Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

„Vyvolávání pocitu strachu a prosazování ‚jediné Prymulovy pravdy‘ zavání autoritářstvím až diktátorstvím,“ upozorňuje ekonom, docent Miroslav Ševčík, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nabízí analýzu koronavirových statistik a konstatuje, že „pravdu mají spíše pánové Pirk, Šmucler, Zíma, Kolář a další“. Prymula se podle něho mýlí. „Covid-19 svými pseudo opatřeními určitě nezlikviduje. Přispěje však k tomu, že tisíce, možná desetitisíce občanů a domácností se dostanou přinejmenším do svízelné ekonomické situace,“ zaznívá od známého ekonoma k aktuálním opatřením ministra zdravotnictví Prymuly.

Po pondělní tiskové konferenci vlády je jasné, že některá odvětví zejména v sektoru služeb budou minimálně na tři týdny nuceně vypnuta. Ihned po zveřejnění omezení se zvedla hlasitá vlna odporu. Do jaké míry se v této zemi začal sjednocovat proud lidí, kteří říkají, že je akceptovatelné, když někteří lidé zemřou, ale že všechna současná omezení jsou ve své podstatě tak kontraproduktivní, že se v celkovém součtu nevyplatí?

Není akceptovatelné nechat umírat lidi bez zdravotní péče. Při přijímání opatření by se měly brát v úvahu širší souvislosti. Problémem však je, jaká opatření byla přijata a zda jejich přijetí může významným způsobem přispět k tomu, že lidé zasažení covid-19 opravdu o život nepřijdou. Bohužel musím konstatovat, že žádný guru z epidemiologie nebyl zatím schopen veřejnosti vysvětlit, proč nejsou schopni identifikovat skutečnou příčinu smrti lidí, kterou dávají do souvislosti s covid-19. Kolik lidí opravdu umřelo jenom na covid-19? Kolika lidem covid-19 opravdu zkrátil život? Kde jsou tato čísla? Za 227 dní, to znamená od 1. 3. 2020 do 12. 10. 2020, umřelo s příznaky covidu 1 106 pacientů. To znamená průměrně za den 4,87 osoby. Myslím si, že medicínská věda je tak daleko, že přinejmenším patologové by mohli dát odpověď na otázku, zda některý z těchto pacientů umřel jenom na covid-19. Bez této analýzy se mohou prezentovaná čísla o počtu mrtvých jevit veřejnosti jako příliš vysoká.

Ale i přes toto strašení ke konci 34. týdne tohoto roku, což jsou posledně známá čísla o celkovém počtu zemřelých v ČR (byla publikována 12. 10. 2020), byl podíl zemřelých ne na covid-19, ale s příznaky covidu-19 na celkovém počtu zemřelých 0,56 %.

Setkal jsem se však s názorem, že se v této souvislosti jedná o čistou manipulaci s veřejností, která má vyvolat ještě větší pocit strachu, možná až zmaru, u velkého počtu obyvatelstva. Proto se nedivím, že určitým skupinám lidí se mohou přijímaná opatření jevit jako naprosto kontraproduktivní a je ničící.

V polovině října 2020 to nejsou jen stovky, ani jednotlivé tisíce, ale spíše již desetitisíce občanů, kteří se dostávají do svízelné životní situace. Často mohou vrcholit závažnými partnerskými problémy, které se mohou odrážet i velmi negativně na dětech. Široké veřejnosti nejsou známa ani čísla, kterými lze částečně ilustrovat zbytečnou hysterii vyvolávanou v souvislosti s covidem-19. Tak například celkový počet zemřelých za prvních 34 týdnů tohoto roku v ČR je druhý nejnižší od roku 2015. Méně lidí zemřelo pouze v roce 2016. Tyto statistické údaje byly publikovány 12. 10. 2020. Přijatá opatření považuji za současného stavu za nepřiměřená, podléhají celosvětovému mediálnímu šílenství a dezinterpretaci a překrucování statistických údajů.

Prezident Václav Klaus a IVK v reakci na pondělní vystoupení vlády vydal prohlášení. V něm mimo jiné volá po tom, aby čísla o nakažených a mrtvých interpretovali raději statistici než lékaři. Rozhodnutí pak náleží politikům. Souhlasíte s tímto pohledem?

