Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR - Úkol pro Fialu. Aby bylo čím topit a na co jezdit. Robejšek vidí skutečný stav Západu
Západní elity se omezily na tryzny, protesty a vyvěšování vlajek a vyhlašují odhadnutelné polosankce. ParlamentenímListům.cz to říká expert na mezinárodní otázky docent Petr Robejšek. Podle něho Putin vrazil na Ukrajinu, protože považuje Západ za ještě slabší, než si myslí většina i z objektivních západních pozorovatelů. Vzhledem k tomu, že NATO vojenskou akci vyloučilo, varuje, že se na východě Ukrajiny odehrává ruská anexe za přítomnosti západních vojenských pozorovatelů. Robejšek se zabývá i otázkou ruského plynu a mluví o možném velkém problému.
Ruská vojska postupují na Ukrajinu, která vzdoruje, přibývá obětí. Máme to brát tak, že se ruský prezident zbláznil a pustil se do agresivní války, kterou může hlavně ztratit, i kdyby nakrásně celou Ukrajinu obsadil? Má podle vašeho mínění Putin přesně promyšleno a spočítáno, čeho tím chce dosáhnout?
Čeho chce Rusko obsazením Ukrajiny dosáhnout je nabíledni. Moskva chce rozšířit své území na úkor Ukrajiny a získat lepší kontrolu nad svým geopolitickým předpolím. Jde o oslabení západního vlivu ve východní Evropě.
Nemyslím, že se Vladimir Putin zbláznil. Do ukrajinského dobrodružství se pustil po zralé úvaze a proto, že považuje Západ za ještě slabší a méně akceschopný než si myslí většina (včetně těch objektivních) západních pozorovatelů. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že se nemýlil.
Geostrategicky to znamená, že Rusko je pod úrovní americko-ruské války ještě silnější, než to dosud vypadalo. Nebo přesněji řečeno: Bidenova administrace je mnohem slabší, než předstírala. Ale pro pořádek chci aspoň zmínit existenci jedné proměnné, která hraje neopominutelnou roli ve všem, co se momentálně v západním světě děje. Zatím mi není nic známo o tom, do jaké míry jsou rozhodnutí Bidenovy administrace koordinována s dominantním mocenským centrem americké politiky, které se nachází mimo vládu.
Ale zpět k otázce, zda měl Putin všechno dobře spočítáno. Jestliže se reakce západních elit opravdu omezí na protesty, tryzny, vyvěšování ukrajinských vlajek, rušení sportovních akcí, rezoluce OSN, EU a odhadnutelné polosankce, tak je to jenom další potvrzení úpadku západního politického personálu. Západní elity jsou ničivě činorodé. Dokáží zároveň demontovat základy v dějinách lidstva nejúspěšnější západní civilizace a ještě občas přihodit umělecká dílka jako je „green deal“ nebo teď již bývalý projekt pozápadnění Ukrajiny.
Osobně mám jedinou pochybnost ohledně promyšlenosti Putinova dobrodružství. Domnívám se, že možná příliš sebevědomě kalkuloval své schopnosti opravdu ovládat obsazenou Ukrajinu. Zdá se mi těžko proveditelné, zaintegrovat tuto zemi, zejména její západní část, do Ruska. Snadné asi nebude ani to, prosadit pro Ukrajinu podobný status jako má Bělorusko. Ale to všechno ukáže čas.
Jakkoli se ze Západu, hlavně z USA na základě zpravodajských zdrojů dlouhodobě ozývala varování před válkou, nakonec se ukázalo, že všichni spíše věřili, že k tomu nedojde. Jak si vysvětlit, že jsme většinově překvapeni, že Putin zaútočil a z Donbasu pokračuje dál?
Nemyslím si, že by hlavní západní mocnosti byly opravdu překvapeny. Západní vlády mají velké obtíže zajistit loajalitu vlastních obyvatel nějakou pozitivní vizí nebo populární politikou. A jelikož korona rychle ztrácí svou hrozivost a klimatické téma děsí jen zpovykané městské intelektuály, tak rády sáhnou po tradičním receptu špatných vlád. K upevnění poslušnosti obyvatelstva se jim hodí vnější hrozba a to tím spíše, že konzumem otupělá a změkčilá západní veřejnost je poměrně snadno manipulovatelná. Obsazení Ukrajiny Ruskem pomáhá špatným západním vládám odvést pozornost od vnitropolitických problémů a vlastních chyb.
Již po obsazení částí doněcké a luhanské oblasti z počátku týdne aktivovaly Spojené státy i EU a další země sankce. Teď je zostřuje, jedná se o tom, co Rusko nejvíc postihne. Existují pro nás coby Západ páky, jak Rusko reálně zastavit a donutit ho stáhnout se zpět za jeho hranice?
Neexistují účinné sankce, které by uškodily jenom Rusku. Globalizace se nevyplácí ani v tomto smyslu.
Pokud jde o NATO, dokáže se podle Vás domluvit k nějakému účinnému úsilí? A je stále jednou z možností, že by aliance mohla Ukrajince podpořit přímo vojensky? Jaké reakce by to mohlo na straně Ruska vyvolat a co je podle vás pro zabezpečení Evropy nejlepší?
NATO již vyslání vojáků vyloučilo. Takže na východě Evropy se právě odehrává anexe Ukrajiny Ruskem za účasti vojenských pozorovatelů ze západních zemí. Ještě nedávno také naše média triumfálně vypočítávala kolik mužů a vojenského materiálu se přesouvá do Ukrajiny. Na co vlastně? Aby se na invazi mohli dívat hodně zblízka?
