Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Sýrie zůstává kolbištěm mezinárodních zájmů, je to tragédie, která nemá s právem nic společného, říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas otec Firas Lufti, ministr řádu minoritů v Sýrii, Libanonu a Jordánsku.

Jak se díváte na tuto novou syrskou krizi?

Patří k nejzávažnějším tohoto století; krize, která se rozpoutala a zdá se, že nemůže dojít ke šťastnému konci. Jeví se jako nová dramatická a krvavá epizoda, která se rozpoutá, a pak se hledá, kdo by ji mohl dovést ke konci.

Je to krize, která dopadá na křesťany?

Konflikt zasahuje samozřejmě všechny, křesťany, muslimy a Kurdy, ale křesťanská komunita, která je v Sýrii přítomná již dvě tisíciletí, patří bezpochyby k těm, kdo byli zasaženi nejvíce. Křesťanská komunita byla vždycky v hledáčku, v prvních staletích na ni doléhalo pronásledování, a potom v letech války byla vždy znovu zasahována. Hrozí nám vyhlazení. Této kategorii obyvatel, která patří mezi základní složky společnosti, hrozí, že bude zničena a vymazána z paměti Sýrie.

Tato krize ovšem nemá žádnou právní oporu…

S právem nemá opravdu nic společného, chybí dokonce i jakákoli zřejmá linie, klíč k těmto bojům, které trvají víc než devět let. Jediným důvodem této války je směs ekonomických a politických zájmů stran, které ji vedou. Je to jakási hra mezinárodních zájmů, která se odehrává na syrském území.

Po devíti letech války se zdálo, že se situace konečně uklidnila a může začít rekonstrukce…

Doufali jsme v to, modlili jsme se za to, obraceli jsme se na všechny strany, které mají v této věci zájem nebo rozhodující slovo. Tato poslední intervence, útok nebo invaze – říkejme tomu jak je libo – Turků na syrské území znovu rozdírá ránu, o níž jsme doufali, že je již zacelená. Místo toho se otevírá další kapitola války, emigrace, utrpení nevinných a nevíme, jak a kdy bude uzdravena nebo ukončena.

Doléhají ozvěny války také do Aleppa?

Samozřejmě, ke všem občanům Sýrie! Aleppo se začalo uzdravovat teprve před dvěma lety, po odchodu džihádistů z historického centra města, a všichni doufali, že se nyní život vrátí do normálních kolejí. Když nyní slyšíme o těchto zprávách, vyvstávají před očima znovu hrůzné vzpomínky na zvěrstva, k nimž docházelo, na utrpení a traumata, která trvají devět let… Vrací se hrůzná vidina války, která nemá v dějinách obdoby a která – jak se zdá – nemá konce, šťastného konce.

Otče Lufti, existuje problém návratu džihádismu?

Kurdové vždycky bojovali proti Islámskému státu, ISIS, nejprve za podpory Spojených států a posléze ponecháni těmito spojenci napospas svému osudu, který je tragický a je velkou neznámou. Tito Kurdové mají ve svých vězeních velké množství džihádistů z ISIS, ale také z jiných extrémistických uskupení. Problém spočívá v tom, že se jim nyní daří prchat a jsou tu samozřejmě obavy, že jakmile utečou, mohou se znovu zorganizovat a znovu se vrátit na scénu, což si nikdo nepřeje.

Kde vidíte odpovědnost za tuto situaci na mezinárodní úrovni?

Vidím odpovědnost na straně Spojených národů a všech zemí, které dodávají zbraně a mají přímé nebo nepřímé zájmy, spojenectví apod.

Kdo za to všechno může? To je pěkná otázka…

Všichni máme možnost angažovat se pro mír. V Matoušově evangeliu Ježíš říká: „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť budou nazváni Božími dětmi“. Všichni jsou voláni k odpovědnosti před svým svědomím, jsou interpelováni Bohem. A mluvíme-li o mezinárodní scéně, první na řadě jsou mocní tohoto světa, kteří mají v rukou rozhodování, obchod se zbraněmi a další politické a ekonomické zájmy.

(připravil Luca Collodi, překlad - job -)

Zdroj: radiovaticana.cz