S názorem pana prezidenta Václava Klause musí každý racionálně uvažující jedinec jednoznačně souhlasit. Proti tomu mohou vystupovat pouze lidé, kteří mají své vlastní ekonomické zájmy na prohlubování pocitu strachu, který je uměle vyvoláván. Optimální by bylo konzultovat statistické údaje o vývoji počtu nakažených, testovaných, nemocných, hospitalizovaných a mrtvých i s lékařským stavem. V posledních dnech jsem se setkal s celou řadou z nich, kteří si uvědomují, že opatření přijímaná v rámci boje proti covidu-19 se mohou negativně projevit jednak na psychickém, ale i fyzickém zdraví velkého počtu obyvatel zasažených neadekvátními opatřeními ze strany epidemiologů.

Prymula i Babiš začali spílat např. Šmuclerovi i dalším, že si dovolí ke koronaviru vyjadřovat, i když nejsou na danou věc odborníci. Je to v tuto chvíli relevantní, když jde o lidi z příbuzných oborů? Když potom nakládají s čísly a statistikami, nedopouštějí se vlastně toho samého, co jim osobně vadí u zmíněných lékařů?

Vyvolávání pocitu strachu a prosazování „jediné Prymulovy pravdy“ zavání autoritářstvím až diktátorstvím. Na základě analýzy celé řady čísel vztahujících se k nemoci covid-19 a např. ke kapacitám ve zdravotnických zařízeních, dále pak po přečtení si Pandemického plánu ČR, který je umístěn na webových stránkách vlády, musím konstatovat, že mají spíše pravdu pánové Pirk, Šmucler, Zíma, Kolář a další. Např. na str. 11 a 12 tohoto plánu se píše o tom, co to je pandemie. V části Míra zasažení se konstatuje, že se jedná o: „... podíl obyvatelstva, u kterého se během pandemie vyvine klinické stadium. Předpokládá se, že v ČR by mohlo onemocnět během 12–15 týdnů od začátku pandemie až 30 % populace, tj. více než tři miliony osob.“ Nic takového u nás zaplať pánbůh nenastalo.

U Smrtnosti se píše, že: „... se jedná o poměr počtu zemřelých v důsledku nemoci z celkového počtu nemocných. Na jejich základě se předpokládá, že během pandemického období by mohlo zemřít 0,37 % populace, což v ČR představuje téměř 12 tisíc osob.“ Nic takového u nás zaplať pánbůh nenastalo.

U odstavce „Návštěva lékaře: očekává se, že až 50 % nemocných osob vyhledá odbornou zdravotní péči, zejména u praktického lékaře.“ (To by se mělo týkat 1,5 milionu osob – nic takového se nestalo.)

U „Počtu hospitalizovaných osob“ se předpokládá, že: „... pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % nemocných, tedy přibližně 30 tisíc osob.“ Nic takového u nás zaplať pánbůh nenastalo.

U „Míry intenzivní péče“ se očekává, že: „... 15 % pacientů hospitalizovaných v důsledku nemoci bude potřebovat intenzivní péči a 50 % z nich může potřebovat mechanické ventilátory.“ Nic takového u nás zaplať pánbůh nenastalo.

Když tyto citace z Pandemického plánu ČR Ministerstva zdravotnictví srovnám s realitou, nemohu přijatá opatření bohužel hodnotit jinak než jako neadekvátní. Anebo jsou v Pandemickém plánu ČR psány blbosti. Možná tento plán ani někteří „covidoví alarmisté“ nečetli.

Když vláda nezareaguje, budou na ulicích mrazáky plné mrtvol. To jsou slova Jana Hamáčka. Raději pohřbívejte kremací, zní v médiích od Romana Prymuly. Spatřujete v těchto slovech zbytečné strašení společnosti?

Pokud jsou tyto výroky autentické a pokud bych chtěl zachovat slušnost, tak musím konstatovat, že tato tvrzení jsou přinejmenším nevkusná. Znovu tak musím připomenout, že ani nárůst zemřelých s příznaky covid-19, pozor NIKOLIV zemřelých na covid-19, v posledních dnech neopravňuje ani ministra Hamáčka, ani ministra zdravotnictví Prymulu k tak stupidním výrokům. A ještě jednou připomínám, že počet zemřelých v letošním roce je k dnešnímu dni podle dostupných údajů druhý nejnižší za posledních šest let.