Metaforicky ztělesňuje model západní přístupu ke slabším spojencům tragický incident v bosenské Srebrenici. V červenci 1995 zde bylo za nečinné přítomnosti nizozemských „modrých přileb" zavražděno 300 bosenských muslimů.
Chování Západu po ruské invazi Ukrajiny dokazuje, že se mocenská aritmetika od Machiavelliho v ničem nezměnila. Spojenectví slabých zemí s velmocemi byla a jsou pošetilé sny o tom, že „spřátelená“ velmoc bude kvůli slabšímu vazalovi riskovat střet s jinou velmocí. To, že Ukrajina není členem NATO, je jen zanedbatelná nesrovnalost v tomto obvyklém modelu chování. Ostatně to, že ani smlouvy s velmocí slabšího aktéra neochrání, víme z vlastní historické zkušenosti. Velmi dobře rozumím tomu, že mají baltické země strach.
Do jaké míry je reálný scénář, že se Rusům povede nakonec provést onu deklarovanou “demilitarizaci” a vyřadit ukrajinskou armádu z provozu, obsadit významnou část území a pak teprve přistoupit na vyjednávání?
Vzhledem k tomu, že Západ vojensky nepomůže, tak zbývá jen ukrajinská armáda, ale ta je zřejmě ve špatném stavu. To je poněkud zarážející vzhledem dlouhodobým finančním a materiálovým podporám západních zemí. Zdá se, že jejich peníze nebyly Ukrajinci dostatečně efektivně využity pro to, pro co byly určeny.
Zaznamenal jsem komentáře, že toto je začátkem konce éry Vladimira Putina. Může tomu tak skutečně být? Můžeme se začít dívat do budoucna a čekat na nové Rusko bez současného vládce?
Vzhledem k tomu, že Vladimir Putin již vládne poměrně dlouho, tak se logicky blíží konec jeho éry. Citované komentáře jsou tak nejenom bezobsažné, ale hlavně dětinsky trucovité. Vlastně chtějí říci: „Tohle mu přece nemůže projít.“ Ale podle mého názoru se Vladimir Putin do ukrajinského dobrodružství pustil právě proto, aby svojí vnitropolitickou pozici posílil a jedině když jeho kalkul nevyjde, tak má smysl spekulovat o nástupci. V opačném případě by se oni komentátoři měli spíše připravit na to, že budou o něm ještě nějakou dobu muset psát.
Problém může nám Evropanům způsobit plyn, zvláště pak zde v Česku, kde bereme veškerý zemní plyn z Ruské federace. Co by nastalo, kdyby Rusové zavřeli kohoutky nebo napálili ceny tak vysoko, že by se to rovnalo tomu zavření kohoutků?
V tom případě bychom měli problém. Ale faktem je, že Rusko dodávalo Západu suroviny i v těch nejnapjatějších fázích vzájemných vztahů. Rusové tyto příjmy potřebují stejně jako Západ tyto dodávky. Nemyslím si tedy, že západní státy vyhlásí takové sankce, které by Moskvu vyprovokovaly k „likvidačním“ (ale pak pro obě strany) cenám. Od anexe Krymu mají západní státníci dobře nacvičené symbolické aktivity, které jen okrajově škodí jejich hospodářským zájmům.
V této souvislosti je třeba české vládě připomenout, že její hlavní úloha je omezit negativní dopady velmocenské hry mezi USA a Ruskem na naše obyvatelstvo. Abych to řekl úplně jasně: V souvislosti s ukrajinskou krizí je hlavní úlohou české vlády zajistit, aby měli naši občané čím topit a na co jezdit. Teprve, když tuto úlohu splní, tak se může vláda desetimilionové země, v rámci svých velmi omezených možností, starat o to, jak se vede lidem jinde v Evropě.
Lze pomalu vidět náznaky, že je třeba tvořit dostatečné zásoby uhlí a dalších fosilních paliv právě pro případy, že by plyn Rusové stopli. Je to tedy tak, že najednou ustoupí slavný Green Deal stranou? Umíte si představit, že vlivem okolností bude tento zelený projekt hozen k ledu?
Zelený projekt se nerýmoval už před Ukrajinou. Ale západní státníci si zřejmě stále ještě myslí, že v energetické politice je to tak, jako při politicky korektním genderování. Věří totiž, že když se jakkoliv absurdní plány pojmenují vzletnou hantýrkou reklamních agentur a jejich obsah se dostatečně dlouho papouškuje v médiích a na ideologických konferencích, tak se i uskuteční. Ale faktem je, že spotřeba energie nebude reagovat na usnesení Evropské komise a jí nakloněných expertů, dokonce ani tehdy ne, když se k tomuto chóru přidá božská Gréta.
Jaké má ruský prezident přesné plány ví patrně jenom on. Ať je to celé dopadne jakkoli, do jakého geopolitického situace se nyní posouváme? Platí to, co zaznívá, že svět, který zde vznikl po roce 1945 a 1989, definitivně končí?
Vidím historii mezinárodních vztahů jako nepřetržitý proud polit-ekonomických procesů, oživených tu i onde markantní událostí. Ale jakkoliv silně s Ukrajinci soucítím, tak si nemyslím, že anexe Ukrajiny bude takovým milníkem jako obě vámi jmenované události. Stačí jen, abych zopakoval, že dekadentní západní elity jsou mistry (ale jenom) v mnohoslovné nečinnosti.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Klíčová slova: Česká republika, Kritika Západu, Rusko, Ukrajina, Válečný konflikt