a vyjmenoval, kdo na současné situaci vydělává.

Co o české společnosti očima sociologa vypověděla koronavirová pandemie, kterou byl rok 2020 zásadní?

Ukázala silnou i slabou stránku. To nejlepší v nás i to nejhorší. Na jaře jsme viděli úžasnou schopnost české společnosti propojit se vzájemnou solidaritou, spolupracovat a pomáhat si. Mnoha lidem, jako by se otevřely oči. Po letech si zase začínali uvědomovat, že národ je jeden celek, a že do toho celku patříme všichni. Tradiční vlastenci i mladí voliči Pirátů. Normální pracující i domnělá kosmopolitní elita. Mohl by to být první krok k tomu, abychom zahájili racionální debatu o islámu a migraci. A také, abychom formulovali společné zájmy, které potřebujeme hájit vůči Bruselu i vůči globálnímu korporátnímu světu.

Ale na podzim přišel přesný opak. Česká společnost se rozpadla do menších skupin a začala válčit navzájem proti sobě. Zvlášť tragické je, že proti sobě válčí normální pracující. Hospodští proti zdravotním sestrám, trenéři fitness proti učitelkám, plastičtí chirurgové proti lékařům z JIP. A šéfové bank se nám smějí a vysávají nás více než kdy předtím. Dílo zkázy pak dovršili provozovatelé některých serverů, kteří situace využili ke zvyšování čtenosti za každou cenu, bez jakékoliv odpovědnosti. A různí zneuznaní aktivisté a bezskrupulózní politici, kteří se chtějí dostat na výsluní za každou cenu, a nemají absolutně žádné morální zábrany. Jeden z nich dokonce vynalezl ideologii takzvaného covidismu, což je prý totalitní ideologie spočívající v tom, že lidé nechtějí zbytečně umírat.

Hodně se bojím toho, že právě v letošním roce bylo rozhodnuto o nezvratné islamizaci a o nahrazení českého národa. Epidemie bude nakonec potlačena očkováním, ale zničená morálka a zničené vztahy, to se bude opravovat roky. A během těch let mohou promigrační aktivisté naplnit všechny své záměry. Aniž by narazili na významnější odpor.

Nebylo to nutným důsledkem toho, že opatření trvají příliš dlouho?

Podívejte se na sousední Maďarsko. Tamní život je omezen nepřetržitě už od jara, a přesto to lidé chápou, jsou ukáznění a podporují se. Věří, že Orbánův režim to zvládne a podporují ho.

V čem je rozdíl? Jsou Maďaři jiní než obyvatelé českých zemí?

Na jaře jsme viděli, že i my umíme jednat jako odpovědný národ. Rozdíl je ve vůdcovství. Maďaři vědí, že Viktor Orbán je statečný muž. Vědí, že neustupuje, a že neprodá zájmy svého národa. Nedělají si iluze, že by v Maďarsku nebyla žádná korupce, ale vidí, že nedosahuje takové úrovně, že by to paralyzovalo celý stát. A především vidí, že maďarská vláda postupuje rozumně. Je pak snadné takovou vládu podporovat. U nás naopak vidíme premiéra, který se schovává před lidmi a neustále vymlouvá. Strategie se mění každých pár dnů. Co bylo včera závazné, z toho dnes nic neplatí. Jak by se za tím mohli lidé sjednotit?

Přitom poptávka po vůdcovství tady byla. Kdyby premiér Babiš vyhlásil jasnou strategii a převzal za ni odpovědnost, mohl po příštích volbách sestavovat jednobarevnou vládu. Jenže ono je těžké být pevným vůdcem, když nevíte, kdy zazvoní telefon od Angely a co vám německá premiérka nařídí. Svou příležitost zároveň minuli šéfové opozičních stran. Kdyby kdokoliv z nich přišel s jasnou vizí řešení situace, a kdyby za ní dokázal stát, mohl dnes být nejpopulárnějším politikem v zemi. Jenže tu příležitost minuli a své strany spíš poškodili.

Jak to?

Václav Klaus mladší, a později i Tomio Okamura se nechali strhnout agresivními facebookovými menšinami, a začali prosazovat strategii: Vypusťte virus do populace, nebraňte mu v šíření a počkejte, co se stane. To přece dělá Babišova vláda i bez nich! Jenže když se naplní jednotky intenzivní péče, stejně nezbude než razantně zabrzdit. Pro Trikolóru to zřejmě znamená definitivní konec, a pro SPD stagnaci. Obojí otevírá cestu Pirátům s chytrou strategií.