Roman Prymula v úterý během projevu k národu dal najevo, že situace podle něj není volbou mezi tím ohrozit buďto ekonomiku, či zdraví veřejnosti. „Ekonomika funguje, jen když je epidemie pod kontrolou, nejsou plné nemocnice a lidé se ze strachu před virem nezavírají doma,“ podotkl ministr zdravotnictví. Má v něčem pravdu? A není to tak, že nás všechny zavírá doma právě on?

Z mého pohledu se pan Prymula v mnohém mýlí. Covid-19 svými pseudo opatřeními určitě nezlikviduje. Přispěje však k tomu, že tisíce, možná desetitisíce občanů a domácností se dostanou přinejmenším do svízelné ekonomické situace. A nejsou to jen lidé pracující v pohostinství, hotelnictví, taxislužbě, obecně v cestovním ruchu, ale už i lidé pracující v dalších službách, v dopravě a v mnoha výrobních podnicích. Těžko vyčíslitelné společenské škody se dají spojit s nesmyslným zavíráním škol, zvláště pak prvních stupňů. Ekonomiku tak tato opatření poškozují sociálně, ale i bezprostředně tím, že mnozí zaměstnanci, kterých by bylo zapotřebí, údajně v kritických situacích, zvláště pak v nemocnicích, do práce nedorazí. Až za asociální se dá považovat snaha o vytrhávání dětí z prvních, druhých, třetích, čtvrtých tříd z jejich kolektivů, svážet je do speciálně otevřených škol (spíše hlídacích koutků), aby se „jako“ neomezila pracovní činnost jejich rodičů ve zdravotnictví a dalších potřebných oblastech.

Opakovaně již mnozí lékaři konstatovali, že až kolem 95 % osob, u kterých byl covid-19 odhalen testy, má bezpříznakový, případně lehký průběh. Ve světle dostupných statistických údajů neobstojí ani patetická tvrzení o krizové situaci dostupné lékařské péče. I tady velmi záleží na interpretaci údajů, které konečně začalo zveřejňovat Ministerstvo zdravotnictví. Abyste si mohli udělat představu a sami si vyhodnotit, zdali došlo k zahlcení zdravotního systému, čímž nás straší pan ministr Prymula, poskytuji vám přehled dostupných kapacit intenzivní hospitalizační péče, a to jak se tyto kapacity vyvíjely v posledním půl roce. Z těchto údajů je zřejmé, že u rozhodujících zdravotnických zařízení je volných kapacit aktuálně k 13. 10. 2020 mezi 23,9 % až 89 %. Podrobněji viz tabulky níže.

Zdroj: vlastní zpracování podle dat z ÚZIS (2020), dostupné ZDE. Legenda: UPV = umělá plicní ventilace, ECMO = extrakorporální membránová oxygenace, CRRT = kontinuální náhrada funkce ledvin, IHD = interminentní hemodialýza

Zdroj: vlastní zpracování podle dat z ÚZIS (2020), dostupné ZDE.

Z těchto údajů, a znovu opakuji, které zveřejňuje samotné Ministerstvo zdravotnictví, je zřejmé, že vyvolávání pocitu strachu je nebezpečnější než samotná situace ve zdravotnických zařízeních. Samozřejmě může nastat situace, spíše však krátkodobá, že v některých menších zdravotnických zařízeních mohou mít s technickými i lidskými zdroji dočasně problém. Na co se pan ministr měl soustředit, je doškolení zdravotnického personálu, a případné povolání, ať už vojáků či mediků, pro případy enormního nárůstu nemocných s těžkými příznaky.

Není však přípustné, aby se kvůli tomu dělala plošná opatření v celé ekonomice v takovém rozsahu a v takové hloubce, jako tomu je v současnosti.

Ještě osobní poznámku: projev pana ministra Prymuly jsem poslouchal při jízdě autem a večer jsem si ho četl ještě jednou na internetu. Tam mě zaujala fotografie pana ministra, kde v pozadí stály jakési osoby. Při bližším zkoumání jsem zjistil, že tam vidím jednoho ze svých žáků, kterého jsem učil před více než třiceti lety a který teď dělá úspěšného ředitele jedné z největších nemocnic v republice. Myslel jsem si, že to je jakási ilustrační fotka. Až později jsem zjistil, že projev ministra Prymuly byl doprovázen živými postavami, ze kterých při zvoleném aranžmá šel strach. Vypadalo to hrůzostrašně, až apokalypticky. Strach tak museli dostat téměř všichni diváci. Někdo si mohl myslet, že se jedná o vojenský převrat.