Mimochodem, stejné chyby se dopustil před nimi i Donald Trump. Nechal se strhnout hnutím proti lockdownům a ztratil hlasy lidí znepokojených epidemií, kteří ho až do léta podporovali. Kdyby si jejich podporu udržel, zvítězil by takovým náskokem, že by to žádný volební podvod nemohl zvrátit.

Překvapili vás Češi něčím v koronavirové době?

Kavárna mě nemohla překvapit ani zklamat, ale vidím určitý posun mezi vlastenecky smýšlejícími lidmi z normálních pracujících vrstev. Ještě před rokem byli spojeni společnými myšlenkami – národní zájem, odpor proti drancování země nadnárodními korporacemi, a především odpor proti islamizaci a migraci. Někteří to vše zahodili, a místo toho řeší nošení roušek, případně bojují proti moderní medicíně či dokonce proti vědě vůbec. S tím úzce souvisí exploze hloupé pověrčivosti. Místo starých hejkalů a rusalek tu máme tajné čipování, smrticí vakcíny, chemtrails a podobné záležitosti, které se dřív omezovaly jen na uzavřené skupiny. I v těch skupinách najdete statečné lidi, mnohá ta vyprávění jsou poetická a zajímavá, a třeba i obsahují výborné postřehy, ale celkově to neprospívá. Rozhodně podporuju svobodu projevu i pro všechna tahle bizarní vyprávění, ale na konflikt s elitami to má rozhodně dopad.

Odpor nižších tříd se letos rozpadal, elity upevňovaly svou moc. Jako bychom úplně zapomněli, že zbraní chudých bývala vzdělanost. Husitská venkovanka znala Bibli lépe než římský kardinál. Statkář George Washington a jeho přátelé byli vzdělanější než angličtí lordi. Potřebujeme lidi s dobrým logickým myšlením, rozhledem a znalostí přírodních věd. A lidi ochotné studovat a pracovat na sobě.

Tu hloupou pověrčivost jsme už dříve viděli mezi takzvanými elitami, kde se masově pěstuje víra v takzvané Putinovy trollí farmy, záchranu planety skrze vegetariánství a uctívání postižené puberťačky nebo dokonce mystické přesvědčení, že ženská duše se může usadit v mužském těle a naopak. Normální lidé se zdravým rozumem tu měli obrovský náskok. O ten jsme přišli.

Co říkáte demonstracím proti opatřením?

To je právě to. Řečníci sice mluví proti vládě, ale ty demonstrace jsou fakticky zaměřené proti lékařům, zdravotním sestrám, učitelkám, ředitelkám mateřských školek. A proti ohroženým skupinám, které tvoří téměř třetinu obyvatelstva. Myslíte, že Andrej Babiš má nějaký důvod držet nás doma nebo nám bránit v pití piva? Opatření zavádí až ve chvíli, kdy prostě neexistuje žádná jiná možnost.

Jak se díváte na teorii, že je plánem elit držet lidi co nejdéle doma?

Takovou teorii může zastávat jen ten, kdo o současných korporacích nic neví. Korporace přece potřebují lacinou pracovní sílu. A korporace potřebují také zákazníky, kteří neustále navštěvují nákupní centra, pořizují si jednou zbytečnost za druhou, jezdí na drahé dovolené a nakupují, nakupují a nakupují. Nejlépe na dluh. Opatření rozhodně nejsou v zájmu nadnárodního kapitálu.

Nicméně pozor! Ti lidé jsou kreativní a rychle se učí. Neustále narážíme na nové a nové nápady, jak nás odřít. Pokud bude epidemie trvat příliš dlouho, naučí se na ní vydělávat. A pak by skutečně mohli usilovat o její prodlužování. Třeba tím, že budou podporovat odpor proti karanténním opatřením nebo tím, že na trh nepustí účinné léky či účinné vakcíny. I proto je důležité tu epidemii vyřešit co nejrychleji, a nenechat se zviklat tím, že si musíme zvykat. Čas hraje proti nám.

A co možnost, že chtějí zlikvidovat malé provozovny, aby vznikl prostor pro nadnárodní sítě a řetězce?

Vždyť to se děje už víc než 20 let. Pamatujete si třeba na to, že jsme bývali zemí bez supermarketů a že jsme všechno běžné spotřební zboží kupovali v menších obchodech? Když někdy krátce po roce 2000 otevřelo Tesco na Zličíně, byl by to jediný hypermarket široko daleko. Od té doby byly smeteny tisíce malých prodejen a zvítězily obří sítě. Jejich finanční síle nedokáže čelit nikdo.

To samé se děje v pohostinství a v poslední době jsou dokonce už i malé místní pivovary skupovány velkými, které je spojují do řetězců a skupin. Probíhalo to před covidem, a bude to probíhat i po něm. Probíhá to, protože jsme si nechali namluvit, že trh je důležitější než spravedlnost a dobrý život. A protože se tu nenašla významná politická strana, která by chtěla chránit slabé před velkými, české před globálními. Neschovávejme se za epidemii.

Nastala nějaká změna myšlení či v životě u vás osobně právě kvůli koronaviru?

Pro mne to znamená obrovskou komplikaci. Byl jsem zvyklý pravidelně objíždět republiku, každý týden vystoupit v nějakém městě či městečku, a od října sedím doma. To má samozřejmě dopad na prodej knih, na mou finanční situaci, ale především na celkový životní styl. Neumíte si představit, jak se těším, až to bude všechno za námi.

Co se týče myšlení, letos jsem si po mnoha letech pochybností musel konečně připustit, že celý ten model neregulované globální tržní ekonomiky je vadný od základu. Všechno, na čem jsme v 90. letech budovali novou společnost, bylo špatně. Volný trh může fungovat mezi řemeslníky, živnostníky a krámkaři, ale velká ekonomika musí být pečlivě regulována. Pokud stát vyklidí prostor, je ten prostor okamžitě zaplněn nadnárodními korporacemi. Výsledkem je snížení životní úrovně a méně svobodný život.

Za jak závažný problém covid-19 považujete? Dá se z hlediska vážnosti letošek srovnávat se zásadními roky minulého století? 1939, 1948, 1968, 1989…

Samotný covid by tak strašnou pohromou nebyl. Možná jako rok 1968 s více mrtvými. Je ale fatální, že covid přišel v době, kdy je země na rozcestí a rozhoduje se o dalším přežití národa. A že přišel v době, kdy vlastenecké hnutí nebylo připraveno. Je tak docela možné, že to byl nejvýznamnější rok za posledních 200 let.

Věříte české vládě, že je připravena a schopna správně reagovat v případě třetí vlny?

Vždyť tu vlnu sama vyrábí. Vlna epidemie není jako meteorit, jehož dopad nemůžete ovlivnit. Vlna epidemie je důsledek lidského chování, takže vládní opatření hrají zásadní roli. Nebo přesněji. Další a další vlny vyrábí ti, kdo se dožadují okamžitého rozvolnění a kdo brání zavření hranic. Vláda jim ve své zbabělosti ustupuje.

O čem svědčí postoj hospodských, majitelů restaurací a hotelů, že odmítají respektovat vládní nařízení, které ničí jejich existenci? Dělají zoufalí lidé zoufalé věci nebo se česká mentalita liší od „zodpovědnějších“ států v Evropské unii a nejsme schopni pravidla respektovat?

Když přijde situace, jako ta současná, je povinností vlády postarat se o ty, kdo jsou zasaženi opatřeními nebo přímo epidemií. Nechci teď spekulovat, jestli to má být řešeno jednorázovými dotacemi nebo jinak. Už jsem se setkal i třeba s návrhy na nabídku dočasného zestátnění – podnikatel by mohl svůj podnik na čas předat na rok státu, stát se na tu dobu státním zaměstnancem, a po epidemii si podnik zase vzít nazpátek.

Možností je obrovská spousta. Ale něco vláda udělat musí. Je naprosto nepřijatelné, aby nadnárodní banky na současné situaci vydělávaly, a čeští živnostníci krachovali. Od toho si platíme vládu, aby to nepřipustila. Mimochodem, bankám a energetickým podnikům by také měla být věnována pozornost.

Proč zmiňujete zrovna banky?

Protože ty na současné situaci nejvíc vydělávají. Ve svých mateřských zemích často odpouštějí splátky, a vynahrazují si to tím, že o to víc tlačí na české domácnosti a podniky – i během epidemie a nastupující krize. Opět vidíme selhání Babišovy vlády. V roce 2010 poslal Viktor Orbán do zahraničních bank státní nucené správce a přiměl je, aby lidem odpustily část jejich dluhů. Banky sice prodělaly, ale nikomu to nevadilo. A letos dal jasně najevo, že pokud se budou zahraniční žraloci chovat necitlivě, je připraven to zopakovat.

Dokážete si to představit u nás? Tohle selhání Babišovy vlády současnou situaci hodně zhoršilo. A vidíte, že by opozice na něco podobného tlačila? Ne, raději prosazuje šíření nákazy bez ohledu na důsledky.