Jaká situace podle vás ospravedlňuje opravdu tvrdý lockdown? A jsme v ní právě teď?

Tvrdý lockdown neospravedlňuje v současné době při dosavadních statistikách nic. Opět připomenu, že nedosahujeme ani pandemické situace, která je popsána v Pandemickém plánu ČR, který je zveřejněný na stránkách www.vlada.cz.

Mění se dnešní svět vlivem koronaviru? Hraje se ve skutečnosti spíše o zachování svobod než o zachování zdraví?

Ano, svět se mění v zájmu několika obchodních skupin. Určitě se nehraje o zachování svobod, naopak individuální svoboda je potlačována a omezována a nejedná se ani z dlouhodobého hlediska o zachování zdraví.

Co by se mělo změnit na komunikaci vlády směrem k lidem? Mnohým vadí, že v pondělí večer sice zaznělo mnoho zákazů, už ale nepadl žádný konkrétní plán, jak bude poškozeným lidem pomoženo…

Opatření jsou v posledním měsíci tak chaotická, že ani vláda nemohla předložit žádný konkrétní plán, jak bude lidem pomoženo. Co se vládě podařilo, je vyvolání strachu, hysterie, zničení sociálních kontaktů a ještě hlubší rozdělení společnosti, a to i napříč rodinami.

Jste proděkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jak zářijovou a říjnovou práci vlády zhodnotit na školní stupnici? Co má vláda rychle změnit?

Ne za všechno špatné může vláda, ovšem v září a v říjnu letošního roku nepracovala vláda ani výborně, ani velmi dobře, ani dobře. Např. v oblasti školství byla její opatření nedomyšlená, nepodložená a zmatečná. Kdybych měl dát jeden případ za všechny hlouposti, tak musím sdělit, že během jediného týdne bylo několikrát změněno rozhodnutí o možnosti konání státních závěrečných zkoušek. Svým usnesením č. 958 z 30. září 2020 povolovala vláda konání závěrečných státních zkoušek, usnesením č. 97 z 8. října 2020 tuto činnost zakazovala, aby o čtyři dny později 12. října 2020 přijala usnesení č. 1 022, kterým opět zkoušky, jichž se zúčastňuje méně než deset osob, povoluje od 14. října 2020. Paradoxně tak omezení z 8. října 2020 platilo na dva dny – 12. a 13. října 2020. Není tento chaotický postup až úsměvný?

Viceguvernér ČNB Marek Mora přiznal, že ČNB v rámci letošní krize uvažovala i o tzv. shazování peněz neboli o fixní částce, kterou by stát rozdal všem obyvatelům. Nápad ovšem nakonec zavrhla. Mohla by taková akce přinést něco dobrého?

Helicopter money, resp. „shazování peněz“, je nesmysl blížící se komunistickým představám, že všichni mají mít stejně. Případná pomoc ze strany státu má být vysoce adresná a poskytnutá skutečně jen potřebným.

Češi prý v současné době spoří nejvíc od revoluce. Jde o reakci na omezení spojená s koronavirem. Hrozí kvůli současnému omezení spotřeby nějaké další negativní důsledky?

Strach, vyvolaný některými politiky, a restriktivní opatření v obchodu a službách vedou občany k nižší spotřebě. Z posledně známých údajů o výběru DPH (k 30. 9. 2020), což můžeme s určitými výhradami považovat za indikátor vývoje spotřeby, je zřejmé, že se za stejné období v loňském roce vybralo celostátně pouze o necelých šest miliard Kč více (vloni 307,15 mld. Kč, letos 301,17 mld. Kč). Z toho bychom mohli vyvozovat, že spotřeba zase tak moc neklesla. Bohužel však obnova vyšší chuti ke spotřebě bude trvat velmi dlouho. Negativní dopady se v daleko větší míře projeví s určitým zpožděním.

Zdroj: parlamentnilisty.cz