Zatím SARS-CoV2 plnil domácí i světová média většinu času, stala se spousta dalších událostí. Konflikt v Náhorním Karabachu, prezidentské volby v USA a v Bělorusku, protesty v Polsku a tak dále. Věnovala jim podle vás média dostatečnou pozornost?

Už více než deset let jsem si nepustil Českou televizi, a už ani nemám doma televizor. Můj přehled se tedy omezuje na to, že mě někdo občas upozorní na nějaký pořad a pustím si ho z internetového archivu. Ale i to dělám jenom opatrně – přece jen, přicházím do věku, kdy už bych se neměl zbytečně rozčilovat.

Nicméně celkově soudím, že se zmíněným záležitostem dostávalo dostatečné pozornosti. Naopak média téměř zatajila turecký útok proti Řecku, který více méně stále trvá. Druhá věc je, jakým způsobem bylo o těch věcech referováno. A tady už nemůžeme mluvit o pouhém neobjektivním informování. Většina velkých médií otevřeně a bezostyšně lhala – o amerických volbách, o tureckém útoku proti historickým arménským územím a dalších záležitostech. Zvláště to, jak Česká televize podporovala vyvražďování Arménů, to je neuvěřitelně odporné.

Když ale zmiňujete velká média, rád bych upozornil na častou myšlenkovou chybu. Jedni velkým médiím věří, což je pošetilé. Jiní ale mají za to, že všechno je úplně přesně naopak. Že když někoho ve velkých médiích urážejí, musí to být dokonalý člověk a zachránce světa. A že když někoho ve velkých médiích pustí na obrazovku, nutně to musí být šílený ničema. I to je zjednodušení. Svět je složitější. Lepší je velká média úplně ignorovat.

Až do 22. ledna zůstane Česko v nouzovém stavu, rozhodli poslanci. Restrikce však nastávají po celé planetě. Přijdou lidé o část práv a svobod nebo se vše vrátí do původního stavu, jaký byl před krizí?

To vidíme na těch zemích, které se s epidemií dokázaly vypořádat. Mnoho lidí se bálo, že restrikce zůstanou už navždy, nicméně jakmile byl virus vytlačen ze společnosti, všechno se zase otevírá. Nejsou náznaky toho, že omezení svobod mělo být už trvalé. Druhá věc je, že ve všech západních zemích svobody ubývá. Občanské svobody byly likvidovány před epidemií, během epidemie a budou nadále likvidovány i po ní. Tak dlouho, dokud nedojde k zásadní ekonomické a politické změně.

Právě proto je důležité, abychom měli srovnané priority, o jakou změnu vlastně usilujeme. Jestli si někdo myslí, že zničí Georga Sorose nebo zlomí nadvládu korporací tím, že nakazí svoje rodiče covidem, tak ho ujišťuji, že to fungovat nebude.

Obavy panují i kolem elektronického soukromí. Ať už se jedná o data z mobilních telefonů, sociálních sítí nebo monitorování pohybu na internetu. Je také pravdou, že většina uživatelů odevzdává svá data dobrovolně. Kam to všechno podle vás směřuje?

Ono to tam už došlo. Tušíte, jaká data o vás shromažďují Google, Microsoft, Facebook a další?

Víte, že Policie České republiky sleduje bez soudního příkazu více než půl milionu lidí?

To všechno se dávno děje, a to všechno umožňují současné zákony. Opět jsme u toho, že jediný, kdo může naše soukromí aspoň trochu chránit, je aktivní národní stát. Potřebujeme zákony na ochranu soukromí, ne ve smyslu byrokratických nesmyslů typu GDPR, ale skutečné zákony. A potřebujeme tvrdé tresty pro ty, kdo data zneužívají. Nicméně tady je snad vidět nepatrné zablýskání na lepší časy. Před 10 či 15 lety bylo lidem úplně jedno, kdo o nich shromažďuje data, dnes jsou mnozí znepokojeni.

Co byste vzkázal českým politikům do roku 2021?

Přečtete si knihu Cesta z nevolnictví. Západní společnosti potřebují novou vizi. Na jedné straně máme anticivilizační radikály, kteří se ty společnosti snaží zničit. Proti nim stojí ti, kdo sice mluví o hájení takzvaného normálního světa, ale nevšimli si, že ten normální svět beztak mizí. Kde je prostor pro normální život v době vlády korporací? Potřebujeme novou vizi světa suverénních národních států.

Miliony voličů to nedokážou takhle vyjádřit, ale půjdou za tím, kdo pozvedne prapor pozitivní vize obnovy národního života. I proti moci velkých peněz a velkých médií. Příležitost pro velké a odvážné státníky je pořád ještě otevřená.

Zdroj: petrhampl.com